Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slibovaný účinek investic z Číny nevidím, říká Drahoš. A přitakal Trumpovi

  8:11aktualizováno  8:11
Ekonomičtí migranti musí být podle kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše vraceni zpátky. Bývalý šéf Akademie věd také v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že nevidí slibovaný užitek čínských investic, a přitakává americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že má Česko dávat víc peněz do NATO. Dělení stran na pravicové a levicové považuje za umělé a Kajínkovi by milost nedal.

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš poskytl rozhovor pro iDNES.cz. (12. dubna 2017) | foto:  František Vlček, MAFRA

V knize rozhovorů s vámi Věda života říkáte, že jste měl určité šéfovské sklony už od mládí. Už jako dítě jste snil, že budete jednou českým prezidentem?
V žádném případě. Normální dítě nemůže snít o něčem takovém. Byl jsem kluk jako každý jiný. Šéfoval jsem partě kluků ve Školní ulici, ale nikdy jsem si nepomyslel, že bych dělal nějakého šéfa profesionálně.

Kdy vás poprvé napadlo, že byste se chtěl ucházet o post prezidenta?
Jednak mě začali oslovovat lidé z širokého okolí, včetně politiků, a říkali, jestli jsem nepřemýšlel nad něčím takovým. Já jsem to nebral vůbec vážně. Čekal jsem, že se objeví nějaký relevantní kandidát, nejlépe kandidátka, myslím si, že by České republice slušela prezidentka, ale nemohl jsem ty hlasy neslyšet a nepřemýšlet.

Kdo byl první z politiků, který vám to řekl?
Na to si už nevzpomenu. Vím, že to bylo před několika lety na Hradě 28. října, tenkrát mi to přišlo absurdní. Jinak ta oslovení přišla až v loňském roce.

Jiří Drahoš potvrdil svou kandidaturu na Hrad v Jablunkově 28. 3. 2017:

Jsou věci, o kterých by referendum být nemělo

V České televizi jste říkal, že referendum je v dnešní době, v době internetu a snadného ovlivňování názoru lidí všemi možnými směry, velmi nebezpečné a že byste ho nepodpořil. V čem je ale v tomto rozdíl mezi referendem a přímou volbou hlavy státu?
Máme referendum na lokální úrovni, máme zákon o místních referendech. Vím, že vládní koalice měla ve svém programu prosazení obecného referenda. V zásadě proti němu nic nemám, ale chtěl jsem říci, že jsou věci, které by se referendem rozhodovat neměly. Třeba vystoupení z Evropské unie nebo vystoupení z NATO, to jsou příliš vážné věci. Nakonec to vidíme i na brexitu, dopadlo to velice těsně. Nejsem si jistý, nakolik to byl soudný úsudek Angličanů a nakolik nějaké mediální masáže.

Fotogalerie

Ptám se vás na to proto, že když jste se loučil s vedením Akademie věd, varoval jste před nebezpečím populistů. Neskýtá právě přímá volba prezidenta riziko, že si národ zvolí nějakého nebezpečného ultrapopulistu?
Jsou určité věci, zejména zahraničněpolitické, které bych tímto způsobem nerozhodoval. Volba prezidenta je ale lidová záležitost. Kdybych byl poslanec, asi bych nehlasoval pro přímou volbu, ale respektuji to a jdu do toho.

Zúčastnil jste se jako volič přímé volby hlavy státu v roce 2013?
Zúčastnil. Hlasoval jsem.

A hlasoval jste pro pana Schwarzenberga, nebo Zemana?
Nechám si to s dovolením pro sebe. Ale chodím ke všem volbám.

Bylo by asi trochu pikantní, kdybyste řekl, že jste někoho volil, a teď proti němu kandidujete. Takže z toho asi vaše volba vyplývá.
Říkáte to vy. Já to nechci komentovat.

Ale nevyvracíte to.
Nevyvracím.

