Když jí loni v létě zatkli matku, Jevgenija Tymošenková začala jezdit po světě a vysvětlovat, že je to nespravedlivé. Byla ve Washingtonu, pravidelně jezdí do Bruselu a Štrasburku, kde vystupuje v europarlamentu. I tenhle týden tam byla. Do Kyjeva se pak vrátila zrovna v den, kdy EU přijala rezoluci, v níž vůbec poprvé označila věznění Julije Tymošenkové za politicky motivované.
Teď Jevgenija sedí v koženém křesle v jedné z honosných kanceláří na ústředí Batkyvščiny, matčiny politické strany. Má decentní černý kostým, velké náušnice a pěstěné nehty. Chybí jen ten tlustý cop obtočený kolem hlavy, aby vypadala přesně jako matka.
Měly jsme rozhovor domluvený na devátou ranní. Přijela pozdě, skoro o půl hodiny. Že prý uvázla v dopravní zácpě. Omlouvá se. A ví, že tímhle ranním zdržením se posouvá její celodenní program. O Jevgeniju je teď zájem: zatímco spolu mluvíme, na chodbě už čeká štáb jedné francouzské televize. A pak nejspíš přijdou i další reportéři a Jevgenija bude celý den opakovat, že její matka je politická vězeňkyně prezidenta Janukovyče, že ji ve vězení bijí a že její osud závisí na jednom jediném člověku, kterému osobní nenávist zatemnila mozek. "Je to celé Janukovyčova osobní pomsta. A jak v něčem hrají roli osobní pohnutky, veškerá logika jde stranou," říká Jevgenija.
S matkou máme blízký vztah, říká dcera Tymošenkové
Letos v únoru jí bylo dvaatřicet. "Máma mi v den narozenin ani nemohla zavolat. Nedovolili jí to. Respektive řekli jí, že si musí k telefonu dojít. Jenže ona sama chodit nemůže. A berle jí nedali. Muselo to pro ni být strašně těžké, protože ona je rodinný člověk. Vždycky, dokonce i když měla úplně nejvíc práce, si našla čas nám všem zavolat, zeptat se, jak se máme, nebo za námi rovnou přijet," popisuje.
Julija TymošenkováJedna z vůdkyň Oranžové revoluce z roku 2004. Mezi lety 2007–2010 byla ukrajinskou premiérkou. Loni ji odsoudili na sedm let za (pro Ukrajinu nevýhodnou) plynovou smlouvu s Ruskem. Západ považuje kauzu této dvaapadesátileté ženy za politicky motivovanou. |
"My máme hrozně blízký vztah. I přes fakt, že jsme žily dlouho odděleně, to když jsem studovala v Anglii. Neustále jsme si volaly," popisuje. Ptám se na dětství. Na konkrétní vzpomínky, momenty, které se jí třeba čas od času vracejí. Jevgenija moc konkrétní není. Říká jen, že dětství měla krásné, takové "teplé a laskavé". Vzpomíná, jak jí matka po nocích šila šaty. A taky říká, že později u nich ani neproběhly typické hádky matky s pubertální dcerou, protože "na to nebyl čas".
"Já žila v Anglii, naši tady. Každé setkání bylo svátkem. Nejradši jsem měla chvíle, kdy jsem přijela domů, za mámou, mohly jsme spolu odpočívat. Ale máma je strašně organizovaný člověk a organizuje i odpočinek, plánuje ho do poslední minuty," říká Jevgenija. Za těch posledních devět měsíců, které uplynuly od zatčení Julije Tymošenkové, se Jevgenija stala její nejhlasitější veřejnou obhájkyní. Což zahrnuje kromě zmíněného ježdění po světě i práci doma. Vydávání prohlášení, pořádání tiskovek, rozhovory. Jevgenijin soukromý život šel evidentně dost stranou.
Dcera svou matku za politické kroky nikdy nekritizovala
Říká se, že se rozvedla se svým britským manželem, ale nikdo to neví úplně jistě a ona sama o tom ani nehlesne. Vězněná matka, to je teď vcelku pochopitelně její téma číslo jedna.
Když vykládá o Julijině nezdolném idealismu, silné vůli a odhodlání bojovat proti korupci, vzpomenu si na několik ukrajinských novinářů (rozhodně ne příznivců Viktora Janukovyče), kteří mi říkali, že Jevgeniju "vůbec nemá smysl poslouchat". Že její demagogie je co do intenzity úplně stejná jako ta Janukovyčova. Přesto se ptám, zda Jevgenija Juliju někdy za něco kritizovala. Zda je něco, co by sama udělala jinak.
Kauza Julija |
"Víte, máma si svou politickou cestu vybrala před patnácti lety. Cestu politického oponenta, který se bije za demokracii, svobodu slova a vládu zákona. Když ji před deseti lety zatkli za to, že začala čistit od korupce energetický sektor, všichni jsme se lekli. Ale ji to nezlomilo, naopak, stala se ještě silnější osobností. Od té doby neudělala ani krok stranou ze své cesty. Pro ni samotnou je to strašně těžké a my tu nejsme od toho, abychom ji kritizovali." Tečka.
Pak se chvíli bavíme o Jevgenijiných návštěvách matky ve vězení a v nemocnici. Říká, že by teoreticky za Julijou mohla chodit i každý den, ale to prý nestíhá (Tymošenková nesedí v Kyjevě, ale v Charkově na východě země).
"V místnosti, kde se setkáváme, jsou protizákonně umístěny skryté kamery i odposlech. Takže otevřeně nemůžeme mluvit skoro o ničem, a nejméně ze všeho o věcech týkajících se obhajoby. Většinou si sedneme co nejblíž k sobě a šeptáme si přímo do ucha, abychom jim to aspoň co nejvíc ztížily. Rozebíráme všechno možné. Jak se cítíme, jak je na tom rodina, já jí vykládám o svých cestách, ona mi radí, směruje mě," popisuje Jevgenija.
Rathova kauza není nic velkého
S otcem Oleksandrem je to jednodušší, je v Česku, kde dostal politický azyl, a Jevgenija za ním pravidelně jezdí. Nebojí se třeba, že jednou bude muset v Praze taky zůstat? "Ne. Nepřemýšlím o tom. Necítím žádnou hrozbu. Nechci a nemůžu odsud odjet. Věc se má tak, že já se nikdy nezabývala ani politikou, ani velkým byznysem. Pro Janukovyčův režim je tudíž těžké na mě cokoliv najít," říká.
Pak jí zazvoní telefon. Někomu děkuje za podporu a slibuje poslat jakési telefonní číslo. Načež mi sdělí, že její matku teď "podporuje víc než polovina Ukrajinců". A že jestli se její matka vrátí do politiky, Ukrajincům bude dobře. Všichni kolem Jevgenije zdůrazňují, že ona není politička a ani se jí nechce stát. Říká to tisková mluvčí Nataša Lysenková i třeba stranický fotograf Alexandr, který si osobně myslí, že Jevgenija by na to měla.
Ona sama kroutí hlavou. Než opustím tu honosnou kancelář s koženými křesly, Jevgenija ještě zdůrazní, že děkuje české vládě za azyl pro otce. Ptá se, co se teď aktuálně u nás děje. Stručně popíšu korupční kauzu Davida Ratha a všichni, kdo se v tu chvíli nacházejí kolem, se rozesmějí. Říkají, že nad sedmi miliony v krabici od vína by se na Ukrajině nikdo nepozastavil. Že by to muselo být tak sedmdesát milionů. Dolarů. Fakt, že nás Čechy Rathova kauza pohoršuje, je podle Jevgenije znakem toho, že "je to v Česku v pořádku".
