Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stanici Plus pošleme do VKV pásma v březnu, plánuje ředitel rozhlasu

  17:38aktualizováno  17:38
V pondělí bude v polovině svého mandátu. Peter Duhan vede Český rozhlas tři roky a nyní jej připravuje na uvedení čtvrté stanice do pásma velmi krátkých vln. Novelu však musí schválit ještě parlament. Pokud změny projdou, stanice Plus by mohla ve VKV začít vysílat v únoru či březnu, řekl Duhan v rozhovoru pro iDNES.cz.

Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan (23. července 2014). | foto:  Dan Materna, MAFRA

Vláda kývla na novelu, která by umožnila dostat stanici Český rozhlas (ČRo) Plus do velmi krátkých vln (VKV). Už víte, jak konkrétně byste získali potřebné kmitočty?
Podmínkou vzniku novely bylo, že ČRo si vystačí sám se svými vysílači. Samozřejmě bychom využili i té možnosti žádat o volné kmitočty, pokud by byly k dispozici. Ale musíme počkat na schvalovací proces parlamentu, protože zatím novela schválena nebyla. To ale neznamená, že ČRo se nepřipravuje na eventualitu, že se tak stane. Proto nyní děláme to, čemu se nehezkým slovem říká optimalizace kmitočtového spektra, a hledá pro vysílání ČRo Plus optimální sestavu vysílačů. Samozřejmě že tato sestava nepokryje celé území ČR. Soustředíme se na městské celky typu Praha, Brno, Ostrava, České Budějovice nebo Plzeň. Počítáme s tím, že optimalizací získáme prostor pro VKV pokrytí ČRo Plus v rozsahu asi 40 až 45 procent obyvatel ČR.

ČRo Plus

Stanici mluveného slova s názvem Plus spustil ČRo loni v březnu, kdy zrušil stanice Leonardo, Česko a ČRo 6. Plus vysílá například analytickou publicistiku, rozhovory, reportáže, komentáře, diskuse.

Původně měl být ČRo Plus celoplošný, ale rozhlasu nevyšel plán využít frekvencí, jež zbyly po zrušeném české vysílání BBC a prostor ovládl soukromý vysílatel.

ČRo Plus je nyní možné naladit jen přes digitální vysílání. Osm hodin denně vysílá také na středních vlnách a některé pořady je možné slyšet na ČRo Regina.

Co konkrétně se za pojmem optimalizace skrývá? Už v důvodové zprávě bylo, že je nesmysl, aby rozhlas kmitočty hledal u svých celoplošných stanic, které má. Takže soudím, že je budete hledat u regionálního vysílání. Ptám se na to, co bude muset Plusu ustoupit.
To se takto nedá brát. Hledáme nejvýhodnější síť vysílačů, kterou získáme z těch, které máme. Nedá se jednoznačně říci, že to nepostihne celoplošné stanice, nebo že to postihne jen regionální stanice. Zkrátka budeme se snažit zachovat původní pokrytí pro celoplošné stanice i pro regionální stanice s tím, že na mnoha místech existují různé překryvy a na ně se soustředíme. Budeme maximálně požadovat nějaké dokrývače, ale to už je v naší kompetenci a je to prostor pro jednání s Českými telekomunikačním úřadem. Nechceme ublížit stávajícím stanicím. Některé mají, řekněme, více vysílačů, než by dnes potřebovaly. Těžko dopředu říci, koho to postihne a koho ne, pokud tu optimalizovanou síť ještě nemám. Samozřejmě bude to na úkor některých stanic ČRo, ale ne na úkor kvality pokrytí.

Peter Duhan

Narodil se v Bratislavě, kde také vystudoval filmovou a televizní scenáristiku. Začínal v Československém rozhlase, pak pracoval jako redaktor a dramaturg zábavy v Čs. televizi. V letech 1991 a 1992 byl ústředním ředitelem Čs. rozhlasu. Pak odešel na čas do komerční sféry (programový ředitel v Kabel Plus, ředitel vydavatelství N-Press). Od roku 2000 spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa. V roce 2007 se stal ředitelem ČRo 6, v roce 2009 pak programovým ředitelem ČRo. O rok později se stal prozatímním ředitelem ČRo a v červenci 2011 byl jmenování do funkce generálního ředitele. Duhanovi bude letos 68 let.

Takže posluchač, který je zvyklý naladit na nějaké frekvenci jednu stanici, o ni může v budoucnu přijít? Nebo si to mám představit jinak?
Pro některé posluchače, ale bude to menšina, to bude zásah do současného komfortu. Objeví se tam nová stanice. Ale optimalizace znamená i to, že když něco posluchač ztratí, nabídneme mu jiný vlnový rozsah, aby mohl svůj přijímač přeladit. Například posluchač na Ostravsku. V této oblasti určitě dojde k nějaké redukci stávajících vysílačů, zároveň mu nabídneme přeladění na jinou frekvenci, aby regionální vysílání mohl poslouchat.

