Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neuteču a neschovám se jako Saddám do zemljanky. Mám děti, říká Rath

  22:03aktualizováno  22:03
První den po svém propuštění David Rath strávil hlavně doháněním restů, které se mu za rok a půl ve vazbě nahromadily. V rozhovoru pro iDNES.cz uznal, že v jeho kauze mohou některé věci vypadat podivně, stále si ale stojí za tím, že úplatek vědomě nepřevzal a šlo o pokus o jeho politickou likvidaci.

David Rath při rozhovoru s redaktorem iDNES.cz | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Jak probíhal váš první den po propuštění? Trávil jste ho spíš s rodinou, nebo nějakým zařizováním?
Děti byly ve škole, takže teď počítám, že se jim budu věnovat. Jinak jsem se  víceméně většinu dne snažil dohnat resty, protože za ten rok a půl se toho nashromáždilo. Mám odstěhované krabice písemností z Poslanecké sněmovny, takže jsem se snažil to nějakým způsobem urovnat.

Jak reagoval váš otec? Když jste naposledy zdůvodňoval, proč by vás měl soud pustit, argumentoval jste i jeho špatným zdravím.
Mluvil jsem s ním telefonicky, asi půl hodiny. Chtěl jsem ho i dneska navštívit, ale nemám ani auto, takže se bude řešit, jestli mě k němu někdo zaveze, nebo jestli přivezou jeho za mnou. Ale určitě chci otce také nějak v klidu vidět. Samozřejmě měl velkou radost.

Propuštění Ratha

Byl jste řadu měsíců odposloucháván, což je i jeden z nejdůležitějších důkazů obžaloby.
Mám z toho pocit jako hrdina z knihy 1984 od Orwella. Najednou zjistíte, že to, co je v románech, může být realita, kde vás mohou odposlouchávat v ložnici, na záchodě a v obýváku, maily i telefony.

Když se vrátím k té stížnosti, která vás v podstatě z vazby dostala: vy jste ji původně podat nechtěl. Jak se na to nyní zpětně díváte?
Je dobré mít dobré advokáty, kteří vás ve správnou chvíli přesvědčí, že váš názor není správný. Měli jsme o tom sáhodlouhou debatu. Nakonec mi říkali, že to je mé zákonné právo a že soudce Pacovský mě nebude chtít nikdy pustit. Pokud prý existuje šance, tak u soudu, který má větší nadhled. Což je vrchní nebo Ústavní soud. Na mě to také působí, a je to můj dojem, že předseda senátu (Robert Pacovský, pozn. red.) to bere jakýsi výtah ke kariéře.

Takže byste ho zařadil do té škatulky "nová justice", o níž jste mluvil ve své výpovědi před soudem?
Teď ještě bych ho neškatulkoval. Ale na mě působí dojmem, že si zatím nedokázal vybudovat nadhled nezávislého soudce. To neznamená, že během procesu nezačne vystupovat jinak. A je to spousta věcí - přesně jak se ke mně choval u té vazby. To byly úplně umělé důvody. I to časování procesu. Ono je to nesmírně náročné, uondávající, to víte sám. Ale vy můžete jít z domova nebo z kanceláře. Z vězení vás vezou o dvě hodiny dříve, pak vás vlečou v řetězech, to také není nic, že by to člověk musel zažívat několikrát denně. Soudce vůbec nebere ohled na to, že lidé,  co si projdou takovým martyriem, jsou zcela vyčerpaní.

