Oldřich Martinů.

Oldřich Martinů. | foto: Michal Růžička, MF DNES

Čech ve vedení Europolu: Spící extremisty může radikalizovat internet

  • 15
Terorismus, nelegální migrace a kyberkriminalita. Tři hrozby, se kterými se podle prvního náměstka ředitele Europolu Oldřicha Martinů potýká současná Evropa. Bývalý policejní prezident v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že Europol uvažuje o vyslání svých expertů na Sicílii, kde by mezi uprchlíky pomáhali identifikovat ty potenciálně nebezpečné.

Jaké otázky teď nejvíc zaměstnávají evropský policejní úřad?

Priority jsou tři. Terorismus, zejména násilný extremismus, radikální islámští teroristé a takzvaní foreign fighters, radikalizovaní zahraniční bojovníci. Druhá priorita je nelegální migrace a skupiny, které ji organizují. Nelegální migrace je součástí celé škály organizované kriminality, která se může vázat na obchod se zbraněmi, drogami, padělaným zbožím i na řadu dalších oblastí. A třetí prioritou je kyberkriminalita. Kyberprostor zneužívají všichni pachatelé výše zmíněné trestné činnosti. Přes internet komunikují, nabízejí své zboží, sdílejí obrázky dětské pornografie, perou špinavé peníze i pomocí bitcoinů...

Jak takoví bojovníci žijí, jak se projevují? Jsou i v Evropě radikálové, kteří se mohou pustit do násilných akcí? 
Na seznamu osob, které mohou být rizikové, máme šest tisíc lidí. U patnácti set z nich se podezření potvrdilo. Počet těchto lidí, o kterých víme, ohromně narostl po útoku na redakci Charlie Hebdo (více zde). Byli tu samozřejmě i předtím, jen jsme o nich nevěděli. Je to citlivá informace pro národní bezpečnost, kterou státy zpravidla nesdílejí. Útok na Charlie Hebdo pohled na sdílení informací změnil. Dnes proto počet možných radikálů známe mnohem přesněji.

Oldřich Martinů

U policie působil od roku 1984. Vystřídal řadu pozic, zejména ve Službě kriminální policie a vyšetřování. Zabýval se násilnou trestnou činností, organizovaným zločinem a v 90. letech působil v Národní jednotce Interpolu. 

V roce 2002 se stal náměstkem policejního prezidenta a o pět let později ho tehdejší ministr vnitra Ivan Langer jmenoval do funkce policejního prezidenta. Na konci roku 2010 odstoupil. 

Od 1. listopadu 2011 je prvním náměstkem ředitele Europolu v Haagu. Jeho současný mandát vyprší letos v listopadu, rada ministrů mu již schválila mandát pro další čtyřleté období

Jsou to občané Evropské unie. Zpravidla, ale ne vždy, jsou to potomci imigrantů ze zdrojových zemí terorismu. Existují celé řady studií, kdy a proč se tito lidé radikalizují. Svou roli hraje, když nemají zaměstnání, jsou vyčlenění, jejich komunity žijí odděleně a přinesly si své hodnoty, které podle jejich vnímání Evropa neakceptovala. A když poté takoví lidé vidí, že západní civilizace bojuje v zemích, odkud jejich rodiče pocházejí, může to být jeden ze zdrojů jejich radikalizace.

Jak se ale dostanou k radikálním postojům a k násilí? 
Prostřednictvím internetu můžou velmi lehce získat propagační materiál, který jim umožní se radikalizovat. Ti, kteří to myslí vážně, vycestují ven, účastní se tréninku, zpravidla i nějakých bojových akcí, aby získali zkušenosti, a poté se vracejí s pasem Evropské unie zpátky.

Nelze jim v tom zabránit? 
Výklad českých právních předpisů, podle toho, co vím, umožňuje tyto lidi postihnout za účast na válečném konfliktu v zahraničí. Některé státy to řeší i tak, že jim odejmou pasy a zabrání vrátit se zpátky. Existuje celý komplex opatření, od toho, jak zabránit radikalizaci, přes zabránění vycestovat, až po znemožnění návratu nebo aspoň penalizaci za účast na bojích v zahraničí. Hlavní je ale prevence, zabránit radikalizaci už v počátku. To ale není role Europolu.

