Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Školka není na hlídání, nepojme všechny dvouleté, bojí se šéf svazu měst

  0:05aktualizováno  0:05
Svaz měst a obcí odmítá záměr, aby od roku 2020 měly nárok na místo ve školce i dvouleté děti. Prostředky z dotací, které přislíbila ministryně školství, nepovažuje výkonný ředitel svazu Dan Jiránek za jistý zdroj. „Za rok se může zhoršit situace a dotace najednou nebudou. Ale školky budou potřeba stále,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Výkonný ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek (9. května 2016). | foto:  František Vlček, MAFRA

Prezident na váš popud minulý týden vetoval novelu školského zákona, která by od roku 2020 zajistila nárok na místo ve školkách i pro dvouleté děti (více čtěte zde). Neměly by se obce snažit vyhovět všem svým občanům, kteří chtějí umístit své dítě do školky?
Všem rozhodně vyhovět nemohou. Školky jsou od začátku koncipovány jako zařízení školní nebo předškolní, mají tedy za cíl děti vzdělávat. Jsme si jisti, že některé dvouleté děti vzdělávat ještě nelze. Věku dětí je ve školkách přizpůsobeno všechno, například toalety jsou přizpůsobené pro děti od tří do šesti, sedmi let. Dvouleté děti mají často ještě pleny. Ve školkách nejsou přebalovací pulty a tak dále.

Dan Jiránek

Výkonný ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek

Narodil se v roce 1963 v Mladé Boleslavi. V roce 1985 dokončil Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava. Absolvoval postgraduální kurz UK Praha a Univerzity Tampere oboru veřejná správa a regionální rozvoj.

V letech 1998 - 2004 pracoval jako náměstek kladenského primátora pro životní prostředí a rozvoj, v letech 2004 a 2014 byl primátorem. V roce 2008 se stal předsedou Komory statutárních měst a místopředsedou Svazu měst a obcí ČR a v letech 2011 až 2015 byl předsedou Svazu. Od prosince 2014 je výkonným ředitelem Svazu. Od roku 2007 rovněž působí jako místopředseda Rady Státního fondu životního prostředí.

Podle ministryně školství Kateřiny Valachové budou třeba spíše jen drobné změny, které souvisejí s odlišnými pravidly ohledně bezpečnosti hraček nebo speciální výživou pro malé děti. To neznamená velké náklady.
To my ale právě nevíme, protože se o tom předem nejednalo. Obrátili jsme se dopisem na hlavního hygienika i na představitele hasičského záchranného sboru a tyto věci řešíme. Velmi se snažíme, abychom se to dozvěděli. Nemohli jsme se na ně zeptat v řádném připomínkovém řízení, protože ministerstvo školství nárokovost školky od dvou let věku původně nenavrhlo. To se do návrhu novely školského zákona dostalo až ve Sněmovně, kdy už se k tomu obce nemohly vyjádřit.

Obce se už nyní snaží umisťovat ve školkách i mladší děti. Například Kladno (Jiránek zde deset let byl primátorem, pozn. red.) je schopno umisťovat i děti, kterým je zhruba dva a tři čtvrtě roku. Ale musíme si uvědomit, že u dvouletých dětí je znát každý měsíc. Mezi jednotlivými dětmi jsou obrovské rozdíly. Ne každé dítě se domluví, samo nají a je schopno chodit na toaletu. Některé ženy ve dvou letech dítěte ještě kojí. Všechny tyto věci způsobují, že je to velký problém. Bude nutné mít daleko více personálu, školky na to nejsou připraveny.

Není především na uvážení rodičů, zda je jejich dítě ve dvou letech zralé na to, aby docházelo do mateřské školky, a jestli jsou v takové situaci, která to vyžaduje?
Kdyby byli všichni rodiče rozumní, tak by v tom nebyl žádný problém. Problém je v tom, že někteří rodiče úplně rozumní nejsou a mají přehnaná očekávání. V okamžiku, kdy budou mít na něco ze zákona nárok, tak se obáváme, že část z nich nebude preferovat zájem dítěte, ale spíše svůj zájem. Je třeba si uvědomit, že školka je zařízení vzdělávací, ne hlídací.

