Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Republikáni žalobou na Obamu testují půdu k útoku, soudí politolog

  20:40aktualizováno  20:40
Žalobou na Baracka Obamu republikáni testují veřejné mínění, po sněmovních volbách se možná pokusí o jeho odvolání. Současná žaloba se ale naopak může obrátit proti republikánům, protože část veřejnosti jejich počínání vnímá jen jako politickou hru. Řekl to politolog Petr Just v rozhovoru pro iDNES.cz.

Americký prezident Barack Obama | foto: Reuters

Sněmovna reprezentantů rozhodla, že podá žalobu na Baracka Obamu (více čtěte zde). Co to pro amerického prezidenta znamená?
Nyní podnět reprezentantů zpracovávají sněmovní právníci, kteří ho pak předají soudu. V české právní terminologii bychom to nazvali kompetenční žalobou. Vyčítají mu překračování pravomocí nad rámec přijatého zákona. Nejde tedy o impeachement.

Petr Just

Působí jako prorektor pro studijní záležitosti na Metropolitní univerzitě Praha a přednáší na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zaměřuje na oblast komparativní politologie, tedy popis a porovnávání politických systémů zejména Československa, České republiky, Slovenska a dalších zemí střední a východní Evropy.

Jaký je v tom rozdíl?
Řízení impeachementu se koná před Senátem, nikoli před klasickým soudem jako současná žaloba. Nadpoloviční většina Sněmovny reprezentantů impeachement navrhne a Senát jej musí schválit alespoň dvoutřetinovou většinou. Trestem je ztráta prezidentského mandátu.

Republikáni tedy nyní nemají zájem na odvolání prezidenta?
Toto může být určitá předehra nějakého budoucího pokusu o impeachement. Možná to udělali chytře. Impeachement totiž musí stihnout v rámci svého funkčního období. Letos jim ale funkční období skončí a budou volby, takže by to nestihli. Teď to může být takové testování veřejného mínění. Tvrdí, že žádný impeachement neplánují, ale to samé říkali u Clintona. Jeho odvolání také předcházelo klasické soudní řízení a nakonec to skončilo u impeachementu.

Domníváte se, že po příštích sněmovních volbách republikáni budou mít ve Sněmovně a v Senátu dost hlasů na prosazení impeachementu?
Ve Sněmovně stačí nadpoloviční většina, kterou republikáni mají a asi ji budou mít i po volbách. V Senátu však pro odvolání prezidenta potřebují dvoutřetinovou většinu. Odhady naznačují, že republikáni ve volbách získají většinu ve Sněmovně i v Senátu, ale podle mého názoru ne dvoutřetinovou.

Když se vrátíme k aktuální žalobě, k čemu federální soud může Obamu odsoudit?
Můžou rozhodnout o tom, že překročil své pravomoce. Soudy to ale nedělají moc rády, nerady se míchají do politických záležitostí. Pokud ale rozhodnou, že některé konkrétní kroky prezidenta jsou v rozporu s ústavou, mohli by jeho rozhodnutí zrušit, případně dát podnět k Nejvyššímu soudu. Nemůže mu hrozit žádná pokuta ani vězení.

Může tato žaloba negativně ovlivnit Obamovo vnímání veřejností?
Myslím, že ho nemůže poškodit ještě více, než je na tom teď. Jeho pozice je nyní poměrně slabá. Na druhou stranu, on je v polovině druhého funkčního období, což je pro prezidenta obecně nejrizikovější moment. Lidé už očekávají konkrétní výsledky. Zároveň je to ale jeho poslední funkční období, potřetí už kandidovat nemůže. Takže už se odhodlává k odvážnějším krokům. A čím odvážnější kroky dělá, tím méně je populární.

Které odvážné kroky například?
Nyní hlavně zmírnění imigrační politiky. To by podle mě na začátku volebního období neudělal. Američané imigrační politiku vnímají velmi citlivě, což je paradoxní, protože jsou sami národ imigrantů. Stává se z toho téma číslo jedna. I řada lokálních politiků začala formovat protesty proti prezidentu Obamovi.

Jeho obliba u veřejnosti tedy klesá?
Nedávno v nějakém žebříčku skončil jako nejhorší prezident od druhé světové války. Ale lidé vždy nejkritičtěji vnímají toho, kdo je právě u moci. Tato kauza se může obrátit i proti republikánům. Řada Američanů podvědomě kauzu vnímá jako nějakou politickou hru.

Do příštích prezidentských voleb v roce 2016 se už rýsuje nová demokratická kandidátka Hillary Clintonová. Myslíte, že její kandidatura je už jasná, nebo je mezi demokraty nějaká silnější osobnost?
Ona sama se k tomu zatím staví nejasně. Jsou hlasy pro i proti. Přicházejí návrhy i na jiné kandidáty, nebo spíše kandidátky. Demokrati tentokrát možná více chtějí prosadit ženu. Rýsuje se ještě kandidátka Elizabeth Warrenová (demokratická senátorka za stát Massachusetts, pozn. red.). Ta bývá považována za možnou alternativu. Clintonová se také asi bude rozhodovat i podle toho, jaká bude aktuální podpora republikánů právě i vlivem Obamova vládnutí.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.