Jaký úkol má mít protiteroristické centrum, které vznikne v rámci Europolu? 
Má několik pilířů. Jedním z nich je sdílení a výměna informací týkajících se právě oněch bojovníků. Dalším pilířem jsou nelegální zbraně, ještě dalším financování terorismu, potom takzvaná Internet Referral Unit. Tato jednotka se bude zabývat vyhledáváním textů na internetu, které nabádají k radikalizaci. Jakmile bude takový text identifikován, Europol kontaktuje providera a vyzve k jeho odstranění. 

Nebylo by lepší nechat web tak, jak je, a spíše sledovat, kdo ho navštíví? 
To je správná otázka. Existuje takzvaná dekonfliktní zóna. U stránek, které jsou monitorovány, ať už zpravodajskými službami nebo policií, nemůžeme providera jednoduše vyzvat k odstranění. Nejprve to musí projít dekonfliktní zónou. Jinak bychom narušili vyšetřování.

České kolegy chválí

Když Oldřich Martinů v úterý usedl po boku současného policejního prezidenta Tomáše Tuhého v tiskovém sále v budově ministerstva vnitra, neodpustil si malou vzpomínku. „Je to pro mě malinko speciální okamžik. Vzpomínám, když jsem tu seděl naposledy. Je to asi čtyři roky zpátky,“ zamyslel se. 

V určitém smyslu s bývalými kolegy spolupracuje stále. Čeští policisté jsou podle něj vzorní a potřebná data Europolu dodávají rychle a v odpovídající kvalitě. „Roste počet případů iniciovaných českou policií nebo celníky. Jen letos jich bylo 86,“ pochválil je. Bez sdílení informací se podle něj současná Evropa neobejde. 

Martinů je jediným Čechem v nejvyšším vedení Europolu. „Přihlásil jsem se a měl jsem štěstí, vyhrál jsem,“ říká o výběrovém řízení v roce 2011. 

V Česku vzbudily rozruch chystané kvóty pro přijímání uprchlíků. Myslíte si, že uprchlíci můžou představovat bezpečnostní riziko? 
V případě uprchlíků je to velká lidská tragédie. Jsou mezi nimi rodiny s dětmi, které ztratily všechno a vydaly poslední peníze za to, že je naloží na loď a pošlou přes moře. Hlavně se asi bude potřeba zaměřit na země, odkud uprchlíci pocházejí, protože tam je prapříčina současného stavu. Je těžké říkat dopředu „my se o ně nepostaráme“. Druhá věc je, že s těmito uprchlíky skutečně mohou být spojeny osoby zapojené do mezinárodního zločinu, ať už foreign fighters nebo osoby, které vytvářejí velké riziko. Jak se postavit k problému uprchlíků, to není otázka pro policii nebo pro agenturu. Naším cílem je pouze získat co nejvíc informací o imigrantech i o skupinách, které nelegální migraci provádějí, a předat zjištění členským státům Evropské unie, aby mohly zakročit. 

Dají se mezi uprchlíky vytipovat ti nebezpeční, třeba bojovníci Islámského státu? 
V současné době je to tak, že Frontex (evropská agentura pro migraci, pozn. red.) se snaží identifikovat uprchlíky a rozdělit je do skupin například podle toho, jestli utíkají z válečných zón, jestli mají důvod k útěku, nebo ne. Europol uvažuje o vyslání svých zástupců do těchto míst, do těchto „hot spots“, zejména na Sicílii. Tam bychom analyzovali informace od uprchlíků, jak byli náborováni, jak se dostali na loď, a tak dále. Zatím je to tak, že než se informace ze Sicílie dostane do naší databáze, trvá to. Nabízíme, že budeme přímo na místě, a ihned členskému státu Unie budeme moci vyslat vzkaz „pozor, toto je podezřelá osoba“.

Když zhodnotíte vaši funkci u Europolu, je vaše současná práce podobná té u policii?
Na této úrovni je to v podstatě stejné. Zastupujeme organizaci navenek, plánujeme, co bude dělat, přesvědčujeme členské státy, že to je správný směr, a na základě jejich požadavků děláme plány. Podle nich pak utrácíme peníze a zajišťujeme, abychom na vše měli dostatek lidí. Ve finále je to o početních stavech, o plánech, o penězích. To je de facto totéž, co dělá policejní prezident. Řekl bych, že je tam méně politiky a méně mediálního tlaku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video