To, že budou mít rodiče díky školce pro dvouleté usnadněný návrat do pracovního procesu, je ovšem rovněž relevantní přínos.
To jistě. Ale s tím souvisí pro nás další problém. Do jisté míry platí, že čím větší je nezaměstnanost, tím déle zůstávají matky na rodičovské dovolené. A čím více je v daném kraji zaměstnáno lidí, tím spíše se tam stěhují mladé rodiny. A právě v těchto oblastech jsou největší problémy s nedostatkem míst ve školkách. Je to záležitost prstence, nebo spíše hvězdice kolem velkých měst, kde je dnes problém dostat do školky i pětileté a čtyřleté děti. A stále se tam stěhují další rodiny. Jejich počet se navíc předem nedá odhadnout.

Nárok na školku se odvíjí od trvalého pobytu dítěte, ale ten lze změnit během hodiny, zatímco vyprojektovat a postavit školku je záležitost dvou až čtyřech let. Ne všechny rodiny se přihlásí k trvalému pobytu v místě, kde skutečně bydlí. Na Kladně se tak v týdnu, kdy se konal zápis, přihlásilo k trvalému pobytu padesát dětí. Nejedná se o jednotky ale desítky dětí, které mohou nečekaně přijít k zápisu. A my pro ně máme mít místa ve školkách. Jak se s tím máme vypořádat?

Jednali jste od minulého týdne, kdy prezident novelu vetoval, s ministryní o těchto vašich výtkách?
Myslím, že v těchto dnech se uskuteční jednání pana předsedy (Svazu měst a obcí Františka Lukla, pozn. red.) s paní ministryní. Ona o těch námitkách ovšem ví. Setkávali jsme se při jednání školského výboru. Ví, že máme problém s financováním.

Do školky ve Frýdlantu přijmou i roční děti. Rodiče se vrátí dříve do práce

Na rozšíření kapacit školek má vláda podle Valachové připraveno deset miliard korun z dotací.
O tyto prostředky obec může požádat, ale nejsou nárokové. Domnívám se, že pokud stát dává obci nějakou povinnost, tak by měl odpovídajícím způsobem zajistit financování. S povinností musí jít i nárok na finance. Problém je v tom, že ne všechny obce dosáhnou na dotace. Z těchto peněz můžete pouze rozšiřovat již existující školky, ale nesmíte stavět nové. Přitom ve spoustě obcí historicky žádná školka nebyla. Když už obec dotaci dostane, tak to samozřejmě vždy znamená, že musí projekt spolufinancovat.

Pokud ovšem rodiče školku potřebují, neměla by být obec motivovaná prostředky ze svého rozpočtu poskytnout a občanům službu zajistit?
Obce jsou motivované, snaží se. Dlouhá léta jsme prosazovali, aby obce dostávaly na každé dítě, které chodí do obecní mateřské nebo základní školy, podíl na daních. To se podařilo. Také klobouk dolů před paní ministryní, že se jí podařilo zajistit pro obce zmíněné dotace. My ale říkáme, že to není dost. Znova opakuji, že dotace nejsou nárokové. Může se stát, že za rok bude horší situace a dotace najednou nebudou. Ale školky budou potřeba stále.

Výkonný ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek (9. května 2016).

Je otázka, jak moc bude do budoucna třeba plošně navyšovat kapacity. Do školek jdou slabší ročníky a kapacita bude podle prognóz ministerstva spíše přebývat (například v roce 2017 má kapacita přebývat o 76 tisíc míst, pozn. red.).
Je rozdíl, jestli se bavíme o konkrétních školkách nebo o průměru v České republice. My nemáme problém v tom, aby byla uzákoněna povinnost, že průměrná obec musí přijmout průměrné dítě ve dvou letech do školky. Problém je v tom, že máme oblasti, kde je míst přebytek a školky jsou naplněny jen z části. A na druhou stranu jsou města, kde je míst nedostatek a nejsou přijímány ani všechny čtyřleté děti. To, že něco v průměru vypadá dobře, neznamená, že to tak funguje v každém místě České republiky. I v krajích, které mají průměrnou naplněnost školek osmdesát procent, existují mikroregiony, kde jsou školky trvale nedostatkové. Jsou to místa nějakým způsobem zajímavá pro mladé rodiny.

Budete se snažit najít optimální řešení, jak místa pro dvouleté zajistit, nebo odmítáte tu myšlenku jako takovou?
Nám nepřipadá úplně rozumné, aby byla zajištěna kapacita pro všechny dvouleté děti. Musíme se stále prát s tím, že zajistit kapacitu je otázka několika let.

