Jaký je smysl vyhlášek zakazujících sezení ve městě kdekoli mimo laviček?
Podobné vyhlášky patří mezí základní právní předpisy obce a jsou výrazem její samostatné působnosti. Je jasně stanoveno, že obce mohou na svém území upravovat těmito vlastními pravidly základní otázky veřejného pořádku.
Vyhlášky zakazují sedět na trávě i grilovat |
Zmíněná vyhláška je ovšem dost restriktivní. Nezajišťují pořádek ve městě už jiné normy, například zákaz rušení nočního klidu nebo ochrana vlastnictví?
To ano, ale k takovéto vyhlášce města přistupují, když zkrátka jiné prostředky nejsou a selhávají základní pravidla slušného chování. Potom musí dojít k tomuto krajnímu kroku, kdy se jasně stanoví pravidla, jak se lidé ve veřejném prostoru mají chovat. Obce to používají v případech, kdy standardní mechanismy nastolení veřejného pořádku selhávají. To, zda neexistují i jiné možnosti, je vždy na zvážení konkrétního zastupitelstva, které zná nejlépe danou situaci ve městě. Ti rozhodují, jak se dodržování veřejného pořádku ve městě nastaví.
Podle řady právníků bývá zákaz posedávání ve městě diskriminační, protože nezřídka platí pouze v částech, kde bydlí většina Romů.
Takováto norma by skutečně měla být plošná, neměla by mířit jen na určité oblasti. Toto je právní otázka, která se v minulosti řešila i u jiných typů obecně závazných vyhlášek týkajících se veřejného pořádku, například zákazu pití alkoholu na veřejnosti nebo zákazu rušení nočního klidu. V devadesátých letech Ústavní soud přistupoval k takovýmto vyhláškám velmi restriktivně a řadu z nich zrušil právě pro jejich nesoulad se zákonem a kompetencí obce je vydávat. V současnosti je výklad Ústavního soudu otevřenější, soud ctí právo na samosprávu obcí a úpravu těchto záležitostí vyhláškami. Vždy se ale musí posuzovat konkrétní záležitosti v konkrétním městě.
František Lukl Od roku 2005 starosta města Kyjov, od roku 2015 předseda Svazu měst a obcí ČR (v letech 2011 až 2015 působil jako jeho místopředseda). Od července 2013 do ledna 2014 působil jako ministr pro místní rozvoj ve vládě Jiřího Rusnoka. |
Touto konkrétní vyhláškou „o zabezpečení veřejného pořádku, ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města“, která zní ve většině měst identicky, se Ústavní soud zatím nezabýval. Senátor Václav Láska se nyní chystá napadnout vyhlášku Rotavy, která je podle něho protiústavní. A s tímto názorem není sám.
Obecně závazné vyhlášky samozřejmě podléhají dozoru a kontrole ministerstva vnitra. Města a obce je tedy na ministerstvo musí posílat k posouzení. Pokud by tam ministerstvo shledalo nějaký rozpor, tak by k vyhlášce vydalo negativní stanovisko. Takový signál z ministerstva ovšem nepřišel, proto si vyhlášku města od sebe přebírají. Stanovisko ministerstva je pro obce směrodatné. Pokud se někdo domnívá, že vyhlášky jsou protiústavní, je to jeho právní názor proti názoru ministerstvo vnitra. Rozsoudit to v budoucnu může pouze Ústavní soud.
Není cílem města, které usiluje, aby se v něm dobře žilo, naopak dostat co nejvíce lidí do ulic? Neměly by radnice spíše podporovat pikniky v parcích a scházení lidí ve veřejném prostoru?
Nedá se to takto jednoznačně říct, protože pospolitost v každé obci je jedinečná. Někde prostory a podmínky k tomu jsou, někde ne. Z tohoto důvodu mají obce právo na samosprávu a na to určovat si na svém území pravidla, která jsou třeba i odlišná od jiných měst. Tento prostor bych jim proto nebral.
Vy sám byste jako starosta Kyjova takovouto vyhlášku přijal?
My vyhlášku tohoto typu nemáme, sezení ve veřejném prostoru zakázané není, protože s tím nemáme žádné problémy. Naši občané se chovají slušně a ctí základní pravidla slušného chování. Na druhou stranu, pokud se obec potýká s problémy, tak vydání takového omezení rozumím. I když jsou možná dané vyhlášky diskutabilní z pohledu ústavnosti, jako starosta bych v dané situaci postupoval stejně, pokud bych řešil podobný problém. Proto je taková volnost při jejich vydávání.
Souhlasíte s vyhláškou, která zakazuje sezení venku?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 22. října 2015. Anketa je uzavřena.
