Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ombudsmanka Šabatová: Romové si u mě nestěžují, jsou rezignovaní

  19:55aktualizováno  19:55
Ačkoli Romové kvůli své národnosti často neseženou práci ani byt, za veřejnou ochránkyní práv přichází pouhý zlomek z nich. „Jsou rezignovaní nebo ani nevědí, že se na mě mohou obrátit,“ řekla v rozhovoru pro iDNES.cz ombudsmanka Anna Šabatová. Opět zkritizovala svého zástupce Stanislava Křečka, který ji prý ztěžuje práci prezentováním odlišných názorů do médií.

Ombudsmanka Anna Šabatová | foto: Anna Vavríková, MAFRA

V poslední době v médiích rezonuje případ muslimských dívek, které opustily zdravotnickou školu kvůli zákazu šátků. Vy jste se jedné z nich zastala a nedávno jste uvedla, že by škola měla změnit školní řád. Nebylo by to zasahování do její autonomie, jak tvrdí ministr školství Chládek?
Myslím si, že to není zasahování do autonomie. Školní řády musí být v souladu se zákony. Tím mám na mysli školský zákon a antidiskriminační zákon, případně - chcete-li - také Listinu základních práv a svobod.

Ředitelka oné zdravotnické školy Ivana Kohoutová prohlásila, že na vás podá trestní oznámení za to, že jste jí nařkla z diskriminace. Už se tak stalo?
To se musíte zeptat paní ředitelky, já o tom nic nevím. A nic si o tom nemyslím.

Anna Šabatová

V roce 1951 se narodila v Brně. Je signatářka Charty 77 a její mluvčí v roce 1986. Celoživotně se zabývá ochranou lidských práv. Byla spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

V letech 2001 až 2007 působila jako zástupkyně veřejného ochránce práv Otakara Motejla. V letech 2008 až 2013 byla předsedkyní Českého helsinského výboru.

V roce 1998 dostala Cenu OSN za obranu lidských práv.

Od února tohoto roku působí jako veřejná ochránkyně práv.

A co postoj motolské nemocnice, která odmítá přijmout na praxi sestry v šátcích, v tomto případě z hygienických důvodů?
Nemohu se zabývat případem, se kterým nejsem seznámena. Ale součástí stanoviska, které se týkalo té dívky ze Somálska, jsou čtyři právní věty. Jedna z nich konstatuje, že vyhláška, která se týká ochranných pomůcek v nemocnici, není v rozporu s antidiskriminačním zákonem. Tuto vyhlášku tedy nepovažuji za diskriminační, i když podle ní může dojít k omezení oděvu. Pokrývka hlavy je ale při tom pravděpodobně nahrazena nějakou jinou pokrývkou, což je v pořádku. Té dívce samozřejmě nejde o to, aby měla vždy na hlavě hidžáb, ale jde jí o to, aby měla zakryté vlasy. Omezení, která vyplývají z vyhlášky, jsou legitimní, protože chrání zdraví.

Měla byste stejné stanovisko, i kdyby se to týkalo burky, která zahaluje celou tvář?
V České republice jsem nikdy nepotkala osobu v burce. A nebudu se vyjadřovat k hypotetickým situacím. Vždycky se vyjadřuji na základě konkrétní situace.

Křeček by do médií neměl říkat jiné názory. Poškozuje úřad

Nedávno jste uvedla, že váš zástupce Stanislav Křeček svým chováním poškozuje instituci ombudsmana. Čím konkrétně?
Veřejný ochránce práv je monokratická instituce, to znamená, že rozhoduje v zásadě jeden člověk, i když má k pomoci celou kancelář. Když řekne svůj názor, tak jeho zástupce by neměl říkat do médií jiný názor. A to pan Křeček dělal.

Tím myslíte jeho vyjádření ve zmíněném případu kolem muslimských šátků?
Například. Týká se to i jiných věcí, ale toto bylo nejviditelnější.

Je mezi vámi za této situace ještě možná produktivní spolupráce?
My spolupracujeme. Já se snažím spolupracovat, normálně se s ním bavím a ve věcných otázkách normálně spolupracujeme.

Fotogalerie

Co v Česku vnímáte jako výrazně problémovou oblast, se kterou se na vás lidé často obracejí?
Z pohledu rovného zacházení se na mě lidé obracejí v otázce škol - rodiče zdravotně postižených dětí, kterým se nedaří přesvědčit úřady, aby jim přiznali příspěvek na integraci dítěte. Často se na mě obracejí rodiče, kteří nedostali dítě do mateřské školky, což jsou případy diskriminace z důvodu rodičovství. Někdy se na mě obracejí Romové, kteří se setkali s otevřenou diskriminací na trhu s byty. Řešila jsem případ lidí, kterým nebylo umožněno vzít si vodicího nebo asistenčního psa do dopravního prostředku nebo do zdravotnického zařízení. To je taky nepřímá diskriminace.

