K odstoupení Koštu přitom vyzvali jeho vlastní spolustraníci z hnutí ANO. Vyčítají mu chaotičnost, nekoncepčnost a to, že nekomunikuje s dalšími členy rady (více zde).
V zákulisí ale mluví také o jeho přátelském vztahu s bývalým hejtmanem Jiřím Rozbořilem z ČSSD, obviněným z uplácení v kauze Vidkun, kvůli němuž mají obavy, že hejtman nenastartuje změny, které před volbami slibovali. V otevřeném rozhovoru pro MF DNES vzbouřený hejtman popisuje, jak došlo k současnému rozkolu.
Když dnes sleduji váš spor s olomouckým ANO, pokládám si dotaz, co vás vůbec po víc jak 30 letech lékařské praxe přivedlo k tomu, že jste šel do politiky?
Byla to jednoznačně nabídka, kterou jsem dostal od hnutí ANO. V první fázi jsem jí byl sám dost překvapen. Ale protože jsem neměl dost času na rozmyšlenou, bral jsem to jako výzvu.
Nabídka přišla přímo od Andreje Babiše?
Ne, byla od eurokomisařky Věry Jourové, která s jedním člověkem, shodou okolností mým známým, v Olomouci konzultovala možné kandidáty a on jí řekl moje jméno. S jejím pověřením mě oslovil a řekl: ale my to potřebujeme vědět dnes. Ve skrytu duše jsem si myslel, že mají nějakou personální nouzi, a tak teď rychle někoho potřebují, ale budou hledat dál a pak se objeví nějaká výrazná osobnost. Ale nestalo se tak.
Neměli nouzi, když potřebovali, abyste se rozhodl během jediného dne?
Asi to tak bylo. Paní Jourová po mě chtěla curriculum vitae, napsala mi, že děkuje, že ho přeposílá předsedovi hnutí. A pak mi přišlo „možte v pondělok v 17 na ministerstvo financí?“. Abych to ztížil, napsal jsem, v žádném případě, do 18 mám ordinaci a potom učím. Z legrace jsem napsal, co takhle v neděli.
Nenaběhl jste si?
Naběhl, během třiceti vteřin mi přišlo, vyhovuje vám v neděli 11 hodin v Průhonicích v Sokolovně? Pan Babiš měl na stole moje curriculum vitae s barevně podtrhanými pasážemi, ale rozhovor se mnou vedl hodinu, aniž by se na ten papír podíval. Začal tu anamnézu: A proč jste po promoci šel do východních Čech, proč jste dělal to, proč jste byl v zahraničí...? Po hodině pravil: U mě dobrý. Jste rozhodnutý, víte proč jsme vás oslovili? Říkám: Ano, kvůli volbám. On: Ne! Proč jsme vás oslovili? Já: Abych byl lídr. On: No, přesně. Pro mě dobrý, volám Faltýnkovi (prvnímu místopředsedovi ANO, pozn. red.). Hned vzal telefon a volal panu Faltýnkovi. Říkal mu, pro mě dobrý, jsme dohodnutí, jde do toho, vy už se spojte a komunikujte spolu.
Takže abyste se stal lídrem kandidátky, stačilo si hodinu popovídat s Babišem?
V podstatě ano. Ještě za mnou do ordinace přijel pan Faltýnek, měl se mnou taky hodinový rozhovor, po kterém řekl: Pro mě dobrý, já už to teď rozjedu. V únoru 2016 byl pak ještě nominační sjezd v Přerově, kde jsem byl sto procenty hlasů zvolen jako lídr. Ale pak jsem vnímal, že někteří místní, kteří byli v hnutí ANO několik let, nebyli s mojí volbou úplně spokojeni.
O koho šlo?
