Výkyvy teplot jsou normální, horší je nedostatek sněhu, říká meteorolog

Letošní zima zatím mnoho sněhu neslibuje. A jestli se to nezmění, hrozí v roce 2016 ještě větší sucha než ta letošní. V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl meteorolog a mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák. Dodal, že očekávané ochlazení na sklonku roku až o 15 stupňů nepotrvá dlouho.

(ilustrační snímek) | foto: AP

Letošní zima je nezvykle teplá, téměř bez sněhu. Co věstí očekávaný náhlý velký pokles teplot na přelomu roku?
Není to úplně výjimečná situace, v zimě jsou takové výkyvy poměrně obvyklé a stává se, že dosud teplý ráz zimy bývá narušen chladnějšími epizodami.

K prudkému ochlazení na přelomu roku došlo také na Silvestra 1978. Lidé, kteří ho pamatují, dodnes vzpomínají na výpadky v dodávkách elektřiny, na studené radiátory a na uhelné prázdniny. Tentokrát se má v pěti dnech ochladit o 15 stupňů. Nehrozí něco podobného?
Situace zdaleka nebude letos odpovídat tehdejší situaci. Tenkrát měla zima také teplý průběh do konce prosince, teploty na Vánoce a na Silvestra byly dokonce podobné těm dnešním. Potom v noci na 1. ledna přišlo velmi nečekané ochlazení. Nečekané proto, že meteorologové neměli takové prostředky jako dnes, kdy jsou předpovědní modely daleko spolehlivější. Věděli, že přijde ochlazení, ale nepředpokládali, že bude tak razantní.

Rekordy padaly i v pondělí

Pondělní teploty přepisovaly historické tabulky maximálních teplot. Rekordy padly na 42 z celkem 166 stanic, kde sledují počasí alespoň 20 let. Nejtepleji bylo v jihočeském Husinci, kde naměřili 12,8 stupně - původní rekord z roku 1947 měl hodnotu rovných 12 stupňů.

Více než 12 stupňů bylo také v Moravských Budějovicích, Rožmitále pod Třemšínem, v pražském Klementinu nebo Příbrami. Na všech těchto stanicích dnešní teploty současně znamenaly nové maximum pro 28. prosinec.

Zdroj: ČTK

I tehdy ale přišla od severu studená fronta.
Nyní je studený vzduch nad Ruskem, Ukrajinou, Finskem. Tenkrát zasahoval i nad Pobaltí a nad Polsko, jakoby „čekal“ na okamžik, až k nám vpadne. Přinesl ochlazení z plus patnácti na minus dvacet, a v dalších dnech šly teploty ještě níže. Navíc předtím bylo teplo, voda zůstávala v kapalném skupenství, a najednou všechno zamrzlo. Nastal kalamitní stav. I leden byl potom velmi studený, byly tuhé mrazy. Nic takového nyní zdaleka nebude, tentokrát je to jen krátká epizoda, která potrvá tak pět dní. Potom se teploty vrátí zpět nad nulu.

Jsou holomrazy už jisté, nebo nějaký sníh na konci roku přece jen napadne?
V úterý budou teploty ještě nad nulou, 3 až 7 stupňů, a v 1 000 metrech nad mořem plus 1 stupeň. Se sněhem se nepočítá, nanejvýš může přijít nějaké mrholení. Ve středu je to opět beze srážek, teploty přes den budou nad nulou. Podobné to bude ve čtvrtek, kdy teploty ještě poklesnou. Až v pátek 1. ledna se dočkáme nějakého poprašku nebo slabé sněhové pokrývky, i v nížinách. Očekáváme velké rozdíly mezi východní a západní polovinou. Na západě bude počasí teplejší, déšť se sněhem, na severovýchodě budou podmínky pro lyžování lepší a teploty klesnou až minus 10 stupňům. I v dalších dnech může přijít sněžení, ale nebude to žádná kalamita, žádné husté sněžení.

Hrozí s ochlazením i ledovky?
Ano, hlavně 30. a 31. prosince, kdy už teploty půjdou pod nulu. Pokud by se někde vytvořila inverze, jako je tomu už několik dní v Brně a okolí, tak mlha a mrholení mohou namrzat a vytvořit ledovku. Zatím nemůžeme upřesnit, kdy a kde se tak stane, ale podmínky napovídají, že by se to stát mohlo. ČHMÚ v takovém případě vydá výstrahu s patřičným předstihem. Zatím nic takového není.

Poklesly v minulých letech prudce teploty také na přelomu starého a nového roku?
Zrovna minulý rok se stalo něco podobného po Vánocích, také to ale byla jen kratší epizoda. Výrazný pokles teplot, ale v jinou dobu, nastal v zimě 2011 - 2012. Tehdejší zima byla teplotně velmi nadprůměrná, ale na konci ledna přišly tuhé mrazy. Vydržely asi tři týdny a v nejchladnějších lokalitách se teploty téměř dotkly minus čtyřicítky. Napadl sníh, přestože předtím nebyl. Toto období trvalo do 15. nebo 16. února, potom se oteplilo a zima už se nevrátila.

Se sněhem to tuto zimu nevypadá příliš nadějně. Souvisí nedostatek sněhu s extrémně suchým létem?
Ne, taková souvislost tady není. Zimu u nás více ovlivňuje jev ze vzdálené části zeměkoule, El Niňo (hydrometeorologický jev, při kterém se hromadí nadměrně teplá voda v rovníkové části Tichého oceánu, pozn. red.). Máme za sebou velmi suchý rok, chybí zhruba třetina srážkového úhrnu. Sníh mimo jiné i odráží sluneční paprsky, bez něj slunce více vysušuje zemi. Pokud bude i zima bez dostatečných srážek, může být rok 2016 velmi suchý, dokonce ještě sušší než ten letošní. Zima sucho zastavila, ale na jaře se může opět projevit.