Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politici mají posuzovat kvalitu médií, hájí Komárek otázky na Ukrajinu

  6:01aktualizováno  6:01
Poslanec Martin Komárek (ANO) požadoval, aby ředitelé veřejnoprávních médií vysvětlili, jak televize a rozhlas dělají zpravodajství o Ukrajině. Ti to ale odmítli s tím, že by mohlo jít o ohrožení nezávislosti. Nyní chce Komárek kontroverzní bod z jednání volebního výboru stáhnout. V rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že vysvětlení bude chtít při jiné příležitosti.

Martink Komárek, poslanec ANO a předseda volebního výboru, pod nějž spadá i agenda spojená s médii | foto:  Petr Topič, MAFRA

Předseda volebního výboru a poslanec Martin Komárek vnesl na čtvrteční program jednání výboru bod, v němž chce, aby ředitelé České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vysvětlili, jakým způsobem vzniká zpravodajství o Ukrajině. Ti to ale odmítli s tím, že může jít o ohrožení nezávislosti (více čtěte zde).

Navržený bod

Jak konkrétně zní Komárkem navržený bod?

"Informace o zpravodajství České televize a Českého rozhlasu o situaci na Ukrajině. Uvede: Ing. Petr Dvořák, generální ředitel České televize, Mgr. art. Peter Duhan, generální ředitel Českého rozhlasu."

Bod má být podle návrhu programu projednáván ve čtvrtek mezi 13. až 14. hodinou.

A Komárek to ve středu schytal i od některých členů Rady ČT.

"Znám Martina Komárka osobně jako kolegu asi od roku 1985 a myslím, že je to z jeho strany nešťastné vyjádření. Úplně nejhorší by bylo, kdyby se z toho stal začátek nějaké nekonečné debaty tam a zpátky o této věci. Beru to tak, že mu obrazně řečeno ujela pusa a nemyslel to tak," uvedl k bodu programu radní Luboš Beniak.

Radního Jana Prokeše zase zaujalo, že v odpovědi Komárka ředitelům vzkázal, že pokud nepřehodnotí svůj postoj, obrátí se na mediální rady. "To je velmi nepříslušné pokračování," řekl Prokeš s tím, že rada nesmí ovlivňovat program televize a vyjadřovat se k němu může jen prostřednictvím řešení stížností a své výroční zprávy.

Komárek zvažuje kvůli chování ředitelů stížnost Radě ČT i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. "Pokud nám bude od kohokoliv doručena stížnost na jakoukoliv událost v rámci ČT, tak ji standardně projednáme," řekl iDNES.cz čerstvě zvolený předseda Rady ČT Jaroslav Dědič. "Nemyslím si, že je nejvhodnější metoda zvát si ředitele veřejnoprávních médií, aby vysvětlovali kroky ve zpravodajství v situaci, kdy ty události ještě pokračují," dodal Dědič s tím, že poslanci mají mnoho příležitostí k diskuzi. Například při schvalování výroční zprávy o činnosti ČT a ČRo.

Dva dopisy

Komárkův krok u ředitelů vzbudil kritiku. Petr Dvořáka a Peter Duhan politikovi napsali, že ve Sněmovně k takovému bodu vystupovat nebudou. "Věříme, že si uvědomíte, že (...) je přinejmenším nestandardní, aby generální ředitelé (...) podávali informace o zpravodajství veřejnoprávních médií v dílčích věcech orgánu veřejné moci nebo jinému orgánu, než je Rada ČT a Rada ČRo. Mohlo by to totiž být vnímán jako ohrožení nestrannosti a nezávislosti ČT a ČRo," stojí v jejich dopise (celý dopis najdete v odkazu níže).

Martin Komárek jim následně odpověděl, že je jejich reakcí překvapen. "Nevnímal bych své pozvání z vaší strany jako povinnost informovat Sněmovní výbor, ale naopak jako otevření diskuse k závažným a odůvodněným tématům, jakým jistě současný stav dění na Ukrajině je," uvedl předseda volebního výboru. "Pokud i nadále setrváte na svém rozhodnutí, obrátím se na příslušné Rady s žádostí o sdělení jejich postoje," napsal v závěru svého dopisu.

K celé věci se vrátil také ředitel ČT Petr Dvořák. "Jedná se o formální zasedání volebního výboru a pro něj není partnerem ČT, ani její generální ředitel, ale vždy je to Rada ČT," řekl ve středu ředitel ČT Petr Dvořák.

"Nechceme se dostat do situace, kdy nám volební výbor bude předepisovat témata, o kterých máme referovat, protože se nechceme dostat do situace, kdy například jako další bod by mohlo být zařazeno referování o aktivitách některého politického hnutí či některé politické strany," dodal Dvořák s tím, že ČT není uzavřena jakékoliv diskuzi.

Volební výbor se bude bodem zabývat ve čtvrtek. Jeho předseda Martin Komárek v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že se určitě objeví návrh pro vyřazení bodu a on nebude proti. "Ale budu trvat na tom, aby se nám vysvětlení k této věci dostalo jinou formou. Budu tu informaci žádat na neutrální půdě nějakého semináře nebo při neformálním rozhovoru," řekl.