Těch lidí byla řada. Cítil jsem takové to: tak moment, my jsme tady pět let a už jsme v různých volbách rozdali tolik koblih, že přece nemůže přijít někdo z venku a být hned lídr! Dospělo to až do takové situace, že jsem si řekl: tak abych já přesvědčoval vlastní, to nepůjde! Jsem tady proto, abych přesvědčoval voliče. Pokud jste si za pět let nebyli schopni vygenerovat svého mesiáše, který by byl průchodný i pro Prahu, je to zbytečný boj. V tu chvíli, protože jsem byl brán jako Babišův člověk, začali couvat. Ne ne, to jste nás špatně pochopil. Dohodli jsme se, že to necháme být a soustředíme se na volby. Do kampaně jsem dal maximum. A stalo se to, co se stalo. Hnutí ANO v Olomouckém kraji výrazně vyhrálo a já dostal největší preferenční počet hlasů v kraji. Pro srovnání, o polovinu víc než ministr Jurečka, který byl pořád v televizi.
Ale Jurečka kandidoval na posledním místě kandidátky lidovců, spíš jen jako symbolická podpora, to je přece rozdíl proti lídrovi ANO, který má za sebou podporu Babiše.
Ano, jen to dávám pro příklad, jaké osobnosti byly na kandidátkách. Volby dopadly jak dopadly, najednou vidíte na obrazovce procenta hlasů, někdo vám říká: Ty jo, tys je teda přejel! A je vám oznámeno poslancem (myslí předsedu poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, pozn. red.): Pojď se mnou před hotel! On si nervózně zapálí cigaretu a praví vám: Tak seš kurva hejtman. Teď se z toho neposer a ještě to neposer. Můžeme jít. Říkal jsem si: Takhle se oslavuje vítězství? Čekal jsem usměvavé tváře, šampaňské... To pak přišlo, pro fotografy. Hned po volbách, ve dvě hodiny v noci jsme měli uzavřenou koalici.
Exhejtman mi jen pomáhal s předáním funkce
A vy osobně jste krátce poté uzavřel předávací smlouvu s předchozím hejtmanem Jiřím Rozbořilem (více zde). Kraj mu platil tři měsíce po 45 tisících za to, aby vám předal funkci. Přitom ANO se proti předchozím vedením kraje vymezovalo. Byla to chyba?
Od začátku jsem tvrdil, že povedu kraj jako manažer. Nastoupil jsem do kraje, který má 4,5 miliardy rozpočet, s průtokovými organizacemi 11 miliard, s agendou – jako silnice druhé, třetí třídy – která mi byla cizí. Ano, orientuji se ve zdravotnictví lépe než takzvaní profíci, kteří tady na kraji pracují. Ale věděl jsem, že mi schází makroekonomické hledisko. Nikdy jsem netajil, že pan Rozbořil je člověk, kterého znám z dlouholetého působení v olomoucké fakultní nemocnici, v jejímž areálu mám dodnes ordinaci, a máme osobní vztah, i když jsme spolu nikdy nejezdili na dovolené ani nechodili na pivo. Ale občas jsme spolu v ordinaci popovídali. Před volbami, když už bylo zřejmé, kdo vyhraje, mi nabídl, že kdybych cokoli potřeboval, rád mi cokoli ohledně předání funkce řekne.
Proč jste mu ale hned dal smlouvu? Předání funkce přece běžně probíhá bez takových věcí. Tady v Olomouckém kraji se to sice v minulých letech dělo, ale jinde to zvykem není.
Jak je to na jiných krajích, nevím, ale od roku 2008 se tady takto hejtmanská i náměstkovská funkce předávala. Ta smlouva byla o předání funkce, nikoli – jak je mi podsouváno – o poradenské činnosti.
Ty tři měsíce vám ale přece radil.
Ano, ale bylo to o předávání funkce. Nebylo to o poradenství. Byla tady rozšiřovaná fáma, že jsem podepsal smlouvu s Jiřím Rozbořilem, že bude do budoucna mým poradcem.
Končící hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil z ČSSD (vpravo) předává insignie svému nástupci Oto Koštovi z hnutí ANO.
Dobře, ale ty tři měsíce vám radil, takže teď zbytečně slovíčkaříme.
Nechci to stylisticky rozebírat, ale vždycky preferuji obsah, ne formu. Citoval bych pana docenta Pavla Šaradína, který v Deníku řekl, že nevidí naprosto nic špatného na tom, že hejtman předává svoji funkci, a pokud jsme se domluvili na odměně, je naprosto zanedbatelná proti rozpočtu kraje. Jinými slovy: pouč se, ať neuděláš ztráty. Neustále je mi podsouváno, že to bylo s „obviněným Jiřím Rozbořilem“. Rád bych připomenul hnutí ANO, že oni v Praze velmi intenzivně spolupracovali s odsouzeným Karlem Březinou, který dostal podmínečný trest za ekonomický delikt. A to je v pohodě.