To znamená, že dojde k oslabení pokrytí ostravské regionální stanice?
Právě, že ne. Smysl té optimalizace je vystačit si s tím množstvím vysílačů, které máme, jen je trochu přeskupit. Je tedy možné, že jistý vlnový rozsah bude postižen, ale my nabídneme posluchači možnost poslouchat na jiném vlnovém rozsahu.

Kdy bude plán, jak uvolnit místo pro Plus, hotový?
To jsou i strategické věci, takže vám detaily nechci sdělovat, protože novela není schválena. Jakmile bude, návrh na optimalizaci projde vedením ČRo. Počítám ale s jiným časem, který by pro vás mohl být zajímavý. Pokud schvalovací proces půjde hladce, budeme připraveni spustit stanici mluveného slova na VKV 1. února či 1. března příštího roku. To je optimistická varianta.

Ale poslanci po vás budou chtít slyšet konkrétní věci kolem kmitočtů dříve, než budou novelu schvalovat. Budete jim schopný konkrétní podklady dát?
Zcela určitě. Volební výbor bude novelu připomínkovat a já předpokládám, že si pozve sestavu vedení ČRo a my jim naši představu určitě předložíme.

Teď se poslechovost stanice Plus pohybuje okolo 26 tisíc lidí. Jak by se mohla zvýšit?
Poslechovost stanic tohoto typu obecně i v zemích, kde je pokrytí devadesát až sto procent, se pohybuje mezi 0,5 až 1,3 procenta posluchačů. Nebude tomu jinak ani u nás. Kdyby všechno dobře dopadlo a my bychom pokryli co nejvíce území ČR, nepočítám s vyšším číslem než jedno procento. Tedy mezi šedesáti až osmdesáti tisíci posluchači. Ale musíte počítat s určitým časem a marketingovou kampaní, aby se dostalo do všeobecného povědomí, že taková stanice vysílá.

Máte představu, kolik za marketing utratíte?
Ne, nemám, to jsme ještě neřešili.

Plus na VKV zvýší distribuční poplatky, podle důvodové zprávy maximálně o 18 milionů. Kde na ně rozhlas vezme?
Obecně lze říci, a rád to říkám, ČRo si nevede ekonomicky špatně. Tuto výši platby jsme schopni zaplatit i ze stávajících zdrojů. Nepotřebujeme navyšovat koncesionářské poplatky. Zkrátka si to v rámci ČRo přeskupíme, jak bude potřeba. Není to suma, která by nás zničila.

Novelou se chce rozhlas připravit na vlastní digitální multiplex

Ministerstvo kultury už chystá další novelu, která se dotkne zákona o ČRo, České televizi i vysílacího zákona. Ale tomu, který upravuje koncesionářské poplatky, se mají změny vyhnout. Není to pro vás škoda?
Diskuzi o změně zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se nevyhýbáme. Zároveň chci ale konstatovat, že jsme s dosavadním způsobem výběru poplatků  a tím, jak je zákon postaven, docela spokojeni. Byli bychom spíše rádi, kdyby se vedla diskuze na téma jak zefektivnit stávající zákon a ne hledat nové modely třeba ze zahraničí. Potřebujeme získat přístup do jednotlivých databází a bylo by výhodné, kdybychom spolu s ČT měli vlastní registr s koncesionáři, ve kterém bychom se lépe orientovali. Nyní jsme odkázáni na externí zdroje. Jen distributorů elektřiny je bezmála čtyři sta. To znamená téměř čtyř sta databází a do nich se můžeme, či nemůžeme dostat, podle toho jak se k nám ten distributor zachová.

Takže zefektivnění by pro vás znamenalo novou, samostatnou databázi, společnou pro vás i ČT...
Přesně tak. Byli bychom tak i adresnější při vymáhání dlužných poplatků. Protože bychom přesně věděli, kdo platí a kdo ne. A tedy i to, koho oslovit. Dnes můžeme jen párovat databáze, do kterých se dostaneme, a někdy se stane, že oslovíme třeba člověka, který platí, ale bydlí na nové adrese, jež do databáze není zanesena. Nebo třeba oslovíme mrtvého člověka. A to jsou nemilé věci.

To, že si dneska lidé nekoupí klasické rádio, ale poslouchají rozhlas radši přes televizi nebo počítač, vám nevadí?
Toto by zákon řešit nemusel. Podle současného zákona o poplatcích se za rozhlasový přijímač považuje např. rádio, radiobudík, autorádio, mini či mikrověž, taky počítač nebo notebook, který má tuner, stejně tak už je vyřešená televize se set-top-boxem nebo tunerem nebo s příjmem programů kabelové televize.

Má ČRo zástupce v expertní skupině, která při Ministerstvu kultury připravuje novelu?
Samozřejmě, že má.

Jaké podněty jste do diskuze vnesli? Co by se mělo v zákonech podle vás změnit?
Zákon o ČRo nebyl na rozdíl od zákona o ČT od roku 2009 novelizován. Naše podněty se týkají hlavně digitalizace tak, aby ČRo měl stejně jako ČT vlastní digitální rozhlasový multiplex. Také navrhujeme, aby ředitele regionálních studií jmenoval generální ředitel. Chceme doplnit i specifikaci, jak by měla být naplněna veřejná služba, a to například o podporu české tvorby.

