Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová (8. listopadu 2012, Praha)

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová (8. listopadu 2012, Praha) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Bradáčová: Otvíráme staré kauzy, za gripeny už však asi obvinění nepadne

  • 78
Znovu otevřené případy, které její předchůdce poslal k "ledu". Několik propuštěných a nová pravidla pro fungování úřadu. To jsou některé věci, které za čtyři měsíce ve funkci stihla šéfka pražského vrchního státního zastupitelství Lenka Bradáčová. V rozhovoru pro iDNES.cz připustila, že za kauzu letadel Gripen už asi nikdo stíhán nebude.

Sledujete ještě kauzu Rath?
Sleduji ji už jen v médiích, protože jsem řekla, že se tím dohledový státní zástupce (kauzu Rath dozoruje krajský státní zástupce, dohled nad případem tedy spadá pod pražské vrchní státní zastupitelství, pozn. red.) bude zabývat jen tehdy, pokud k tomu bude nějaký důvod. A já v této chvíli nemám ani jeden poznatek, že by v činnosti státního zástupce, který má nyní případ na starost, byl nějaký nedostatek. Samozřejmě nemohu vyloučit, že se to v budoucnu nezmění.

Chápu, že pokud sledujete případ Rath jen z médií, nemusíte mít zcela přesné informace. Jste ale i tak stále přesvědčená, že David Rath skončí u soudu a bude odsouzen?
Věřím, že se David Rath a celá tato kauza dostane před soud. Vycházím z toho, co vím o této kauze od začátku. A vycházím i z toho, co jsem řekla před chvílí, a to, že státní zástupce vede tuto kauzu dobře.

Větší odpovědnost žalobců

"Myslím, že je daleko více nutné klást důraz na individuální odpovědnost konkrétního žalobce a nepresumovat, že udělají nějakou chybu."

Ve funkci pražské vrchní státní zástupkyně jste od 30. července. Jak se z vašeho pohledu zastupitelství změnilo?
Od příštího týdne zde začne fungovat nový organizační řád, který zavádí jinou organizační strukturu i vztahy uvnitř úřadu. Místo tří plánovaných náměstků budu mít jen jednoho. Zrušila jsem pozice vedoucích oddělení a budou tu jen ředitelé odborů, to bude celá organizační struktura. Fungování úřadu se prostě musí zefektivnit, bylo to tady až příliš zbyrokratizované.

Zavádíme i nová pravidla, jak budeme fungovat vůči krajských státním zastupitelstvím. Zredukujeme třeba informační povinnost podřízených státních zastupitelství vůči nám. A některé povinnosti úplně zrušíme. Myslím, že je daleko více nutné klást důraz na individuální odpovědnost konkrétního žalobce a vedoucího státního zástupce a nepresumovat, že udělají nějakou chybu. Ať si odpovídají za chyby, ale až pokud je udělají. Prostě ruším takovou tu kontrolu dopředu, kdy se nastavují nějaká pravidla pro neustanovený počet nespecifikovaných věcí, které se musí kontrolovat.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová (8. listopadu 2012, Praha)

Myslíte, že to zrychlí fungování státních zastupitelství?
Především si myslím, že by to mělo posílit odpovědnost dozorového státního zástupce za tu kterou kauzu. Ale samozřejmě se to týká i dohledového žalobce. Pokud tedy dozorový státní zástupce udělá nějakou chybu, tak ten dohledový přebírá odpovědnost v podobě pokynu k nápravě.

Mluvíte o zjednodušení struktury úřadu. Znamená to, že propustíte některé podřízené?
Už jsem některé pracovní poměry vypověděla. Odešlo sedm lidí a chystám se zeštíhlit ještě obslužný personál, tu administrativu. Státních zástupců se to nedotklo, protože ti mají ze zákona svou pozici jistou.

Není důvod, proč bych musela vědět o všech případech

Krátce po nástupu do funkce jste podala kárnou žalobu na svou podřízenou Petru Pavlánovou za průtahy v některých kauzách. Jak to s tímto případem vypadá?
Dosud nebylo nařízeno jednání u kárného senátu.

