Rudolf Schuster: Země žádá stabilitu, proto kandiduji
B r a t i s l a v a (Od našeho zpravodaje) - Po listopadu 1989 chtěl Rudolf Schuster coby šéf posledního komunistického slovenského parlamentu z politiky odejít. Pak jej však Košičané zvolili primátorem a on se záhy stal známým po celé zemi. Nyní šéfuje Straně občanského porozumění a jako kandidát úřadující koalice bude 29. května, ve druhém, rozhodujícím kole, bojovat s Vladimírem Mečiarem o post hlavy státu. Tvrdí, že je zárukou stability země.
Příští víkend se utkáte v přímém souboji s Vladimírem Mečiarem. Co si o něm vlastně myslíte?
Nemám ve zvyku hodnotit druhé, spíše já sám jsem objektem jejich hodnocení. Co se týče Mečiara, vždycky jsem tvrdil, že jeho oznámení odchodu z politiky není pravdivé. Věděl jsem, že počká na poslední chvíli a pak se pustí do přímých voleb prezidenta. Jak vidíte, měl jsem pravdu.
Ale co si o něm myslíte jako o politikovi?
Jsem schopen uznat, že udělal kus práce. Politik se ale musí hodnotit komplexně, tedy podle toho, jak jednal, jaké prostředky používal, jaké sliby dal, jak je plnil.
Jenže o tom je zbytečné mluvit.
Tyto volby, které rozhodne občan, budou nejlepším soudem. Spravedlnější neexistuje
Vy sám však občanům jejich volbu ztěžujete. Odmítl jste se totiž zúčastnit televizních a rozhlasových duelů s Mečiarem. Máte z něho strach?
Ne, strach nemám. Moc dobře ale vím, že naše duely by nebyly diskusemi, které by souvisely s prezidentskými volbami. Jsem přesvědčen, že pan Mečiar by znovu vytáhl zásoby špíny a já bych musel reagovat věcmi, které voliči určitě nechtějí slyšet.
Ale právě to by přece mohlo být pro občany zajímavé?
Možná pro novináře, pro občany sotva. Bohužel ještě nejsme ve stadiu, kdy lze vést korektní diskusi.
Avšak například ve Spojených státech a prakticky kdekoli, kde se volby rozhodují mezi dvěma konkrétními osobami, jsou velmi tvrdé diskuse běžnou praxí.
Ano, k těmto diskusím dochází. Útočí se, ale vždycky je tam nějaký, byť jen malý důvod. Styl pana Mečiara je však jiný. On říká, co chce, bez ohledu na skutečnost. A to já nedovedu opětovat. Porušil bych svoje zásady.
Takže vyklidíte prostor a necháte Mečiarovi hodinu čistého času jen pro něj? Je to tak?
Nechť ji využije. Nechť zkusí lidi přesvědčit. Ostatně, myslím si, že mým rozhodnutím jsem mu ztížil situaci. Nebude mít přímo na koho útočit. A pokud na mne zaútočí, budu se bránit z jiných fór.
Možná budete prvním přímo zvoleným slovenským prezidentem. V čem bude podle vás takto zvolená hlava státu jiná než prezident, jehož volil parlament?
Předně bude s klidným svědomím moci říci: Jsem prezidentem této země a do funkce mě zvolili občané této země. Nemusí mít nutně větší pravomoci, protože ta největší mu bude dána přímo jeho zvolením.
Co byste udělal jako prezident bezprostředně po zvolení?
Svolal bych sezení premiéra, předsedy parlamentu a prezidenta, a položil tak základy normálního fungování a doplňování se všech mocenských složek. A pak začal pracovat. To je například podle mne i ten základní rozdíl mezi mnou a panem Mečiarem.
Kdyby se stal prezidentem on, bezesporu by nekomunikoval s vládou a vedením parlamentu a z pozice prezidenta by se snažil co možná nejvíce destabilizovat politickou situaci a vyvolat předčasné volby.
Jak to můžete tvrdit?
To neříkám já, ale pan Mečiar.
Vždyť to několikrát řekl, že má zájem na předčasných volbách.
Mečiar by byl opozičním prezidentem. Vy koaličním.
Nebudete vazalem vládní koalice? Vždyť vás podporuje v celé kampani.
Ne, to v žádném případě. Zapomněl jsem vám říci, co bych premiérovi a předsedovi parlamentu na tom prvním setkání po zvolení řekl. Znělo by to zhruba takto: Moje závislost a spolupráce s vámi končí. Vše, co budete dělat dobře a ku prospěchu této země, podpořím. Jinak vás budu tvrdě kritizovat.