Ale nevím o tom, že by mu dávali nějakou smlouvu.
To nechci spekulovat. I já mám z Prahy nějaké informace. Můžete toho člověka platit i bez smlouvy, mnohem elegantněji.
To máte nějak doložené?
Ne, pane redaktore nemanipulujte mě do situace, že ode mě chcete slyšet toto. Jestli nechcete otevřený rozhovor, budu se bavit v holých větách. Teď vám říkám, co se stalo. ANO mě tlačilo, abych se v kampani vymezil vůči Jiřímu Rozbořilovi, abych zmiňoval třímiliardový dluh a abych z něho udělal gaunera, který zpunktoval kauzu Vidkun. To bych nikdy neudělal. Píáristům pana Babiše jsem řekl: Třímiliardový dluh, jestli, pánové, nevíte, způsobilo jiné vedení kraje, nikoli pan Rozbořil. Já jsem výsledky hospodaření viděl, je vyrovnané. A co se týče Vidkunu, já na rozdíl od vás ctím presumpci neviny, stejně jako prezident, který to tady na kraji řekl. Všechno se to stalo na podzim 2015, naposledy byl pan inženýr Rozbořil povolán k podání vysvětlení v lednu 2016, teď je únor 2017 a za tu dobu se nic nestalo. Dál to nekomentuji. Ještě v poslední den, kdy jsem přijížděl do Ostravy na první tiskovou konferenci, kterou jsme otvírali kampaň, jsem byl napomenut, že mluvím o dosluhujícím hejtmanovi zbytečně pozitivně. Říkal jsem jim: Dokážete si, pánové, představit, že se s někým znáte patnáct let a vy pak budete na tiskovce říkat, jak huntuje kraj a jak ty gaunery musíte vyprášit? Aby panu Rozbořilovi někdo povídal: Hele, ten tvůj Ota teď na tiskovce říkal, že jste pěkní gangsteři a že by vás za ten Vidkun měli všechny zavřít. Co byste asi udělal? Šel kontra. A to já nechci. Chci smír, s ODS a KDU-ČSL jsem se dohodl na seriózní kampani.
Neříkal jste si tehdy: Do čeho jsem se to pustil?
Ne, když do něčeho jdu, už o tom zpětně nepřemýšlím. Žiju tady a teď. Už teď nemyslím na to, co bylo dnes dopoledne, ale na to, že za chvíli pojedu do Ostravy na katedru.
Bylo mi vyčítáno, že jsem solitér
Pojďme tedy k důvodům, proč teď vaše domovské hnutí ANO chce, abyste jako jeho hejtman skončil. Prý nekomunikujete s náměstky. Proč s nimi nemluvíte?
Zeptal jste se úplně blbě.
Toto vám ale vyčítají.
To říkají oni. A je to tvrzení proti tvrzení. Jestli to říká někdo, kdo je tady jednou za čtrnáct dní, ať posuzuje práci Poslanecké sněmovny a ne kraje. On je tady jako neuvolněný radní.
Lídr krajské kandidátky hnutí ANO Oto Košta (uprostřed) slaví v olomouckém volebním štábu v hotelu Flora výsledek krajských voleb.
Zjevně narážíte na předsedu ANO v Olomouckém kraji Ladislava Oklešťka. Ten se tedy podle vás práci tady v kraji moc nevěnuje?
Já ho neobviňuji, on obviňuje mě, že se nevěnuji náměstkům. Já od svého nástupu neměl jediný den dovolené. Nastoupil jsem 8. listopadu a hned devátého ve 2.45 ráno jsem byl integrovaným záchranným systémem odvezen do Vrbátek k převrácenému autobusu, kde jsme dělali velké cvičení, v sedm jsem byl na urgentu ve fakultní nemocnici, v osm jsem byl doma, dal jsem si kafe, oholil jsem se a v devět jsem byl u hasičů na tiskovce. Z toho on by se vysypal. Co on udělá za týden, já udělám za půl dne.
