Bývalý šéf speciální jednotky vojenské policie Lumír Němec předvádí novinku uherskobrodské zbrojovky CZ 75 P-07 Duty (20.4.2011)

Bývalý šéf speciální jednotky vojenské policie Lumír Němec předvádí novinku uherskobrodské zbrojovky CZ 75 P-07 Duty (20.4.2011) | foto: SOG Defence

Útočníkům pomáhají sociální sítě. Šíří strach, říká bývalý velitel zásahovky

  • 94
Sdílená videa a fotky z ulic při policejní akci mohou napomoci útočníkům, aby se zorientovali. Policie ale dnes nemá možnost, jak tomu zabránit. V rozhovoru o pátečním útoku v Mnichově to řekl bývalý velitel speciální jednotky Útvaru speciálních operací (SOG) Lumír Němec.

Původně se v souvislosti se střelbou v Mnichově mluvilo o více útočnících. Nakonec za ní stojí jeden mladý muž. Překvapilo vás to?Vezměte si v souvislostech, co se stalo za poslední týden. Útok v Nice, pak v německém vlaku, útok ve Francii a teď útok v Mnichově. Vždy to byli osamělí střelci, u kterých nevíme, jestli byli napojeni na někoho dalšího. Původní informace z Nice byly, že střelec je osamocen, poté že za ním stojí nějaká skupina a že útok připravoval celý rok. U tří předchozích útoků je jasná spojnice, radikální islamismus.

O útoku v Mnichově to ale asi neplatí, nebo snad ano?
Zřejmě se jedná o psychicky vyšinutého člověka. Ale je tu nějaká kontinuální řada útoků na území Evropy, jejichž jediným cílem je zabít co nejvíc lidí.

Myslíte si, že k té kontinuitě přispívají i sociální sítě nebo média? Že zveřejnění může někoho inspirovat?
Může to mít souvislost, protože terorismus není jen samotný akt. Teroristé se snaží upoutat, vzbudit zájem a šířit hrůzu. Sociální sítě a média tomu napomáhají. Kdybychom neměli možnost sdílení informací, tak tato informace zůstane v Mnichově a k nám se dostane třeba za tři dny. Po sociálních sítích se ale šíří jako lavina. Teroristé chtějí vyvolat strach a sociální sítě tomu napomáhají.

Střelba v Mnichově

Útočník měl u sebe střelnou zbraň, původně se dokonce mluvilo o několika střelných zbraních. Myslíte si, že by bezpečnosti napomohlo omezení střelných zbraní?
Vím jen to, co jsem se dozvěděl z médií. Původně se mluvilo o třech střelných zbraních, nakonec jsem slyšel, že měl pistoli. U střelné zbraně použité na vzdálenost pár metrů je jedno, jestli střílíte z pistole nebo z dlouhé pušky. Můj názor na zbraně je jednoznačný, a to žádné omezování. Naopak, jak přibývá útoků, skutečně by při nich mohl být někdo, kdo zbraň má a dokázal by zasáhnout. Podívejte se na Izrael. Tam se dějí náhodné útoky kdykoli, jakkoli. Útočníci používají autobus, nůž... A Izraelcům, protože mají zbraně, se daří útoky eliminovat. Proto si myslím, že v současné situaci je omezování cesta do pekel.

Dá se něco usuzovat z toho, že v Mnichově byli terčem střelby civilisté a že útočník střílel i na malé děti?
Všechny útoky, které se dějí v poslední době, jsou na měkké cíle. To znamená na cíle, které jsou minimálně chráněny. A těch je nepřeberné množství a nikdy nemůžeme zabezpečit všechny. Zabezpečíte letiště, a bude útok v metru. Zabezpečíte v metro, zaútočí v obchoďáku, nebo v restauraci, kdekoli. Vyhledávají cíle, kde je hodně lidí a kde útok může být razantní, brutální a vyvolá hrůzu.