David Rath při rozhovoru s redaktorem iDNES.cz
David Rath při rozhovoru s redaktorem iDNES.cz

Něco se na mě chystalo, tušil jsem to

Soudce vrchního soudu Josef Hlaváček ještě v srpnu zdůvodňoval vazbu tím, že pakliže existuje pouhé podezření, že byste mohl uprchnout, měl byste ve vazbě zůstat. Kde podle vás nastala změna?
Nemám k dispozici písemné zdůvodnění, takže si vůbec netroufám odhadovat. V každém případě si vážím té statečnosti, protože někomu od začátku tohoto případu stálo za to nasadit všechny ty vrtulníky, desítky těžkooděnců, to muselo stát strašné peníze. Přitom když dneska vidíte ten výsledek, tak škoda žádná nevznikla, zakázky nebyly předražené a probíhaly podle zákona. A dneska se dohadujeme, jestli ty peníze byly úplatkem. Pak tedy za co? Anebo jestli to byly třeba nějaké sponzorské dary na volby.

Ten cirkus kolem toho, který někdo musel vymyslet, naplánovat, realizovat, samozřejmě působí na celou veřejnost, na soudce. Myslím, že zvítězil zdravý rozum, ale i do značné míry odvaha.

Kdo mohl být pomyslným mozkem toho "cirkusu"?
Dnes jednoznačně víme, kdo si na tom udělal kariéru.

Můžete být konkrétní?
Nechci jmenovat, ale myslím, že kdo sleduje tuhle kauzu od začátku, tak ví, kdo si na tom kariéru udělal, jaké má vazby, myslím třeba i do politiky, a podle toho si to lidi můžou ohodnotit sami. Opravdu teď nechci nikoho jmenovat.

V pondělí jste prohlásil, že soud má rysy politického procesu. Co vás k tomuto přesvědčení přivedlo?
I v odposleších opakovaně hovořím k doktorce Pancové a možná i doktoru Kottovi, že mám zprávy, že se připravuje nějaká provokace. Že máme být terčem připravené akce, kde má jít o korupci. Tyto informace jsem měl a byly mi tlumočeny tak, že má jít o akci na politickou objednávku, že tam má hrát roli sledování a další věci.

Odkud tyto zprávy, o kterých mluvíte, šly?
Já bych řekl z politických kruhů... Nechci zase říkat konkrétní osoby, asi by jim to nebylo příjemné. Nechci říct, že jsem byl varován, ale bylo mi řečeno: 'Blíží se volby a budou používány i dost tvrdé metody. Buďte opatrní, protože tady někdo na vás má zakázku a chce vás na ní zlikvidovat'. Zakázek zmiňovali několik a jedna z nich byla i rekonstrukce buštěhradského zámku. A já jsem na těch odposleších říkal, že se toto chystá, takže buďte obezřetní a nedělejte nic "špatného", a ještě navíc buďte opatrní, protože někdo na vás může něco připravit.

Do politiky se vracet nechystám, říká David Rath

Zakázky jsem ovlivňovat nemohl, ani nechtěl

Obžaloba tvrdí, že Kateřina Pancová s Petrem Kottem využívali dobrých vztahů s vámi, aby mohli ovlivňovat zakázky...
Víte, já si nedovedu představit, jak by toho mohli využívat. Je zcela normální, že řada lidí, kteří někoho znají a který je nějak postavený, říká: 'My ho známe, my to zařídíme'. Já nevím, jestli oni to říkali nebo ne, já jsem u ničeho takového nebyl.

Pokud paní doktorka Pancová nebo pan doktor Kott, a podtrhuji pokud, operovali mojí osobou, tak čistě teoreticky, protože já jsem pro to nemohl, ale ani nechtěl a nedělal nic, co by nějak vybočovalo z chodu krajského úřadu.

Změní se v důsledku tohoto případu váš vztah s paní Pancovou a panem Kottem?
My se teď nebudeme stýkat, nebylo by to dobré. Nikdo nám to výslovně nezakazuje, ale myslím, že je to i logické. Protože při řekněme paranoie orgánů činných v trestním řízení by někdo přišel s tím, že něco domlouváme. Dokud ten soud neskončí, tak se s nimi osobně stýkat nebudu.