Vsadit sám na sebe by mě nenapadlo

Díval jsem se v jedné sázkové kanceláři, že je poměrně nízký kurz na to, že budete prezidentem, jen 3,15 ku jedné. Jste druhým favoritem po Miloši Zemanovi. Sázkaři stále kurz na vás ženou dolů, z jejich pohledu se vaše šance zvyšují. Vy sám byste si na sebe vsadil?
Nejsem sázkař. Nesázel jsem ani Sportku, ani Sazku. K sázení mám daleko, ani by mě to nenapadlo. Jsou to odhady bookmakerů, já mám ve zvyku nikoho nepodceňovat.

Jak bude těžké sehnat 50 tisíc podpisů, abyste mohl kandidovat?
Vyšla vyhláška ministerstva vnitra, kde je vzor formuláře. My jsme na to čekali. Můj tým připravuje logistickou strategii sběru podpisů. Do konce měsíce s tím začneme. Na internetu se mi nabídlo minimálně dvě stě lidí pro sbírání podpisů.

Jací se vám přihlásili sponzoři? Můžete v prvním kole utratit 40 milionů, ve druhém dalších deset.
Možná víte, že jsem si otevřel transparentní účet. Je na něm něco kolem šesti set tisíc, je to spíše malá částka v rámci celé kampaně. Jednám s investory, s firmami, které mi přislíbily podporu. Není tajemstvím, že se nabídl pan Dalibor Dědek, šéf firmy Jablotron, nabídl se mi Martin Wichterle, šéf firmy Wikov, mluvil jsem s Liborem Vinklerem, ředitelem firmy RSJ. Určitě budu mluvit s dalšími.

Musíte si být vědom, že přestože jste stál osm let v čele Akademie věd, váš největší handicap je, že nejste dostatečně známý široké veřejnosti. Jak to chcete udělat, aby vás znal každý, kdo má právo přijít k volbám?
Nevím, zda zvládnu, aby mě znal opravdu každý, ale od toho je kontaktní kampaň. Počítám, že budu jezdit. Určitě nestihnu zajet do každé obce. Každý zná současného prezidenta Miloše Zemana, určitě víc lidí zná Michala Horáčka jako vynikajícího textaře. Já jsem v žádném šoubyznysu nefungoval, zpívám pouze v komorním amatérském sboru a není mi zase tak divné, že předsedu Akademie věd spousta lidí nezná.

Jiří Drahoš

Říkáte, že byste si na sebe nevsadil. Vyčtete panu Horáčkovi v kampani, že se ještě před rokem 1989 motal kolem nelegálního sázení?
Já se rozhodně nehodlám vymezovat proti nikomu.

Sebevědomě se musíme chovat k jakékoli zemi

Proti nikomu... Už jste také přece řekl, že je pro vás nepřijatelné, aby český prezident v Číně říkal, že se tam učí jezdit stabilizovat společnost. Pokud byste byl prezident, jak byste chtěl, aby se ČR chovala k Číně?
Česká republika by se měla chovat sebevědomě k jakékoli zemi, ať jsou to Spojené státy, ať je to Rusko nebo Čína. Respektuji, že je Čína velmoc, v tuto chvíli na vzestupu, ale nevím, proč bychom se neměli chovat sebevědomě. Ten výrok nebylo vymezování se, ale konstatování, že já bych se do Číny neučil jezdit stabilizovat společnost.

Jistě ale stejně jako většina lidí v této zemi vnímáte, že současná vládnoucí reprezentace, včetně prezidenta, se snaží mít s Čínou nadstandardní vztahy. Chtěl byste, aby to pokračovalo?
Já si kladu otázku, co je podstatou těch nadstandardních vztahů. To, že sem tečou čínské peníze a tady se za ně kupují firmy, realitní kanceláře nebo sportovní kluby? Já nevím, jestli tohle má být výsledek čínských investic u nás...

Nevidíte užitek.
Zatím vidím minimální, nevidím ten slibovaný.