A na někoho dalšího podobný návrh nechystáte?
Takhle dopředu to říct nelze. Mám to nastavené tak, že budu vždy reagovat na vady, u kterých jsou důvody pro kárné řízení. Jednu změnu ale přeci jenom v tomto ohledu chystám. Jsem kárným navrhovatelem ze zákona a mohu tuto pravomoc využít nejenom v případě státních zástupců na VSZ, ale u všech podřízených v mé působnosti. V minulosti nebylo moc zvykem, že vrchní státní zástupce sledoval i chyby na nižších stupních státního zastupitelství. Jinak řečeno, nemohu vyloučit, že v budoucnu nepodám kárnou žalobu na státní zástupce z některého okresního zastupitelství, která pod nás spadají.

Zmínila jste, že chcete omezit kontrolu jednotlivých věcí. To samé si pochvalují i policisté ze specializovaných útvarů. Říkají, že když už nemusí všechno hlásit nadřízeným, okamžitě se jim začalo lépe pracovat a mohou vyšetřovat i zásadnější kauzy. Proč něco podobného nemohlo fungovat na VSZ už dříve?
Je to hlavně o lidech. A tedy i o tom, jak ten systém v mezích platného zákona nastavíte. A k těm informacím, které zmiňujete... S těmi se vždy musí pracovat velmi citlivě. Já ale prostě nevidím důvod vědět o všem, co zpracovávají moji podřízení. Chci prostě eliminovat hrozbu, že by mohl někdo některé informace o nějaké kauze vyzradit - ať už úmyslně, nebo jen nedbalostí.

A máte nějaké vysvětlení, proč se některé kauzy, které pod VSZ spadají, nedařilo vyřešit? Z poslední doby to totiž vypadá, že zastupitelství začalo konečně fungovat. Například se velmi rychle prověřovat hospodaření pražského Dopravního podniku, obvinili jste Marka Dalíka v kauze Pandury...
Je nutno objektivně říct, že všechny kauzy mají nějaký doběh.To znamená, že některé kauzy, které jste zmínil, začaly být prověřovány v době, kdy jsem ještě nebyla vrchní státní zástupkyni. Ale je pravda, že jsem do toho prověřování mohla dát nově určitou přidanou hodnotu.

Staré kauzy

"Už byly otevřeny dvě starší věci. Nyní se snažíme prověřit ještě některé důkazní možnosti."

Snažím se třeba poskytnout podporu podřízeným, kteří ty případy zpracovávají. A případně jim i předat zkušenosti z jiných případů, které jsem v minulosti řešila já. Třeba v Ústí bylo normální, že jsme pracovali v týmu. Tady to tak běžné nebylo. Pro mne je ale vždy důležité, jak každý případ dopadne. Znakem dobré práce státního zástupce je odsuzující rozsudek, nebo alespoň nějaký soudní verdikt, který tu věc rozhodne nově, a díky němuž vznikne do budoucna vodítko pro další podobné kauzy.

Otevřeli jsme dvě staré kauzy

Vy jste o starých a neřešených kauzách mluvila už při příchodu do funkce. Vrátili jste se tedy k některým, tedy kromě té, v níž je stíhán Marek Dalík?
Nemohu vám říct detaily, ale dvě starší věci už byly opět otevřeny. Nyní se snažíme prověřit ještě některé důkazní možnosti. Detaily vám ale skutečně neřeknu, znamenalo by to jejich definitivní konec.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová (8. listopadu 2012, Praha)

Přesto to zkusím. O kauze Pandur jsme už mluvili, co třeba kauza Casa nebo gripeny?
Co se týká dvou velkých vojenských kauz, tedy pandurů a letadel Casa, tak tam vyšetřování a stíhání probíhá. Prověřování probíhá i v případě letadel Gripen, ale tady musím odpovědně říct, že nevidím moc velký prostor pro to, aby se objevil nějaký nový důkaz, který by tu kauzu zvrátil. Souvisí to i s tím, že zejména v zahraničí, ve všech zemích, kde se to prověřovalo, byla ta kauza v trestní rovině už uzavřena. Ty státy už nemají zájem dál spolupracovat a předávat nám informace.

Jinak řečeno za kauzu Gripen už nebude zřejmě nikdo stíhán...
Vypadá to tak.

O návrhu na Dalíkovu vazbu

"Pokud Marek Dalík nebude mařit trestní řízení, tak není důvod, aby byl ve vazbě. Pokud by se ta obava mohla vyplnit, tak návrh na vzetí do vazby podáme znovu."

