Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nový šéf Justiční akademie: Soudci k nám musí chtít, povinnost to není

  14:26aktualizováno  14:26
Kroměřížská státní Justiční akademie má od začátku června nového šéfa. V jejím čele stanul Filip Glotzmann, který v minulosti pracoval pro ombudsmana nebo na Ministerstvu spravedlnosti. V rozhovoru přiznal, že výběrové řízení zkusil vlastně trochu i „ze sportu“. Mluvil ale i o vzdělávání soudců, státních zástupců a plánech do budoucna.

Šéf Justiční akademie Filip Glotzmann | foto: Justiční akademie

O Justiční akademii lidé moc nevědí. Jak dlouhá je její historie?
Příští rok bude Justiční akademie slavit dvacet let. Je to ale trochu složitější. V devadesátých letech vznikla Justiční škola v Kroměříži, která vzdělávala střední odborný personál, což jsou dnes vyšší soudní úředníci. Zároveň ale existoval i Institut dalšího vzdělávání soudců a státních zástupců. Justiční akademie vznikla až s novým zákonem o soudech a soudcích v roce 2002 původně ve Stráži pod Ralskem. V roce 2006 byla sloučena s Justiční školou a přesunuta do Kroměříže, přičemž přidružené sídlo máme i v Praze.

Akademie je organizační složkou státu, která spadá pod ministerstvo spravedlnosti. Je však relativně samostatná.

Filip Glotzmann

(37 let)

  • 2002 dokončil studium práv na Masarykově univerzitě v Brně
  • 2002 - 2003 pracoval jako právník jihomoravského krajského úřadu
  • v roce 2003 nastoupil do Kanceláře veřejného ochránce práv (ombudsmana)
  • 2007 - 2012 vedoucí Kanceláře veřejného ochránce práv
  • 2012 - 2013 ministerstvo spravedlnosti
  • srpen 2013 pracovník Justiční akademie
  • červen 2014 ředitel Justiční akademie

Jak jste se dostal do jejího čela?
Já jsem z Brna a asi deset let jsem pracoval v kanceláři ombudsmana, kde jsem skončil ještě za pana doktora Varvařovského. Poté jsem odešel na Ministerstvo spravedlnosti, kde jsem rok pracoval na legislativním odboru. Bylo to právě v době, kdy finišovaly práce na novém občanském zákoníku a šlo o to, ho zjednodušeně řečeno zpropagovat. To byla právě moje práce.

Po roce, kdy bylo zřejmé, že občanský zákoník vstoupí v účinnost, a také z rodinných důvodů, jsem se snažil dostat zpět blíže k Brnu. Dostal jsem nabídku z Justiční akademie, abych pokračoval na práci s novým občanským zákoníkem a pořádal o něm semináře a vzdělávací akce. Po roce, když jsem tu dělal řadového pěšáka, jsem si spíše zkusil, víceméně ze sportu, výběrové řízení na ředitele, a vyšlo to

Komu akademie v současnosti slouží?
Všem zaměstnancům justice, ať už jsou to soudci, státní zástupci, střední personál, justiční čekatelé, právní čekatelé, asistenti, vyšší soudní úředníci.

Pro ně je vzdělávání v Justiční akademii povinné?
Pro soudce a státní zástupce, tedy jakýsi vrchol justiční hierarchie, to povinné není. Nikdy se to nepodařilo prosadit, i když se o to pokoušelo od devadesátých let několik ministrů spravedlnosti.

Každý soudce a státní zástupce by však už z podstaty své funkce na průběžné vzdělávání neměl a nemůže rezignovat. Pokud by nestudoval, nemohl by svou funkci vykonávat dostatečně kvalitně a odborně. Naprostá většina se proto skutečně vzdělává. Ročně školíme tisíce soudců či státních zástupců. 

A ti ostatní?
Například u vyšších soudních úředníků a vyšších úředníků státního zastupitelství se jedná o povinné kvalifikační vzdělávání. Justiční akademie pro ně pořádá dvouleté studium. Je to jakási nástavba základního právního minima, aby tito úředníci byli schopni vykonávat některé právní úkony, kterými je pověřil soudce, státní zástupce nebo jim je přímo ukládá zákon.

U nižšího personálu, jakými jsou například zapisovatelky či správci aplikací, je v pravomoci a odpovědnosti konkrétních soudů a státních zastupitelství, aby je vysílali na školení. Ta se týkají práce s počítačem, ovládání jednotlivých rejstříků a zapisování do nich. Účast je hojná, protože bez těchto znalostí ti lidé prakticky nemohou fungovat.

Pořádáte i semináře pro veřejnost?
Zájem by byl, a třeba k novému občanskému zákoníku by se to i velmi hodilo, ale zatím nemůžeme. Programy placené z evropských fondů jsou úzce vázány tím, že se jedná o vzdělávání justičních pracovníků a Ministerstvo spravedlnosti také v současnosti nemá peníze nazbyt. Určitě je to ale zajímavý podnět.

Když už jste zmínil nový občanský zákoník, ten jste soudcům a státním zástupcům nějak přiblížili?
K tomu vznikl na naše poměry obrovský projekt v hodnotě 30 milionů korun hrazený z evropských fondů. Začal už v roce 2012 a od té doby Justiční akademie uspořádala několik set seminářů. Projekt končí příští rok.

V současné době se ty semináře proměnily od těch „velkovýrobních,“ kdy jsme školili několik desítek soudců najednou, po současné workshopy. Nyní jsou to spíš diskusní setkání se soudci, třeba Nejvyššího soudu, kteří mohou už nabízet nějaký pohled na případné budoucí judikatury.

Jaké další vzdělání nabízíte?
Ač to někteří neradi slyší, tak my fungujeme jako jakási státem zřízená vzdělávací agentura. Nabízíme stovky kurzů ročně. Na našich webových stránkách je vidět, že se týkají jak ryze právnických, odborných problémů až po výuku jazyků, základů komunikace, práce s počítači.

Jak vybíráte, co se ten který rok u vás bude učit?
Samozřejmě průběžně zjišťujeme, o co je zájem. Setkáváme se s předsedy krajských, městských soudů, státních zastupitelství. Chceme, aby jim to vzdělávání k něčemu bylo. Nemá cenu učit něco, co už třeba před rokem takříkajíc vyšlo z módy.

Jak si stojíme ve srovnání se zahraničím?
Myslím si, že velice dobře. Kolegy ze zahraničí udivuje především náš široký záběr od odborných otázek až třeba po jazyky a práci s počítači. V tom jsme myslím v Evropě ojedinělí. Také množství akcí, 700 až 800 ročně, je vysoké. Třeba Slovensko jich má přibližně třetinu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.