Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nenažraní poslanci? Soudci na změně vydělají víc, říká prezident NKÚ

  19:22aktualizováno  19:22
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala podá kvůli platům soudců ústavní stížnost. Vadí mu, že v porovnání s platy poslanců a dalších ústavních činitelů porostou po pátečním hlasování mnohem více. V rozhovoru pro iDNES.cz říká, že stížnost už sepsal a podá ji v lednu. A vyjadřuje nesouhlas se slovy prezidenta, že poslanci jsou nenažraní.

Prezident NKÚ Miloslav Kala | foto:  Dan Materna, MAFRA

V pátek poslanci rozhodli, že si navýší platy jen o tři procenta (více čtěte zde). Jenže klid to nepřineslo. Ministr financí Andrej Babiš se chce k platům ústavních činitelů vrátit (více čtěte zde) a Lidové noviny avizovaly, že Miloslav Kala podá ústavní stížnost.

„Předpokládám, že ji podám hned, jak v pátek projednaný zákon začne platit, takže po 1. lednu,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Poslanecké platy se zvýší místo o 26 procent jen o tři procenta. Vy sám jste se jich v kontextu platů soudců zastal. I po tomto zvýšení si myslíte, že tahají z ohně horké kaštany?
Situace se podle očekávání zhoršila. Vysvětlím vám, proč tahají horké kaštany. V červenci 2014 Ústavní soud schválil nález, kterým řekl, že je neústavní, že soudci mají násobek 2,75 (násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, viz box, pozn. red.). Zrušil ho a judikoval, že by tento násobek měl být 3. Takže všichni ví, že plat poslanců bude vyšší o 1 700 korun, ale už nikdo neřeší, že tímto rozhodnutím se zároveň navyšuje i plat soudců zhruba o dalších osm tisíc korun měsíčně.

Takže soudcům se platy zvýší více než ostatním?
Tak. Páteční hlasování znamenalo, že soudci dostanou 3násobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře. A poslanci sami sobě a ostatním ústavním činitelům odhlasovali právě ono 2,25.

Tento 2,25násobek se týká i vás?
Ano. A také členů mého úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Energetického regulačního úřadu. Prostě celé řady dalších. Jde o několik desítek osob, takže to množství není závratné. Problém ale je, že zákon se jmenuje o platu ústavních činitelů, máme v něm napsáno, že moc výkonná, zákonodárná a soudní mají být vyvážené. Jenže to, co se stalo, a podle mě je to nesprávné rozhodnutí Ústavního soudu, otevřelo ještě víc nůžky mezi soudci a ostatními ústavními činiteli. A já chci dosáhnout toho, aby Ústavní soud musel zrušit i ten 3násobek pro soudce i to 2,25 pro poslance. Ústavní soud, dle mého, není oprávněn do tohoto zasahovat. Jediný, kdo je oprávněn stanovit pro všechny stejnou platovou základnu, jsou poslanci. Přesně parlament.

Jak se počítají platy ústavních činitelů

Platy ústavních činitelů se počítají různými koeficienty z takzvané platové základny.

Platovou základnu tvoří násobek (např. současný trojnásobek a 2,75násobek nebo budoucí 2,25 násobek) průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

Platy ústavních činitelů se řídí zákonem 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.

Říkáte, že Ústavní soud by do této věci neměl zasahovat, přitom vy sám se na něj budete kvůli násobkům obracet.
Mně ale nic jiného nezbývá. Dnes tu je nález Ústavního soudu a ten platí pro všechny. Můžu ho sice kritizovat, ale musím se jím řídit. A jedinou možností, jak mohu dosáhnout změny, je vyargumentovat novým nálezem Ústavního soudu, že práva zaručena ústavou byla u někoho poškozena. A já tvrdí, že u velké skupiny ústavních činitelů byla rozhodnutím Ústavním soudu poškozena.

Kdy se na Ústavní soud obrátíte?
Předpokládám, že ústavní stížnost podám hned, jak v pátek projednaný zákon začne platit, takže po 1. lednu 2015.

Čeho konkrétně chcete dosáhnout?
Aby Ústavní soud na základě mého požadavku označil za protiústavní tu část zákona, která uvádí koeficienty průměrné měsíční mzdy, a tu také zrušil. Parlament bude následně povinen v nějaké lhůtě znovu rozhodnout a základnu vyřešit. A podle mého musí být je jeden koeficient pro všechny ústavní činitele. Právě to, že jsou dva, je protiústavní.

Už stížnost máte připravenou?
Ano. Mám.

A budete ji podávat sám, když v zákoně jsou i jiní činitelé, kterých se situace může dotýkat podobně jako vás?
Nepočítám s tím, že bych se obracel na někoho dalšího. Je ale potřeba s tím něco udělat a kdo jiný to má řešit než ten, koho se to dotýká? Politici, kteří jsou závislí na volbách, tak ti to samozřejmě udělal nemůžou, protože by se jim to ve volbách vrátilo s tím, že oni jsou ti nenažraní.

