Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Hrad nechci, nejsem junior, říká Paroubek. Sobotkově ČSSD věští pád

  18:51aktualizováno  18:51
O post prezidenta se bývalý předseda vlády Jiří Paroubek v budoucnu ucházet nehodlá. „Politika je náročná na čas a mně už se to nechce absolvovat,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz poté, co oznámil svůj odchod z politiky. Jeho strana LEV 21 prý doplatila na nedostatek peněz. Do budoucna se chce věnovat podnikání, rodině a svým zájmům.

Po dlouholetém působení v politice jste oznámil svůj odchod (více čtěte zde). Jak hodnotíte své působení v čele ČSSD a na postu předsedy vlády? Co vnímáte jako své úspěchy?
Myslím, že jsem měl v životě štěstí a hodně věcí se mi povedlo. V roce 2006 a 2007 rostla sedmiprocentními tempy ekonomika, reálné průměrné mzdy i důchody. Společnost byla v relativní harmonii před volbami i po volbách, tedy v mnohem lepším stavu než dnes. Když jsem za sociální demokracii přebíral odpovědnost, tak jsem převzal stranu, která měla volební preference deset procent a za třináct měsíců získala ve volbách třetinu hlasů.

Vládě se podařilo prosadit důležité zákony, včetně novely zákoníku práce, zákona o střetu zájmů, ale také zákona o registrovaném partnerství, kde byl velký odpor české pravice i prezidenta. To byl významný skok v individuálních lidských právech. Rád vzpomínám na to, jak česká veřejnost velmi silně podpořila nejen tento zákon, ale třeba také gesto usmíření sudetoněmeckým antifašistům, které přijala moje vláda také přes odpor prezidenta a pravice. Vláda měla vysokou podporu. Bylo to výborných třináct měsíců.

A naopak vaše politické přešlapy, něco, co byste dnes udělal jinak?
Asi řadu věcí bych udělal jinak, ale myslím, že nemá smysl se k tomu vracet. Byl jsem pod obrovským tlakem médií, která vůči mně byla velice nesmiřitelná. Měla pocit, že po osmi letech sociálnědemokratických vlád by měl přijít někdo jiný. Některé věci bych udělal jinak, ale na druhou stranu, když jsem si dnes četl hodnocení své osoby, tak lidé mi maximálně vytýkají „sexy mozek“. Nikdy jsem nic neukradl, nejsem předmětem soudních procesů, jako třeba Petr Nečas. Nemám se za co stydět.

Jiří Paroubek (62)

Rodák z Olomouce v roce 1976 dokončil studium na Obchodní fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze a nastoupil do podniku Restaurace a jídelny v Praze. Roku 1989 vstoupil do obnovené ČSSD. Hned zamířil do jejího vedení, stal se ústředním tajemníkem a v roce 1993 neúspěšně kandidoval na předsedu proti Miloši Zemanovi. Poté se pohyboval v komunální politice a podnikal jako ekonomický poradce. Byl členem pražského zastupitelstva a v roce 1998 se stal náměstkem primátora.

V srpnu 2004 byl jmenován ministrem pro místní rozvoj a o rok později převzal po Stanislavu Grossovi funkci předsedy vlády. Stal se jedním z hlavních hráčů na politické scéně a vrátil rozloženou ČSSD opět do pozice jedné ze dvou nejsilnějších stran v Česku. V květnu 2006 se stal předsedou strany.

Pod jeho vedením ČSSD vyhrála krajské a senátní volby 2008 a volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Po volbách 2010, v nichž ČSSD navzdory vítězství nezískala dostatečný počet mandátů na sestavení vlády, rezignoval na předsednickou funkci.

V říjnu 2011 z ČSSD vystoupil. V listopadu pak založil novou politickou stranu Národní socialisté - levice 21 a stal se jejím předsedou. Krajské volby v roce 2012 ale pro stranu skončily zklamáním, neuspěli ani její senátní kandidáti. Do roku 2013 vykonával funkci poslance, do níž byl zvolen ještě jako člen ČSSD. Letos byl Paroubek lídrem své strany ve volbách do Evropského parlamentu, strana však neuspěla.

Paroubek je podruhé ženatý. S první manželkou Zuzanou má syna Jiřího. Podruhé se oženil v roce 2007 s Petrou Kováčovou. Narodila se jim dcera Margarita.