Říkáte, že ho neobviňujete, ale lichotivě o něm zrovna nemluvíte.
To ne. Ale jak může vůbec někdo říkat o mě to, co on? To je stejné, jako bych říkal: co vůbec ti poslanci za ty prachy dělají? To bych si nikdy netroufl. A on bude po třech měsících, kdy si každý bere sto dní hájení, já ne, každý z těch náměstků měl dovolenou, já ne, on mě bude hodnotit? Mě to uráží! Zatrhl jsem si jeden termín našeho pana prezidenta, kdy jistou sortu lidí nazval zakomplexovanými idioty.
Víte jak se mi pan předseda krajského ANO a poslanec parlamentu představil? Přišel na Čapí hnízdo a pravil: Já jsem předseda krajského předsednictva ANO, jsem poslanec parlamentu, vy prej máte být lídr. Mám informaci, že prý jste nějakej dealer nějaké firmy. Říkal jsem mu: Pane, pokud jste to, co tvrdíte, tak bych si na vašem místě aspoň vygoogloval Who is who. Já vám to přeložím, říkám mu, to je kdo je kdo, víte, vy asi anglicky nevládnete. Jsem 35 let praktickým lékařem, učím na dvou lékařských fakultách, jsem poradce slovinského profesora Gorazda Stokina v ICRC, vědecko-výzkumném centru u pro výzkum alzheimera Svaté Anny v Brně. Jenom, prosím, nepleťte si Slovinsko a Slovensko, to jsou dvě různé země, ale když se podíváte do Googlu, tam si to všechno přečtete. A jsem zdravotním poradcem té firmy, nikoli podomním obchodníkem.
Okleštěk: Informace o jeho alkoholismu mám Ladislav Okleštěk Krajský šéf ANO a poslanec Ladislav Okleštěk už dřív Koštova slova o vzájemných rozporech odmítl. „Překvapilo a mrzí mě to v lidské rovině. Je to úplný nesmysl. K tomu není ani co dodat,“ prohlásil. Vysvětlení, proč o něm takto současný hejtman mluví, prý nemá. „Zřejmě hledá, jak nasměřovat pozornost jinam než k tomu, co je skutečně na stole. Možná jsem pro něj nepřítel číslo jedna.“ I Okleštěk ale zároveň mluví o údajných hejtmanových problémech s alkoholem. „Říkám, že ten problém tam je. Dostal jsem nějaké zprávy, SMS, ústní sdělení, telefonáty. Mám ty informace,“ tvrdí Okleštěk (více zde). |
Jak na to reagoval?
Nereagoval nijak, protože jsem mu řekl, a teď už mě promiňte, po tomto entrée vidím, že ztrácím čas a já nemám čas ztrácet čas. Pro dnešek, i vám, hezký den. Vypadal, že se vysype, ale říkal jsem si, že je nás tam doktorů víc, tak kdyby třeba chrčel nebo něco podobného, snad si ho vezme někdo jiný. Nevím, jestli bych se v jeho případě odhodlal k dýchání úst do úst. Asi by mi tam vadila ta bradka, musel bych použít roušku.
Jsme tady tři měsíce, probíhaly rady, kde jsou všichni náměstci, zastupitelstva, porady vedení a za tři měsíce nepřišel jediný signál. Jak on může vědět, že jsem nemluvil s náměstky? Oni chodili za mnou individuálně. Mimochodem, ten důvod, že nekomunikuji, byl podán panem Oklešťkem na jednání klubu zastupitelů ANO, na které jsem ani nebyl pozván. Dozvěděl jsem se o tom náhodou. Nepřišli s tím náměstci. Čili, nastoupí armáda, kapitán zavelí, a příkaz zní jasně, muž s brašnou nesmí projet. Kdyby měl nějaký náměstek se mnou problém, všichni si tykáme, kdykoli přece mohl říct: Oto, potřebuji s tebou mluvit. Je zajímavé, že když se mnou potřebovali projednat dovolené nebo jestli bych jim nepustil řidiče do Vídně na losování UEFA, vždycky věděli, kde mě najdou. A teď někdo bude tvrdit, že s ním nekomunikuji.
