Je krize ve zdravotnictví po pondělním jednání zažehnána?
Rozhovor vedeme v době (úterý odpoledne, pozn. red.), kdy to stále není stoprocentně jisté a vyhráno ještě není. Lidé z Lékařského odborového klubu pravděpodobně budou nespokojeni s tím, že jejich vyjednavači zčásti ustoupili. Stejně jako jsou nespokojeni někteří lidé, kteří se na nás zlobí, že jsme zčásti ustoupili my.
Leoš HegerTřiašedesátiletý ministr Leoš Heger (TOP 09) vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Poté pracoval ve Fakultní nemocnici Hradec Králové jako rentgenolog. Mimo jiné se tam podílel na zavádění ultrazvukové diagnostiky a vedl první CT pracoviště v České republice. V letech 1991 až 1994 v téže nemocnici působil jako přednosta radiodiagnostické kliniky. Od roku 1996 byl ředitelem této fakultní nemocnice. V letech 2002 a 2006 byl jako kandidát ODS zvolen členem zastupitelstva města Hradce Králové. V roce 2008 za ODS neúspěšně kandidoval do Senátu. O dva roky později byl zvolen za stranu TOP 09 poslancem a posléze se stal také ministrem zdravotnictví. |
Byl ústupek v podobně dvou miliard opravdu nutný?
Stojíte-li před velmi rizikovou situací, že v některých oblastech bude péče na hranici bezpečnosti a některé oblasti, jako jsou děti v inkubátorech a porodnice, mohou fungovat velmi chaoticky, tak to ustupování vypadá úplně jinak, než když se na to dívá někdo zvenku a tu odpovědnost nemá. Myslím si, že jsme postupovali podle nejlepšího svědomí a možností. Věřím, že nakonec se ukáže to, že jsme to nenechali dojít k válce, jako výhodné a bude to chváleno. Zároveň ale budeme haněni, že jsme ustoupili příliš.
Ukončilo ministerstvo přípravu krizových scénářů?
Ne, v žádném případě. Domlouvali jsme se, že dokud nebude jasno a většina výpovědí stažena, je potřeba přípravy zachovat, protože ony mají latenci a připravovat je den před tím, než lékaři odejdou, by bylo málo.
Jak jste o výsledcích pondělního jednání informoval premiéra Petra Nečase, který je na Slovensku, a jaká byla jeho reakce?
Informoval jsem ho SMS. Pan premiér vzal dohodu na vědomí a nějaké jeho komentáře nemám. Ty budou až na vládě.
Co svým vládním kolegům ve středu předložíte?
Odreferuji pravidelnou zprávu, jak se protestní akce vyvíjí. Budu informovat o tom, jak je memorandum formulováno a budu žádat o schválení tarifů.
Jaká je šance, že vláda navýšení tarifů ve středu nebo za týden přijme?
Předpokládám, že by to neměl být problém, protože memorandum vzniklo v mantinelech mandátu, který mi vláda dala.
Nebudou se středeční jednání točit v kruhu? Odbory by rády, kdyby vláda první schválila navýšení tarifů a pak se jednalo o případném stažení výpovědí. Ministr financí Miroslav Kalousek zase uvedl, že nejdřív odboráři musí začít stahovat výpovědi a pak bude vláda jednat o tarifech.. Kdo by měl krok udělat první?
To už je jen technický, nikoliv politický problém. Vláda zasedá ve středu dopoledne a má podmínku, že schválí tarify v případě, že se LOK zaváže, že tu akci odvolá. LOK zasedá až odpoledne, takže se k tomu může zavázat, pokud mu to funkcionáři schválí, nejdříve až odpoledne. Projednával jsem to s panem premiérem a dohodli jsme se, že pokud bude ve vládě shoda, tak my to stopneme, bod se pozastaví a odsouhlasí se příští týden na zasedání vlády. Ale se slovem vlády už budou moci odboráři pracovat a my ho dodatečně jen formalizujeme.
Co se stane, když odbory nedají pokyn ke stahování výpovědí?