Obecně se ale na ochránce nejvíce lidé obracejí kvůli dávkám, tedy příspěvkům na bydlení, na péči a úplně nejvíce kvůli důchodům. Někdy se v těchto případech podaří zjistit nesprávný postup úřadů. Druhá nejčastější agenda jsou stížnosti na postup stavebních úřadů.

V poslední zprávě o činnosti, kterou váš úřad předložil Poslanecké sněmovně, jste kritizovala zákon, který registrovaným partnerům neumožňuje adopci dětí. Neuvažujete v tomto případě, že byste podala legislativní podnět?
Vyjdu z konkrétního případu. Obrátil se na mě muž, který chtěl požádat o adopci a žil v registrovaném partnerství. A v tomto případě zákaz osvojit dítě vyplývá přímo ze zákona. Musela jsem konstatovat, že nepochybil úřad. Problém je v zákoně. Ten je diskriminační. Zmíněný muž se poté sám obrátil na soud. Soud prvního stupně může přerušit řízení a sám se obrátit na Ústavní soud. Nechť to tedy posoudí Ústavní soud.

O adopcích registrovanými páry se u nás hovoří už léta. Proč se situace ještě nehnula?
Ty věci jdou pomalu. Tak to zkrátka je. 

Jeho jméno znělo romsky, byt mu nepronajali

Takovým nekonečným příběhem je u nás diskriminace Romů na trhu práce, bydlení i ve školách. Vidíte v tomto ohledu nějaký vývoj za poslední léta?
Vývoj moc velký nevidím. Souhlasím s vámi, že diskriminace Romů je velmi rozšířená. Problém je, že víme, že existuje. Ale poměrně málo Romů se na ombudsmana potom obrátí s konkrétní stížností, takže je těžké o tom vydávat nějaká svědectví. Někteří se na mě obrátili a byli to celkem jasné případy, ze kterých se dala dovodit diskriminace, ale já nepochybuji, že je jich mnohem víc.

Ombudsmanka

Úřad ombudsmana chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou úřady nečinné.

Provádí také preventivní systematické návštěvy míst, kde mohou být lidé omezováni na svobodě, a usiluje o respektování jejich základních práv. Ochránce rovněž přispívá k prosazování práva na rovné zacházení a ochraně před diskriminací.

Veřejného ochránce práv a jeho zástupce volí na šest let Poslanecká sněmovna z návrhů prezidenta a Senátu.

V minulosti funkci zastávali Otakar Motejl (2000 - 2010) a Pavel Varvařovský (2010 - 2013).

O jaké případy jasné diskriminace například šlo?
Třeba o přístup k bydlení - realitní kancelář člověka rovnou odmítla jen proto, že to byl Rom. Nezjišťovala o něm nic, nevěděla, kdo je. Pouze na základě toho, že jeho jméno znělo romsky, ho odmítla. Nebo při zápisu do základní školy, do které chodily téměř výhradně neromské děti, tak romské dítě mělo problém, aby bylo přijato, ačkoli splnilo vše, co bylo třeba splnit. Nebo probíhalo výběrové řízení na byt obálkovou metodou. Jednoznačně ho vyhrála paní - Romka. Obec pak výběrové řízení opakovaně zrušila a byt jí nepronajala. V těchto případech jsem konstatovala diskriminaci.

Říkala jste, že to je podle vás jen zlomek případů. Proč si Romové na diskriminaci nestěžují?
Často jsou rezignovaní. Jsou zvyklí na toto zacházení. Někteří ani nevědí, že se na mě mohou obrátit. To se nyní snažíme odbourat výjezdy do krajů a spoluprací s nevládními organizacemi.

Co dlouhodobé zařazování romských dětí do speciálních a praktických škol?
Vím, že to trvá, protože v roce 2012 ombudsman zjistil, že je jich tam asi 35 procent. Krátce nato Česká školní inspekce dospěla k 26 procentům, loni pak ke 28 procentům. Takže já vím, že romské děti jsou zařazovány do speciálních škol, ale nikdo se na mě ani mé předchůdce neobrátil. Můžu zahájit šetření z vlastní iniciativy, ale v tuto chvíli na to nemám kapacitu. To by měla dělat Česká školní inspekce.

