Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za deset let už, doufám, žádné dotazníky nebudou, věří „šéfka“ sčítání

  17:32aktualizováno  17:32
Demografce Jiřině Růžkové je 70 let a jak sama říká, proces sčítání lidí zná od A až do Z. Nepřehání. Před 10 a 20 lety na něj v Českém statistickém úřadu dohlížela. "Při posledním sčítání jsme měli vážné obavy, že jej nestačíme připravit. Nakonec patřilo mezi nejúspěšnější," vzpomíná.

Jiřina Růžková vedla sčítání lidí v roce 1991 a 2001. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Je při sčítání lidí, domů a bytů prostor pro improvizaci, nebo vše běží automaticky podle dlouho připravovaného scénáře?
Sčítání by nikdy nemělo být improvizací. Je to ohromná, složitá akce, která vyžaduje mimo jiné především spolupráci s obcemi a různými státními institucemi. Například sčítání vězňů koordinujeme s ministerstvem spravedlnosti, sčítání vojáků v zahraničí zase s ministerstvem obrany. Přesto vždy nastávají situace, které dopředu nelze očekávat a improvizace je nezbytná.

Vybavujete si nějakou?
V roce 2001 se mnozí lidé na poslední chvíli rozhodli předat sčítací tiskopisy místo komisařům na Český statistický úřad. Hrnuly se sem skutečně davy lidí, s nimiž nikdo na úřadě nepočítal. Během krátké chvíle jsme museli připravit místnosti, zajistit jejich ochranu a bezpečné ukládání vyplněných sčítacích formulářů. Pochopitelně, přes veškerou snahu, se vytvářely fronty, ve kterých lidé museli čekat na převzetí formulářů. Stát ve frontě se nepochybně nelíbí nikomu.

Takže lidem pracovaly nervy...
V této souvislosti vzpomínám na jednu epizodku s hezkým koncem. Šlo o velmi rozčíleného člověka, jak se později ukázalo, mimořádně pracovně vytíženého. Ten i při své zaneprázdněnosti sedl do auta a formuláře rychle vezl na statistický úřad do pražského Karlína. Jenže v Pobřežní ulici ho chytili policisté a dali mu pokutu za vysokou rychlost. Takže když dorazil k nám, a ještě uviděl frontu, kterou měl vystát, to už na něho bylo příliš. Rozhořčení dával patřičně najevo a  my jsme stáli mlčky kolem...  A pak jsme se začali smát a on se nakonec smál taky.

Jiřina Růžková

Statistice se věnuje od 60. let. V 80. letech se začala zabývat mimo jiné i demografií, tedy vědním oborem, který se zabývá daty souvisejícími s obyvateli. Například porodností, úmrtností nebo sňatky.

"Demografie se nazývá královnou statistiky, protože je to její nejstarší statistika vůbec. A královnou je i proto, že se zabývá tím nejvzácnějším. Tedy člověkem," říká Růžková.

Jako ředitelka odboru statistiky obyvatelstva na statistickém úřadu v celém rozsahu řídila a odpovídala za "československé" sčítání v roce 1991 a po deseti letech za "české" sčítání 2001. Jejich výstupem je mimo jiné Historický lexikon obcí České republiky od roku 1869 až 2005, jehož je Růžková iniciátorkou a spoluautorkou.

Jak dlouho se sčítací kolos připravuje?
Největší díl práce trvá, řekla bych, tak tři roky. I když intenzita prací se v průběhu doby mění. Dva, tři měsíce před minulými sčítáními jsem byla ráda, když jsem přišla domů před půlnocí. S tím se ale musí při této největší statistické akci počítat.

Které fáze jsou nejnáročnější?
Připravit a prosadit zákon o sčítání může být někdy skutečná kalvárie. V roce 2001 to bylo velmi složité a my jsme měli vážné  obavy, že se sčítání nestačí připravit.

To se politici o zákon tolik hašteřili?
Bylo to obtížné už při projednávání ve vládě. Věcný záměr zákona o sčítání se začal projednávat za vlády tehdejšího předsedy Václava Klause a pak přišly další kabinety. Hlavním důvodem průtahů byly peníze. Stále se hledaly cesty, jak to udělat jinak, aby sčítání bylo levnější.
 
Byly chvíle, kdy vám opravdu zatrnulo?
Při sčítání lidu v roce 2001 se mi rosilo čelo opravdu hodně často a dlouho. Kromě už zmíněné složité přípravy zákona došlo k něčemu, co jsme předtím nikdy nezažili. Říkám tomu mediální vichřice. V krátkém  období  před sčítáním a při jeho zahájení se v novinách, televizi a rozhlase objevilo snad 1 500 příspěvků. Některé byly informativní, ale velká část z nich byla více méně strašením lidí, jak budou jejich údaje ze sčítání zneužity. Tuto smršť nevyvolali novináři, ale jeden vysoký státní úředník, přidali se k němu někteří další i z kruhů politických. A tlak na lidi byl obrovský. Měli jsme strach, že nám lidé z obav ze zneužití údajů tiskopisy vůbec nevyplní. Jenže se stal nějaký zázrak a většina lidí v republice sčítací tiskopisy řádně vyplnila. Sčítání 2001 se tak zařadilo mezi ta nejúspěšnější.