Pane předsedo, bude ve čtvrtek na programu tento bod, nebo nikoliv?
Na programu volebního výboru to už je. Z procedury Sněmovny vyplývá, že když už kolegové program dostali, tak já už jej svévolně nemohu měnit. My na základě debaty, kterou jsme předběžně vedli v úterý, budeme diskutovat o tom, zda bod z programu máme stáhnout, nebo ne. A zvolit případně jinou formu jednání.

Dovedete si představit, že by ten bod na programu zůstal i přes dopis ředitele ČT a ČRo?
Určitě si to dovedu představit. Ve výboru se můžeme pobavit o tom, jakým způsobem budeme žádat, nebo nežádat informace od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady ČT a Rady ČRo. Považuju to skutečně za velice důležité. Mám mnoho zkušeností a vedl jsem mnoho osobních rozhovorů s lidmi, kteří jsou znepokojení tím, že zpravodajství je neobjektivní. Jsou mezi nimi jak ti, kteří si myslí, že je to proukrajinské, ale i ti, kteří si myslí, že je to dokonce proruské a že se tam odráží putinovská propaganda. Takovou diskuzi k objektivitě jsem ještě neviděl a pamatuji si o ČT hodně. Spousta lidí ji zpochybňuje a mně jako poslanci volebního výboru musí záležet na tom, aby se tyto názory dostaly k ČT, protože jde o její dobré jméno. A také mi jde o to, abychom se všichni dozvěděli, jakým způsobem je objektivita zajišťována. Já neříkám a priori, že zpravodajství je neobjektivní, jen říkám, že je o tom vedena skutečně velmi vzrušená diskuze a dokážu odhadnout, že to není diskuze menšinová, ale většinová.

Vámi zmiňovaná diskuze, to jsou konkrétní stížnosti diváků, nebo politiků ze sněmovny?
Absolvuji desítky rozhovorů s lidmi a téma Ukrajiny se tam spontánně objevuje, ač je ta beseda určena něčemu jinému. To téma se samozřejmě objevilo i ve sněmovně. A znovu říkám, můžu se mýlit, ale intuice mi říká, že to není nějaká okrajová, marginální debata, ale že je důležitá.

Máte v ruce konkrétní stížnosti?
Písemné stížnosti jsem nedostal, asi je dostali mediální rady a generální ředitelé. Na to bych se jich také zeptal, kdyby ovšem podali informaci o tom, jakým způsobem pracují na objektivitě, jak celou tu situaci vidí. My jsme jen diváci, oni mají přístup ke všem informacím, proto nás mohli poměrně snadno přesvědčit, že to objektivní je. Ale pokud se toho vzdali, tak jim do toho nemůžu a ani nechci nějak mluvit.

Koalice nepovažuje slučování ČT a rozhlasu za aktuální

Nápad předsedy volebního výboru Sněmovny Martina Komárka za hnutí ANO, že by se měla vést vážně míněná diskuse o sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce, hned na začátku v koalici tvrdě narazil.

Na koaličním jednání se na toto téma zeptali lidovci, protože koaliční smlouva s ničím takovým nepočítá. "Bude to vyžadovat zevrubnou diskusi uvnitř politických stran. Je to otázka běh na dlouhou trať," poslal Komárkův nápad "k ledu" premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Za Komárkovu ideu nijak nebojoval ani šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. "Dozvěděl jsem se o tom z médií. Nebylo to diskutováno ani rámci klubu, natož na koaliční úrovni," řekl Faltýnek po jednání vládní koalice.

(kop)

Nevidíte v tom volání po vysvětlování riziko, že to bude celé vnímáno jako snaha ovlivňovat zpravodajství ze strany politiků?
Tohle ne. Znám snahy politiků, a bohužel často úspěšné, kteří volají tajně generálnímu řediteli a on pak s nechutí vyplní jejich přání, aby si zachoval pozici, chcete-li koryto. Pokud se ale volební výbor složený v poměrném zastoupení ze všech politických stran na veřejném jednání pánů ředitelů zeptá, jakou politickou manipulaci tam spatřujete? Já si ji ani ve snu nedokážu představit. Protože kdyby k tomu došlo, tak opoziční politici to okamžitě zveřejní a bude z toho bugr. A stoprocentní dohoda politiků není na ničem.

Vy opravdu znáte konkrétní případ, kdy politik volal Petru Dvořákovi nebo Peteru Duhanovi?
Ne, ne. Týká se to konkrétně jednoho bývalého generálního ředitele, ale protože nevím, v jakém je zdravotním stavu, nechci o tom mluvit.

