Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vodu si musíme šetřit na extrémní sucho. Pomáhají i žížaly, říká Cílek

  2:15aktualizováno  2:15
Česko kvůli změnám klimatu a přibývajícím extrémním výkyvům v počasí musí lépe hospodařit s vodou. A to jak v nádržích či půdě, tak i ve městech, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz geolog Václav Cílek. Úspory by podle něj přineslo i splachování záchodů dešťovou či odpadní vodou. Upozornil také na důležitost žížal.

Sucho se podepsalo letos v létě i na požárech polí (ilustrační foto). | foto:  Dan Materna, MAFRA

Jak se proměňuje klima v naší oblasti a přichází více extrémů?
Za posledních sto let pozorujeme zvýšení teploty o víc jak jeden stupeň Celsia. Není to příliš, ale mezi klimatology se očekává, že právě tempo klimatických změn se v příštích desetiletích zrychlí. Neznamená to jednu katastrofu za rok či za pět let, ale změnu to přeci jenom znamená.

V České republice pozorujeme poměrně malé klimatické změny. Množství srážek roste možná jenom o dvě nebo tři procenta, je to v rozmezí statistické chyby. Mění se ale distribuce srážek v průběhu ročních období. Vezměte si příklad Středozemí, které má zhruba stejné množství srážek jako u nás nebo o něco málo menší. Většina srážek spadne za dva za tři zimní měsíce a pak je tam celé léto sucho. To znamená, že musíte zadržet vodu pro zbytek roku. Proto jsou všude cisterny a systémy sběrných kanálků, cest a ploch.

Václav Cílek

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Poté se zabýval studiem lunárních hornin a krasových sedimentů a minerálů. V současnosti pracuje v Geologickém ústavu Akademie věd ČR, v letech 2004 až 2012 byl jeho ředitelem. Od 80. let se věnuje environmentální geologii a klimatickým změnám. Zaměřuje se i na popularizaci vědy.

Geolog Václav Cílek (23. října 2015).

Jak se můžeme připravit na dopady změn klimatu?
Základní strategie pro sucho i pro povodeň je vlastně velmi podobná. Jde o zachycení vody, ať už v rybnících, nádržích a zejména v celé ploše krajiny. Když teď bylo sucho, tak se hodně mluvilo o malých vodních nádržích a přehradách. Je to přitom pouze část problému, protože rybník ovlivňuje vegetaci do vzdálenosti 100 metrů. Vodu ale potřebujete zachytit všude. To znamená dobře orat, zabránit hutnění půdy, udržovat dobrou vodohospodářskou funkci lesa. Jsou to všechno věci, o kterých se mluví mnoho let. Platí, že se malé extrémy dají zmírnit. Jde o dvacetileté povodně nebo krátkodobá sucha. Zmírnění velkých extrémů závisí na schopnosti hospodařit s vodou v krajině, ve městech a kde to jde.

Proč jsou důležité právě vodní nádrže a rybníky a jakou mají funkci?
Důvodů je několik. Vltavská vodní kaskáda má význam, když jsou v létě hodně malé průtoky vod. Můžete dodávat vodu, aby byl zachovaný minimální průtok. V historii byla období, kdy řeky téměř vyschly. Týkalo se to i velkých toků jako Vltava nebo Labe. Potom máte systémy jako kaskáda třeboňských rybníků. Výpočty ukázaly, že při povodních v roce 2002 zadržely více vody než přehrady na Vltavě. To znamená, že malé vodní nádrže mají schopnost zmírňovat nebo zprůměrovat vlnu, která prochází krajinou.

V létě mohou nové rybníky sloužit jako protipožární nádrže anebo je lidé mohou využít ve chvíli, kdy je zakázáno zalévání zahrad. Čerpáním vody z vlastních zdrojů mohou lidé zachránit svou úrodu. Poslední výhoda rybníku je, když je blízko vsi. Pak pomáhá udržovat stabilní hladinu ve studních.

Extrémně horké a suché léto 2015

Má česká krajina dostatek spodní vody?
Musíme rozlišovat hloubku zásobníků. První na řadě je zásoba vody v půdě. Když zaprší, déšť pronikne 20 až 50 centimetrů hluboko. Podstatné je, když prší dlouho a zejména když je tady sníh. Vlhká zóna se pak prohloubí natolik hluboko, až se propojí se zásobníkem, který je několik jednotek i desítek metrů hluboko. Tehdy je ve studních vody dostatek.

Nejhorší situace byla třeba letos na jižní Moravě. Bylo velké sucho, pak zapršelo, bylo 100 milimetrů srážek, ale voda rychle odtekla. Povrchová vrstva do hloubky 40 centimetrů opět posléze rychle vyschla a za deset dní už zase bylo sucho. Takže my potřebujeme nejenom srážky, ale zejména ty mírné a déletrvající srážky, které způsobí, že se zvodní celý půdní profil až do úrovně studní.

Sucho pokračuje

Intenzita sucha se v týdnu od 11. do 18. října zlepšila zejména v západních Čechách a na jižní Moravě. Přesto v řadě regionů přetrvává nedostatek vlády v půdě.

„Protože podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by se srážky i teploty měly pohybovat okolo dlouhodobého normálu, bude v horizontu 4 týdnů stav zásob půdní vláhy spíše setrvalý, tj. nadále dosti až extrémně nízký,“ uvádí v aktuální zprávě projekt Intersucho.