Dalším dlouhotrvajícím problémem je, že provozovatelé ubytoven vybírají přemrštěné nájmy a zneužívají tak státní příspěvky na ubytování pro sociálně slabé. Co se s tím dá dělat?
Situaci by výrazně zlepšil zákon o sociálním bydlení. Už moji předchůdci opakovali vládě, aby přijala tento zákon. Nyní je v Senátu novela zákona o hmotné nouzi, tam jsou zapracované některé prvky, které by měly omezit obchod s chudobou. Například případy, kdy majitel pronajme jeden pokoj šesti lidem. To už teď nebude možné. Zásadním řešením by ale byl zákon o sociálním bydlení.

Váš úřad také analyzoval pracovní inzeráty a zjišťoval, jestli jsou diskriminační. K čemu jste dospěla?
Tady se rasová diskriminace příliš neobjevovala. Hodně se opakuje diskriminace na základě pohlaví a věku, například: „Přijmeme člověka do mladého kolektivu.“ Představte si, že je vám jako mně a jdete se hlásit do mladého kolektivu. To je taková zábrana, že tam raději ani nepůjdete. Nebo zaměstnavatelé požadují nepřiměřenou dobu praxe, například na pozici uklízečky patnáct let praxe, to znamená, že zase evidentně nechtějí zaměstnat mladého člověka.

Úřady ochránci naslouchají více než před lety

Zmiňovala jste, že budete vyjíždět přímo za lidmi do krajů. Jak to bude probíhat?
Během jednoho roku chci navštívit všechny kraje. Při výjezdu se v kraji otevírá místo, kde mohou občané podávat podněty. Večer je pak debata s občany a interaktivní divadlo o nějakém problému, který obvykle trápí občany. Setkám se také s pracovníky kraje, tajemníky obcí, navštívím místní knihovny.

Co si myslíte o nové funkci školského ombudsmana, kterou zřídil ministr školství Marcel Chládek? Nebudou se vaše kompetence křížit?
Myslím, že to je věc, která když se správně uchopí, tak může být dobrá. Nejedná se samozřejmě o skutečného ombudsmana. S ministrem Chládkem jsem se domluvila, že se setkáme a dohodneme si hranice, kde bude působit školský ombudsman a kde já. Já můžu všude tam, kde se jedná o výkon státní správy, tedy o příjímání dětí do školy, vyřizování stížností. Ale nemůžeme zasahovat do pedagogických činností nebo do vztahu mezi ředitelem školy a učiteli. To může být právě oblast pro školského ombudsmana.

Změnilo se nějak postavení ombudsmana od dob, kdy jste dělala zástupkyni Otakaru Motejlovi? Překvapilo vás něco po nástupu do funkce?
Byla jsem překvapená pouze pozitivně, a to několika aspekty. Řekla bych, že tým tady funguje ještě lépe než tehdy, pokud jde o profesionalitu a právnické znalosti. Vysvětluji si to tím, že už kancelář funguje patnáct let, takže tu jsou vynikající odborníci. Zjišťuji, že úřady naslouchají více, než před deseti lety.

Také se rozšířily vaše pravomoci.
Ano. Je několik nových věcí. Mohu jako vedlejší účastník předem vstoupit do řízení Ústavního soudu, kde se jedná o zrušení zákona. Dříve ombudsman mohl pouze navrhnout Ústavnímu soudu zrušení podzákonného předpisu, například vyhlášky. Mohu podat žalobu ve veřejném zájmu, to také dříve nebylo. A změnil se jednací řád vlády, ochránce je pravidelným připomínkovým místem, takže ke mně dorazí všechny zákony, aniž bych se po nich musela pídit. Nově pořádám kulaté stoly pro státní správu, snažím se sjednotit správu, aby se na různých místech rozhodovalo stejně.

Jak vnímáte spolupráci se Sněmovnou. Vašemu předchůdci Pavlu Varvařovskému se zdálo, že poslanci příliš neberou na zřetel jeho legislativní návrhy. Máte podobnou zkušenost?
Já si nestěžuji. Chodím pravidelně do výborů Poslanecké sněmovny a diskutuji. Materiál, který byl složen z našich podnětů, šel do vlády a ta se tím zabývala. Neříkám, že ve všem vyhověla.

Bývalý ombudsman také prosazoval, aby se funkce veřejného ochránce práv zakotvila v ústavě. Je to i váš cíl?
Já bych byla ráda, kdyby to tak bylo. Pokud by začala pracovat komise pro ústavu na nějaké změně, snažila bych se tam tuto myšlenku uplatnit. Ale nebudu to iniciovat, když se nechystá konkrétní změna ústavy.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.