Markéta Kutilová.

Markéta Kutilová. | foto: Archiv Markéty Kutilové

Brali válku jako dobrodružství, říká novinářka o Češích zatčených Turky

  • 442
Možná mohli mít dobré úmysly, ale chovali se naivně a podceňovali rizika, myslí si novinářka Markéta Kutilová o české dvojici, která tento týden skončila v turecké vazbě. Kutilová je uznávanou válečnou reportérkou a v rozhovoru pro MF DNES zhodnotila chování zatčených Čechů.

Miroslava Farkase a Markétu Všelichovou zná Kutilová osobně, jejich počínání v kurdské oblasti sledovala od začátku. Že by chtěli poskytovat Kurdům zbraně, jak tvrdí turecké orgány, se jí nezdá pravděpodobné. Dvojice se ale podle ní chovala velmi naivně a musela tušit, že si zadělává na problémy.

Markéta Kutilová

Nezávislá válečná reportérka a humanitární pracovnice byla v posledním roce a půl několikrát ve válečné oblasti Rojava na severu Sýrie, kde u hranic s Tureckem leží Kurdistán.

Ze svých cest napsala a natočila mnoho reportáží a společně s Lenkou Klicperovou vydala dvě knihy. Naposledy se před několika dny vrátila z iráckého Mosulu, kde byla u začátku ofenzivy proti Islámskému státu.

„I přesto, že mám k činnosti dvojice výhrady, turecké vězení jim nepřeju. A pokud se ukáže jakákoliv možnost jim pomoci, tak to samozřejmě udělám,“ uvedla Kutilová.

Oba mladí lidé věděli, že Turecko tvrdě potírá kurdské aktivisty, přesto se otevřeně hlásili ke kurdským milicím (YPG). „Proto je s podivem, že se pohybovali po regionu autostopem a ještě se tím chlubili na Facebooku. Museli čekat problémy, protože se svým napojením na YPG vůbec netajili,“ řekla Kutilová v rozhovoru pro sobotní vydání MF DNES.

Rozebrala také cestu, jak se Farkas a Všelichová do kurdské Rojavy dostali. Již několikrát tam podle ní byli a museli vědět, že z Turecka se tam legálně dostat nedá. „Hranice je uzavřená, je tam čtyřmetrový plot a střelecké věže. Jediná možnost je z iráckého Kurdistánu, kam jako Češi můžeme bez víza a pak přes řeku Tigris do Sýrie,“ popsala situaci v oblasti.

Díky aktivitě obou mladých lidí na sociálních sítích tureckým úřadům stačilo, aby si je „vygooglily“. Zatčení proto museli očekávat, podle novinářky je klidně mohli zastřelit vojáci na hranicích Jordánska a Sýrie.

„Měli štěstí a ještě se tím chlubili na Facebooku. To mi nepřijde jako chování dospělých lidí,“ uvedla. Počínání dvojice označila za naivní. „Neuvědomují si, že jde o válku, a berou to jako dobrodružnou hru. Nevím, jestli dokázali vyhodnotit, do čeho se pouštějí,“ řekla Kutilová.

Farkase potkala před více než jedním rokem, kdy začal plánovat svoji první cestu do Rojavy. Nepůsobil na ni důvěryhodně, v některých věcech totiž nemluvil pravdu. Tvrdil o sobě například to, že bojoval ve francouzských legiích, ve skutečnosti pouze prošel přijímačem a bojů se neúčastnil.

Podezřele, nebo přinejmenším naivně působila i jeho snaha vybírat peníze na sirotky. „To bylo zarážející. Vybíral penze, aniž na místě byl a věděl, jak tam situace vypadá,“ uvedla novinářka a vysvětlila, že v kurdské oblasti neexistují sirotčince, a pokud tam jsou přece jen děti, které přišly o oba rodiče, postará se o ně širší rodina.

Dvojice Čechů začala v poslední době organizovat sbírku na polní nemocnici, ani to ale nepůsobilo jako promyšlený plán. Jak vysvětlila Kutilová, v dané oblasti americká armáda postavila velkou polní nemocnici, která je velmi profesionální. Aktivitě Farkase a Všelichové se proto divila.

Turecké úřady dvojici zatkly tento týden, podle některých zdrojů již v neděli 13. listopadu. Zadrželi ji na hraničím přechodu Harbur v provincii Şirnak, která sousedí se Sýrií i Irákem. Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová ve čtvrtek uvedla, že Praha je v kontaktu s právníkem zatčených a usiluje o jejich deportaci do České republiky.

Farkas a Všelichová jsou obvinění z členství v teroristické organizaci. Za tu Turecko považuje kurdské milice (YPG). YPG totiž v Sýrii spolupracuje s kurdskými separatisty ze Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara viní z teroristických útoků na tureckém území. PKK figuruje i na seznamu teroristických organizací z pohledu USA či Evropy, v případě milic YPG se však západní pohled s tím tureckým zcela rozchází (více například zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video