Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rohlíky za třicet halířů a srpen 68? Emigrant nechce zažít už ani jedno

  7:08aktualizováno  7:08
Půl roku v Americe, půl roku v Jihlavě. Tak to má v posledních letech zařízeno Vladimír Kříž z Jihlavy. Na Vysočinu se vrátil z USA, ze San Franciska, kde pracujete v kongresovém centru. Do Států emigroval v roce 1984. V rozhovoru zavzpomínal na svůj rok 1968 a vyjádřil se i k současným volbám.

Podle Vladimíra Kříže se velká většina emigrantů ve Spojených státech chystá volit pravicové nebo středopravicové strany. (Archivní snímek) | foto: Archiv Vladimíra Kříže

Letos od vpádu armád uplynulo 45 let, srpen toho roku se letos hodně připomínal. "Bylo to období báječné a pro mne předtím nevídané svobody, přestože jsem byl právě na vojně," řekl Kříž.

"Asi měsíc předtím jsem přišel z Uherského Hradiště, kde jsem byl v poddůstojnické zdravotnické škole a stal jsem se zdravotnickým instruktorem v Havlíčkově Brodě na letišti, kde byla posádková poliklinika. Taková menší divizní nemocnice," zavzpomínal.

Jak to tam vypadalo?
Měli jsme tam asi 42 lůžek a velmi moderní vybavení. A kolem byla krásná příroda Vysočiny.

Takže to vypadalo na klidnou vojnu...
Vypadalo to tak, že to bude v pohodě, což se ale nakonec nekonalo. Přišel 21. srpen. Já měl zrovna v ten den noční službu na ošetřovně. Spal jsem tam a najednou mě zhruba ve tři hodiny v noci vzbudil voják, který tam zvonil, bušil a vletěl tam v přilbě a plné polní. Křičel: Honem, vstávej, obsazují nás Rusové!

Co vy na to?
Vyvalil jsem na něj oči a říkal jsem mu: Co blázníš, to je nesmysl, to si děláš legraci! On mi ale odpověděl, ať si pustím rádio, že nás okupují Rusové.

A jak to pokračovalo dál?
To jsem se úplně vzbudil, pustil rádio a tam nemohl nic naladit. Až jsem naladil Bratislavu, kde se ozvala ruská rozcvička. To jsem si už říkal, že je zle, že se něco děje. Čekal jsem do rána, kdy se všichni vojáci shromáždili a žádali si všichni zbraně. Čekali jsme, že budeme bojovat, ale bohužel nám bylo řečeno, že se bojovat nebude, že by to bylo krveprolití.

Byli jste naštvaní?
Ano, někteří vojáci pak otloukli štukové hvězdy z baráků a křičeli jsme pořád, že chceme zbraně. Rušičkami jsme alespoň rušili vysílání Vltavy, což tehdy byla ilegální stanice okupantů. Dal jsem jim jako desátník rozkaz.

Jak na to reagovali Rusové a nadřízení?
Během hodiny nebo dvou hodin za mnou přiběhl kapitán, co jsem si to dovolil. A já mu říkal: Pane kapitáne, jste vlastenec? Jestli ano, tak víte, co máme dělat. On na to odpověděl, že situace je špatná, že nevíme, co se stane...

A co jste na tom letišti dělali?
Vojáci ho zabarikádovali obrněnými auty. A druhý den tam přijelo vojenské auto Poláků, protože Havlíčkův Brod obsazovala polská armáda. Vojáci vyskákali z auta a šli k bráně. Před tou ale stál náš strážný se samopalem. Když je viděl, sundal samopal z ramene, natáhl ho a namířil. Milí Poláci se otočili, naskákali do auta a odjeli pryč. To bylo naše maličké vítězství.

Řešili jste vzpomínky na srpen 1968 i v Americe?
Celou tu dobu od mé emigrace. A je to pro nás živé a bolestivé téma. V San Francisku a okolí je Čechů, kteří odešli do Ameriky, několik tisíc. Názory jsou různé: někdo třeba říká, že jsme se už měli bránit i v roce 1938 nástupu Hitlera i komunistickému puči v roce 1948. Já jsem názoru, že jsme se měli bránit - i v roce 1968. Rusové by si podle mého názoru strašné krveprolití nedovolili. Riskovali by válku. Evropa by se na to nedívala s klidem. Možná, že by Rusům vpadli do zad jejich spojenci.

Diskutujete i o současné politice. Jak vnímáte konec pravicové vlády a posilování levice?
Sledujeme ten obrat velice pozorně včetně nástupu komunistických hejtmanů. Mnozí se snaží volit, byť musí vyrazit do Los Angeles. Jsou tam lidé, kteří uprchli z politických důvodů, znají komunismus jako režim, který jim velice ublížil, byli věznění, museli prchat přes železnou oponu. A ti nechápou, jak se část našeho národa může nechat takto ohloupit a zvábit komunisty. Jejich strana se nezměnila.

Doba jim možná "nahrává"...
Chápeme lidi, že tu mají těžkosti. Také to vidím a viděl jsem, že pravicová vláda dělala strašlivé seky, nadával na ně - třeba na postupy proti důchodcům nebo sociálně slabším vrstvám, na korupci... Ale tyto věci se dají řešit jiným způsobem. Ne tím, že pomůže zvolení komunistů a že znovu bude rohlík stát 30 haléřů. Myslím si, že by komunisté u moci nebyli lepší než dřív. Možná by postupovali jinak, ale znovu by se pokoušeli nějakým způsobem - byť ne jako v 50. letech - zavést totalitu.

Volební kampaň sledujete vy i známí v Americe hodně pozorně. Takže vyvstane otázka, koho volit?
Většina našich občanů v Americe se chystá volit pravici nebo středně pravicové strany. Ale aby nepostupovaly asociálně. To ostatně platí i pro levici, pokud bude zvolena. Aby prostě politici sloužili národu. A tím myslím i pana prezidenta Zemana. Řekl bych mu, aby si nemyslel, že vítězství levice v prezidentských či jiných volbách znamená strhnout celý národ, celou zemi zcela doleva a uvolňovat cestu k totalitě a převzetí moci komunisty a podobnými výtečníky. On je přece prezident celého národa. Měl by být nadstranický. Přece není možné existovat tak, aby národ byl buď jen levý, nebo jen pravý. Miloši Zemanovi jinak v Americe dost uškodilo jeho vystoupení u korunovačních klenotů. Ti Češi tam jsou velcí vlastenci.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.