Co byla nejkritičtější chvíle vaší politické kariéry? Byl to rok 2006 a Kubiceho zpráva, nebo třeba vajíčková smršť před evropskými volbami v roce 2009?
Ani jedno nebylo příjemné. Kubiceho zpráva, která byla zásahem policistů do politiky pár dní před volbami, ovlivnila volební výsledek, který pak skončil remízou. Proto zpráva také vznikla. Takovým věcem nemáte šanci se bránit, byl to podpásový úder. Vajíčka byla řízená kampaň rozbít naši volební kampaň. Měla podporu velké části českých médií. Vážil jsem si Václava Klause v tom, že jako jeden z mála měl odvahu říct, že takovéto útoky jsou sprostota.

Před parlamentními volbami v roce 2010 byla vaše kampaň postavena na tom, že po volbách utvoříte jednobarevnou vládu. Nebyla chyba upnout se jen k této jedné variantě a zavřít si tak cestu ke spolupráci s dalšími stranami? (Pozn. red. ČSSD volby vyhrála, ale nepodařilo se jí sestavit vládu)
Není pravda, že bychom spolupráci vylučovali. Vylučovala ji Bakalova TOP 09, protože pan Bakala měl zájem, aby sociální demokracie a speciálně já jsme nebyli ve vládě. Ti říkali jednoznačně, že s Paroubkem nikdy, stejně jako ODS.

Sociální demokracie pod mým vedením vyhrála volby, ale já už jsem nechtěl jednat s lidmi, jako je pan Bárta a John. Kdybych s nimi šel do jedné vlády, tak by sociální demokracie dneska byla v situaci, ve které je ODS a TOP 09, tedy stranou na sestupu, které už se do pozice, ve které byly, nikdy nevrátí. Podobné rozhodnutí měl udělat pan Sobotka, protože si nemyslím, že je pro sociální demokracii rozumné udělat koalici, ve které tahá za kratší konec.

Současná koalice sociální demokracie s hnutím ANO a lidovci byla tedy podle vás chybou?
Myslím, že se to ukáže. Už se to koneckonců ukázalo v posledních volbách, kdy sociální demokracie ztratila prakticky všechna krajská města. Ztratila své pozice i v Senátu.

ČSSD nyní neprožívá ideální období. Hnutí ANO ji ve volebních preferencích poráží. Před rokem si prošla krizí kvůli roztržce mezi Sobotkovým a Haškovým křídlem. Čím si to vysvětlujete?
V těch dvou křídlech nevidím žádné názorové rozdíly. Myslím, že to jsou jen osobní ambice, které by měli oba dva zkrotit. Myslím, že pan Sobotka, který ze sporu vyšel vítězně, měl pana Haška vzít do vlády a snažit se stranu sjednotit. Domnívám se, že ČSSD bude tak za dva roky v podobném stavu, jako když jsem za ni v dubnu 2005 přebíral odpovědnost, tedy někde na deseti procentech.

Voliči chtějí silného lídra. Sobotka to není

Jak hodnotíte práci Bohuslava Sobotky?
Pokud by byl ministrem financím, byl by velmi dobrým ministrem. Ale v situaci, kdy je premiérem a vedle něj je ministrem financí Andrej Babiš, tak je to problém. Sociální demokracie tahá za kratší provaz. Bohuslav Sobotka za sebou nemá praktický život, není to silný lídr. Voliči chtějí silného lídra. Pokud ho nemají, tak ho nachází tam, kde je, tedy u hnutí ANO. Proto ten přeliv části voličů od ČSSD k hnutí ANO. 

Po svém odchodu jste funkci předsedy doporučoval Davidu Rathovi.
Nemyslím, že jsem ho otevřeně vyzýval, aby převzal funkci. Ale upřímně, David Rath byl asi nejschopnější ze sociálnědemokratických politiků. Je dostatečně razantní, což Bohuslav Sobotka není.

Fotogalerie

Rath je ovšem obžalován v korupční kauze...
Je obviněn, ještě není odsouzen, tak uvidíme, jak to bude. Já ale hodnotím jeho schopnosti. Schopnost vést, myslet a vyjadřovat se měl zdaleka nejlepší ze všech sociálnědemokratických politiků. To, že je dnes diskvalifikován pro politiku, to je zřejmé, to nepopírám.

Jak pohlížíte na úpadek svého někdejšího největšího konkurenta ODS?
Podle mého názoru to je logické, protože šli do koalice s Věcmi veřejnými. Povedl se jim marketingový tah zbavit se Mirka Topolánka před volbami v roce 2010 a udělat z Petra Nečase pana čistého a skvělého manažera. Ani jedno, jak se ukázalo, nebyla pravda. Očekávání, která v ně lidé vkládali, se nenaplnila. Po sérii obrovských skandálů se od nich lidé odklonili. To se týká i TOP 09. Klasická česká pravice je v krizi.

