Jak jste se k hadím jedům dostal?
Pacienti kousnutí exotickými hady k nám přicházeli a nikdo tomu celkem moc nerozuměl. Bylo třeba se k tomu nějak postavit. Shodou okolností tady byl člověk, který pracoval na patofyziologii u profesora Františka Kornalíka, což je český toxinolog. Nikoli klinický, ale laboratorní. S tím člověkem jsem se spřátelil. On se kolem hadů pohyboval, protože v té době měli v laboratoři séra. Od něj mám základy, které jsem dále rozšířil zejména o využití při léčbě pacientů.
Vztah k hadům jste před tím neměl?
Ne, vůbec.
Nepostihlo vás to za to dobu?
Ne ne, chovatel nejsem.
Kolik máte pacientů z řad chovatelů?
Během roku máme kolem deseti případů kousnutí exotickým hadem. Z větší části ty intoxikace nejsou nijak svízelné. Jen některé případy, když jde o těžkou otravu, hospitalizujeme. Jinak léčbu konzultujeme na jiném pracovišti.
Volají vám často?
Ona existuje taková osa. Chovatel si zavolá záchranku, ta volá na toxikologické informační středisko a tam mají kontakt na mě. Funguje to.
Jak často vás volají kvůli mambě?
Teď to bylo poprvé.
V případě uštknutí mambou kousnutý chovatel nasedl do auta a jel do nemocnice. Jak rychlý je účinek jedů u exotických hadů?
U těch je to různé, podle typu jedu. Konkrétně u mamby je to poměrně rychlé. Může to nastat za deset, průměrně však za dvacet minut. U muže uštknutého mambou se potíže objevily asi za půl hodiny. Navíc si myslím, že neřídil, spíše ho vezli.
Mamba černá je považovaná za jednoho z nejjedovatějších hadů..
Nelze to tak úplně říct. Pokud nedojde k léčbě, účinkuje její jed velmi rychle. V tom je nebezpečná. Samotná léčba ale není tak náročná. Jsou jiní hadi, kde to nijak vážně nevypadá a v řádu několika dnů se u uštknutého dostaví velmi vážný stav.
Jak si žije jedovatá mamba, která uštkla svého chovatelePodívejte se na video |
Má chovatel obvykle doma sérum proti jedu hadů, které má v teráriu?
Může si ho obstarat v zahraničí, u nás ho nesežene. Podat sérum sám sobě, když člověk není zdravotník nebo lékař, je velmi nebezpečné. V některých případech i víc, než samotné hadí kousnutí. Je to vhodné jen v naprosto extrémních podmínkách, kde by se nedostal ke zdravotnické pomoci. U nás to rozhodně nedoporučujeme.
U vás už jsou séra k dispozici?
Nějaká séra máme. V Evropě jsou toxikologická střediska, která antiséra mají můžeme se na ně obrátit. Relativně blízko je Mnichov, tamní depo je dostatečně zásobeno antiséry.
Jak se vyrábí?
Komerčně se vyrábí buď koňská a v menším množství ovčí séra, která jsou dražší. Jed se vpraví do koně a zvíře vytvoří protilátky, což lidské tělo neumí. Séra se dělají jak přímo proti určitému jedu, tak k univerzálnějšímu využití. Kůň je naočkovaný jedy hadů, které se v dané lokalitě vyskytují a jsou nebezpeční. Vznikají tak africká séra, asijská séra a podobně.
Používá se sérum vždy?
Ne. Záleží, jak vypadají projevy, otrava a jaký druh hada dotyčného uštkl. Obecně by se sérum mělo použít, když jsou celkové příznaky otravy vážnější.
Chovatelé zřejmě ví, který konkrétní had je kousl?
V současné době je už většina chovatelů poloprofesionální. Ví, co mají a dokonce i znají poměrně dobře jedovou výbavu hada. Vydal jsem knihu určenou pro zdravotníky i chovatele, a v ní jsou popsány jak typy jedů, tak příznaky jejich účinků na člověka. Chovatelé si ji hodně kupují. Navíc díky tomu, že je k chovu třeba povolení veterinární správy, ubylo těch, kteří někde koupili hada a nevěděli, co vlastně mají.
Naším jediným jedovatým hadem je zmije, kolik uštknutí tímto plazem řešíte?
Tak kolem stovky ročně, a tak dvacet až třicet případů konzultujeme. Hospitalizace u nás v případě kousnutí zmijí není nutná, protože následky nebývají vážné. Maximálně u dětí, ty ale léčí na dětských odděleních. I tam jsem jednou docházel.
Co může člověk očekávat, když ho zmije kousne?
Je třeba říct, že každé kousnutí neznamená otravu. Zmije vypustí jed méně než v padesáti procentech případů. Více něž polovina pacientů nemá vůbec žádný problém, ten jed tam vůbec není.
A když zmije jed vypustí?
Většina uštknutých má jen lokální příznaky, jako třeba nateklou ruku. Jen velmi malá část má celkové příznaky otravy jedem. To je jim pak špatně od žaludku, zvrací, mají průjem. Největším problémem pak může být snížení tlaku na takovou hranici, že dojde k oběhovému kolapsu. Při nevhodné léčbě pak může dojít k poškození ledvin, které se ale dá zcela vyléčit. Větším nebezpečím je alergická reakce. Tam může nastat smrt v řádu několika minut, pokud dojde k alergickému šoku. To je ale stejné po bodnutí včelou nebo vosou.
Pamatuji si dětskou knížku z období první republiky, kde uštknutí zmijí zaškrtili, vysáli a žhavým nožem vypálili ránu?
To nyní nedoporučujeme. Důležité je nechat uštknutého v klidu a přivolat lékařskou pomoc. Není nutné ani zaškrcování. Nadělá to více škody než užitku. U řady hadů působí jed tak, že při zaškrcení může vážně poškodit tkáň v místě vkusu. V některých případech sice má zaškrcení pozitivní vliv, ale musí jít o poučeného chovatele. Ten ví, který had ho kousl. Právě u mamby se těsná bandáž doporučuje. Chovatel z Bruntálska to věděl, proto si ránu obvázal.
Člověk v přírodě často ani neví, co ho kouslo?
Mnohdy to tak je. Před lety došlo v naší republice ke smrtelnému případu. Paní vyšla z louky a řekla, že ji něco kouslo nebo píchlo. Během pěti minut jí po alergické reakci zkolaboval oběhový systém. Dosud není jasné, co to bylo. V kůži byla nalezena jedna ranka, ale to může být kousnutí jedním zubem zmije, stejně jako bodnutí vosou nebo sršněm.