Máte ještě tři roky.
Ano, ale vůbec nikdo není schopen říct, kolik dvouletých dětí v roce 2020 bude, protože se ještě ani nenarodily. Existují odhady, to ano. Ale my nevíme, kde vzniknou nové podniky, nová pracovní místa, kam se lidé budou stěhovat. Nemůžeme místa ve školkách zajišťovat z hodiny na hodinu. Ale lidé se mohou stěhovat z hodiny na hodinu.

Města v okolí Prahy nezvládají příliv obyvatel, školy jsou přeplněné

Tento argument se ovšem týká všech dětí, nejen těch dvouletých.
Ale když si vybuduji kapacitu, abych mohl mít v populačním ročníku všechny čtyřleté a pětileté děti, tak s určitou mírou pravděpodobnosti mi to bude stačit i na ty tříleté. Ve třech letech většina rodičů dává dítě do školky. Ale já vůbec nejsem schopen odhadnout, kolik rodičů bude chtít do školky dát dvouleté dítě. Přitom, pokud by novela prošla, znamenalo by to nejpozději příští rok začít projektovat tak, abychom byli schopni kapacitu v roce 2020 mít.

Řada rodičů z různých důvodů školku pro dvouleté dítě zkrátka potřebuje. A máme-li za cíl místo jim zajistit, neměli bychom spíše hledat řešení, jak to uskutečnit, než důvody, proč to nejde?
Znova opakuji - naprostá většina obcí kapacitu zvyšuje a je dobře, že jsou na to konečně dotační zdroje. Ale my se pereme s tím, že dvouleté děti mají mít nárok. To znamená, že obcím hrozí, že pokud se tam najednou k trvalému pobytu přihlásí padesát dětí a nebude kapacita, tak je někdo zažaluje.

Myslím, že by to bylo možné pouze za situace, že by stát řekl, že obcím dá na výstavbu školy prostředky v rámci rozpočtu. Ale nemohl by pak starosty stíhat za to, že postavili školku, která je prázdná, protože žádní rodiče se nerozhodli dát tam dvouleté dítě. Za těchto podmínek by to bylo možné. Otázka ale je, nakolik je rozumné a efektivní mít kapacitu pro každé dvouleté dítě.

Souhlasíte, aby všechny dvouleté děti měly nárok na místo ve školce?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 17. května 2016. Anketa je uzavřena.

NE 2238
ANO 332

Novela obsahuje i další podstatné změny, například povinný poslední rok mateřské školy pro všechny děti. S tím souhlasíte?
To jsme příliš neřešili. Osobně bych to nechal spíš na rodičích. Ostatně zákon je v tomto ohledu relativně měkký, rodiče mohou předškolní dítě vzdělávat doma. Pro obce je tu ovšem opět jedno riziko - a to, že rodič se rozhodne vzdělávat dítě doma, ale během školního roku se zjistí, že to nefunguje. Obec v té chvíli už může mít naplněnou kapacitu a pro toto dítě nebude místo. Obec tak bude muset držet část roku ve školce volná místa, nebo dítě zkrátka během školního roku nebude moci přijmout.

V minulosti Svaz měst a obcí požadoval odklad platnosti inkluzivní novely školského zákona - což znamená odklad financí, které od září začnou do škol proudit na podporu handicapovaných dětí. Proč?
My sice víme, jaké finance do rozpočtu základních škol na inkluzi poplynou od září do prosince. Ale nevíme, jaké peníze budou od ledna. Ve střednědobém výhledu ministerstva financí na to není ani koruna. To nepovažuji za příliš vysokou záruku. Co bude za rok?

Nevěříte ministryni, že prostředky na inkluzi budou?
My ministryni věříme, ale raději bychom to měli na papíře. Kromě toho se domníváme, že není možné, aby každé dítě mohlo chodit do každé školy. Řada školních budov je nevhodná pro tělesně handicapované. Jsou historické budovy, kde památkáři ani nedovolí větší zásahy, stavbu výtahů atd. Nám by připadalo rozumné říci, že se to udělá bezbariérově tam, kde to jde. Inkluze už probíhá a z mého pohledu probíhá rozumně, ale podle mého názoru nic nejde úplně všude.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.