Pokud se bavíme o koeficinetu 2,25 versus 3, jaký to činí v praxi rozdíl na vašem platu?
To přesně spočítáno nemám. Můj hrubý plat je někde kolem 120 tisíc. Ale když to vezmeme na platu předsedy vlády, tak ten bude v lednu kolem 150 tisíc. Podle nové, nyní schválené úpravy bude činit plat předsedy Ústavního soudu, tedy ten nejvyšší dle tohoto zákona, 206 tisíc korun.

Vemte si to ale i z jiného konce, nyní bude řadový poslanec brát plat (bez náhrad, pozn. red.) cca 57 tisíc, kdežto úplně začínající, třeba i 30letý soudce okresního soudu bude brát měsíčně 71 800 korun. Myslím, že platy soudců neodpovídají celospolečenské úrovni. Třicetiletý chirurg určitě nezačíná na úrovni 71 tisíc korun. Platy soudců jsou nastaveny moc vysoko a neodpovídají platům v Česku.

Komu zvyšují koeficienty platy

  • poslanci a senátoři
  • členové vlády
  • prezident republiky
  • soudci Ústavního soudu
  • členové, viceprezident a prezident Nejvyššího kontrolního úřadu

  • členové, místopředsedové a předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

  • členové,  místopředsedové a předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů

  • členové a předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu

  • soudci okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu

  • poslanci Evropského parlamentu, zvoleni na území České republiky

Zdroj: Zákon č. 236/1995 Sb.

Chcete-li jeden koeficient, znamená to, že by všichni měli mít 3násobek jako soudci?
Jsou dvě možnosti. Buďto se bude základna sbližovat s platy soudců tím, že platy poslanců se budou každý rok neustále zvyšovat až na 3násobek. Nebo druhá možnost je, že se nastaví nějaký kompromis, platy soudců se mírně sníží a platy poslanců se mírně zvýší.

Jenže jakmile soudci budou brát méně, okamžitě se obrátí na Ústavní soud, jak už to udělali, a budete tam, kde jste nyní.
V tomto ale Ústavní soud nemá pravdu. Nechci to nijak hrotit a stavět to kriticky. Ale oni říkají, že když byl v minulosti koeficient 3, musí v této výši zůstat. To ale přece není pravda. V minulosti taky byla v obci povolená 60kilometrová rychlost, dnes je to 50 a někdy to třeba bude 40. Je to parlament, který stanovuje, na co země má, a podle toho určuje parametry. To, že by mohla být ovlivněna nezávislost soudců tím, že jim neporostou platy tak rychle, jak se předpokládalo před deseti lety, je nesmysl. Snížení koeficientu znamená jen to, že jim neporostou platy tak rychle. Proto si myslím, že Ústavní soud by měl říci, že když země na něco nemá, a průměrný plat učitelů je přes 20 tisíc a policistů přes 30 tisíc, takže prostě plat začínajících soudců by neměl být přes 70 tisíc. To je legitimní debata, která by tady měla zaznívat.

Tomu rozumím, ale takto se zatím soud nechová.
Tak ať pan prezident řekne, co si o tom myslí. On je ten, kdo nominuje ústavní soudce. Ale on se expresivně vyjádřil o poslancích (prezident použil slovo nenažranost, pozn. red., více o jeho slovech čtěte zde). Myslím, že do určité míry toto slovo bylo nespravedlivě použito.

Zaznívá názor, že je špatně, že si poslanci rozhodují o svých platech. A soudci to díky Ústavnímu soudu dělají také tak. Jenže vy říkáte, že jediný, kdo má tvořit koeficient pro platovou základnu, je parlament. Takže do budoucna žádná změna. Politici opět budou rozhodovat o svých platech.
Vždycky v systému bude na konci někdo, kdo bude rozhodovat o svém platu. Dovedu si představit situaci, že třeba předseda Ústavního soudu, guvernér České národní banky a někdo třetí vytvoří jakýsi triumvirát, jenž o platech rozhodne. Samozřejmě to nemůže být tak, jak to chce pan Babiš, aby to byla vláda, protože ta je podřízená Sněmovně. My ale podle mého nepotřebujeme hledat jiný systém, ale potřebujeme správně nastavit to jediné číslo v zákoně, najít jeden koeficient. Nic jiného, protože zákon je jinak velmi dobře zpracovaný a vyvažuje jednotlivé moci a jejich parametry.

Myslíže, že se politici mohou shodnout na jednom koeficientu, když o procentech nárůstu platů se přeli?
Stoprocentně tam vůle je. Vždyť všichni politici řekli, že 26 procent je nepřijatelných, pak udělali dohodu na 14 procentech. Ale udávat procenta je nevhodné, lepší je říci, že 14 procent je koeficient 2,2.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.