Současný prezident razí politiku „všech azimutů“. Myslíte si, že to je správně, nebo by se země měla více orientovat jedním směrem?
Naším přirozeným ekonomickým prostorem je Evropská unie. My jsme její součástí, je proto důležité mít dobré vztahy se všemi zeměmi EU. Na druhé straně jedním z našich klíčových partnerů jsou Spojené státy, i z bezpečnostních důvodů. Já jsem člověk, který říká, že bezpečnost státu nelze zajistit izolovaně. Jsme členy NATO, měli bychom dokonce zvýšit příspěvek, jak říká prezident Trump.

A kdo byl nejlepší prezident - Obama, Bush nebo teď Trump?
Nejsem Američan. Znám názory svých amerických přátel, kteří „nemuseli“ ani jednoho z těch tří. Je to věc voličů. Sledujeme všichni, že předvolební rétorika prezidenta Trumpa se v reálné funkci mění, což se dalo čekat. Po nástupu do funkce se mi líbil Barack Obama, protože sliboval spoustu změn. Otázka po skončení funkčního období je, jestli k tomu došlo, nebo nedošlo.

V knize Věda života říkáte, že v boji s Islámským státem se musí spojit klíčové mocnosti světa, tedy Američané a Rusové, s Araby. To ale teď moc nevypadá, že by se USA a Rusko mohly domluvit...
Bohužel po tom chemickém útoku v Sýrii, a to byla barbarská věc, se obě strany dostaly do vyhrocených pozic, ale to jsme zažili víckrát. Předpokládám, že si nakonec k tomu jednacímu stolu sednou.

Když jste se dozvěděl, že Trump zavelel k útoku na Sýrii, napadlo vás, že to je správně, nebo špatně?
Chápu pozici Spojených států, byl to symbolický akt.

Okupací Krymu Rusko porušilo dohody

Jak se vám líbí, jak se Evropa zachovala v otázce konfliktu na Ukrajině, kdy Rusko sebralo Ukrajině kus jejího území?
Nelíbí se mi to. Dobře se pamatuji, že v rámci budapešťských dohod v devadesátých letech se Spojené státy, Velká Británie a Rusko, minimálně tyto státy, rozhodly garantovat územní celistvost Ukrajiny. Rusko se k tomu zavázalo. Po okupaci Krymu, po jeho přivtělení k Rusku, je to situace, kdy Rusko porušilo dohody. Sankce, které následovaly, byly logické.

Řekl byste, že do doby, než Rusko vrátí Krym, by neměly být sankce rušeny?
V zásadě nevidím důvod pro zrušení sankcí. Nespekuluji o ekonomických dopadech, jaký to má vliv, ale Rusko flagrantně porušilo budapešťskou dohodu a to je pro mě klíčové.

Zaujalo mě, jak ve vaší knížce mluvíte o Evropské unii. Říkáte, že nezbytným předpokladem pro další rozvoj Evropy je posílení kompetencí národních států. Vyplývá z toho, že nejste zastáncem federálního superstátu. Které konkrétní kompetence by spíše měly řešit národní státy?
Nejprve bych řekl, co by měla řešit Evropská unie. To je určitě energetika. Na druhé straně považuji za nesmysl, aby se do věcí, které se dají řešit na národní úrovni, do kulturních a řady dalších, montovala Evropská komise.

Byl byste pro přijetí eura?
Přijetí eura je politická záležitost. Kdysi jsme se zavázali k přijetí eura, maastrichtská kritéria plníme, ale rozhodnutí o tom je politické. Za sebe bych byl pro. Přijetí eura je určitá vstupenka do klubu. Máme příklad u našich sousedů Slováků, tam můžeme vidět, jak ekonomika tam nastartovala výrazně rychleji. Nevidím žádné negativní dopady eura na Slovensku.

Ekonomičtí migranti musí být vraceni zpátky

Ohrožuje podle vás Evropu uprchlická vlna?
Uprchlická vlna je a bude pro Evropu docela velký problém.

Bude to moci Evropa nakonec řešit i jinak než vojensky? Když turecký prezident Erdogan splní hrozby a pustí do Evropy obrovské množství uprchlíků, jak je bude Evropa zastavovat?
Jednak je otázka, jestli Erdogan splní, čím vyhrožuje. Jedna věc jsou diplomatické výhrůžky, druhá věc je realita. Turecko to nedělá zadarmo, dostává z Evropské unie masivní dotace právě proto, aby uprchlíky zadrželo na svém území. Ale znovu říkám, že migrační vlna je a bude problém, ale já říkám, že to musí řešit Evropa jako celek. Nemůže to vyřešit žádný stát tím, že obežene své hranice ostnatými dráty.

Končící šéf Akademie věd Jiří Drahoš během svého projevu v Národním domě na...

Ale Evropa se to snaží řešit jako celek. Jenže jsou některé státy, a mezi nimi Česká republika, které s tím ne příliš souhlasí...
Já nejsem přítelem žádných kvót. To byla velmi špatná politika ze strany Evropské unie. Kromě toho spousta uprchlíků jsou ekonomičtí migranti. Evropa nemůže v žádném případě řešit ekonomickou migraci ani z Afriky, ani z Asie. Ekonomičtí migranti musí být vraceni zpátky a my se musíme snažit pomoci zemím, odkud se rekrutují. To je moje jednoznačné stanovisko.

Dělení stran na pravicové a levicové je umělé

Zaujala mě ve vaší knížce věta, že problémy dneška nejsou pravicové ani levicové a že by to měly řešit vlády bez jakékoli politické orientace...
Dnešní problémy jsou problémy nás všech. To jsou problémy sociální, problémy lidí. A lidé se nedívají, jestli jsou pravicové, nebo levicové. Samozřejmě parlamentní demokracie je tvořena politickými stranami, některé jsou levicové, některé pravicové, ale řekl bych, že normálního člověka nezajímá, jestli je vláda levicová, nebo pravicová. Chce rozumně žít, nechce, aby nad ním viselo riziko exekucí. Chce mít rozumný plat za rozumnou práci.

Sám byste se označil za člověka pravicového, nebo levicového smýšlení?
Považuji tohle dělení za uměle politické. I jako prezident bych se snažil tlačit na vládu, aby řešila problémy lidí. Nenálepkoval bych, jestli s tím přišel pravičák, nebo levičák.

V prvním větším rozhovoru po oznámení kandidatury, v Reflexu, jste jmenoval tři politiky, kteří jsou vám z nějakých důvodů sympatičtí, a zmínil jste lidovce Pavla Bělobrádka, dále Miroslava Kalouska z TOP 09 a také expremiéra Jana Fischera.
Ne sympatičtí. Šlo o to, se kterými se mi dobře jednalo. Služebně jsem měl do doby, než jsem ukončil působení v čele Akademie věd, nejblíže k vicepremiérovi Bělobrádkovi, protože má na starosti vědu a výzkum. Ministr Kalousek vždy dodržel to, co slíbil. To není o sympatiích.

Hodně vás jako kandidáta propaguje šéf STAN Petr Gazdík. Toho znáte?
Osobně jsem se s ním setkal snad jen jednou. Mě těší, že někdo říká, že Drahoš jako kandidát je mu sympatický, ale to neznamená, že jsem kandidát nějaké politické strany.

Kdyby se parlament shodl, školné na VŠ bych nevetoval

Co si myslíte o přímých platbách ve zdravotnictví? Byly tu nějaké poplatky, ČSSD prosadila jejich osekání. Považujete za správné, aby lidé platili u lékaře?
Byl nastaven nějaký systém, ale poplatky byly zrušeny. Já to respektuji, mám i v okruhu svých známých řadu lidí, kteří na tom nejsou finančně nijak zvlášť dobře. Debata, jestli má pacient platit sto korun v nemocnici, mi připadá trochu mimo. Znám spoustu lidí, pro které by 1 400 korun za čtrnáct dnů nebyla zrovna malá částka.

Měli by studenti platit školné na veřejných vysokých školách?
Znám stanovisko řady rektorů, kteří by nebyli proti školnému za předpokladu, že by ty peníze škola dostala a ministerstvo školství by jí nekrátilo dotace, protože oni se všichni bojí toho, že kdyby zavedli školné, a to školné by asi bylo zavedeno velmi odstupňovaně a po velké debatě, že by o to méně dostali od ministerstva školství.

