Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na náročnější péči v LDN by mělo jít víc peněz, tvrdí ministr Němeček

  19:22aktualizováno  19:22
Rozdělování peněz za péči o dlouhodobě nemocné se musí změnit. S takovým názorem do úřadu vstoupil nový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. "Je potřeba tuto péči rozdělit podle její náročnosti a přizpůsobit tomu úhrady," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček | foto:  Petr Topič, MAFRA

Vláda v pondělí zarazila návrh vašeho předchůdce, aby se do nemocnic vrátil poplatek alespoň ve výši 60 korun (více čtěte zde). Proč by poplatek měl zmizet?
Dohodla se na tom koalice. Naše původní stanovisko v rámci sociální demokracie bylo, že je to jediný z poplatků, který akceptujeme. Tedy šedesát korun na třicet dnů. Takový byl také výstup z odborné skupiny tří koaličních stran. Nicméně potom jednali její nejvyšší představitelé, údajně tam byly připomínky některých kolegů a výstup byl takový, že se tento poplatek nebude zavádět zpět.

Svatopluk Němeček

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (4. února 2014)

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (4. února 2014)

Je mu 41 let a na ministerstvo přišel z postu ředitele Fakultní nemocnice Ostrava.

Pod jeho vedením nemocnice koupila přístroj pro léčbu nádorového onemocnění CyberKnife za 200 milionů korun. Nemocnice měla zpočátku problémy dohodnout se se zdravotními pojišťovnami na výši úhrad za ošetření tímto přístrojem (více čtěte zde). Nedávno na výši jeho ceny upozornila podle MF DNES studie Evropské komise o korupci ve zdravotnictví (více čtěte zde).

Funkci ředitele po nástupu na ministerstvo Němeček přerušil. V minulosti vedl pět let Bohumínskou městskou nemocnici.

Němeček je členem ČSSD a za tuto stranu je zastupitelem v Bohumíně a Moravskoslezském kraji.

Podle obchodního rejstříku je předsedou dozorčí rady Bohumínské městské nemonice, a. s. a člen dozorčí rady Nadačního fondu Evraz, který má podporovat zdravotnické či sociální projekty v kraji. Němeček slíbil, že funkce opustí.

Vzděláním je internista. Jeho manželkou je Zdenka Němečková Crkvenjaš, primářka ostravského popáleninového centra, ve kterém se léčí i Natálie, která ve dvou letech utrpěla rozsáhlé popáleniny od požáru způsobeném zápalnými lahvemi.

Je to tedy čistě politické rozhodnutí?
Tak. S šedesátikorunovým poplatkem na třicet dnů bych osobně problém neměl, nicméně respektuji, že dohoda je jiná. A pro mě je teď hlavní starost, aby na to nedoplatily nemonice.

Říkal jste, že poplatky ve zdravotnictví neregulují, tvrdí to i ředitelé některých nemocnic. Proč tedy nechávat 90 korun na pohotovosti?
Před měsícem jsem tehdejšího pana ministra Martina Holcáta požádal, aby mi dal data a analýzy. Křivky v nich jsou takové, že u hospitalizační a ambulantní péče nastal první rok po zavedení poplatků v počtu pacientů výrazný pokles. Pak se vše vrátilo do původních křivek a poplatek na spotřebu péče neměl efekt. Jedinou oblastí, kde efekt přetrvává, je poplatek za pohotovost. Proto zůstává. Když se bavím s kolegy lékaři, kteří stále slouží pohotovostní služby, poplatek je pro ně silný argument. Mají pocit, že někdy je pohotovost zneužívaná a byli by velmi neradi, aby pohotovost byla bez jakéhokoliv regulačního opatření.

Nemocnicím jste letos slíbil kompenzaci za poplatky ve výši dvou miliard. Jakým klíčem ji chcete rozdělit?
Úhradovou vyhláškou to řešit nemůžeme. My máme zmocnění vyhlášku vydat, nikoliv ji měnit. Proto věc chceme řešit rychlou novelou. Klíč bude jednoduchý: peníze nemocnicím a léčebnám rozdělíme na základě toho, jak poplatky vybíraly v předchozím roce. To znamená, že to, co měly plus minus v roce 2013, dostanou zaplaceno i letos.

Nepůjdete cestou navýšení platby za jeden ošetřovací den, jak tomu je u lázní?
Ne, protože když jim řekneme, že dostanou stovku za každý den, mají možnost hospitalizaci pacienta nějak protahovat, což nechceme. Proto peníze rozdělíme podle historického klíče. A nemusí to být na procento přesně, ale jde nám o základní rámcovou finanční stabilitu.

Dostanou peníze nemocnice od zdravotních pojišťoven najednou, nebo po částech?
Uvidíme, jak to časově půjde a na jakém klíči se domluvíme. Ale já bych to viděl tak, že bychom najednou zaplatil za ten čas, který už uplynul. Pak by peníze nemocnicím šly postupně po měsíčních platbách.

