Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dárci spermií v zemích, kde zrušili anonymitu, vymizeli, říká lékař

  18:40aktualizováno  18:40
Zrušení anonymity dárců spermií a vajíček bude znamenat, že tito dárci zmizí. Před důsledky nově navrženého zákona varuje Karel Řežábek, vedoucí lékař Centra asistované reprodukce Všeobecné fakultní nemocnice Praha. „Dětem narozeným díky asistované reprodukci ty informace pravděpodobně vůbec neprospějí, naopak jim zkomplikují život,“ řekl iDNES.cz Řežábek.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Skupina poslanců předložila zákon, který by výrazně změnil pravidla pro asistovanou reprodukci. Dítě by mělo právo dozvědět se v době zletilosti, kdo je biologickým rodičem. Má se tedy prolomit anonymita dárců. Může ta věc být podle vás něčím užitečná?
První věcí je otázka, je-li pro dítě všeobecně dobré, aby vědělo za každou cenu, kdo jsou jeho biologičtí rodiče. Pravděpodobně mezi námi každý pětadvacátý má jiného tatínka, než je napsáno v matrice. Představte si, kolik je to lidí. A kdo z nich to ví?

Poslanci chtějí prolomit anonymitu dárcovství spermií a vajíček

Ale to nejsou jen lidé z asistované reprodukce.
Odhaduje se, že přibližně jedno dítě z pětadvaceti až čtyřiceti má jiného tatínka v matrice než ve skutečnosti. To znamená, že ten jev, kdy lidé nevědí, kdo je jejich biologický otec, je docela častý. Jeden z pětadvaceti, to máte v každé školní třídě jeden. Vůbec jim to nevadí. A teď to někdo začne rozebírat. Začnou se mu sdělovat informace, které dítěti zproblematizují život a které mohou rozvrátit manželství rodičů. Dětem narozeným díky asistované reprodukci, z darovaných buněk, otevření identity a ty informace pravděpodobně vůbec neprospějí, naopak jim zkomplikují život.

Druhá věc je, že ta myšlenka vychází z obhajoby práv dítěte, nicméně se vůbec nereflektují práva těch dalších. Tak to ale také nemůže být, protože přece i dárce má právo na klidný nenarušovaný vlastní život. Přijetím změny zákona by zřejmě musel dárce v budoucnu strpět opakované návštěvy neznámých osob, dětí, jimž umožnil, aby se vůbec narodily. Chodily by ho za dvacet let oslovovat a prohlížet si ho a zkoumat, jestli je zdravý a jestli jim dal správný genetický materiál. To vše v situaci, kdy dárce bude mít vlastní rodinu. Bude muset svůj kdysi provedený dobrý skutek, darování, vysvětlovat a řešit. Dárci v zemích, kde se tohle zavedlo, houfně vymizeli. Čili ty země nyní nemají dárce. Typický příklad je Francie. Mnozí jezdí do Belgie, kde anonymita prolomená není. Když omezíme práva dárců tím, že dáme všechna práva dítěti, tak ti dárci prostě nebudou.

Karel Řežábek, vedoucí lékař Centra asistované reprodukce Všeobecné fakultní nemocnice

Karel Řežábek, vedoucí lékař Centra asistované reprodukce Všeobecné fakultní nemocnice

Když k vám přijde dárce, předpokládám, že mu děláte nějaké zdravotní vyšetření.
Ano, děláme, ale to je už jen detailní technická otázka, jaký rozsah vyšetření je u dárce vhodné provést. Tady jde o princip, jestli má být dárce zveřejněn, nebo nemá být.

Vy si tedy toho dárce teď nezapisujete? Nemusí vám ukazovat doklady?
Zapisujeme.

Ale nikomu to už dál nesdělujete. Je přímá souvislost mezi tím, když dárci ztratí anonymitu a tím, že klesne počet dárců?
Ano. Všude v zahraničí, kde se to stalo, to tak dopadlo. Pravděpodobně by to tak bylo i u nás.

Předkladatelé zákona argumentují tím, že jsou různé dědičné choroby a že kvůli předcházení některým nemocem má člověk narozený díky asistované reprodukci právo své rodiče znát.
Odpověď na tu otázku je, že dvě až čtyři procenta lidí v populaci jsou na tom stejně, že nemají tu správnou informaci, kdo je jejich biologický tatínek. I bez asistované reprodukce. Myslí si, že je to někdo a on je to někdo jiný. A vadí to?

Existuje podle vás i nějaký argument pro prolomení anonymity dárců spermií nebo vajíček?
Ne, určitě ne. V podstatě tím zbavíte páry, které potřebují darované spermie nebo darovaná vajíčka, zdroje těchto buněk. To je poměrně spolehlivý dopad toho zákona, pokud by tak prošel. Čili vy jim znemožníte léčbu a vyženete je do států, kde dárci díky udržení anonymity budou. To my u nás dobře známe, protože v Německu darovaná vajíčka nejsou, a mnozí jezdí sem. Ve Francii darované spermie nejsou, jezdí do Belgie. No tak se od nás bude jezdit na Ukrajinu, do Ruska, do Indie a tak. A tak lidé, kteří mají tu smůlu, že nejsou zcela zdraví, se budou muset jet léčit do ciziny. Bohatí to finančně zvládnou, ale co normální člověk? Nechápu to. Možná je to celé prostě snaha léčbu neplodnosti ze světonázorových důvodů ztížit. Ale to si netroufám hodnotit.

A co horšího - nejde jen o finanční stránku léčby v cizině. Mnohdy tak můžete vyhnat naše lidi za léčbou do států bez náročných zdravotně-bezpečnostních předpisů, které asistovanou reprodukci u nás velmi pečlivě hlídají. Pošlete je do horších podmínek, a ještě za to zaplatí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.