Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Doufáme, že nám Česko pomůže do EU, říká srbský velitel z války o Kosovo

  14:34aktualizováno  14:34
Zoltán Dani nepovažuje požadavky Evropské unie, které jsou pro Srbsko nezbytné pro vstup do EU, za férové. "Jsme pod hodně velkým tlakem. S Českem nás pojí dobré vztahy. Doufáme, že nám pomůže na cestě do EU," říká bývalý srbský velitel z války o Kosovo, jenž ve své době dokázal sestřelit "neviditelný" americký letoun, s jehož pilotem se později seznámil a stali se z nich dobří přátelé.

Bývalý velitel srbské armády Zoltán Dani na návštěvě v Praze. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Mezi Srbskem a Kosovem zrovna probíhají debaty o dohodě, která má stanovit konečnou podobu urovnání vztahů mezi dvěma státy, jež dřív byly jedním. Jak to vnímáte vy jako Srb, který ve válce o Kosovo v roce 1991 bojoval?
Víte, to je opravu těžká otázka. Je to pro mě velmi emotivní téma. Jsem patriot a pro něj je těžké, když ztratí část území. Je to o to horší, že se do toho pletou další strany, které na Srbsko vyvíjí tlak.

Zoltánův příběh

Srbský plukovník Zoltán Dani se jako velitel 3. baterie 250. brigády protivzdušné obrany zúčastnil války v Kosovo. Dne 27. března 1999 při obraně Bělehradu sestřelil díky upravenému ruskému radaru vysoce sofistikovaný “neviditelný” letoun F 117 Nighthawk. V roce 2004 odešel do výslužby a od té doby se věnuje rodinné pekárně a rozvoji agroturistiky v rodném Skorenovaci. Svět překvapil po 12 letech od konfliktu, když se sešel a spřátelil s americkým pilotem sestřelené stíhačky Dalem Zeljkem.

O svém příběhu přijel vyprávět na sobotní konferenci TEDx Prague a vznikl o něm i dokument nazvaný Druhé setkání (The Second Meeting).


Celý jeho příběh čtěte zde.

Jsou to však podmínky, které Srbsko dostalo, aby mohlo vstoupit do Evropské unie...
Ano je to tak. Jsou to kroky na cestě k Evropské unii, kterou si Srbsko vybralo pro svou budoucnost. Místo v Evropské unii je pro Srbsko samozřejmé, ale musíme být opatrní. Potřebujeme mít normální podmínky. Ne být pod takovým tlakem, pod jakým teď jsme. Hodně se na nás tlačí a to není dobré. Podmínky, které musí Srbsko splnit, pro něj nejsou příliš fér. Ale myslím si, že si nakonec dokážeme vyjednat kompromis, stejně jako další země. Česká republika a Srbsko mají dlouhodobé dobré vztahy. Spolupracujeme v mnoha ohledech, máme i podobný jazyk. Proto doufáme, že Česko Srbsku pomůže na cestě do Evropské unie.

Vy sám tedy přes svou skepsi vstup Srbska do EU podporujete?
Ano. Kromě toho pocházím z Maďarska a mám dvě občanství. S maďarským pasem vlastně už v Evropské unii jsem.

Minulý měsíc se prezident Srbska Tomislav Nikolič omlouval za masakr ve Srebrenici, jak vnímáte tuto změnu dosavadní politiky?
Rozhodně dobře. Sklonit hlavu a říci promiňte není těžké, pokud to má napomoct míru. Musí se to však udělat s určitou důstojností. A to Tomislav Nikolič dokázal.

Pokud jde o současné konflikty, co říkáte na nynější situaci v Sýrii? Jste pro zahraniční intervenci?
Situaci v Sýrii sleduji velmi pozorně, ale nejsem si jistý. Z jedné strany média příliš kritizují politický systém v Sýrii. Stejné, jako to dělala v Srbsku v roce 1991. Média vytvářejí velký tlak a to, co píší, nepopisuje skutečnou situaci v zemi. Některé informace příliš nafukují. A mohou to být věci, které jsou výhodné pro protistranu. Během kosovského konfliktu tak média Srbsko poškodila. Ve všech typech války, se média využívají na propagandu, proto váhám. Nemůžeme vědět, jak to tam ve skutečnosti je, když tam nežijeme. Nerad souhlasím s vojenskými zásahy, zvláště s těmi útočnými. Na celém světě by bylo méně válek, kdyby si každá země řešila problémy sama. Na svém území, v rámci svých hranic, jak sama chce a se svými soudy.

Neuvěřitelné setkání

Vy sám už jste projevil jistou dávku velkorysosti a odvahy postavit se někdejšímu nepříteli čelem. Setkal jste se s pilotem "neviditelné stíhačky", kterou jste v březnu 1999 během války o Kosovo sestřelil. Jak tento nápad vznikl?
Byl to nápad mého syna Atily. Viděli jsme Dala Zeljka v televizi při natáčení dokumentu se Zeljkem Mirkovičem. On zrovna vyprávěl, jak se ze sestřelené stíhačky zachránil. A syn najednou řekl: "Co bys tomu řekl, kdyby ses s ním setkal?".

Válka jako sport

Byl to nápad Zoltánova syna Atily, že by se dva někdejší protivníci měli setkat. Jak na to přišel? "Víte, já dělám sport. A po každém zápase, ať už prohrajete, nebo zvítězíte, jdete k soupeři a podáte si ruku. A jste zase přátelé. Oni bojovali ve válce každý za svou zemi, protože to byla jejich povinnost. Ale válka už skončila, tak jsem si říkal, že je na čase, si podat ruce," říká.

Co jste odpověděl?
Byl jsem tou otázkou dost zaskočen, ale řekl jsem: dobře, pojďme se domluvit. Mirkovič v této scéně zachytil něco velmi silného. Po natáčení se mě zeptal, jestli se s ním chci skutečně setkat a pak se v téhle věci velmi angažoval. Řekl, popřemýšlej o tom, jestli chceš, může to být náš další projekt.

Bylo to pro vás těžké?
Dal mi na rozmyšlení tři dny. Bylo to velmi těžké morální rozhodnutí. Setkat se s nepřítelem, či ne? Ale pro Dala to muselo být ještě těžší, protože on byl ten poražený a já vítěz. Potom jsem si uvědomil, že druhé setkání může být dobrý příklad přátelství, míru a jednoty a souhlasil jsem.

Jak to probíhalo?
Prvně jsme komunikovali přes internet, vyměňovali si e-maily. Psali jsme si o normálních věcech. O rodině, dětech, kamarádech, abychom se lépe poznali. Až potom Dale přijel za mnou do pekárny. Když dorazil, zasalutovali jsme si jako vojáci, pak jsme si potřásli rukama a objali se. Zeptal jsem se: jaká byla cesta? A Dale řekl: Dobrá. Řekl jsem mu: co chceš teď dělat? A on, že neví. Takže máš chvilku, odpověděl jsem. On přitakal, tak mu povídám: Tak mi pojď pomoct do pekárny. A společně jsme upekli štrúdl.

Jak často se teď vídáte?
U Dalea v New Yorku jsem byl minulý rok v květnu, Dale byl u nás v říjnu. Takže tak dvakrát ročně.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.