Bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová na snímku z roku 2013.

Bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová na snímku z roku 2013. | foto: Petr Topič, MAFRA

ČSSD rozbila policii, na řadě je Ištvan, míní exministryně Benešová

  • 455
Někdejší nejvyšší státní zástupkyně a poslankyně za ČSSD Marie Benešová ostře kritizuje policejní reformu, kterou podepsal ministr vnitra a její stranický kolega Milan Chovanec. O analýzu, co bude reforma znamenat, požádal Benešovou i prezident Miloš Zeman. „Dodnes není jasné, co vlastně Chovanec podepsal,“ říká Benešová v rozhovoru pro MF DNES.

Vystoupila jste proti reformě policie z dílny ministra vnitra Milana Chovance a policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Schytala jste to mezi sociálními demokraty?
Ale já ve straně nejsem jediná, kdo by tuhle reorganizaci kritizoval. Pozastavuje se nad ní daleko více našich poslanců. Zaráží je, jak byla reforma, která fakticky rozbila Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), překvapivá, rychlá a bez odborné konzultace. A samozřejmě si kladou otázky, co se za ní skrývá.

A co se za ní skrývá?
Existují různé dohady, například o plánované domovní prohlídce u Radka Pokorného (vlivný právník a blízký poradce premiéra Bohuslava Sobotky, pozn. red.). Právě tuto verzi tento týden konkrétněji nastínil sám bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek ve svém vyjádření pro Parlamentní listy. Já osobně si myslím, že za reformou byly kauzy, které ÚOOZ vyšetřoval a které měly být zameteny pod koberec. Ale to je, upozorňuji, jenom moje domněnka. Členové sociální demokracie se o celé kauze baví výlučně mezi sebou, ne veřejně. Tak to prostě je.

Marie Benešová

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně. Od července 2013 do ledna 2014 byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka. V říjnu 2013 byla zvolena poslankyní za sociální demokracii. Proslula výrokem o justiční mafii, za jejíž součást označila řadu osob včetně někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké či exministra Pavla Němce v souvislosti s jejich působením v kauze Jiřího Čunka

Jste poradkyní prezidenta Miloše Zemana. Konzultoval s vámi reformu?
Pan prezident mne požádal o odbornou analýzu. Tu jsem vypracovala, 19. června večer jsem mu ji osobně přivezla do Lán a minimálně hodinu jsme nad ní diskutovali.

Co jste prezidentovi sdělila?
Vysvětlovala jsem mu, co mi na reformě, v jejímž důsledku odešel od policie plukovník Šlachta, vadí. To je uvedeno i v písemných závěrech analýzy. Celou jsem ji uzavřela slovy, cituji: Reforma byla velmi rychlá, nepochopitelná, vznikla bez vědomí a součinnosti se soustavou státních zastupitelstev, fyzicky nikdy neexistovala, tedy na papíře. A navíc byla v naprostém nesouladu se zpracovanými a dostupnými policejními koncepcemi. Šlo o postup netransparentní, naplňující znaky libovůle.

Mohla byste podrobněji rozebrat jednotlivé body?
Důkladně jsem se například zabývala základní otázkou, kdo a kdy tu reformu viděl. Myslím fyzicky - na papíře. Protože když jsem analýzu psala, požádala jsem o součinnost tři resorty: ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí a požádala jsem samozřejmě i klíčového ministra vnitra Milana Chovance.

Jak spolupráce dopadla?
Chovanec se mi vůbec neozval, což je zvláštní, protože doposud vždy na mé textové zprávy reagoval. Tentokrát nikoli. A tak jsem komunikovala s jeho náměstkem doktorem Mlsnou, kterého jsem znala z předchozí spolupráce, jelikož to byl můj legislativní náměstek na ministerstvu spravedlnosti. Zavolala jsem mu a oznámila, že nutně potřebuji potřebné podklady, abych mohla policejní reorganizaci vyhodnotit. Jenže tato reforma je jako paní Columbová. Tu taky nikdo nikdy neviděl.

Jak Petr Mlsna reagoval?
Jak asi... Bavili jsme se o něčem virtuálním - o něčem, co fyzicky neexistuje a co fyzicky nikdy neexistovalo.

Další ministerstva vám vstříc vyšla?
Na rozdíl od vnitra ano. Ministr financí Babiš za mnou poslal svého kolegu, který mi přivezl materiály týkající se výhrad jejich resortu. A jde-li o šéfa spravedlnosti Roberta Pelikána, vše mi osobně přeposlal do počítače. Takže zde problém nebyl. Problém byl, jak jsem již předeslala, u Chovance, kde jsem nakonec díky doktoru Mlsnovi získala alespoň základní materiály. Jenže místo policejní reformy - tedy nějakého zevrubného textu - mi poslal podklady pro tiskovou konferenci, která se mezitím konala. Takže když to shrnu: ani pan ministr vnitra, ani policejní prezident nebyli a nejsou s to zdůvodnit, proč reformu dělají, na základě čeho ji dělají, co má být jejím cílem.

To neexistovala ani žádná základní koncepce?
Ne, zato existovala koncepce rozvoje policie do roku 2020. Ta byla vypracována v květnu 2016 a byla projednána na Bezpečnostní radě státu. Avšak v této koncepci se nedočteme, že by měl nějaký útvar, konkrétně ÚOOZ, zaniknout. Naopak, a to zdůrazňuji, je v ní uvedeno, že útvar Roberta Šlachty je potřeba ještě personálně podpořit. A že je potřeba ho podpořit i finančně. Takže to, co se událo, je velice překvapivé rozhodnutí policejního prezidenta, které nemá obdoby, které nemá základ v žádných vypracovaných koncepcích.

Co jste ještě sdělila prezidentovi?
Že se vůbec nedivím, že se vůči tomuto postupu ohradili všichni vrcholoví státní zástupci. Dokážu si představit, jaký to byl pro ně šok. Je sice pravda, že policejní prezident měl na reorganizaci právo, ale ve slušné a demokratické společnosti se vždy takto významný krok předem projedná. Státní zástupci jsou totiž garanty výsledků trestního řízení, dozorují a mají dohled nad přípravnými řízeními. Policii de facto úkolují. Ale teď najednou nemají partnera. Být opět na místě nejvyšší státní zástupkyně, ozvala bych se také.

Hrozí, že budou kvůli reformě zameteny živé kauzy pod koberec, byť ministr Chovanec tvrdí opak?
Poněvadž jsem v branži dlouho působila, velice dobře vím, že se každá takováto reforma dotkne živých kauz. A říká-li někdo, že ne, tak lže. Teď je ticho po pěšině, máme tu vakuový prostor, kdy se nic neřeší, nezpracovává, nevyšetřuje. Důsledek úleku: policisté jsou opatrní a bojí se. To nastává po takovéto reorganizaci vždycky, než si oťukají nového šéfa. Nevědí, budou-li mít jeho podporu, netuší, co se reformou sledovalo, přičemž každý z těchto policistů živí obvykle rodinu, má hypotéku. Nemohou si dovolit kaskadérské kousky, aby je vyhodili na dlažbu. Musí držet ústa a kauzy strkají do šuplíku.

Lze-li něco přičíst k dobru Nečasově vládě, tak určitě to, že uvolnila ruce státním zástupcům a policistům. Lze naopak říct, že ČSSD nyní policii rozbila?
Ano. Pro mne je to nepříjemné překvapení, protože jsem si vždycky říkala, že je v tomto ohledu sociální demokracie slušnější a čestnější než ODS a že by toto neudělala nikdy. Je to pro mne - a myslím, že pro každého, kdo má v sobě zakořeněný smysl pro spravedlnost - trpké zklamání.

Co podle vás na celou kauzu říkají voliči? Myslíte, že reorganizaci policie řeší?
Právě jsem se vrátila ze soukromého zájezdu. Lidé, kteří s námi cestovali, se mne na to samozřejmě ptali. A vesměs šlo o lidi středního stavu, o žádné hlupáky. A nikdo z nich Chovancovým důvodům nevěří. Považují řeči kolem reorganizace za mlhu, která není pravdivá. I pro mne je dodnes záhadou, co Chovanec vlastně podepsal, když tato reforma fyzicky neexistuje. To je kardinální otázka, na niž jsem nebyla schopna prezidentu Zemanovi odpovědět a na kterou není schopno odpovědět ani ministerstvo vnitra. S největší pravděpodobností, a stojí to i v mé analýze, byla reorganizace snahou určitého většího okruhu osob, a to včetně osob nepovolaných, dostat se k dříve odpíraným policejním informacím z živých spisů, s čímž se nemohu v žádném případě ztotožnit. ÚOOZ fungoval dobře. Informace neunikaly. A pokud byla cílem reorganizace likvidace útvaru, podařilo se to.

Můžeme podle vašeho názoru očekávat nějaké další změny?
Je možno předvídat obdobné tendence a touhy po sešněrování soustavy státního zastupitelství. Politické výkřiky na toto téma proti některým státním zástupcům, jakým je Ivo Ištvan, jemuž naprosto důvěřuji, jsou již na pořadu těchto dní. Myslím, že právě on je řadě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video