Takže se vymýšlejí.
Nevymýšlejí. Říkám, že je to nepravda.
Nenapadlo vás, že problém může být i u vás, že působíte namyšleně? Protože to ve výhradách vůči vám zaznělo také.
Zkuste se zeptat mojí sekretářky, tajemníka nebo v kancelářích vedle. Jestli to o mně někdo říká, vysvětlil bych si to tak, že žijeme v Česku a úspěch se u nás neodpouští. Pokud budu žít, budu svůj. A to možná někdy vyvolává pocit, že jsem nezkrotitelný, neuchopitelný. Bylo mi vyčteno, že jsem solitér. Ale to neznamená, že nemůžete být týmový hráč. Tým potřebuje solitéra a vůdce, každý trenér vám potvrdí, že potřebuje hráče, který to povede.
Jak od voleb vycházíte s šéfem ANO, Andrejem Babišem?
Během kampaně jsme spolu byli v častém kontaktu, ale počínaje osmým listopadem, kdy jsem se stal hejtmanem, nepřišla jediná sms nebo mail. Nulová komunikace, a to jsme se od té doby několikrát viděli i na jednáních v Praze.
Ke konkrétním důvodům, proč vám zastupitelé za ANO vytýkají nekomunikaci. Na posledním jednání rady jste například prý oznámil, že chcete ustanovit poradní kolegium hejtmana a přišel rovnou se seznamem, kdo by v něm měl být. Nikomu jste o tom neřekl a přišel s tím jako s hotovou věcí.
Objížděl jsem firmy, které dostaly titul Firma roku a jedna z nich mě svojí progresivitou ohromně upoutala. Usoudil jsem, že by bylo produktivní vytvořit kolegium podobných firem v kraji, oslovil jsem jejich ředitele, jestli by měli zájem vytvořit orgán, který nebude honorován. Jednou za měsíc se sejít a popovídat o problémech, které zrovna v kraji řešíme. Přišel jsem na radu s tím, že mám tento seznam a jestli někoho nenapadne, že jsem nějakou opomněl. Měl být i druhý poradní sbor, starostů měst a obcí. Pan Okleštěk mi vyčetl, že to nemám politicky schválené. Ptám se: A co chcete schvalovat? To se budeme dívat, který ředitel je z které strany?
Nepřišlo vám, že o takové věci je dobré se předem poradit?
Mě nikdo nemusí a taky nebude politicky diktovat, s kým se můžu radit. Řeknu vám, jaký bordel tady činnost pana Oklešťka způsobuje. Když rada a výbory vytvářely komise, pan neuvolněný radní vznesl požadavek, aby se návrhy sešly u něj. Výsledek? Absolutní chaos. Stěžovali si odborníci, starostové měst a obcí, korunu tomu nasadilo, když mě na jednání Národní rady zdravotně postižených oslovil olomoucký pan předseda Milan Langer, že se nedostal do jedné z příslušných komisí, s kterou byl léta spjat. Langer, to je v Olomouci něco jako pan Krása. Okleštěk přitom vůbec netušil, o koho jde! Když jsem mu říkal, to je takový olomoucký Krása, on: Jasně, Krásu znám. Já na to, toho zná z televize každej debil. A ty mně chceš říct, že nevíš, kdo je magistr Langer? Tak ho tam prosím tě zařaď.
Další problém je programové prohlášení kraje. Sám jste na jednání zastupitelstva prohlásil, že bude do 31. ledna. Slib jste nedodržel. Proč?
Ale to nevisí na mně. Všichni z náměstků, včetně mě, jsme poslali na žádost šéfů koaličních stran verzi k nim, oni ji zpracovali. Ale konečnou verzi si uzurpoval pan Okleštěk. Když jsem se ptal, co mám novinářům říct, reagoval na to, že by mělo být do zastupitelstva, které se koná 27. února. Dál už by to bylo blbý. On na to teď nemá čas, víte.
S alkoholem jsem nikdy problémy neměl
Ten spor se dostal do hodně osobní roviny. Šéf ANO Andrej Babiš o vás prohlásil, že máte problémy s alkoholem. Během tří měsíců jste prý měl dva incidenty – jeden 8. prosince v pořadu Události, komentáře, a další podle pana Oklešťka na akci Regiontour v Brně. Nejsou dva problémy na veřejnosti v krátké době dostatečným dokladem?