Jak by mohlo vypadat zadržování vody ve městech?
Hodně se mluví o sbírání takzvané šedé vody (odpadní voda neobsahující fekálie a moč, která odtéká z umyvadel, van, sprch či dřezů, pozn. red.) nebo dešťové vody. Mohou se s ní zalévat záchody anebo ji používat jenom na zavlažování a to i v době, kdy to je zakázané.

Má to tři pozitivní dopady. Prvním je, že pokud přijde velký déšť, tak zmenšujete povodňovou vlnu, protože zachytíte příval srážek. Druhá věc je, že šetříte pitnou vodu, se kterou se jinak splachují záchody. Řadě lidí to přijde nemravné, zvláště těm, kteří navštívili Indii. Další podstatnou věcí je, že na každý kubík vody potřebujete množství energie. Voda se někam čerpá a upravuje se. Když šetříte vodu, tak šetříte i energie a vypouštíte méně oxidu uhličitého do atmosféry.

Mohla by se Česká republika potýkat s nedostatkem vody?
Pokud se ptáte na okamžitou situaci, tak teď několik dnů jemně mrholilo. Voda v řekách nešla příliš vysoko. Byl to optimální déšť, který padá a vsakuje se. To je důležité. Je pravděpodobné, alespoň podle britské BBC, že nás čekají dva teplejší roky. Není to úplně jasné, protože v zimě tohoto nebo na jaře příštího roku by se mohl projevit vliv El Niňa (klimatický jev, který se objevuje v rovníkových oblastech Tichého oceánu, pozn. red.).

Když bude teplá zima, hrozí za rok katastrofální sucho, varuje klimatolog

Na jižní polokouli obecně způsobuje o něco teplejší počasí, protože se na povrch oceánu dostává hodně teplé vody. Také k nám ale přináší deště. Povodně roku 2002 byly dávané do souvislosti se silným El Niněm na jižní polokouli. Jev sice nezasahuje až k nám, ale urychluje proudění přes Atlantský oceán, takže se z Atlantiku sebere více vody a transportuje se například do střední Evropy.

Nejde spoléhat jen na vládu, starat se musí i obce a jednotlivci

Vláda schválila strategii pro boj se suchem. Navrhuje například obnovu malých vodních nádrží, remízů a mokřad (více čtěte zde). S tím souhlasíte?
Rámcově je ta strategie dobrá. Měli bychom si dávat pozor na to, že každý sní o velkých investicích. Pozornost se automaticky upře na velkou a většinou krátkodobou investici, zatímco péče o krajinu je záležitost deseti až dvaceti let. Není možné udělat změny v krajině rychle, trvá to postupně. Je potřeba dlouhodobý a cílevědomý přístup.

Češi připouštějí, že se klima mění

Více než polovina Čechů věří tomu, že se globálně mění klima, a většina veřejnosti se také domnívá, že vývoj klimatu ovlivňuje člověk svou činností. Průměrný Čech si změnu klimatu spojuje s celou řadou hrozeb, ale má tendenci si myslet, že dopady ovlivní lidi na jiné části planety. Vyplývá to z průzkumu, který ve středu na tiskové konferenci zveřejnila Katedra enviromentálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zúčastnilo se jej přes 2 tisíce respondentů.

Zdroj: ČTK

Věříte, že se podaří přijmout takovou koncepci, která se bude skutečně plnit?
Myslím si, že se na to ptáte z klasické středoevropské perspektivy, kdy na vládě vyžadujeme, aby pro nás něco udělala. Ve skutečnosti ta péče začíná už tím, že si třeba na parkoviště nedáte betonovou podlahu, ale že tam budete mít perforované dlaždice.

To znamená, že péče o krajinu není záležitost vlády, je to záležitost vlastníků půdy, municipalit a teprve v případě velkých opatření, jako jsou přehrady, se o to stará vláda. Nemůžeme čekat, až se vypíšou nějaké dotační pobídky. Musíme se podívat, kde hoří koudel. Týká se to i toho, když padají přívalové deště. Dost často padají na různé lesní svážnice, které vymílají a erodují. To znamená, že něco by měly dělat především místní samosprávy, protože jsou to jejich studně a jejich oblasti.

Mohou něčím přispět i jednotlivci, například zahrádkáři?
Myslím si, že to už dělají. V tomto okamžiku péče o krajinu začíná tím, že kompostujete, máte organické hnojivo, které vpravujete do půdy a ta pak lépe vsakuje vodu. Hůř pouští živiny, protože na organiku se váže jak voda, tak třeba syntetická hnojiva, která se pak méně vymývají do vodotečí. Půdě schází organická hmota, která jí dává určitou strukturu, vytváří póry. Je tam více živin, žížal a mikoorganismů. Voda se pak mnohem líp vsakuje. Dokonce jsou výpočty, kolik vody se při dešti vsákne skrze díry po žížalách. A ukazuje se, že je to doopravdy hodně.

Mohou něčím přispět lidé ve městech? Pomohlo by šetření s vodou?
To je neurčité. Pokud budete šetřit vodou, tak vám firmy vodu zdraží, protože musí být ziskové. Spíš je lepší, když se lidé o svou zahradu starají a mají ji v pořádku. Také když se staví velká betonová plocha, mělo by se nějakým způsobem zajistit, aby se voda třeba napouštěla do nějaké nádrže či vsakovací rýhy a aby zůstala na tom místě.

Sucho odhalilo na Orlíku zatopené vesnice (12. října 2015):



Témata: Počasí, povodně




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.