Podle vašeho názoru z jejich strany mohlo být něco nekalého?
Já s nimi samozřejmě nebyl 24 hodin denně. Některé pasáže v odposleších působí velmi podivně, to nemá cenu říkat, že nepůsobí. Ale otázka je, nakolik jsou věrné. Zadruhé, spousta lidí toho nažvaní a natlachá, zvlášť doma. A ještě k tomu, když je to čerstvý partnerský vztah, což tady byl. Všichni se trochu chlubíme, obzvlášť před ženskýma, ženské zase naopak. Já ve finále nevím, jestli oni něco dělali nebo nedělali. Ale oni neměli možnost něco dělat! Tím nechci říct, že neměli možnost někomu něco říkat, ale ten systém neumožňoval do toho nějak zasáhnout.

Když jste však odcházel z jejich domu, tak vás zadrželi s krabicí plnou peněz. Vy říkáte, že jste o jejím o obsahu nevěděl. Jak se tam tedy ty peníze ocitly?
Já nevím, nevím. Když jsem odcházel , tak mi dávali krabici s vínem, dovnitř jsem se nedíval. Kdybych dostával peníze, co by jim bránilo u nich v obýváku říct: 'Tady máš peníze za Buštěhrad'? Nic takového v tom odposlechu není. O obsahu krabice je tam řečeno 'vem si to víno, užij si ho'. Takže já nevím, jestli došlo k záměně u nich. Jestli oni věděli, nebo nevěděli, co je uvnitř. Jestli to tam dali, nebo to tam dal někdo jiný.

A říkal jsem to při zadržení, a na tom si trvám, že jsem asi deset minut nesledoval, co se s tou krabicí děje. Nechci obviňovat policii, jen konstatuji, že nevím, co se s krabicí dělo. Tudíž ty peníze se tam mohly ocitnout v jakékoliv fázi, v jakémkoliv čase.

Nicméně u nich ve vile v Rudné policie našla ve sklepě další desítky milionů.
Vůbec nemám tušení, co to bylo za peníze. Oni se k tomu nevyjádřili. Je to samozřejmě zvláštní, hodně zvláštní, že máte ve sklepě třicet milionů korun. Ale opět - byly to jejich peníze, jejich rodiny, známých? Nevím, já u nich ve sklepě nikdy nebyl.

Když nastoupím do vězení, ať Jirát uzná omyl a složí funkci

Žalobce Jirát dál trvá na tom, že uprchnete nebo se budete skrývat. Obáváte se případného trestu natolik, že byste uprchl.
Já pořád doufám, že soud může dobře, i když počítám i s tím, že nemusí. Může se stát cokoliv, to tak bohužel je. Stále věřím tomu, že zvítězí zdravý rozum. Je nesmysl, abych já někam utíkal nebo se skrýval. Mám tady rodinu, děti. To bych utekl a je tady nechal? Nebo bych je vzal se sebou a ony by žily se mnou v nějaké zemljance jako Saddám Husajn? Mám otce, který je starý, těžce nemocný. To je absurdní.

Pan žalobce o tom rád mluví, nemá pro to jediný, byť nepřímý důkaz. A když on to takto kategoricky říká, tak já mám sto chutí ho vyzvat, že za předpokladu, že budu odsouzen a nastoupím do výkonu trestu, zda on složí funkci a půjde dělat něco jiného. Jestli si za tím svým tvrzením stojí natolik, že když já udělám pravý opak, tak odejde ze státního zastupitelství a uzná svůj omyl.

Fotogalerie

Takže svoje zatčení a následnou vazbu si vykládáte jako pokus o politickou likvidaci?
Paní Němcová nechala ve Sněmovně odhlasovat usnesení, že mě vydávají, protože jsem vinen. To není, že jsem podezřelý. To v podstatě zní jako odsuzující rozsudek. Současně už i to rozhodování soudů o vazbě - rok a půl, to není normální. Dobře, měsíc, dva, tři. Ale když někoho necháte ve vazbě osmnáct měsíců, to jste toho člověka v podstatě odsoudil bez soudu. 