Začnou platby nemocnicím v prvním pololetí letošního roku?
Určitě je naším cílem to zvládnout do konce prvního pololetí.

Když jste vstupoval do úřadu, hovořil jste o tom, že v následujících dvou letech by zdravotnictví mohlo mít navíc 12 miliard korun včetně zmiňované injekce pro nemocnice, snížení DPH na léky či odkupu pohledávek zdravotních pojišťoven. Už máte takové věci předjednané s ministrem financí?
Můžeme si to zrekapitulovat? Letos dvě miliardy pro nemocnice, kromě toho bychom rádi zrealizovali návrh mého předchůdce, tedy odkup pohledávek za zhruba 5,2 miliardy. Nicméně z fiskálního hlediska je tam návratná výpomoc pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) ve výši 1,7 miliardy, takže v reálu by odkup činil 3,5 miliardy. A VZP říká, že kdyby se udělal odkup pohledávek, jsou schopni to vrátit bez jakéhokoliv dopadu. V příštím roce zůstanou dvě miliardy a předpokládáme pokles DPH na léky, kde na tom ušetří i občan. V souvislosti s poklesem daně odhadujeme úsporu na čtyři až pět miliard ročně.

A bude se snížení DPH týkat jen léků, nebo i zdravotnických prostředků, tedy materiálu nebo pomůcek?
V koaliční dohodě jsou léky. Možná zkusím otevřít i téma zdravotnických prostředků, ale budu předpokládat, že půjde jen o léky. I to by bylo pro zdravotnictví a pro pacienty velký přínos.

Máte plány předjednané s ministrem financí Andrejem Babišem?
Většina zmiňovaných věcí je v koaliční dohodě a já předpokládám, že ta platí. S panem Babišem si ale samozřejmě sednu, seznámím ho s tím, jak to vidíme výhledově, aby měl představu. Nicméně bych chtěl vyvrátit, že se to celé má tak, že pan Babiš buď dá, nebo nedá. Tak to není, rozhoduje celá vláda. Takže musím přesvědčit nejen pana Babiše, ale všechny členy vlády. Ale myslím si, že argumenty a čísla jsou jasné.

Táhneme si tu vnitřní dluh z minulých let, což je trochu nepříjemné. Pana ministra Holcáta jsem při vstupu do funkce chválil, myslím, že udělal kus práce, ale trochu mu vyčítám, že část potřebných kroků neudělal už v loňském roce, kdy rozpočet skončil o dvacet miliard lépe, než jaké bylo očekávání. Kdyby loni odkoupil stát pohledávky, velkou část problému máme vyřešenou. Protože v letošním roce je to napjatější a pan Babiš to nemá jednoduché. Požadavků je hodně a rozpočet není nafukovací. Saldo nemocnic a pojišťoven ale musíme vyřešit, zlikvidovat jej.

Jsem optimista a myslím, že letos bude růst ekonomika a to znamená, že porostou platy a tedy i výběr pojistného. Zdravotnictví je ve větších problémech rok, maximálně dva, kdy k tomu přispělo navýšení DPH. Mnoho let žilo z rezerv pojišťoven. Byly roky, kdy ekonomika šla dolů a zdravotnictví to nepoznalo, takže systém je nastavený poměrně bytelně, odolá ledasčemu.

S panem Babišem to asi budete mít těžké, když už avizoval, že odkupu pohledávek není nakloněn, protože by do systému nepřiléval peníze, pokud není úplně jasné, kde končí...
Toky jsou samozřejmě jasné a pojišťovny mají nastaveno úhradovou vyhláškou poměrně přesně, kolik mají komu platit. Není problém dát veškerá data na stůl.  A ani ve snu by mě nenapadlo žádat vládu o pomoc, aniž bych jí k tomu dal data a analýzy. To bych si vůbec neodvážil o tom uvažovat.

Fotogalerie

A co když se vás zeptají na to, jak jste to měl s nákupem CyberKnifu, když jste vedl Fakultní nemocnici Ostrava? Vy tvrdíte, že předražený nebyl, ale podle MF DNES nákup za 200 milionů kritizuje studie o korupci ve zdravotnictví Evropské komise (více čtěte zde).
Kdokoliv se mě může zeptat na cokoliv. Mám svědomí čisté. Jak mají být přístroje vybavené, to si primárně říkají přednostové a primáři. Když srovnáme konfiguraci, kterou jsme měli, s tím, co to stálo, CyberKnife předražený nebyl. Když někdo srovnává, že něco je v Americe levnější, tak je to pravda. Ale zkuste mi v ČR koupit auto za peníze, které stojí v USA. Tam je všechno o polovinu nižší.  Data k přístroji máme a nemáme se za co stydět. Musím onkology v Ostravě pochválit, protože je teď ocenili, že na jejich CyberKnifu měli vůbec nejvíc pacientů ze všech těchto přístrojů na světě. Protože ten přístroj je tak vybavený, že může jet ve velkém výkonu.