Nejen pravice, zdá se že tradiční strany obecně procházejí krizí. Naopak nová uskupení stoupají.
Myslím, že je chybou starých stran, že dopustily, že talentovaní lidé, kteří chtějí do politiky, v tradičních stranách možnost nedostávají. Své pozice si hlídají velmi žárlivě lidé, kteří často nejsou tak schopní. To se týká všech klasických politických stran, včetně komunistů. Všechny ty čtyři strany nemají přísun čerstvé krve, to je špatně. Osobně nejsem zastáncem nepolitické politiky. Je třeba, aby zde byly klasické politické strany s klasickým programem, aby střet politických stran byl především střetem idejí a osobností a ne marketingových hesel. Postup hnutí ANO vidím jako velmi nebezpečný. Strana bez programu jen s vynikajícím marketingem nemůže dlouho fungovat.

Chyběly nám peníze. Bez nich LEV 21 neměl šanci

Strana LEV 21, kterou jste založil, zatím v žádných volbách nezaznamenala výraznější úspěch. Čím si to vysvětlujete?
Ten projekt byl v některých směrech úspěšný. Strana má vynikající program. Dokud jsem byl členem Poslanecké sněmovny, tak mi strana vytvořila výtečné odborné zázemí. Ale problém jsou peníze, které jsme neměli. Na úrovni vysoké politiky nemá šanci ten, kdo nemá peníze. Sponzoři, kteří mi slíbili pomoc, se vytratili. Ve volbách do pražského zastupitelstva už jsem ani nekandidoval. V tom případě tolik nešlo o peníze. Musíte mít také lidi, kteří s vámi před volbami budou minimálně měsíc po Praze běhat, aby ta strana byla vidět. Takoví lidé nebyli. To je rozdíl mezi amatéry a profesionály.

Znamená to, že se LEV 21 rozpadá?
Netvrdím, že se rozpadne. Bude pokračovat a uvidí se. Pokud budou dál oslabovat sociální demokraté i komunisté, tak je na levici prostor, aby zde nějaká další strana působila. Ale musí být peníze.

Kromě toho také musí mít tváře. Máte představu, kdo se po vás stane předsedou?
Myslím, že by to měl být Petr Michek, což je právník, ekonom a odvážný člověk, který byl korunním svědkem proti Toflovu gangu. Politicky mu to myslí. Má za sebou i podnikatelské úspěchy a rodinu. Byl bych rád, kdyby tím předsedou byl on.

Došlo k nějakému názorovému rozchodu mezi vámi a dalšími členy vedení strany?
Vůbec ne. Šlo mi ale o volby v Praze, které se dělaly amatérsky a diletantsky. Ti lidé za to nemohli, neměli peníze. Podle toho to dopadlo. Věděl jsem to už dopředu a mohl jsem odejít z funkce předsedy, ale viděl jsem, že v několika obcích měli naši členové slušnou šanci a nechtěl jsem je podrazit. Našim lidem nic nevyčítám - dělali, co mohli.

Jako nemocný muž bych neměl odvahu jít na Hrad

Nemůže být odchod k podnikání a rodině takovou „vaší Vysočinou“, z níž se v roce 2018 nebo 2023 podobně jako Miloš Zeman navrátíte do politiky, abyste se ucházel o post hlavy státu?
Když vidím Miloše Zemana a jeho fyzickou schránku, tak k něčemu podobnému jako on bych v 69 letech neměl odvahu. Neměl bych odvahu jít jako nemocný muž do úřadu prezidenta. Na jednu stranu si jeho odvahy cením, ale může se stát, že zdravotní komplikace můžou zabránit tomu, aby úřad vykonával. Za normálních okolností si nemyslím, že by to bylo reálné. Ještě nejsem ruina, ale za osm deset let budu mít svá léta, nebudu už junior. Chci se věnovat podnikání a vybudovat něco, co dá rodině základnu, aby mohla slušně žít, aby dcera dostala co nejlepší vzdělání, znalosti jazyků. Politika je náročná na čas a mně se to už nechce absolvovat.

Bývalý premiér Jiří Paroubek ve své kanceláři na pražském Smíchově. (7. listopadu 2014)

Bývalý premiér Jiří Paroubek ve své kanceláři na pražském Smíchově. (7. listopadu 2014)

Jak hodnotíte prezidenta Zemana?
Myslím, že i kvůli své neobratnosti se prezident teď stal terčem útoků. Některé věci si měl rozmyslet více. Nikdy jsem nebyl přítelem používání vulgarismů v politice. Hrubá slova, která použil v Českém rozhlase, mě trochu překvapila. Stejně tak jsem ale odsuzoval i Karla Schwarzenberga, který používal obdobné výrazy. Myslím, že by si všichni měli dát bobříka mlčení pár dní, zamyslet se nad sebou, a pak zklidnit hru a začít používat jiné výrazové prostředky. Ale myslím si, že některé věci, které řekl, byly obsahově správně.