Vyhlásíme, že tarify neplatí, ale zachováme slib navýšení platů. Zvedneme je prostřednictvím ředitelů nemocnic a lékaře vyzveme, aby zvážili, zda naše kroky nevezmou jako dostatečnou záruku, že se něco bude dít. Domnívám se, že v tom momentě by se našlo významné množství lékařů, kteří by uznali, že to je rozumný, kompromisní výsledek a akci by přerušili. Pokud to skončí tak, že se řekne, ať si každý lékař z hnutí odporu dělá, co chce, tak jsem přesvědčen, že aspoň polovina lidí ty výpovědi stáhne zpátky. V takovém případě by organizování péče bylo daleko příjemnější.
Nejde plán navýšení tarifů lékařům proti záměru koalice tarify zcela zrušit?
Navýšení je jednorázové a platí pro letošní rok. Principiálně vůbec nebrání tomu, aby tarify byly zrušeny kdykoliv, bude-li pro to politická shoda. V mzdové soustavě to funguje tak, že když jednou někomu plat navýšíte, tak mu většinou jeho výše už zůstane. Jestliže si lékaři platy nyní vymohou, myslím, že rok 2012 bude odstartován už na jejich vyšší úrovni a nebude se debatovat o tom, zda se jim mají snížit, ale zda se mají zmrazit, nebo se jim zvýší, jak jsme slíbili.Tato debata se bude ještě odehrávat, důležitější ale je, jak poběží reforma jako celek, než zda budou zachovány tarify, nebo ne.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger
Kde zdravotní pojišťovny najdou slíbené dvě miliardy korun? Nebudou jim tyto peníze chybět na zdravotní péči?
To je docela riziková záležitost, kterou jsme museli podstoupit. Peníze v podobě dvou miliard na účtech pojišťoven určitě nejsou, ale musí se vygenerovat šetřením a racionalizačními opatřeními. V první řadě je tu možnost, že část peněz bude přesunuta od bohatších malých pojišťoven směrem ke Všeobecné zdravotní pojišťovně. Další možností je omezit vstup některých nových věcí do systému péče. Máme také domluveno, že většina pojišťoven půjde s vlastními náklady o 10 procent dolů. Takže krůček po krůčku. Není jedna zázračná změna, která by dvě miliardy vygenerovala.
Nebudou ty krůčky ale příliš pomalé? Lékaři mají dostat přidáno už příští měsíc.
Pojišťovny vždy mají nějaké rezervy. Dvě miliardy v celém ročním obratu jsou jedno procento, takže s tím si musí organizace, která je zdravá, poradit. A pojišťovny nejsou v žádných propadech, aby je to mohlo ohrozit.
Memorandum počítá se zvýšením platů lékařů také pro příští rok a pro rok 2013. Pro tyto dva roky peníze vezmete kde?
Základní podmínka, kterou jsem dostal jako zadání z vlády, byla, že žádné peníze ze státního rozpočtu ani z vyššího výběru pojistného nepřijdou přinejmenším tento a příští rok. Musí to být proto otázka racionalizace sítě poskytovatelů a vůbec chování celého zdravotnického systému.
Peníze budou jen v případě reforem
Zdravotní sestry a nelékařský personál mají dostat přidáno příští rok. Už víte, jaká suma peněz to bude a zda dojde také u nich k úpravě tarifů?
Na vykalkulování peněz je příliš brzy, to říkám zcela na rovinu. To, zda se bude přidávat tak, že se to ponechá na vůli nemocnic, nebo jestli se bude přidávat změnou tarifů, také nemohu říci. To bude záležet na postoji vlády.
Peníze chcete získat reformami. Pokud nebudou, nebo se nevydaří, tak na platy lékařů a zdravotníků nebude?
Ano, je to tak. Peníze se nevezmou nikde jinde než ve vyšší efektivitě jednotlivých poskytovatelů péče. Tam ale mnoho rezerv není, více jich je v efektivitě celého systémového komplexu. Tedy lepší pohyb pacienta v systému, lepší síť poskytovatelů, minimum přebytků v poskytování péče, protože ty vždy generují vyšší náklady. První výsledky, jestli se zdravotnictví někam konečně hýbe, nebo se celé hatí, bude ale možné objektivně posoudit zhruba za rok.
Existují ze strany odborů a profesních organizací záruky, že reformy podpoří?