Jaké má podle vás Slovensko šance stát se členem NATO a získat místo v první skupině zemí usilujících o členství v EU?
Pokud bude pokračovat politika této koalice - a já nevidím důvod, proč by pokračovat neměla -, tak šance Slovenska jsou dobré.
Nejen my, ale i naši přátelé na Západě potřebujeme nyní především jistotu, stabilitu a klid. V roli prezidenta jsem schopen tyto potřeby naplnit. No a co se týče konkrétně integrace, tak jako jeden z mála slovenských politiků otevřeně říkám, že naše cesta do EU vede přes brány NATO.
Vím, není to populární, ale je to tak. Jsem o tom bytostně přesvědčen.
Vy jste byl v roce 1989 předsedou posledního slovenského komunistického parlamentu.
Když jste odcházel a nastupovali politici, které zrodil listopad 1989, myslel jste si, že za devět let budete stát před branami paláce slovenského prezidenta?
Nenapadlo mě to ani ve snu.
Tenkrát jsem jako "stará struktura" odcházel s tím, že nastal čas, aby "nové struktury" ukázaly, co umějí. Byl jsem dva roky v roli československého velvyslance v Kanadě, a když jsem se vrátil, zjistil jsem, že chci zadostiučinění. Proto jsem se vrátil domů do Košic a znovu začal tam, kde jsem kdysi začínal. Spoluobčané mě sami zvolili za primátora, a právě to jsem potřeboval. Musím mít pocit, že občané za mnou stojí. Jinak bych v politice nebyl ani jeden den.
Dobrá, byl jste primátorem.
Ale myslel jste někdy na prezidentskou kandidaturu, respektive na přímý souboj s Mečiarem?
Ani to mě nikdy nenapadlo.
Nicméně poté, co jsem se před loňskými volbami rozhodl pro návrat do vysoké politiky a založil Stranu občanského porozumění, která pomohla bývalé opozici získat ve volbách ústavní většinu, jsem už věděl, že mezi námi dojde ke střetu. No a poté, co jsem byl nominován jako kandidát současné koalice na prezidenta, mi okamžitě bylo jasné, že mým soupeřem bude Mečiar. Nikdo tomu nevěřil, všichni doufali, že Vladimír Mečiar skončil. Já ne. Ostatně, řekl jsem to už v úvodu.
Schuster říká:
- obnovujeme demokracii
- země je na vzestupu
- s Mečiarem nelze diskutovat
- musíme do NATO
- cesta do EU vede přes alianci
- nemám se za co stydět
Vladimír Mečiar: Slovenská vláda není demokratická
T r e n č i a n s k e T e p l i c e (Od našeho zpravodaje) - Po loňské volební porážce prý chtěl slovenský expremiér Vladimír Mečiar s politikou definitivně skončit. Nyní však coby lídr opozice kandiduje na post hlavy státu a tvrdí, že Slovensko se za vlády Mikuláše Dzurindy mění v policejní stát.
Příští týden se rozhodne mezi vámi a Rudolfem Schusterem. Co si myslíte o svém soupeři?
Je mi líto, že deset let po listopadu 1989 je mým protikandidátem na post hlavy státu bývalý člen ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.
Schuster se odmítá zúčastnit televizních a rozhlasových duelů s vámi. Tvrdí, že nechce traumatizovat občany. Co na to říkáte?
Jeho důvody mohou být různé.
Možná má strach, že v přímé diskusi se mnou neobstojí, že za vlády koalice, jejímž je kandidátem, klesají všechny ekonomické ukazatele. Může se bát, že v diskusi neobhájí ani jiné věci, ale to je jenom jeho věc. Mohou v tom ale být i zdravotní důvody.
Vy svůj čas ve sdělovacích prostředcích využijete?
Samozřejmě. Moje kampaň je orientovaná na voliče, mám jim co říct a oni mají právo to slyšet a posoudit.
Proč jste změnil své rozhodnutí skončit s politikou?
Předně chci říci, že jsem chtěl skončit. Ke změně rozhodnutí mě donutil vývoj. Když jsme v HZDS analyzovali situaci, v jaké se země po nedlouhé vládě Mikuláše Dzurindy ocitá, a konstatovali jsme, že lidé jsou propouštěni ze zaměstnání jen proto, že jsou členy HZDS, nebo že se množí fyzické útoky na naše lidi, vznikla situace, kdy se členská základna hnutí postavila proti mému rozhodnutí odejít. Jako předseda jsem se dostal do konfliktu s vlastním hnutím. Nakonec jsem uznal, že ne já, nýbrž oni mají pravdu. Kandiduji.