Přesto je to podle pana Jiráta pořád nedostatečné.
Já myslím, že podle některých by to měl být i trest smrti. Zvlášť prokurátoři to mají rádi. Oni mají ty vzory, třeba Urválka a tak. Pro ně je všechno málo. Chtěl bych je ale vidět, jak by koukali,  kdyby v tom vězení seděli sami. Jak by vykřikovali, že to je strašné. Ono u toho druhého se to vždy hodnotí lépe, než když se to týká člověka samotného.

Volby a mé propuštění spolu nesouvisí

Jak využijete při obhajobě toho, že jste na svobodě?
Mně to vyrovná šance. Ve vězení nemáte přístup k internetu, těžko se k vám dostávají informace. Když vám obhájci chtějí něco říci, musí se za vámi do věznice vypravit. Nezřídka se stává, že tam čekají hodiny, než vás dovedou. Je to extrémně komplikované, i třeba kvůli maličkosti. Natož, když narazí na něco ve spisu, co s vámi potřebují probrat. 

Policie vás obvinila v nové větvi případu. Vy jste se to pravděpodobně dozvěděl během toho jednání. Jaký byl váš první pocit?
Já myslím, že to bylo účelové. Bylo to takové torpédo. Policie obvinění opírá o dva roky staré odposlechy, které jsou součástí tohoto spisu. V této obžalobě se tvrdí, že jsem jeden den měl od doktora Kotta dostat peníze za něco, ale nevšimli si, že bych měl dostat i za něco jiného. V tom novém obvinění si najednou všimli, že jsem ve stejný den, ve stejnou hodinu a ve stejnou minutu dostal peníze za něco jiného. Je také zajímavé, že se to objevilo čtrnáct dní před volbami. Někdo může říci, že je to náhoda, ale v téhle kauze je těch náhod skutečně hodně.

Sociální demokracii jsem volil s jistým smutkem

Myslíte, že vaše propuštění souvisí se změnou politické situace, prostředí?
Myslím, že ne. V tuto chvíli ani není jasné, kdo bude obsazovat ministerstva. To by jako teorie mohlo platit až po sestavení vlády. Nyní ale ani nevíme , jestli sociální demokracie vládu sestaví, jestli vláda získá důvěru. V tuto chvíli tam z mého pohledu není žádný vystopovatelný důvod.

Jak hodnotíte situaci ČSSD po volbách? Měl jste možnost to sledovat?

Mám pocit, že ten vývoj nejde dobrým směrem. Společnost je čím dál víc roztříštěnější, což odráží i počet stran, které jsou nyní ve Sněmovně. Žádná z nich není dominující silou, což znamená, že v té společnosti nenajdete převažující názor. Když si vezmete, že vítěz má dvacet procent, odečtete od toho lidi, kteří ani nešli k volbám, tak vítěz, jestli to dobře počítám, odráží názor zhruba jedenácti procent populace. To je zoufalé. Tady se vláda bude opírat o hlavní sílu, která má deset procent. Ty ostatní jsou na tom ještě hůř.

Koho jste volil?
S určitým smutkem jsem zůstal věrný sociální demokracii.

Co říkáte k roli prezidenta?
Je to velký hráč a všichni musí počítat s tím, že na sebe bude chtít stáhnout co nejvíce moci. Můžeme se na to dívat ze dvou stran. Přijde-li jestřáb k hejnu slepic, tak je otázka, zda se máme zlobit na jestřába, nebo na ty slepice. Je myslím potřeba, aby ti politici, kteří teď získali mandát a budou skládat vládu, si vykolíkovali hřiště z té své strany. Aby to, co je prezidenta, bylo prezidentovo, a co je vlády, bylo vlády. K tomu je třeba silných, rozhodných osobností.

Jsou tam takové?
Uvidíme.

Máte přeci jen určitou zkušenost z politiky...
Vždycky můžete být příjemně překvapen.



Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.