JAN ADAM II. Když majetky dostaneme zpět, budeme v České republice investovat,...

JAN ADAM II. Když majetky dostaneme zpět, budeme v České republice investovat, říká lichtenštejnský kníže. | foto: Tomáš Frait, MAFRA

Česku by se vyplatilo vrátit nám majetek, říká lichtenštejnský kníže

  • 534
Lichtenštejnský kníže Jan Adam II. do České republiky jezdí pravidelně. Jeho rod po staletí formoval české dějiny, na základě Benešových dekretů však o své zdejší zámky a pozemky přišli. "Když majetky dostaneme zpět, budeme investovat," řekl Jan Adam II. v rozhovoru pro MF DNES.

Když si vzpomenete na svou první návštěvu Československa, co se vám vybaví?
To bylo ještě v době železné opony. Již jen přechod hranic znamenal dobrodružství, trvalo to dlouho. Já a má žena jsme jeli do Valtic a do Lednice, prošli jsme se tam a navštívili zámky. Tehdy nás tam někdo z personálu poznal, což způsobilo radostný poprask. Ukázalo se, že sbíral známky a obrázky z Lichtenštejnska. Přijali nás velice přátelsky. Později jsme přijeli i s dětmi.

Jan Adam II.

Lichtenštejnský panovník Jan Adam II. se narodil v roce 1945. Když se ujímal vlády po svém otci Františku Josefovi II., nešlo o žádnou dramatickou událost. Nástupcem byl stanoven dopředu. 

Jako regent výkony pravomocí hlavy státu převzal již v roce 1984. V zemi byl podle znalců navíc velmi dobře znám. Navštěvoval zde i základní školu. 

V roce 2004 pak Jan Adam II. předal své pravomoci synovi Aloisovi. Panovníkem nadále zůstává.

Ve kterém roce to tedy bylo?
Poprvé během pražského jara, v roce 1968. Potom jsme ještě přicestovali v 70. letech, tehdy to již bylo mnohem složitější. Ohledně víza a vůbec.

Když dnes přijíždíte do České republiky, máte nějaké speciální pocity? Bohatou historii vašeho rodu nelze opomenout…
Když pobývá člověk v Praze nebo i tady v Olomouci a jinde, tak vidí, jak se tento stát proměnil. Jak je krásně zrestaurovaný. V 60. a 70. letech byl ve špatném stavu. I životní úroveň lidí je zcela jiná než tehdy. Sleduji to se zájmem. Těší mě, že jsme se vzájemně uznali. (Česká republika navázala s Lichtenštejnskem diplomatické vztahy až v roce 2009, pozn. red.)

Před Vánocemi jsem hovořil s Karlem von Habsburg, který by dnes byl českým králem, kdyby stále existovala monarchie. Říkal, že jeho jméno i v Rakousku stále polarizuje. Máte u nás stejný pocit?
Protože nemluvím česky, tak to nemohu posoudit. Předpokládám ale, že jistá polarizace stále existuje. Pravděpodobně jsou některé kruhy ještě ovlivněné negativním výkladem dějin 20. století. Jistě existují ti, kteří se na nás dívají kriticky. Já osobně jsem nikdy nic takového nepocítil. Negativní zkušenost jsem nikdy neměl. Jen ty pozitivní. Nejen od občanů, ale i, a to je zajímavé, za komunistických časů často od tehdejších státních představitelů. Ti byli relativně přátelští.

Jméno vašeho rodu mnohem více pobuřovalo po první a druhé světové válce, kdy bylo značně emocionálně spojené s pobělohorskou dobou "temna". Symbolem byl tehdejší královský místodržící Karel I. z Lichtenštejna, který tuto funkci dostal právě po po bitvě na Bílé hoře a s ní získal majetek konfiskovaný šlechtě.
Ano, tak to je. Je dobře, že se historici podobným tématům věnují. I osobě Karla z Lichtenštejna. Tehdy to nebyly vůbec lehké časy. Bylo nutné se rozhodnout, ke které straně se přiklonit. Sto let předtím se konvertovalo k protestantismu. Přestup mých předků k protestantismu byl způsoben tím, že tehdejší katolická církev byla zcela jiná. Nacházela se v krizi. Protestantismus se pak ale rozpadl do mnoha proudů. Karel a jeho bratři (Gundakar a Maximilián) pak došli k tomu, že takto to dále nejde. Svou roli sehrály i úvahy, která strana vyhraje. Tehdy to ale nebylo vůbec jasné. (Karel ke katolictví konvertoval v roce 1599.) O 300 nebo 400 let později je velice těžké vytvořit obraz, jak se to doopravdy odehrálo.

Jak byste popsal vztahy mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem? Představuje majetková otázka stále problém?
Otázka majetku hraje roli. Šlo o vyvlastnění bez náhrady. Nejen mojí rodiny, ale i jiných lichtenštejnských občanů. Doufám, že se podaří nalézt řešení.

Jaké máte na mysli?
Již po převratu jsme vedli jisté rozhovory. Pro Českou republiku by nejlepší řešení představovalo navrácení majetku. Přinášíme rodinné know-how. V lesnictví, zemědělství, v průmyslu, v kulturní oblasti. Můžeme dále investovat. 

