Právě v péči profesora Trněného, uznávaného experta na nádory lymfatické tkáně, nyní Gott je. Do VFN v Praze šestasedmdesátiletého zpěváka převezli poté, co během operace náhlé příhody břišní, které se podrobil minulý týden v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny, u něj lékaři objevili zhoubný Non-Hodgkinův lymfom. O Gottově zdravotním stavu v pondělí informovala jeho manželka Ivana Gottová (více zde). Právě lymfom způsobil problémy, kvůli nimž Gott skončil v rukou lékařů. Profesor Trněný v rozhovoru pro MF DNES vylíčil, s jakou nemocí se zpěvák potýká.
Karel Gott nyní podstupuje léčbu. Co je příčinou vzniku rakoviny, s níž bojuje - Non-Hodgkinova lymfomu?
Na příčiny nelze v drtivé většině případů konkrétně ukázat. Existují sice případy, kdy může choroba souviset s nějakou infekcí, s tím se však setkáváme skutečně velice výjimečně.
Marek Trněný Prof. MUDr. Marek Trněný, CSc vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Od roku 1990 pracoval ve Všeobecné fakultní nemocnici a na 1. lékařské fakultě UK. V lednu 2008 byl jmenován přednostou 1. interní kliniky VFN a 1. LF UK. Od roku 2009 do roku 2013 byl ředitelem Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT). Věnuje se problematice nádorů lymfatické tkáně, zejména lymfomům a chronické lymfatické leukémii. Patří mezi přední odborníky na krevní nádorová onemocnění a podílí se na řadě mezinárodních vědeckých projektů. |
Jakých orgánů se Non-Hodgkinův lymfom týká?
Non-Hodgkinský lymfom se může vyskytovat ve všech tkáních, ve kterých jsou přítomny bílé krvinky, takže kromě uzlin postihuje kostní dřeň, zažívací trakt, štítnou žlázu, oko, mozek, kůži, játra, slezinu, plíce, kosti, ledviny. Podstatou jeho vzniku jsou stejně jako u dalších nádorů získané genetické změny, v tomto případě právě v lymfocytech (bílých krvinkách, pozn. red.), které vedou k nekontrolovanému množení jejich nádorové populace. Projevy pak souvisí s místem, které lymfom postihuje.
Jde-li o prognózu, jaká je, přijde-li pacient včas?
Lymfomů rozpoznáváme celou řadu. V zevrubném dělení až sedmdesát typů. Každý prognostický faktor sehrává svoji roli. Máme pacienty, které jen sledujeme a bez léčby žijí roky, jiní potřebují léčbu neodkladně. Některé lymfomy jsou velmi agresivní a od začátku způsobují řadu vážných obtíží.
Probíhá léčba výlučně za pomoci chemoterapií, často vysokodávkových, anebo také chirurgicky?
Je třeba si uvědomit, že lymfom je systémové onemocnění, které se může vyskytnout v celém organismu. Využíváme proto systémovou léčbu - chemoterapii, imunoterapii, v posledním době i cílenou léčbu proti lymfomovým buňkám. Někdy je tato léčba doplněna radioterapií, tedy ozářením. Chemoterapie spočívá v aplikaci cytostatik. Jejich účinek tkví v blokádě množení a růstu nádorových buněk.
Doporučujete pacientům protonová centra?
Místo pro „protonovou“ léčbu se hledá. Její indikace by mohla být v situaci, kdy ozařovaná oblast je v blízkém místě nějakého důležitého orgánu. V současné době se nezdá, že by existovala významná výhoda ve srovnání se stále zlepšující se fotonovou terapií.
Jak často se typ Non-Hodgkinova lymfomu navrací?
Lymfomy jsou obecně choroby, které mají sklon se vracet. Ale opět je to individuální. Velká část nemocných je vyléčena v první linií léčby, u některých lymfomů jsou relapsy opakované.
Je podle vás v tuzemsku dostatečně léčba lymfomů pokryta?
V České republice máme v tuto chvíli sedm center intenzivní hematologické léčby při fakultních nemocnicích. Tedy ano, je. Odhad prevalence, tedy počtu žijících lidí s tímto onemocněním, je v současné době více než 20 tisíc nemocných.
Co se týká dědičnosti, spadá do této kategorie i tato rakovina?
Nikoli. Je sice pravda, že občas je možné se setkat s výskytem více případů v jedné rodině, ale jde o poměrně vzácný jev.