Otázka je, co je na veřejnosti. Televize ano. Ale podívejte se na Facebook, lidé tam říkají, že to buď nepoznali, nebo, že podstatný je obsah.
Díval jsem se taky. Bylo vidět, že máte problémy s artikulací.
Ano, trochu problémy s artikulací jsem měl, ale bylo to ventilováno, že jsem vylitej jak Vltava. Nemám chuť se komukoli zpovídat, jak to bylo, ale jen podotknu, že ten den bylo velmi dramatické ustavující zasedání Asociace krajů, na cestě zpět, v pět odpoledne, mi sekretářka říkala, že na mě čekala na mém sociálním odboru, tam, pane hejtmane musíte. Blížily se Vánoce, bylo období různých rozluček. Zhruba od půl osmé jsem odtamtud odešel na další akci, s předsedy politických stran nebo rektorem univerzity. V té budově sídlí zároveň Česká televize. Jsem veřejný činitel, to je pravda. Ale teď, v devět hodin večer, jsem privátní osoba, zároveň ale veřejný činitel. A v těch devět večer jsem byl osloven, jestli bych se nevyjádřil k zasedání Asociace krajů.
To už jsem slyšel. Ale také jste prý někde měl říct, že to bylo dřív.
Teď vám nepovím, jestli mi nevolali už dopoledne.
To je ale celkem rozdíl, jestli jste se to dozvěděl v devět večer nebo dopoledne.
Už přesně nevím. Ale rozhodně to nebylo naplánované čtrnáct dní.
A ta další akce, Regiontour v Brně?
O tom se vůbec nehodlám bavit. Přijel jsem v devět ráno, s paní ministryní Šlechtovou a starosty některých měst jsem pokřtil publikaci, do které jsem dnes psal věnování, pak jsme odešli na Jihomoravský kraj jako k hostiteli, na stánek Olomouckého kraje, kde jsem byl ministryní průvodcem, ve dvě jsem byl na asi hodinové tiskové konferenci a byl tam další program až do večera, kde zůstalo takzvané zdravé jádro. Regiontour byl od čtvrtka do neděle, přičemž první dva dny byly uzavřené, takže dál odmítám cokoli komentovat. Když půjdu v osm večer do moravské hospody, budu pít bílé víno, možná budu s houslisty zpívat, možná budu i tančit, ale to je moje věc.
Takže vás teď napadají za něco, co jste dělal večer ve svém volném čase?
Ano. Podotknu k tomu jednu věc. 35 let jsem byl praktik. Ráno do práce autem, v poledne na výuku nebo návštěvy, odpoledne ordinace, pak na návštěvy, večer domů. Jediný akcident s policií, se zdravotní pojišťovnou, s pacientem nebo s Českou lékařskou komorou nebyl. A podotýkám, že pan Okleštěk mluví o chronických problémech. Když mu to jeden novinář připomněl, na to, on inteligent, odpověděl: No jo, ale on má už dva měsíce řidiče. Tedy tím, že jsem dostal řidiče, jsem patrně začal pít. Každý den přitom bylo několik akcí, kde jsem veřejně vystupoval a každý mě mohl vidět. Teď, pochopitelně, moje veřejná činnost trochu ochabla, protože oni nevědí. Oni čekají. A já se strašně těším, až po zastupitelstvu 27. února dám jasně najevo těm, kteří se domnívají, že nejde o charakter, že je to s ním jako s penězi – někdo ho prostě má a někdo ne.
Odkud berete to přesvědčení, že 27. února ve funkci přečkáte? Na zastupitelstvu ANO váš konec odhlasovali jednoznačně, pro, abyste skončil, se vyjadřují i vaši koaliční partneři z ČSSD a ODS.
Už to tak jednoznačně nevypadá. Ale víc zatím z takticko-operačních důvodů nemůžu říct. Ať to, že skončím, tvrdí ještě 27. ráno. Nemyslíte si, že by byl geniální tah, kdyby to pak skončilo naopak?
