Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Má dcera přežila jen zázrakem, říká otec dívky vážně zraněné Talibanem

  16:03aktualizováno  16:03
Menší muž s knírem se při vyprávění občas zakoktá, někdy v angličtině těžce hledá slova, přesto se v jednom kuse usmívá. Proto ta jeho nenadálá věta proletí vzduchem jak šíp: „Ano, Tálibán pořád chce zabít jak mě, tak mou dceru. Ani tady v Anglii před nimi nejsme v bezpečí.“

Malála Júsufzajová otcem při první cestě do školy v Británii (19. března 2013) | foto: Malala Press OfficeAP

Jmenuje se Ziauddin Júsufzai, je z Pákistánu a jeho osmnáctiletou Malálu zná celý svět. Ve vlasti tak dlouho propagovala právo dívek na vzdělání, až se ji teroristé z Tálibánu pokusili roku 2012 připravit o život. Bylo jí tehdy teprve patnáct let, barbarský útok přežila jen zázrakem. Dva roky poté, co jí lékaři z britského Birminghamu zachránili, získala Nobelovu cenu za mír jako vůbec nejmladší laureát v historii.

Chtěli mi zabít dceru

Víkend DNES

Exkluzivní rozhovor s jejím otcem vychází ve Víkendu DNES v sobotu 5. března. Ziauddin Júsufzai se v něm svěřuje mimo jiné s tím, zda někdy cítil vinu za utrpení své dcery.

„Stala se hlasem dětí celé planety. Pro mě jako pro otce je velmi dojemné, když vidím, kolik lidí je schopná oslovit. Psala jí třeba nějaká holčička z Indie: ‚Milá Malálo. Jednou se stanu premiérkou Indie, ty budeš premiérkou Pákistánu a mezi našimi zeměmi konečně zavládne pokoj a mír‘,“ popisuje mi Ziauddin, o jehož rodině odvysílá televizní stanice National Geographic během víkendu dokument.

Mezitím ale v jednom londýnském hotelu vypráví exkluzivně pro magazín Víkend DNES. A přes jeho neustálý vlídný úsměv je to často děsivé povídání.

„Žili jsme v jednom pákistánském údolí, které připomínalo ráj. Než do něj vtrhl Tálibán. Začal vyhazovat do vzduchu policejní stanice, v noci vtrhával do domů obyčejných lidí a mnohé z nich prostě jen tak zabíjel - jednoho zastřelil, druhému setnul hlavu. Nebo nás jen strašil. Jeho lidi jednou zastavili auto, ve kterém seděla Malalina kamarádka s rodiči. Ozbrojenci ukázali osazenstvu vozu useknutou hlavu jakéhosi muže a varovali: Pokud nám chcete vzdorovat, dopadnete taky tak.“

Fotogalerie

Ziauddin ve zmíněném údolí šéfoval škole, do které přijímal i dívky. Proto se brzy hněv teroristů, zaštiťujících se mylným výkladem koránu, obrátil i proti němu. Právo dívek na vzdělání hájil veřejně jak on, tak i jeho dcera, přesto by ho nikdy nenapadlo, že by se Malalu někdo pokusil zabít.

„Je to proti paštunskému kódu cti. Aby někdo usiloval o život žen a dětí, to se u nás nedělalo ani během feudálních bojů mezi jednotlivými kmeny,“ popisuje „V den, kdy její školní autobus přepadli ozbrojenci, mi bylo, jako kdybych spadnul do nejčernější díry. Nikdo tenkrát nevěřil, že může přežít.“

Naštěstí se to povedlo. Malala od té doby nezískala jen slavnou cenu, pronesla taky památný strhující projev v OSN a dál bojuje za to, aby do školy mohly chodit děti na celém světě. Sama chce za dva roky po dokončení středoškolských studií přejít na oxfordskou univerzitu.

„Ten útok něco změnil. Před tím jsem se bála, co se může stát, pokud by se Tálibán pokusil mě zabít. Měla jsem noční můry, donekonečna před usnutím kontrolovala, jestli máme všechno na noc zamčeno. Pak se to přihodilo a já si uvědomila, že bát se nemá smysl. Přežila jsem. Všechno se to stalo z nějakého důvodu. Žiju dál, abych mohla pomáhat ostatním.“

Autor:






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.