Hodně se mluví o tom, že kandidujete i proto, abyste mohl několika vašim bývalým spolupracovníkům, kteří mají potíže se zákonem, udělit amnestii. Například bývalý ředitel tajné služby Ivan Lexa sedí ve vyšetřovací vazbě a je obviněn z únosu mladého Kováče.
Kandidovat proto, abych mohl udělovat amnestie, by bylo neodpovědné. Ostatně, trestně stíhán může být kdokoli, i já. Dokonce se o tom i mluví.
Udělil byste ty amnestie, nebo ne?
Zapomíná se na to, že podle novely ústavy už prezident neuděluje amnestie sám a že tento akt podléhá kontrasignaci premiéra nebo ministra spravedlnosti. A co se týče udělování amnestií, já jsem je přece v zastoupení prezidenta v případech údajného únosu mladého Kováče a nepovedeného referenda udělil. Můj nástupce je zrušil, což považuji za bezprecedentní krok.
Není to divné, že se zde dějí takové věci, že je zatčen bývalý ředitel tajné služby a jeho náměstek a oba jsou obviněni z únosu exprezidentova syna? Nebo že je za bílého dne zastřelen váš exministr hospodářství Ducký?
Proč se to nedělo za mé vlády a proč se to děje dnes? ptám se já.
Dobrá, ale jak si to vysvětlujete?
Jsou to politické důvody a zastrašování opozice. Proč se dějí takové věci, jako je vražda pana Duckého, a proč se to nevyšetřuje? Proč se množí fyzické útoky na funkcionáře HZDS, naposledy konkrétně na poslance a bývalého ministra financí Maxona, kterému stříleli do oken? Proč je tento skutek kvalifikován pouze jako poškozování cizí věci? Proč jsou podnikatelé kriminalizováni a je jim vyhrožováno, že pokud nebudou souhlasit s reprivatizací, přijdou o majetek a půjdou k soudu? To, co se zde děje, je hrubé porušování principů demokracie, které je široce mezinárodně tolerováno a mediálně kryto, respektive zakrýváno.
Dnešní Slovensko je tedy podle vás policejním státem, kde policie, prokuratura a soudy terorizují obyvatele?
S výjimkou soudů je vaše analýza správná. Někteří soudci se totiž na těchto věcech odmítají podílet.
Jenže jak si pak vysvětlujete širokou mezinárodní podporu, které se Dzurindova vláda těší? Západní demokracie by podle vás tolerovaly policejní stát?
Lze z toho, že zahraničí na dění na Slovensku nereaguje, vyvodit závěr, že s ním souhlasí? Já si dokonce myslím, že o tomto dění není ani pořádně informováno.
Tento týden vám a vaší kandidatuře vyslovil podporu předseda české Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Překvapilo vás to?
Nečekal jsem to, ale bylo to příjemné překvapení.
Nevadí vám, že Klaus jako v podstatě jediný vlivný politik na západ od Slovenska vyslovil podporu vám, i když většina západních politiků dává najevo podporu Schusterovi?
Kromě Václava Havla nevím o žádné přímé nebo nepřímé podpoře Schustera ze strany politiků na západ od Slovenska. Za další, kdybyste sledoval nedávnou návštěvu Romana Prodiho, možná byste změnil názor. A za třetí: já zásadně nezveřejňuji jména svých přátel. Ani ze Západu.
Nedávno byl v Bratislavě summit visegrádských zemí.
Premiéři Viktor Orbán, Jerzy Buzek a Miloš Zeman se předbíhali v gratulacích na adresu vašeho nástupce Mikuláše Dzurindy. Proč?
Se všemi jsem jako premiér osobně jednal a pokaždé jsme dosáhli konkrétních dohod. Vím, že vědí, co je to bonton, a jejich projevy zdvořilosti bych nepřeceňoval.
Dobrá, tak proč se tedy Slovensko nestalo členem NATO podobně jako Maďarsko, Polsko a Česká republika? Proč není ani mezi zeměmi, s nimiž EU jedná o vstupu?
Co se týče NATO, uchazečů bylo víc, uspěli tři. Historie řekne, proč mezi nimi nebylo Slovensko, ale nebylo to kvůli nám.
Otázka rozšiřování EU je otevřená a všichni to vědí.
Co byste udělal, kdybyste se stal prezidentem?
Složil bych slib, uspořádal recepci, šel do kostela a pak začal pracovat.
A co uděláte, když prezidentem nebudete?
Slib a recepce odpadá, kostel a práce zůstávají.
Takže zůstáváte v politice?
Ano.
Mečiar říká:
- vláda ničí demokracii
- země se řítí do krize
- diskuse se nebojím
- o NATO ať rozhodnou občané
- otázka EU je otevřená
- nemám se za co stydět