Rozhlasu soud přiřkl 120 milionů jako vratku daně

V červnu Městský soud v Praze rozhodl, že vám má finanční úřad vrátit DPH odvedené na vstupu v roce 2006. Jaký je ten princip, na základě kterého o vratku žádáte?
Nejsem daňař, ale toto se týká uplatnění daně na vstupu. V současné době jsou nám rozhlasové poplatky, které jsou osvobozeny od DPH, započteny do výpočtu koeficientu daně na vstupu, což nám generuje velkou nákladovou DPH. To vychází z předpokladu, že by byl koncesionářský poplatek úplatou a s každým koncesionářem bychom uzavřeli smlouvu o dodávce pořadu. Tak tomu ale není. Koncesionářský poplatek je v této filozofii chápán jako solidární platba, nikoliv jako úplata, a proto dle našeho názoru, který potvrdil i Městský soud v Praze, nemůžou rozhlasové poplatky vstupovat do výpočtu koeficientu a ČRo si může uplatňovat navrácení daně na vstupu.

Spor kolem DPH

Žaloba ČRo mířila na Finanční úřad pro hlavní město Prahu. Ten se k případnému podání kasační stížnosti nechtěl vyjadřovat.

Daňové řízení nebudeme komentovat, neumožňuje nám to daňový řád,“ tvrdí mluvčí finančního úřadu Miroslava Bardonková.

Podle informací z Městského soudu v Praze zatím kasační stížnost nebyla podána. Nyní běží lhůta, kdy ji úřad může podat, a rozhodnutí soudu proto zatím nenabylo právní moci.

O rozhodnutí se zajímá Česká televize, protože i ona odvádí DPH na podobném principu jako rozhlas. "Odůvodnění rozsudku není dosud ČT známo. Jakmile se s ním seznámíme, zvážíme další kroky,“ uvedla Karolína Blinková z tiskového oddělení ČT.

Už máte písemné vyhotovení rozsudku a tedy i jasno v tom, zda vám pomůže vymoci i vratky z let 2007 až 2013?
Od minulého týdne máme písemné vyhotovení rozsudku. Týká se jen roku 2006. Nicméně je to průlomový precedent, protože to samé budeme nárokovat letech 2004, 2005 a dále v letech 2007 až 2013. Pochopitelně daňový úřad si může podat kasační stížnost.

Už ji k Nejvyššímu správnímu soudu podal?
To nevíme, ale s největší pravděpodobností to udělá. Ovšem tato stížnost nemá odkladný účinek. Takže si musíme na nejbližší poradě vedení říci, jak budeme postupovat dál. S největší pravděpodobností, a já bych to uvítal, musíme na toto téma jednat s Ministerstvem financí, protože v součtu nejde o málo peněz.

O jaké částky jde?
Když se precedent potvrdí, ročně ušetříme zhruba 120 milionů.

Dostali jste už nějaké peníze s ohledem na rozsudek, který se týká roku 2006?
Jsme v naději, že je dostaneme, ale zatím se tak nestalo. Ale nezapomeňte, že ten soud se vleče od roku 2008. Řešíme proto s našimi daňovými experty další postup vůči finančnímu úřadu.

Jak s těmi penězi naložíte, pokud je dostanete? Rozpustíte je v provozních nákladech?
To určitě ne, půjdou spíše na investiční náklady. Zcela určitě by to šlo do technologické obnovy. Uvažujeme třeba o tom, že bychom mohli pořídit ještě několik satelitních vozů. Samozřejmě si musíme vytvořit také rezervu pro jednotlivé etapy digitalizace. Peníze by šly do toho, co primárně souvisí s výrobou a šířením signálu.

Před sebou máte další tři roky ve funkci. Co vás v nich čeká?
Zásadní organizační a programové změny už proběhly. Teď se soustředíme na dolaďování programových schémat jednotlivých stanic. Pokud jde o Centrum zpravodajství, zavedeme od podzimu datovou žurnalistiku, což je smělý pokus a já věřím, že nám vyjde. V rámci centra vytvoříme ekonomickou redakci, kterou zatím nemáme, máme jen redaktory, kteří se zabývají ekonomickou problematikou. Samozřejmě nás čeká další etapa programových změn poté, co ČRo Plus vstoupí do VKV, protože tato stanice bude nejprve vysílat 16 až 18 hodin denně na VKV s cílem připravit se na celodenní vysílání. A je tu také tlak na neustálý rozvoj nových médií. A také digitalizace.

Zmínil jste organizační změny. Kolik zaměstnanců jste v rámci nich propustili?
V rámci restrukturalizace vznikla i nová pracovní místa, takže některé jsme propustili, jiné zase nabrali. Ale pokud si to dobře pamatuji, z rozhlasu odešlo 70 lidí.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.