Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Půta otočí kormidlem u starostů. V krajích by to zkusil bez TOP 09

  11:40aktualizováno  11:40
Liberecký hejtman Martin Půta, který má šanci vystřídat v čele hnutí Starostové a nezávislí Petra Gazdíka, má vizi méně těsné vazby s TOP 09. "Z dlouhodobého hlediska by naším cílem mělo být kandidovat v krajích na samostatných kandidátkách," řekl Půta v rozhovoru pro iDNES.cz. Pro krajské volby má představu spolupráce s regionálními uskupeními.

Martin Půta - hejtman Libereckého kraje | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Petr Gazdík už nebude kandidovat na předsedu hnutí Starostové a nezávislí a jako šéfa hnutí STAN by rád viděl Vás. Už je jisté, že budete kandidovat?
Po sněmu Starostů pro Liberecký kraj, kde jsme to dlouze diskutovali s kolegy, jsem rozhodnut kandidovat na předsedu Starostů a nezávislých.

Máte ještě jiné nominace, než od vás z Libereckého kraje, kde jste hejtmanem?
Byl jsem v pondělí v Pardubicích a v Hradci Králové na sněmu. O nominacích se nehlasovalo, ale svou představu, jak by hnutí Starostů a nezávislých mohlo fungovat, jsem tam prezentoval.

A ta vaše představa je jaká? V čem bude hnutí STAN jiné?
Nestavěl bych to do protikladu. Je třeba navázat na to, že se podařilo výrazně zlepšit financování místních samospráv, obecních a městských. A myslím, že je to dobře. Na místní úrovni je na peníze nejvíce vidět, těžko se s nimi dělají nějaká kouzla. Dvacetiprocentní navýšení v rámci rozpočtového určení daní, které šlo do místních rozpočtů, se podle mě celé dostalo do investic a do peněz na opravu obecního majetku.

Měli bychom se zaměřit na hájení zájmů venkova

To, že hnutí Starostů a nezávislých prosadilo více peněz pro menší obce je celkem známá věc. Co teď bude další priorita STAN?
My bychom se dál měli zaměřit na hájení zájmů venkova. Možná to trochu zlehčím. Kromě Prahy jsou všechny oblasti v České republice venkov, tak si myslím, že ty možnosti jsou velké.

Mohl byste být přece jen konkrétnější? Hodně se mluví třeba o zachování sítě poboček pošty na venkově. Teď o tom jako o jedné z priorit mluví sociální demokraté. Řekněte mi dvě, tři konkrétní témata důležitá pro vás.
Na téma rušení poboček pošt máme stejný pohled. Je to třeba financování regionálního školství, aby síť škol alespoň na prvním stupni byla co nejblíže k dětem a jejich rodičům. Je to určitě i téma dalšího zlepšení financování jak obecních, tak krajských samospráv. Samosprávy, pokud mají být nezávislé, musí být na tom finančně tak, aby nebyly závislé na dotacích, na lobbistech a na leštění klik na ministerstev.

Jak vidíte budoucí spolupráci s TOP 09? Máte podepsanou smlouvu o spolupráci až do příští prezidentské volby, ale už lze pozorovat náznaky rozvolňování té spolupráce...
Máme od loňského roku podepsanou smlouvu, pokud se nepletu, na volební období parlamentu. Jsou v ní nastavené mechanismy, které se týkají komunálních a krajských volbách a které říkají, že o formě účasti ve volbách budou rozhodovat krajští zástupci obou subjektů. Hodně slýchám od svých kolegů, že bychom měli jít v krajských volbách na vlastních kandidátkách. Pro nás jsou nejdůležitější volby letos na podzim, v nichž bude velká část našich členů obhajovat své mandáty a diskuse o tom, co bude následovat, by se měla odehrávat až po komunálních volbách. Ale z dlouhodobého hlediska by naším cílem mělo být kandidovat v krajích na samostatných kandidátkách. Samozřejmě pokud se kraje domluví na nějaké spolupráci s TOP 09, tak to bude jejich rozhodnutí.

Moje představa je spolupráce s regionálními subjekty

A co se týká příštích parlamentních voleb? I v nich byste měli kandidovat sami?
Už loni před předčasnými volbami řada našich členů měla pocit, že jsme měli kandidovat sami. Já jsem hlasoval pro to, aby naši kandidáti byli na listinách TOP 09. Myslím, že ta představa, že už do loňských voleb jsme měli jít sami, byla trochu romantická a skončila by fiaskem. Politika je běh na dlouhou trať a pokud má hnutí STAN ambice v některých volbách kandidovat samo, tak je třeba to odpracovat na komunální a na krajské úrovni. Ty volby mají být za tři a půl roku a předpovídat něco v politice na tak dlouho se nevyplácí. Rozhodování bude probíhat až po krajských volbách. Moje představa je taková, že by Starostové a nezávislí měli v krajských volbách spolupracovat především s řadou regionálních subjektů, které zastupují komunální politiky. Téměř v každém kraji takové uskupení je, ať už jsou to Patrioti ve východních Čechách, nebo Pro kraj v Ústeckém kraji, nebo Jihočeši. Měli bychom se pokusit o spolupráci všech těchto hnutí.

Zeptám se ještě na vaše vztahy se špičkami TOP 09. Jak vycházíte s Karlem Schwarzenbergem a Miroslavem Kalouskem?
Pana Schwarzenberga jsem podporoval v prezidentských volbách a dodnes jsem přesvědčen, že jsem udělal dobře. S panem Kalouskem mám korektní vztahy. Hodně nám jako ministr financí pomohl s dofinancováním oprav po povodni z roku 2010.

Nedávno se objevily spekulace o možné spolupráci STAN s hnutím ANO. To byl šum, nebo se to zakládalo na nějakém reálném základě?
Považuje to trochu za šum. Týkalo se to především Prahy a před komunálními volbami je poměrně velká nervozita. Tak to přičítám tomu, že před volbami jednají všichni se všemi a pak z toho vznikají dezinterpretace. Z mého pohledu ANO o možné spolupráci rozhodne tím, jak bude úspěšné ve vládě a tím jak bude reálně naplňovat své sliby, které dalo voličům.

Zastihl jsem vás před seminářem o registru smluv, kterého se účastníte. U vás v Libereckém kraji se chováte tak, jako kdyby zákon už platil a smlouvy zveřejňujete už teď. Jakou s tím máte zkušenost?
Je to nejlevnější způsob, jak jsou veřejné peníze pod kontrolou, protože když mají občané možnost podívat se do smluv - a my třeba zveřejňujeme i objednávky a máme rozklikávací rozpočet - je to nejlepší způsob, jak kontrolovat peníze, aby se neztrácely. Jakmile se zveřejní smlouva, ze které vyplyne, že se za něco platí víc, než je obvyklé, tak je na 99 procent jisté, že si toho někdo všimne a upozorní na to. To je dost velká bariéra pro to, aby se ve veřejné správě nedělaly horší obchody než mimo ni.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.