Záruky nikdy neexistují v absolutním měřítku. Jestliže bude protestní akce ukončena a bude dohoda, tak ta povede jistě k větší vstřícnosti. I když na jejím počátku bude celá řada komentářů, že ten na tom prodělal nebo ten druhý... Každý bude cítit, že ustoupil moc. Na druhé straně, až tyto první vášně opadnou, lékařská komora bude ráda, že má všechno za sebou. A pokud my budeme pokračovat způsobem, jakým jsme slíbili - a ty sliby nejsou kontroverzní vůči záměrům komory - tak nás podpoří a naše politické postavení by mohlo být na politické scéně lepší a jistější.
Některé politické hlasy tvrdí, že by měly být reformy rychlejší a razantnější. Jak to vnímáte?
Je pravdou, že když jsem přišel na ministerstvo, než jsem se tu zorientoval, tak čtvrt roku uteklo. Když přišel pan ministr Tomáš Julínek, vybalil ze šuplat zákony, které si chystal šest let, a začal je prosazovat. Ale stejně to moc nešlo, takže se uvidí za rok, jestli se nám něco povede.
Dohodu s odboráři kritizují zdravotničtí experti ODS Boris Šťastný i Marek Šnajdr. Podle nich odporuje tomu, co si přála vyjednat ODS.
Ti dva jmenovaní se nikdy netajili tím, že mají radikálnější názory, než jsme měli my na ministerstvu zdravotnictví. Preferovali by řešit situaci méně vstřícně vůči lékařům. Za zdravotnictví ale zodpovídá ministerstvo a já svou hlavou, takže jsme si to ve vládě udělali prostě takto. Samozřejmě, že na vládě byly názory různé a debata chvíli probíhala, než jsme dospěli k tomu mandátu, který jsem dostal.
Máte za sebou sérii jednání. Nezalitoval jste mezi nimi ani na chvíli, že jste funkci ministra přijal?
To si říkám každé pondělí, když jdu do práce. (smích) Je to práce, která je docela dramatická a byl bych rád, abych si to mohl zkusit bez této války a v době, kdy jsem se trochu zadaptoval, už by mohla nastat konečně tvůrčí perioda.
Jsou lidé, kteří křičí víc než já
Hejtman Michal Hašek hovořil o pondělním jednání s odbory jako o vypjatém, ale korektním. Jak byste hodnotil jeho průběh vy?
Bylo určitě nejdelší, protože obě strany byly připraveny hledat kompromis. Je to jistě díky tomu, že konec týdne je absolutní laťka, kdy se musí rozhodnout. Zda akce končí, nebo se musí počítat s pokračováním odporu a ostrou přípravou všech opatření, o kterých mluvíme pro případ krize.
Jak jste se s tím tlakem času srovnal?
Jedna z věcí, kterou jsem se ve vysoké politice naučil, je, že čas běží mnohem rychleji, než se to může zdát. Během dne se mohou věci zvrátit úplně neuvěřitelně. To, že máme čas do konce týdne, ve mně vyvolává pocit, že je ho ještě relativně hodně.
Jste z týdnů vyjednávání o odchodech lékařů unavený?
Není to věc, která by přispívala ke zdravému způsobu života. V ministerské funkci je spousta věcí, které konzumují čas, takže je to práce na dvě směny denně. Ale když vám do toho ještě přijde něco, co je hodně napínavé a adrenalinové, tak vám to samozřejmě práci neusnadní.
To hovoříte o adrenalinu při jednáních s odbory?
Kdybychom tu opravdu měli zřídit krizové centrum a monitorovat situaci pro celou republiku a mluvit do toho, kam je možné přesouvat pacienty, bylo by to horší.
Minulý týden za vámi na ministerstvo dorazila jeho bývalá zaměstnankyně, tiskla vám po brífinku ruku a říkala, že vám fandí, protože jste dobrý manažer. I kvůli tomu, že výrazem tváře nedáváte znát emoce. To je taktika, nebo emoce prostě musely jít stranou?
Snažím se krotit. Samozřejmě, že každý člověk má občas na někoho zlost a někdy to nevydrží a bouchne. Jsou situace, kdy prostě člověk svou přirozenost musí ovládat více a zachovávat klid. Ale taky to občas nebylo úplně klidné, taky jsme zvyšovali hlas a řekli si nějaké ošklivosti. To je prostě normální. Ale jsou určitě lidé, kteří křičí víc než já.