Je možné nějak minimalizovat nebezpečí, když už se člověk ocitne v dějišti takového incidentu?
Nikdo vám přesně neřekne, co máte udělat, protože každá situace je unikátní a univerzální pravidlo neexistuje. Ale obecně se poučky dají shrnout do tří bodů. Uteč, ukryj se, nebo bojuj. První věc, kterou můžete udělat, je utéci, zachránit si život. Když nemůžete, zkuste se schovat, někde se zabarikádovat, dělat, že tam nejste. Vtip je v tom, že tihle útočníci vědí, že jim běží čas. Když přijde ke dveřím, které jsou zamčené, nebude se tím dál zabývat. To je druhá možnost. A třetí je jít do střetu s útočníkem.

To ale asi není možnost pro každého.
Platí jasné pravidlo. Když mám dvě možnosti, a jedna z nich je, že neudělám nic a umřu určitě, a druhá, že zkusím něco udělat a možná to vyjde, tak jdu do střetu s útočníkem. Jako zbraň použijte cokoliv - láhev, tužku, cokoli, co udělá útok důraznější. A když už se rozhodnete, že jdete do střetu, musíte do toho jít až do konce. Na protivníka se nemůžete dívat jako na člověka, ale jako na předmět, který je potřeba zničit.

Vraťme se ještě k sociálním sítím. Policisté v Mnichově žádali lidi, aby nesdíleli fotky z ulic a nevyzradili tak teroristům, jaká opatření dělají. Má to smysl?
Představte si, že jste terorista a jdete do obchoďáku. Nevíte, co se děje kolem. A teď zapnete Facebook a uvidíte, že někdo natočil policejní komando, které se blíží k zadnímu vchodu. Další natočil vrtulník, který vysazuje zásahový tým na střechu. V podstatě vám to dává informace, které byste normálně neměla. A může to ohrozit nebo znepříjemnit práci policie.

Policie asi dnes nemá možnost, jak něco takového zakázat, pohybuje se jen rovině žádostí nebo doporučení.
Právní základ pro to, jakým způsobem se může vypnout internet nebo sociální sítě, tady zatím není. A také uvědomění lidí, že tím někoho ohrožují. Na prvním místě je honba za senzací, selfíčky a sdílení co nejvíce videí. Je mnohem silnější než přemýšlení o tom, že tím také mohu někoho ohrozit.

U střelby v Mnichově hovořily první zprávy o tom, že se střílí na více místech. Nepodpořila policie paniku, když doporučila na tato místa nechodit? Později se ukázalo, že střelba se odehrávala jen v prostoru obchodního domu.
Zpočátku je na místě obrovský zmatek, panika, mrtví, zranění. Přijedou policisté a začnou situaci vyhodnocovat. To dělají jednak z výpovědí svědků nebo z kamerových systémů. Kamerové systémy nejsou všude, takže mluvíme hlavně o svědcích. A ti mohou mít strach, jsou ve stresu, mohou vidět nebo slyšet něco, co není pravda. Policie vyhodnotí všechny informace a vždy přistupuje k situaci tak, jako by platila ta nejhorší varianta. Takže počítá s tím, že jsou střelci tři, dokud stoprocentně nezjistí, že tam byl jeden.

O Česku se hovoří jako o poměrně bezpečné zemi. Útoků v Evropě ale přibývá a přibližují se k našim hranicím. Jak velké je riziko pro Českou republiku?
Vnímám ho stejné jako pro kteroukoli jinou zemi v Evropě. Máme otevřené hranice, pohyb lidí po Evropě je neomezený, nevíte, kdo se kde pohybuje, jaký má background, odkud přišel... Šíření myšlenek radikálního islámu je v poslední době značné. Jestli někdo zaútočí v Mnichově nebo přijede do Prahy a začne střílet na Zličíně, je jen jeho volba. Těžko tomu nějakým způsobem zabránit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video