Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bát se je to nejhorší, co můžeme dělat. To teroristé chtějí, říká expert

  0:01aktualizováno  0:01
Lidé by měli pečlivě zvažovat rizika své účasti na hromadných akcích, ale neměli by podléhat hysterii. To nejhorší, co nyní mohou udělat, je se bát. „Pokud by lidé přijali tento model, chovali by se tak, jak přesně teroristé chtějí,“ říká v návaznosti na pařížské útoky a řadu bezpečnostních opatření odborník na extremismus Marian Brzybohatý.

Belgický policista hlídá u školy v centru Bruselu. | foto: Reuters

Vedení Prahy v pondělí oznámilo, že zrušilo slavnostní rozsvěcení stromu, které se mělo konat v sobotu 28. listopadu večer na Staroměstském náměstí. Je to správná cesta?
Na to neexistuje jednoznačná odpověď, protože vždy musíte zvažovat rizika a přínosy takové akce a jejího významu. Jestliže magistrát došel k závěru, že nějaká rizika existují, tak je to logické opatření. Já ale neznám důvody, které k tomu vedly, nikde nebyly zveřejňovány a v rámci magistrátu dochází k uvolňování protichůdných informací k této akci. Jeden z náměstků se vyjádřil, že o žádných opatřeních není informován. Vždy ale musíte vycházet ze situace a vyhodnocení rizik, která hrozí.

Marian Brzybohatý

Marian Brzybohatý, děkan Fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie ČR

Působí jako vedoucí katedry kriminální policie Policejní akademie České republiky, kde jako docent garantuje předmět terorismus. Je autorem knih Terorismus I., II. nebo Současné vývojové trendy terorismu a vybrané pedagogické problémy výcviku speciálních jednotek. Problematiku terorismu studoval v 90. letech v USA.

Mají se tedy občané v České republice obávat účasti na veřejných akcích, shromáždění a podobných akcích v kontextu toho, co se nyní děje?
V rámci České republiky zatím neexistují informace, které by svědčily o tom, že k něčemu takovému může dojít nebo že podobné riziko hrozí. To je jeden aspekt, na druhé straně každý člověk by měl zvažovat situaci, která je, a měl by se svobodně rozhodnout, zda účastí na nějaké akci přijímá nějaké riziko. A co se týče bát se, tak si myslím, že to je to nejhorší, co mohou lidé udělat. Měli by na základě racionální úvahy přizpůsobit své chování situaci, ale pokud by ve společnosti vznikala vlna negativních emocí, tak to je přesně to, o co lidé, kteří používají terorismus, usilují.

Tedy vyvolání strachu a obav?
Přesně tak. Z toho důvodu si myslím, že pokud by lidé přijali tento model chování, chovali by se tak, jak přesně teroristé chtějí. A to asi nechceme.

Jak byste tedy doporučil se chovat, když na jedné straně říkáte neodpírat si účasti na veřejných akcích a na druhé přizpůsobit své chování situaci a být obezřetný?
Nejhorší je podlehnout hysterii, která čiší z obrazovek a dalších médií. Každý by měl zvažovat, jaké riziko je ochoten podstupovat, nicméně Česká republika je zatím relativně oázou klidu. V České republice zatím takové riziko, jaké je v Belgii, Francii a okolních státech, nehrozí.

Opatření však nepřijímá jen Česká republika, ale i okolní státy jako Německo či Rakousko, které například posiluje policejní hlídky na adventních trzích a dalších akcích. Je takový postup správný v kontextu toho, co jste řekl o strachu?
Určitě. Stát demonstruje plnění své povinnosti, to znamená zajištění bezpečnosti jako takové. A může odradit případné pachatele - ať už jakékoliv kriminality či terorismu - a je to i otázka prevence, která v případě nutnosti může být použita, tedy pokud máte na místě policisty, sbírají informace a předcházejí tak případnému kriminálnímu chování.

Je dostatečné posílit hlídky na veřejných akcích, nebo se musí zlepšit či prohloubit předávání informací mezi bezpečnostními složkami jako takovými a spolupráce s tajnými službami?
Informace jsou základním prostředkem v oblasti bezpečnosti. To je základní pracovní nástroj. Otázka je, jaké informace mají přicházet ke konkrétním osobám. To je otázka řízení, organizace, velení a možnosti, protože existují informace, jejichž zveřejnění by bylo kontraproduktivní. To musí dělat lidé, kteří musí zvažovat, jaká rizika spolu s uvolněním více informací přicházejí.

V kontextu pařížských útoků můžete zhodnotit, do jaké míry mohou bezpečnostní služby odhalit útoky a do jaké míry se nedají pachatelé odhalit?
Bezpečnostní služby v Belgii, frankofonních oblastech nebo i Německu odhalily celou řadu připravovaných útoků jen za poslední rok. Nikdy ale nezabezpečí stoprocentní bezpečnost, to prostě není možné. Hraje v tom roli celá řada faktorů - počínaje technikou, připraveností pachatelů a někdy i hraje roli náhoda, která je těžko předvídatelná.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.