Veřejnost vaše působení v úřadu vnímá pozitivně. Nicméně v případě obvinění Marka Dalíka to vypadá, že jste poprvé neuspěli, když ho soud odmítl vzít do vazby.
Já to rozhodnutí soudu o nevzetí do vazby za neúspěch nepovažuji. My jsme měli určitou obavu, kterou jsme v návrhu na vazbu soudu předložili, ale soud to prostě posoudil jinak. Lidé to přirovnávají ke kauze Rath, ale je rozdíl, když je někdo přistižen při činu, a jiné je to v situaci, kdy se jedná o několik let starou kauzu. Soud si pak logicky klade otázku, že když doposud ten podezřelý neuprchl, proč by to měl udělat dnes. A také, když doteď neovlivňoval svědky, jaké existují důkazy, že to udělá dnes. V případě pana Dalíka tak byla možnost, že na něj soud uvalí vazbu, daleko nižší než u někoho, koho policie zatkne bezprostředně po spáchání trestného činu. Navíc pokud Marek Dalík nebude mařit trestní řízení, tak není důvod, aby byl ve vazbě. Pokud by se ta obava mohla vyplnit, tak návrh na vzetí do vazby podáme znovu.

Marek Dalík byl v minulosti označován za velmi vlivného. A vy jste, když jste nastupovala do funkce, říkala, že se obáváte určitých tlaků. Už jste něco takového zaznamenala?
Ne. A musím říct, že jsem nezaznamenala ani nějaký nepřímý tlak. K těm tlakům ale obecně platí teorie, že přicházejí jen tam, kde ten, kdo by chtěl něco vyvíjet, předpokládá, že je na druhé straně člověk, který by na ta slova mohl slyšet.

Specializovaní žalobci by neměli sídlit v Praze

Opakovaně jste hovořila o tom, že požadujete vytvoření specializovaného útvaru proti korupci. Chápu, že by to mohlo zpřetrhat určité vazby, které mohou na krajské úrovni existovat mezi podsvětím a žalobci. Nebojíte se však, že jeden jediný útvar, kde bude jen 15 až 20 žalobců, bude naopak víc zranitelnější?
Žádné řešení není stoprocentní, vždy tu jsou určitá negativa a rizika. Podobné otázky, které jste zmínil, si kladu i já. Na druhou stranu však všechny evropské zkušenosti, které mám, jsou ve prospěch této myšlenky. Naposledy jsem byla minulý týden třeba v Sasku a u tamní generální prokuratury v Drážďanech pracuje podobná jednotka. Má sedm státních zástupců, kteří se specializují na vybrané kauzy. Mají dokonce i svou policejní jednotku, která sedí ve stejné budově, a zpracovávají kauzy z celého Saska. Ptala jsem se jich na to samé, co vy, tedy jestli nehrozí nějaké infikování, a řekli mi, že se to nikdy nestalo.

Máte konkrétnější představu, kdo by měl ve specializovaném útvaru pracovat?
Nejdůležitější je základní výběr, který musí být naprosto přísný, aby se eliminovala právě možnost nějakého infikování. Osobně si myslím, že by v takovém úřadu měla fungovat i rotace členů týmu, včetně šéfa. Počítá se i s důkladnými prověrkami, včetně majetkových i osobnostních poměrů.

Kde by měl úřad sídlit?
To je další věc, kterou prosazuji už delší dobu. Úřad by podle mého názoru neměl fungovat ve velké aglomeraci. Pomohlo by to v jeho odstínění. Stejným způsobem postupovaly některé státy, třeba Slovensko. Díky umístnění úřadu do menšího města zajistíte bezpečnost těch státních zástupců, zároveň ale budou vidět případné nepřípustné vazby. To v anonymní veliké aglomeraci jde zajistit hůř.

Máte tedy tip na konkrétní město?
To není rozhodnuto. Můj osobní tip je, aby to byla nějaká lokalita ve středních Čechách. Bylo by to logické i kvůli tomu, že by státní zástupci museli řešit kauzy z celé republiky a umístnění uprostřed státu by tedy bylo asi nejvýhodnější.

Jak by byli tito speciální žalobci placeni?
Byli by placeni jako státní zástupci z Nejvyššího státního zastupitelství.