Diskuze o objektivitě je zejména u veřejnoprávních médií vděčná. Ale když se třeba podíváte, jak se řešil podnět zaměstnanců zpravodajství, zjistíte, že něco takového se hledá jen stěží. Skutečně si myslíte, že z volebního výboru by mohl vzejít nějaký závěr, který by řekl co je objektivní a co už ne?
Ne. Máme televizní zákon, který vysloveně říká, co má televizní zpravodajství poskytovat, a televize si našla exaktní metodu, jak to posuzovat. Volební výbor jako zástupce koncesionářů a prodloužená ruka sněmovny, které se zodpovídá Rada ČT a ředitelé ČT, musí dbát na plnění zákona. Samozřejmě že o to budou věčné spory, ale jsou tu věci, které jasně vidíme. My prostě vidíme, že Putinova televize není objektivní. Cítím, že když si čtu zprávy BBC, tak na mě působí objektivněji než zprávy ČT. Já bych si samozřejmě přál, aby se ČT vyrovnala BBC a v žádném případě nijak nesklouzávala na úroveň putinovských médií. A když už jste zmínila tu stížnost ve zpravodajství, tak o té se budeme bavit. O tom, jak se s ní ČT vyrovnala. A to mi snad už generální ředitel neupře, protože je to relativně důležitá věc, byť oni ji ve výroční zprávě o ČT prakticky pominuli.

Co by mělo tedy být výstupem z bodu ke zpravodajství o Ukrajině, který jste navrhl?
Kdybyste si pustila záznam z úterního jednání, tak jste to tam našla. Chtěl jsem pouze informaci, jakým způsobem ke zpravodajství o Ukrajině ČT a ČRo přistupuje, protože to považuji za velmi důležité. Šlo mi o to, aby páni ředitelé informovali volební výbor, jestli tomu přikládají zvláštní důležitost, zda přijali nějaká opatření. Nechtěl jsem žádné usnesení, kromě toho, že bychom vzali na vědomí jejich informace. Ale chtěl jsem k tomu rozpravu, abych slyšel, co k tomu kolegové řeknou.

A nezdá se vám, že tu důležitost jde vidět z vysílání? Že třeba když jiná televize dává večer jen zprávy o Ivetě Bartošové, ČT má hned druhou zprávu v pořadí tu o Ukrajině? Opravdu je nutné toto řešit na volebním výboru?
Ale to není otázka toho, jestli zpráv o Ukrajině je moc, nebo málo. Znovu vám opakuji, že spousta lidí pochybuje o tom, že zpravodajství a vůbec informace o Ukrajině dělají veřejnoprávní média a zejména ČT správně. Čili mi přišlo poměrně přirozené, nechat se informovat o tom, jak to ČT dělá. Dát to jako bod výboru mi přišlo jednodušší, než psát a volat mediálním radám. To by mi přišlo jako zbytečný úřední postup, když už ředitelé na jednání jsou kvůli výročním zprávám. Netušil jsem, že je to urazí. Když teď vidím, že je to urazilo, volil bych jiný postup. A také jej pravděpodobně zvolíme. Určitě se objeví návrh na stažení tohoto bodu a já nebudu proti jeho vyřazení, ale budu trvat na tom, aby se nám vysvětlení k této věci dostalo jinou formou. Budu tu informaci žádat na neutrální půdě nějakého semináře nebo při neformálním rozhovoru.

Zaznělo to na Radě ČT a ptám se na to i já. Nepovede to celé k nekonečnému řetězci vysvětlování? Nebo k tomu, že když teď chcete vysvětlení k Ukrajině, jindy to bude něco jiného? Když na to ředitelé přistoupí, můžou sedět na každém jednání volebního výboru.
Nemyslím si, že takto závažná krize, jaká je na Ukrajině, se bude často opakovat. Alespoň v to doufám. Ale dokud budu předsedou volebního výboru, tak to budu dělat jinak. Pokud mohly výborem procházet výroční zprávy v té podobě, v jaké procházely, tak výbor nedělal svoji práci dobře. A já ji dobře dělat chci. Ano, někdy kolegům budu navrhovat věci, které dřív v programu nebyly. Ale to bylo tím, že se to dřív dělalo blbě. Proto jsem také šel do politiky.

Takže lze očekávat, podobné body budete navrhovat i v budoucnu?
Nemůžete očekávat nic. Pokud budu za takto závažnou považovat jinou věc, požádám o její zařazení. Protože ale nechci vyvolávat žádné rozpory a rozepře, tak zvolím jinou cestu. Ale myslím si, že práce televize a rozhlasu by se měla zlepšit jak co do kvality, tak co do hospodárnosti. Tak to říkám pořád a nehodlám z toho slevit.

Ano, ale pak kdo bude ten, kdo rozhodne, zda se ta úroveň zlepšila a je dostatečná? Poslanci?
Posuzuje to rada a ta se zodpovídá sněmovně. Takže pokud budeme dodržovat zákon, tak to budou posuzovat skutečně poslanci. Doufám, že dvěstěčlenný sbor složený z několika stran není jednostranný nebo tupý.

Za jaké situace se budete obracet na mediální rady, jak jste to psal ředitelům?
Pokud se ukáže, že nechuť ředitelů si o zpravodajství povídat pramenila z toho, že si povídat nechtějí, nikoliv z toho že celou věc považují za nepříslušnou volebnímu výboru, tak bych se obrátil na rady. Protože v jejich kompetenci je zeptat se pánů ředitelů a zkontrolovat, zda plní to, co jim ukládá zákon.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.