Jinak mám k prezidentovi celou řadu výhrad. Měli jsme řadu sporů. Miloš Zeman věděl, že pokud se chce stát prezidentem, tak nesmím být předsedou sociální demokracie. Protože kdybych byl předsedou sociální demokracie, Zeman by se nikdy prezidentem nestal. Kandidátem sociální demokracie by se nestal ani Jiří Dienstbier, který je slabým kandidátem.

Kdo by se jím stal?
Pan profesor Švejnar. Byl schopen získat podporu minimálně části lidovců, zelených, široké předvolební koalice. Není žádný slovní agresor, důstojně by vykonával úřad, nebyl by přestárlý jako Karel Schwarzenberg.

Švejnar ale kandidaturu odmítl.
To je pravda, protože sociální demokracie se ho zbavila. Řekl mi to jeden z jejích předáků. Teď tedy mají Miloše Zemana. Nicméně myslím si, že je to první a poslední Milošovo volební období.

Budu cestovat, zahradničit i sportovat

Nezvažoval jste i jinou variantu než definitivní odchod z politiky? Například návrat do sociální demokracie?
To není na pořadu dne. Neumím si představit, jak bych třeba v Ústeckém kraji, kde jsem dosahoval volebního vítězství, mohl být v jedné straně s lidmi, kteří to převzali a šli od porážky k porážce.

Nedostal jste nabídku působit v diplomacii, například jako velvyslanec?
Žádnou takovou nabídku jsem nedostal. Kdysi dávno se mě na to ptal Bohuslav Sobotka, já jsem to odmítl, protože takové trafiky pro mě nemají žádný smysl. Necítím se na to, abych někomu nosil tašky, když přijede na návštěvu. To není práce pro mě.

Jaké jsou tedy vaše konkrétní plány?
Nepočítám s žádnou politickou kariérou, tu uzavírám. Chci se soustředit na svojí rodinu, na naši dceru, která vyžaduje péči, protože má atopický ekzém. Lékaři řekli, že pokud chceme, aby se toho v průběhu puberty zbavila, tak s ní musíme často jezdit k moři, jak v létě, tak v průběhu zimy. To vyžaduje i určité finanční zabezpečení. Kromě ekonomického poradenství teď připravuji některé podnikatelské projekty. Musím se jim intenzivně věnovat. Chci se věnovat také akademické činnosti, tedy přednáškám a konferencím. Jsem dohodnut s jednou z vysokých škol. Také se chci věnovat publicistice, nejen serveru Vaše věc, ale také dělat analýzy vnitřní a zahraniční politiky a ekonomiky.

Pokud zbudou peníze - a zatím zbývají - tak se chci věnovat veřejně prospěšné činnosti, stejně jako posledních třináct let. Samozřejmě mám řadu představ o osobních zájmech, které jsem opomíjel v posledních deseti letech: divadlo, opera, mám dvě velké knihovny. Chci cestovat, cvičit. Mám také dvě zahrady. To jsou mé zájmy, které vyžadují také určitý čas.

Vrchní soud ve vašem sporu s mluvčím prezidenta Jiřím Ovčáčkem minulý týden rozhodl, že se mu musíte omluvit za to, že jste jej nazval „prolhaným hlupákem“ a zaplatit 50 tisíc korun (více čtěte zde). Již jste oznámil, že se obrátíte na soud ve Štrasburku. Přesto ale, omluvit se musíte do patnácti dnů po doručení rozsudku. Učiníte tak?
Rozsudek je výsměch spravedlnosti. V čem jsem Ovčáčka poškodil? Dál byl redaktorem Práva. Pak se stal mluvčím prezidenta republiky. Neočekávám, že při dovolání bychom byli úspěšní. České soudy nejsou schopny být vůči mně a mé rodině objektivní. Se sporem půjdeme do Štrasburku, stejně jako moje žena se sporem s časopisem Reflex. Pokud chtějí mít ostudu na evropské úrovni, tak ji budou mít. Ale lidem, jako je Zeman a Rychetský, to nevadí. Ti se plíží od jedné ostudy ke druhé.

Autoři: ,


Témata: Jiří Paroubek




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.