Kdy by mohl tento specializovaný útvar začít fungovat?
To je otázka pro politiky. Vláda ale uložila svým usnesením ministru spravedlnosti, aby do března příštího roku předložil paragrafové znění nového zákona o státním zastupitelství. Ten by měl obsahovat i pasáž o zřízení nového úřadu. Pak samozřejmě musí proběhnout schvalování, takže já odhaduji, že dřív než v roce 2015 úřad fungovat nezačne.

Vyznat se v platných zákonech mají potíže i právníci

Tento týden proběhla v Praze právnická konference, kde jste mluvila o vymahatelnosti práva v Česku. Zmínila jste, že evidujete řadu případů, kdy právníci v obchodních nebo civilních sporech zneužívají trestní řád. Můžete to rozvést?
Často se prostě podávají šikanozní trestní oznámení, která se většinou dotýkají civilních nebo obchodních sporů. A někdo si s pomocí těchto trestních oznámení snaží obstarat důkazy, které pak může využít v civilních sporech. Pak se také stává, že když mají účastníci civilních nebo obchodních řízení pocit, že se nemohou domoci v těchto řízeních svého práva na rychlý proces, tak se snaží toto právo vymoci právě prostřednictvím práva trestního. Vlastně tak přenáší na policii civilní a obchodní spory, kdy tvrdí, že v té jejich věci je nějaký kriminální aspekt. V okamžiku, kdy pak policie začne obstarávat důkazy, aby mohla případné kriminální jednání vyhodnotit, tak vlastně poskytuje tyto důkazy i tomu podavateli. Ten si jako účastník řízení ze spisu tyto důkazy totiž může jednoduše vzít.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová (8. listopadu 2012, Praha)

Co s tím lze dělat? Každý člověk přeci má právo podat trestní oznámení...
Já toto právo rozhodně nezpochybňuji. Prostor pro změnu bych viděla v důsledném vyhodnocování těchto podání. Je to i o odvaze státního zástupce vyrozumět takového podavatele, že jeho kauza je ryze civilní kauzou a nepatří do trestního práva. Samozřejmě tam záleží na odbornosti a kvalitách policistů i státního zástupce, kteří oznámení dostanou na stůl. Zároveň je nutné změnit to, aby podavatel neměl opakovanou možnost odvolávat se proti rozhodnutí o odložení jeho případu. V současnosti se totiž takovým podáním mohou postupně zabývat až čtyři stupně státního zastupitelství, přičemž by bohatě stačily dva.

A lze ty případy skutečně eliminovat? Podání většinou sepisují zkušení právníci, kteří to vždy mohou navléci tak, že nějaké jednání vypadá jako trestný čin.
To je pravda. Ale myslím, že i tak je šance, aby se i v takových věcech velmi rychle zjistilo, zda mají reálný základ. Prostě by se nemělo stávat, aby se tyto kauzy táhly několik let a na konci se zjistilo, že to byl běžný civilní spor.

Kolik takových případů vůbec je?
Vyčíslit to přesně nejde. Můžeme jen usuzovat z případů, které končí výrokem, že skutek není trestným činem. Ale už neumíme rozdělit ta podání, která jsou od počátku podána účelově, od těch, kde nějaké podezření na trestný čin skutečně je, ale nakonec se vyvrátí. Případů, které končí odložením, jsou stovky za rok.

Na konferenci zaznělo ještě jiné zajímavé prohlášení. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa řekl, že politici vytváří zbytečnou, až populistickou legislativu, kterou sám stát nedokáže dodržovat. Dokonce v této souvislosti řekl, že politici vytvářejí blbosti. Máte stejný názor?
Myslím, že tato doba je bohužel právě o tom, že se snažíme regulovat vše příliš složitými předpisy. A začíná být problém to, zda vůbec občan - tedy adresát té normy - je schopen se orientovat. Oni se mnohdy v tom neorientují ani právníci. Právo je přitom od toho, aby regulovalo chování lidí, ale v okamžiku, kdy občan nemá reálnou šanci seznámit se se všemi povinnostmi, které jsou mu uloženy, tak je to samozřejmě problém. Jak pak chcete vymáhat dodržování těchto povinností? Cestou z toho je samozřejmě systémová a uvážená legislativa.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video