Netrnulo vám také při povodních v roce 2002? V té době se výsledky sčítání stále zpracovávaly a Karlín, kde statistický úřad sídlil, se ocitl pod vodou.
Data se naštěstí zachránila. Jinak ale veškerá technika, nejrůznější písemnosti - všechno bylo pryč. Voda zničila například vše, co zbylo ze sčítání roku 1950. Nenávratně jsme přišli i o věci, z dnešního pohledu již historické, o některé dokumenty, které nikdy nebyly zveřejněny. Voda vzala například podrobnější informace o obcích.

Uplavaly i formuláře ze sčítání roku 2001?
Byly před skartací a povodeň je postihla. Přesto ty rozmáčené papíry musely projít při likvidaci zvláštním režimem. Zničené formuláře se zvlášť odvážely a skartovaly pod dohledem.

Jiřina Růžková, ČSÚ

Jiřina Růžková, ČSÚ

Ještě před 20 lety statistikové používali ke zpracování sčítání obrovský americký počítač Cyber 180. Jak na éru sálových počítačů vzpomínáte?
Získat západní techniku v polovině 70. let, tedy v době tuhé normalizace, bylo něco spíše mimořádného. Cyber byl údajně určen pro vojenské účely a navíc z americké strany bylo uvaleno na dovoz této techniky do tehdejších socialistických zemí embargo. Tohle všechno se podařilo našim lidem překonat a počítač Cyber na Federálním statistickém úřadě přistál. Tehdy vznikl obrovský zájem mladých lidí na něm pracovat. A taky se na něm "vyučili" špičkoví odborníci, z nichž mnozí našli po revoluci i vedoucí uplatnění v nejvýznamnějších firmách u nás.

Éra sálových počítačů skončila v 90. letech a technika zpracování formulářů se změnila k nepoznání.
Před rokem 2001 přišly tiskopisy na pracoviště, kde seděly stovky lidí a ti přenášeli data do počítačů. Prostě je opisovali z papíru. Kdežto v roce 2001 bylo poprvé použito optické snímání formulářů, což byl ohromný pokrok. Pouze u některých slovních odpovědi, například národnosti, byla ještě potřebná práce ruční. Optické snímání odpovědí při nadcházejícím sčítání si však již dovede poradit i se slovními zápisy.
 
Proměnou prošly i sčítací formuláře. V roce 1991 se v nich po 40 letech objevila znovu otázka na náboženství. Proč?
Otázka na náboženské vyznání byla do sčítání dodatečně zařazena na žádost jak církví, tak státních institucí. Počty věřících byly překvapivě vysoké. Stejně jako do určité míry byla překvapivá čísla o 10 let později, kdy se ke katolické církvi přihlásilo o 1 milion 300 tisíc méně lidí než v roce 1991. Popravdě ale, obsah v jednotlivých sčítání se příliš nemění, je si hodně podobný a je tomu tak ve všech zemích. Některé údaje se zjišťují již od dob velmi dávných. Třeba věk, pohlaví nebo rodinný stav. 
 
Otázka na náboženské vyznání byla a je dodnes dobrovolná. Byli kolem jejího zařazení tehdy velké diskuse?
Lidé na ni reagovali velmi rozdílně. Někteří ji uvítali, ale byli mnozí, kteří ji považovali za nepřípustnou. Například jeden právník podal stížnosti tehdejší generální prokuratuře, kde uvedl důvody, proč se náboženské vyznání nemůže zjišťovat a požadoval vypuštění této otázky ze sčítání. Dokonce našel právní podklad zhruba z roku 1953, kde se zakazuje zjišťovat náboženství, uvádět ho na dokladech a tak dále. Tento dokument nikdo nikdy nezrušil. Čalfova vláda (Marián Čalfa byl československým premiérem po sametové revoluci, pozn. red.) proto tehdy měla mimořádný bod jednání s požadavkem, aby usnesení z roku 1953 zrušila.

Jak si představujete sčítací dotazníky v roce 2021?
Doufám, že žádné nebudou. Že se konečně něco pohne, začnou fungovat centrální registry informací stejně jako v některých severských státech a lidé už nebudou muset žádné papíry vyplňovat. Ale není to jenom můj sen?





 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Brněnské letiště.
Kraj pošle miliony na rozvoj leteckých linek. Ve hře je šest nových

Jihomoravský kraj přesune deset milionů korun z rezervního fondu pro mimořádné ekologické škody na rozvoj nových leteckých linek z Brna. Schválili to krajští...  celý článek

Mezi ulicí U Hřbitova a Telečská dnes vede provizorní cesta z panelů přístupná...
Jihlava stopla stavbu 30 metrů dlouhé silnice. Kvůli hygieně, zlobí se

Mělo to být pouhých třicet metrů nové silnice, která by ulevila přetíženým ulicím na jihu Jihlavy. Magistrát však nakonec propojku ulic Telečská a U Hřbitova...  celý článek

Bývalá rumunská tenisová hvězda Ilie Nastase ještě předtím, než byl vyveden z...
Kontroverzní Nastase může být českým konzulem, Zaorálek jej pozval do Prahy

Ministerstvo zahraničí zvažuje, že jmenuje bývalého tenistu Ilie Nastaseho honorárním konzulem ČR v Rumunsku. Ministr Lubomír Zaorálek se s ním kvůli tomu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.