Kdysi nám česká strana navrhla, že nám vrátí všechny zámky. To jsem ale odmítl. Věděl jsem, že je nutné mnoho investovat. I to bychom ale (v případě navrácení majetků včetně pozemků) udělali. V Rakousku jsme nyní krásně opravili dva paláce. To by přineslo úlevu pro (český) rozpočet. Dokázali jsme, že jsme hospodářsky úspěšní.

Jak Lichtenštejnové přišli o majetek

Po první světové válce měl tehdejší lichtenštejnský kníže Jan II. naprostou většinu svých statků na území tehdejšího Československa. Celkem se jednalo asi o 160 tisíc hektarů pozemků. Nově zrozená republika se však řídila heslem "Odčiňme Bílou horu". Proto bylo samozřejmostí, že do chystané pozemkové reformy budou zahrnuti i Lichtenštejnové. 

"Problém byl, že 40 procent lichtenštejnského majetku spadalo do fáze po Bílé hoře, tedy že byl získán během pobělohorských konfiskací,“ uvedl již dříve v České televizi historik Jan Županič. 

Lichtenštejnové nakonec obdrželi pouze nedostatečnou náhradu a rozloha jejich statků se smrskla na méně než 69 tisíc hektarů

Druhá vlna konfiskace jejich majetku se uskutečnila po roce 1945. Lichtenštejnové sice na jedné straně podporovali své české zaměstnance a chránili je před tlakem okupačních úřadů, na druhé straně ale tehdejší kníže František Josef II. spolupracoval s nacistickými úřady -  třeba se pokoušel dosáhnout revize výše popsané pozemkové reformy. 

Po druhé světové válce byl tedy lichtenštejnský majetek na základě tzv. Benešových dekretů zabaven, Lichtenštejnové byli prohlášeni za Němce. Československo vůči Lichtenštejnsku navíc těžilo z faktu, že s ním odmítalo obnovit diplomatické styky. Lichtenštejnové se konfiskaci svého majetku pokoušeli bránit. "Po převzetí moci komunisty došlo postupně ke 'zmrazení' lichtenštejnské kauzy," píše ve své nové knize Lichtenštejnové v Československu historik Václav Horčička.

Po roce 1989 zůstávaly vztahy obou zemí dlouho na mrtvém bodě. K průlomu došlo až v roce 2009. Majetková otázka však dál představuje problém.

Otázka je, jestli si své majetky zpátky koupíte, nebo vám budou vráceny…
To, co nám bylo bez náhrady vyvlastněno, si nebudu kupovat zpět. Po celém světě máme mnoho jiných možností, jak investovat. Když majetky dostaneme zpět, tak budeme investovat.

A jsme u starého historického problému, kdy československé úřady po druhé světové válce vašeho otce označily za osobu německé národnosti, byť jiné státní příslušnosti. Ve výsledku tak Lichtenštejnové na základě tzv. Benešových dekretů přišli o veškerý majetek…
Tehdy se váhalo s uznáním Lichtenštejnska jako suverénního státu. Je to problém. My to z Lichtenštejnska nemůžeme vyřešit. To se musí vyřešit jedině v Praze.

Dějiny válečného a poválečného období a odebrání majetku Lichtenštejnům je těžké vykládat. Některé informace jsou protichůdné.I německé úřady ale vašeho otce Františka Josefa II. považovaly za tzv. Volksdeutsche (Němce podle národnosti). Sedí taková charakteristika?

Nikoliv. Šlo o propagandu z období po roce 1945. Vztahy (s hitlerovským Německem) nebyly jednoduché. Můj otec byl pozván do Berlína na oficiální návštěvu. Existovaly však také síly, které chtěly Lichtenštejnsko obsadit. Hitler se ale rozhodl, že k tomu nedojde. Proč? O tom je možné jen polemizovat. Asi existuje několik důvodů. Jeden zní, že Hitler byl údajně v naší galerii, když ještě ve Vídni studoval umění. Prý se tam inspiroval při malování svých obrazů. Nevím, jestli to sedí, či ne. Vyprávěl mi to jen můj otec. 

Druhý důvod byl ten, že on si vysnil třetí říši a my jsme v té době byli poslední přežívající monarchie či stát z první říše - Svaté říše římské. Sice tedy u nás byla zvenčí financována nacistická strana, která měla provést puč, ten ale (v roce 1939) ztroskotal na odporu obyvatelstva. Vztah s třetí říší byl velice komplikovaný, nikdo nevěděl, jestli dojde k obsazení, či ne. Existoval plán na obsazení Švýcarska, to by se nás dotklo taky. Třetí příčina může být, že nemáme žádnou armádu a ani tehdy jsme ji neměli. Kdyby tedy Hitler se svou armádou obsadil malinkaté Lichtenštejnsko bez armády, tak by se mu smál tisk z celého světa.

Vyjednáváte v tuto chvíli s českým státem? Děje se něco konkrétního?
Nic konkrétního, ne.

V minulosti vznikla také českolichtenštejnská komise historiků. Co její práce přinesla?
Jde o příspěvek k tomu, aby společné historii bylo lépe porozuměno.

Jakou máte jako zástupce historického šlechtického rodu vizi Evropy?
My v Lichtenštejnsku jsme se současným řešením velice spokojeni. Budeme dále sledovat, jak se vše v Evropské unii bude vyvíjet. Já se domnívám, že nevzniknou Spojené státy evropské.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue