Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mašín: Oslavovat sebeupálení není dobrý příklad pro mládež

  22:30aktualizováno  22:30
Josef Mašín, poslední žijící z trojice odbojářů, která se v padesátých letech prostřílela do Západního Berlína, netají rozpaky nad tím, že si Češi připomínají výročí smrti Jana Palacha. Podle něj byl Palach psychicky labilní člověk.

Josef Mašín na pohřbu svého bratra Ctirada v clevelandském pohřebním ústavu (24. srpna 2011) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Josef Mašín se do Česka od svého útěku nevrátil. Má totiž výhrady ke zdejšímu dění. Kriticky hodnotí i chování Čechů při výročí Palachovy smrti.

Josef Mašín

Josef Mašín na policejní fotografii z vazby, kde skončil po zatčení za

Poslední žijící člen skupiny, která v době největšího komunistického teroru v 50. letech vedla ozbrojený odboj proti režimu. S bratrem Ctiradem a Milanem Paumerem se dokázali prostřílet do Západního Berlína, ač byli obklíčeni desítkami tisíc východoněmeckých policistů a vojáků. Při svých diverzních akcích na na útěku zabili 7 lidí: Dva příslušníky SNB, ozbrojeného pokladníka a čtyři východoněmecké policisty.

Myslíte, že je třeba si Palachův čin připomínat?
Ne! Nevím, jaký cíl sleduje česká společnost opětovným připomínáním si tohoto činu.

Proč?
Nepovažuji za fér vůči Janu Palachovi opětovně veřejně vzpomínat na čin spáchaný labilním mladým člověkem ve stavu duševní deprese. Nepovažuji též za zodpovědné a za dobrý příklad mládeži oslavovat čin sebezmrzačení – sebeupálení z jakýchkoliv důvodů.

Ten důvod může být důležitý...
V zemích západních civilizací sebeupálení nebylo nikdy společensky přijatelné, nebylo ani předmětem veřejné pozornosti. Tento čin neodpovídá morálním hodnotám civilizovaných zemí. Je populární v Asii, odkud se v šedesátých letech rozšířil do zemí východního bloku. Veřejná reakce na tento čin vypovídá o psychologické a kulturní úrovni těchto zemí.

Podle vás Jan Palach trpěl depresí. Domníváte se, že to byl hlavní důvod jeho činu?
Nedovedu se vžít do duchovního stavu a představ člověka trpícího akutní depresí. Mladý, psychicky labilní člověk, zklamaný ve svých představách o svém ideálu, v tomto případě Sovětském svazu, nepotřebuje mnoho, aby vyskočil z okna nebo se polil benzinem. Odborná literatura z oboru psychiatrie obsahuje stovky jednoznačných vědeckých studií pojednávajících o fenoménu sebedestrukce.

Jan Palach

Jan Palach

Dvacetiletý student historie a politické ekonomie Univerzity Karlovy, který se upálil na protest proti postupující letargii obyvatel po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dne 16. ledna 1969 se na Václavském náměstí polil benzinem a zapálil. O tři dny později zemřel v nemocnici. Pohřeb Jana Palacha 25. ledna 1969 se stal velkou manifestací proti pokračující okupaci země Sovětskou armádou.

Jak by podle vás měl člověk postupovat, když chce probudit společnost z letargie – jak se o to snažil Jan Palach?
Mám problém s logickým spojením "probuzení společnosti z letargie" a Palachovou údajnou snahou dosáhnout tohoto cíle sebeupálením.

Palach nebyl sám, kdo takto postupoval. Podobný čin nedávno odstartoval revoluci v Tunisku a následně celé arabské jaro. Nejsou výjimečné situace, kdy takový krok může být na místě?
Tyto výjimečné situace, které povzbudí jistou třídu lidí (například Muslimské bratrstvo), se podivuhodně nacházejí v zemích mimo oblast západních civilizací.

Netrpí Češi jednoduše tím, že jsou příliš malý národ – že nemohli bojovat ani proti Sovětům, ani proti nacistům?
"Sláb jen ten, kdo ztratil v sebe víru, malý ten, kdo zná jen malý cíl!" napsal Svatopluk Čech. Přijdou mi na mysl i jména Kubiš, Gabčík, Tři králové.

Co byste dělal na místě Jana Palacha?
Asi nic, poněvadž bych se v jeho situaci nikdy nemohl nacházet.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.