Překvapilo vás, že prezident nevyhověl koalici a jmenoval úřednickou vládu?
Nepřekvapilo mě, že nechce jmenovat Miroslavu Němcovou a že nechce přistoupit na to, že stávající koalice víceméně jen vymění premiéra. Dalo se předpokládat, že se proti tomu bude stavět. Překvapilo mě, že jmenoval Rusnoka i v situaci, kdy koalice prokazuje, že má 101 podpisů a že relativně drží pohromadě. Myslím, že předpokládal, že koalice bude rozklíženější a že neprojeví takovou soudržnost.
Politické strany prezidentovi vyčítají, že tento kabinet na rozdíl od úřednických vlád Josefa Tošovského a Jana Fischera nemá jejich podporu. Je Zemanův krok za hranou ústavních zvyklostí?
Není to něco protiústavního, protože prezident má v takové situaci právo jmenovat kohokoliv. Měl by ale samozřejmě ctít logiku politického systému a ten je parlamentní. Výrazně se staví proti mínění stran zastoupených ve Sněmovně, to je věc nová. Předchozí úřednické a poloúřednické vznikly jako výsledek jednání. Hodnotím to negativně.
Prezident vnáší do chodu našeho politického systému prvky až prezidentského systému, to už ani není poloprezidentský. On si de facto udělal vlastní kabinet, kdy i ten premiér je vlastně takový prezidentův ministr, který má titul premiéra a předsedá zasedání vlády - jinak je to prezidentův člověk. Zeman nás posouvá k prezidentskému systému a je to určitě znásilnění ducha ústavy, byť nemusí přímo porušit žádný ústavní článek.
Politolog Josef Mlejnek
Jak hodnotíte jeho argumentaci, že dělá to, co slíbil svým voličům před prezidentskou volbou?
Tady se projevuje přímá volba prezidenta. Když je někdo přímo zvolený, tak má širší legitimitu. Pokud je ale ve Sněmovně vůči úřednické vládě odpor a pokud by prezident chtěl trvat na předvolebním slibu, že pravicovou vládu nebude podporovat, tak jsou podle mě jediným logickým a férovým řešením předčasné volby.
Když říká, že by se měly vyvolat předčasné volby, tak mi přijde zbytečné na tři měsíce dělat novou vládu. To skutečně může nechat dovládnout tuto vládu v demisi a domluvit vyvolání předčasných voleb v parlamentu. Nejsem sám, kdo jej silně podezírá z toho, že si přeje vládnutí do řádných voleb v červnu 2014.
Co prezident sleduje tím, že zdůrazňuje, že se jedná o vládu odborníků?
U lidí to obrovsky zabírá, zvláště v situaci, kdy panuje velké rozčarování z politiky. Ale je to jen mediální snaha získat pro vládu podporu veřejnosti. I za touto sestavou by ale měla být nějaká politická vůle nebo politická konstelace.
Sestavování nového kabinetuJISTÁ JMÉNA Ve vládě bude Kohout a Benešová MINISTŘI Rusnok jedná o členech své vlády GAUCK Německý prezident pokáral Zemana ČSSD Sobotka kritizuje sestavovanou vládu SPOZ Rusnok jednal se zástupcem Zemanovců VELVYSLANCI Rusnokovi nevadí Klausová |
Zatím žádná strana nechce v hlasování o důvěře novou vládu podpořit. Je Rusnok bez šance, nebo se mu může někoho lobbováním přimět ke změně názoru?
Možná že Zeman i Rusnok počítají s tím, že vyjednáváním a lobbingem dojednají podporu a že vláda důvěru získá. Byť se to teď zdá úplně nemožné a vyloučené, nedá se vyloučit, že by podporu vyjednat mohli.
ODS a TOP 09 zatím vyčkávají na případný druhý pokus sestavení vlády. Mají šanci se ho dočkat?
Pokud Rusnokova vláda nezíská důvěru, tak se samozřejmě může stát, že už žádný druhý pokus nebude. Problém je, že v ústavě nejsou žádné lhůty. Prezident by měl jednat bezodkladně, ale přímo napsáno to tam není. Může říct, že vládu nechá vládnout dál a nějak to zdůvodní. Že jsou to odborníci, že už se volby blíží, nebo může vyvolat umělou krizi. Můžou pokračovat zatýkání v souvislosti s kauzou Nagyová. Když zítra zatknou Nečase a pozítří Kalouska - neříkám, že se to stane, ale úplně se to vyloučit nedá - tak by to mohlo politickou situaci změnit a úplně znevěrohodnit variantu obnovy koalice.
Pokud by Rusnokova vláda důvěru nezískala, Zeman nikoho jiného nepověřil, a ona v demisi dovládla do řádných voleb, tak by to ale politickou krizi ještě prohloubilo. Vláda, která by bez důvěry vládla ještě tři čtvrtě roku, by měla nízkou legitimitu. Miloši Zemanovi by se možná líbilo, že by jí tu legitimitu dodával od sebe. To by byla dost nešťastná situace, nejsme prezidentský systém.
TOP 09 odmítá podpořit rozpuštění SněmovnyČSSD na středečním jednání nezískala souhlas TOP 09 s rozpuštěním Sněmovny. TOP 09 takové řešení odmítá, dokud mají strany dosavadní koalice v dolní komoře většinu, řekl ČTK šéf poslanců TOP 09 / STAN Petr Gazdík. K rozpuštění Sněmovny je potřeba 120 hlasů poslanců, opoziční strany se tak neobejdou bez podpory TOP 09 či ODS. Sociální demokraté chtějí o rozpuštění dolní komory hlasovat v půli července, v případě úspěchu by se předčasné volby musely konat do dvou měsíců. |
Nakolik je reálné, že se ČSSD podaří získat 120 hlasů poslanců pro rozpuštění Sněmovny?
Rozpuštěním Sněmovny operují skoro všichni, ale samozřejmě je otázka, kdo to vlastně reálně chce. Je jasné, že to nechtějí dosavadní vládní strany, když se člověk podívá na předvolební preference. ČSSD to také úplně nemusí chtít, poněvadž lze předpokládat, že spíše počítala s volbami v roce 2014. Nevíme přesně, jak se zachovají komunisté.
Může sehrát velkou roli i to, že se řada poslanců bude bát, že se do Sněmovny už nevratí. To se netýká jen Věcí veřejných nebo LIDEM, ale i poslanců ODS. Polovina jejích poslanců má při současných preferencích jistotu, že se do Sněmovny nevrátí. Jsou de facto ve stejné pozici jako třeba Kristýna Kočí a další nezařazení poslanci. Pro případné udržení Rusnokovy vlády v demisi tak stačí mít 81 hlasů poslanců, kteří nepodpoří rozpuštění Sněmovny.
Když strany kritizují prezidenta, že překračuje pravomoci a posunuje systém k poloprezidentskému či prezidentskému, tak nemělo by být v jejich zájmu, aby ukázaly svou sílu a shodly se na rozpuštění Sněmovny?
Tento zájem by mít měly, protože teď je to i souboj o charakter politického systému. Není příliš v zájmu politických stran, aby si prezident zvykl dělat takovéto věci. Ale je otázka, jestli se na tom shodnou a dokážou táhnout za jeden provaz. Nejsem si jistý, jestli by takováto jednotná fronta proti prezidentovi vydržela. Vstoupí totiž do hry celá řada jiných věcí.
Polovina lidí Zemanův krok schvalujeJmenování Jiřího Rusnoka premiérem hodnotí pozitivně polovina respondentů průzkumu agentury STEM/MARK, který si objednala Česká televize. Zhruba tři pětiny dotázaných rozhodnutí Miloše Zemana nepřekvapilo, podle více než 70 procent se prezident snaží zavést poloprezidentský systém či posílit své pravomoci. |
Poslanec ODS, který bude mít takřka jistotu, že bude na nevolitelném místě kandidátky, tak si při rozhodujícím hlasování možná rozmyslí, zda bude v jednotné frontě proti prezidentovi. Řekne si, že raději bude poslancem v prezidentském systému, než nebýt poslancem vůbec. Na to i Miloš Zeman sázel, že vnese mezi strany svár. Je zajímavé, jak vyjednával s Karolínou Peake, o jejíž straně se dříve vyjadřoval pohrdlivě. Chtěl ji přimět k tomu, aby de facto podrazila stávající koalici.
Je podle vás jedním ze Zemanových cílů zpopularizovat Stranu práv občanů a její případné kandidáty do Sněmovních voleb?
Asi ano, ale stranu může zpopularizovat stejně nejvíce on sám. Není tam žádný jiný výrazný politik nebo politička. I na sjezdu deklarovali, že pro ně je polobůh. Vše stojí a padá s popularitou Miloše Zemana.
A že by se někdo z ministrů úřednické vlády postavil do čela kandidátek?
S tím mohou kalkulovat, že kdyby se vláda ujala a měla u veřejnosti popularitu, že nasadí ministry na kandidátky. Stávající vedení není sestava, která by měla velkou šanci sama o sobě uspět.
Rusnokova vláda povede zemi maximálně v řádu měsíců. Co by měla dělat a do čeho by se naopak pouštět neměla?
Pokud nezíská důvěru parlamentu, tak by neměla dělat nic než běžný provoz. Cokoliv bude dělat jiného, tak je to špatně, protože na důležitá rozhodnutí by neměla legitimitu.
Má vláda mandát řešit spor o velvyslance, který byl mezi ministrem zahraničí a prezidentem? Rusnok již uvedl, že se nebrání jmenovat Livii Klausovou a Vladimíra Remka (více čtěte zde).
Tu pravomoc má. Věc se Slovenskem je prestižní, ale jako důležitější mi přijde Moskva. Týká se to zájmů České republiky a nemyslím si, že je Vladimír Remek dosud hájil kdovíjak dobře. Cokoliv mohou udělat sami svým rozhodnutím a nepotřebují k tomu schválení parlamentu, tak to dělat budou. Kvůli tomu se jim vláda na krátký čas může vyplatit.
Je možné, že se Zemanův krok obrátí proti němu, že veřejnost, kterou se zaštiťuje, s tím nebude souhlasit?
Riskuje, že pokud to bude fiasko, tak může hodně ztratit. Pokud vláda nezíská v parlamentu ani hlas a bude dál vládnout, tak to bude před veřejností dost těžko obhajovat.
Může se aktuální situace opakovat i po řádných sněmovních volbách, kdy prezident pověří sestavením vlády někoho, s kým bude mít vlastní úmysly?
Samozřejmě. Když situace bude nejistá a nebude jednoznačný vítěz. Mohou se do Sněmovny dostat nové strany a ty velké ještě oslabí, bude tam trochu chaos, tak prezident do toho může vstoupit a zákulisním vyjednáváním získat podporu nějakých stran nebo jejich křídel. V situaci po volbách je ale více času na vyjednávání.
Miloš Zeman vysvětluje, proč se rozhodl pro Rusnoka
26. června 2013 |