Třeba je to jen tím, že jsou k vám shovívavé zdravotní pojišťovny.
Ne, ne. Teď mluvím za Ostravu, i když bych už měl mluvit jako ministr... Když jsme si dělávali analýzy, tak nám vyšlo, že pojišťovny na tom ušetří, protože přístroj je schopen léčit v jednom nebo dvou sezeních, zatímco klasická léčba situaci pacienta řeší třeba dva měsíce. Takže pojišťovny na tom měly úsporu za tři nebo čtyři roky asi sto milionů.

Premiér Sobotka avizoval, že vláda nebude zvyšovat spoluúčast pacientů. Takže za vás se třeba nebudou zvyšovat doplatky na léky?
Je to naší ambicí. Chceme reálně zajistit, aby v každé skupině byl vždy jeden lék bez doplatku. Chystám se na jednání s ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), protože oni dnes drží všechny páky co se týká ovlivňování cen i doplatků léků. Mají velmi silnou pozici a myslím, že ji zdaleka nevyužívají.

Znamená to, že s prací ředitele SÚKL Pavla Březovského nejste spokojený?
Zatím mám k fungování SÚKL mnoho výhrad, protože si myslím, že úspory na lécích mohly být mnohem výraznější. Podle informací, které mám a které chci s panem Březovským probrat, nedodržuje SÚKL správní řízení. Pojišťovny říkají, že na SÚKL dávají podněty ohledně cen léků, on ale funguje příliš pomalu a tím se ztrácejí peníze. Takže se s ním chci domluvit na velmi výrazné změně fungování této instituce.

Takže je pozice pana Březovského nejistá?
Pozice nikoho není jistá. Moje také ne. Každý, kdo chce být s námi v týmu, do kterého SÚKL patří, by měl sdílet naše cíle a fungovat tak, aby to bylo v pořádku. Pokud to bude takto, nemám problém s tím, aby ti lidé zůstali, kde jsou.

Rozhovory iDNES.cz

Je reálné získat peníze pro reformu psychiatrické péče? Ministryně Věra Jourová je k tomu skeptická. Říkala mi, že zdravotnictví pro EU není priorita v tom smyslu, že tuto oblast by si primárně měly hradit členské státy.
Neřekl bych, že to v Evropské unii není priorita. Téma změny v této péči bylo nastíněno, ale bohužel se nedostalo nikam dál. Nicméně je dobře, že se alespoň zvedlo, protože si to psychiatrie zaslouží. Měli bychom pojetí léčby reformovat, ale jedná se řádově o mnoho miliard a je jasné, že z národního rozpočtu reformu teď nebudeme moci udělat. Evropské fondy proto vidím jako jedinou šanci.

V pondělí jsme od paní ministryně dostali materiál, který hovoří o tom, co se zatím vyjednává pro příští programové období, psychiatrie tam je. Ale také je tam informace, že Evropská komise chce podpořit spíše přechod do domácí péče a ambulantních forem. Takovou záležitost proto do plánů zahrneme. Ale zároveň budeme chtít, aby obsahovaly i řešení ústavní péče.

Moje představa je, že odborná veřejnost si řekne, jak by měla vypadat síť léčeben. Asi to ale bude tak, že moderní léčebna nebude všude tam, kde léčebny vznikaly za Rakouska-Uherska. Také budou mít menší lůžkovou kapacitu. Finance by měly směřovat i do modernizaci psychiatrických léčeben. Skeptický jsem k penězům na osvětové kampaně. To by byly peníze, u kterých by nikdo nakonec nevěděl, do čeho šly. Když to přeženu, udělá se spoustu seminářů, nakoupí se chlebíčky a miliarda zmizí. Já bych ji ale raději viděl v rekonstruovaných léčebnách a moderních pavilonech, abych si na změny mohl sáhnout.

Vaše ministerstvo je hned vedle ministerstva práce a sociálních věcí. Nechtěli byste více spolupracovat a změnit třeba podmínky v léčebnách dlouhodobě nemocných?
Určitě, dlouhodobá péče je velké téma a budeme na něm chtít spolupracovat s ministerstvem práce a sociálních věcí. Tento typ péče u nás obecně nějak funguje, ale není moc sofistikovaně řešený. Dlouhodobou péči by bylo potřeba rozdělit podle náročnosti, aby to fungovalo podobně jako u akutní péče a jejím dělení podle diagnóz. V dlouhodobé péči budou jiné náklady na pacienta, který chodí, dokáže se sám obsloužit, ale potřebuje dlouhodobou rehabilitaci. A jiné náklady budou na pacienta, který je upoutaný na lůžku a o kterého se musí celý den starat ošetřující personál. Tyto rozdíly ale nyní nejsou v úhradách zohledněny a to by se mělo změnit, což je primárně práce ministerstva zdravotnictví. Pokud vím, tak se tu na nějakém takovém materiálu pracovalo, ale nebyl dotažený do konce.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.