Jako prezident byste nevetoval zákon o zavedení školného na veřejných vysokých školách?
Pokud by se na tom dohodla vláda a parlament, tak bych ho nevetoval.

Před několika lety Česku řešilo, zda tu má být americký radar protiraketové obrany. Vyvolávalo to poměrně bouřlivé emoce, pak od toho Američané sami ustoupili. Myslíte si, že by bylo správné, aby byla americká vojenská přítomnost v České republice?
Pokud to není nutné, a zatím to evidentně vypadá, že to nutné není, tak nemá smysl NATO rozšiřovat geograficky umístěním nějakých facilit na území států. Na druhou stranu pokud by to bezpečnostní situace vyžadovala, a já jsem řekl, že si nedovedu představit zajištění bezpečnosti České republiky jinak než v rámci NATO, tak bych samozřejmě proti tomu nebyl.

Odmítnout vstup do KSČ nebylo moc těžké

Vám v minulosti vaši kolegové nabízeli, abyste šel do komunistické strany. Vy jste to odmítl. Jak bylo těžké se tomu tlaku bránit?
Myslím, že to nebylo moc těžké. Mluvím o situaci v sedmdesátých, v osmdesátých letech, kdy už nebyla padesátá léta, v nichž se člověk jen kritickým pohledem ke straně mohl dostat do vězení... Já bych řekl, že to nebylo tak těžké, člověk si musel rozvážit, jestli do té strany chce vstoupit, nebo ne. Nevymlouvat se, že to je kvůli dětem, když to chtěl udělat kvůli kariéře... Já jsem se smířil s tím, že nebudu nikdy pracovat na žádné vedoucí funkci. Navíc obor jako chemie není příliš ideologicky napadnutelný, chemie je stejná jak za kapitalismu, tak za komunistů. Byla to spíš otázka osobního rozhodnutí.

Řekl jste, že by se vám jako prezidentovi nezamlouvali komunisté ve vládě. Bylo by pro vás zlo i menšinová vláda podporovaná komunisty?
Velmi bych o tom přemýšlel.

Snažil byste se to politikovi, který by to navrhl, vymluvit?
Určitě bych chtěl slyšet ještě před jeho pověřením premiérem názor, jak tu vládu hodlá sestavit.

Ještě jedna drobnost. Prezident má právo udělovat milosti. Současný prezident zvažuje milost pro Jiřího Kajínka odsouzeného na doživotí. Vás by něco takového napadlo?
Jako prezident bych uvažoval o milosti pouze ze zdravotních nebo sociálních důvodů. Z vážných zdravotních nebo sociálních důvodů. Musím se přiznat, že nesleduji situaci pana Kajínka. Nevím, jestli spadá do některého z těchto dvou kategorií. Pokud ne, tak bych o tom určitě neuvažoval.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sundavání a transport 69tunového kusu železničního mostu v ulicích U Prazdroje...
Největší jeřáb v Česku odstranil část železničního mostu v Plzni

Část železničního mostu v Plzni u obchodního domu Hornbach odstraňovali v pátek a o víkendu stavebníci. Největším problémem bylo přesouvání čtyř mostních...  celý článek

(ilustrační snímek)
V Chorvatsku kolabovala doprava. Řidiči strávili hodiny v dlouhých kolonách

Řidiče mířící k moři do Chorvatska čekaly v sobotu dlouhé kolony. Ve směru na jih země zcela kolabovala doprava, upozornil ráno ústřední automotoklub ÚAMK. Na...  celý článek

V Burgasu sjelo po přistání z dráhy letadlo společnosti Travel Service
VIDEA TÝDNE: Letadlo mimo dráhu, William a Kate v Polsku či burkiny v ČR

V bulharském Burgasu sjelo po přistání z dráhy letadlo české letecké společnosti nebo Britský princ William a jeho manželka v Polsku. To jsou dvě...  celý článek

Bulgur s petrželkou a citronem
Bulgur s petrželkou a citronem

Lehké jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.