Jiří Dienstbier v Show Jana Krause

Jiří Dienstbier v Show Jana Krause | foto: FTV Prima

Dienstbier: Byl bych pro adopce bez ohledu na sexuální orientaci páru

  • 1963
Jiří Dienstbier míří na pozici ministra pro lidská práva. Rád by změnil stav, kdy jsou podle něj diskriminovány páry stejného pohlaví. "Byl bych pro to, aby se adopce umožnila bez ohledu na sexuální orientaci páru, který adoptuje," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Dienstbier.

Budete ministrem pro lidská práva. Jaké vidíte v této oblasti priority?
Začal bych od takové symbolické věci. Navrhl bych vládě, aby odstoupila od požadavku na sjednání výjimky z Lisabonské smlouvy, respektive z Listiny základních práv Evropské unie, z hlavy IV, která je nadepsána solidarita a upravuje základní práva. Právo na přístup ke zdravotní péči, právo na přístup ke zdravému životnímu prostředí. Pokud chce Česká republika vážně přistupovat k ochraně lidských práv, tento akt je velmi důležitý.

Teď mluvíte o "Klausově výjimce", aby podepsal Lisabonskou smlouvu...
Přesně tak. Nevidím důvod, proč by čeští občané měli být v rámci Evropské unie občany druhé kategorie.

Budete také navrhovat, protože jste se v té věci angažoval už jako senátor, aby i homosexuální páry mohly adoptovat děti?
Současný stav je protiústavní. Přinejmenším je třeba řešit to, co už ve Sněmovně bylo před jejím rozpuštěním. A to je řešení situace dětí, které žijí v rodině složené z osob stejného pohlaví, kde jedna z těchto osob je biologickým rodičem dítěte. Tam jde opravdu o ochranu zájmů samotného dítěte. Ne o to, jestli dojde k adopcim, tedy vlastně příchodu dítěte k biologicky cizím lidem do homosexuálního svazku. Byl bych i pro to, aby se adopce umožnila bez ohledu na sexuální orientaci páru, který adoptuje. Je třeba vždy posuzovat zájem dítěte.

Povolili byste homosexuálním párům adopci dětí?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 20. ledna 2014. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 4035
Ne
Ne 3852

Takže v tomto směru budete předkládat nějaký návrh do vlády?
V každém případě v minimalistické variantě, která se týká osvojení tam, kde dítě žije s párem, kdy jeden z nich je biologický rodič.

Umím si představit debatu o kvótách na kandidátkách

Jak se díváte na zavádění kvót pro rovné zastoupení osob různého pohlaví například v politice?
Možná to ani není nejpodstatnější, možná je důležitější vytváření předpokladů, aby se v profesní oblasti muži a ženy mohli uplatnit stejně. To jsou věci, které máme v programu. To je třeba zajištění toho, aby pro každého bylo místo v jeslích nebo ve školce, aby oba rodiče mohli budovat profesní kariéru. Nepochybně sem patří i téma kvót.

Myslím, že v situaci, kdy nikdo nebude zpochybňovat, že schopnosti mužů a žen jsou rovnocenné, i dosahované vzdělání je stejné, nebo dokonce někdy mezi ženami je vyšší, je těžko odůvodnitelné, aby bylo o tolik menší jejich zastoupení ve veřejných funkcích. Umím si představit debatu o kvótách na kandidátních listinách. Ta debata bude jistě složitá, ale stanovit minimální zastoupení obou pohlaví na kandidátních listinách by bylo dobré. Kvóty do této úvahy patří.

Ulicemi českých, moravských a slezských měst pochodují čas od času pravicoví extrémisté. K nimž se přidávají i další lidé, kteří nejsou spokojeni s tím, že stát není schopen řešit problémy romské menšiny. Co byste s tím jako ministr pro lidská práva chtěl dělat?
Jako ministr těžko nabídnu řešení, které by během pár měsíců nebo roku vyřešilo situaci. Jakýkoli smysluplný postup je na několik let a skládá se z celé řady věcí. Pokud chcete vyřešit problémy sociálně vyloučených lokalit, což se netýká jen romské menšiny, tak potřebujete řešit celou řadu témat. Téma sociálního bydlení, je to otázka lichvy a předlužení obyvatelstva, exekucí...

Čím byste začal?
Je třeba řešit to celkově. Jednotlivostmi to řešitelné není, ale dlouhodobým strategickým přístupem k řešení těchto témat ve vzájemné vazbě. Patří tam otázka vzdělávání, aby děti ze sociálně vyloučených rodin dosáhly na vzdělání podle svých schopností  a aby nebyly handicapovány nižší mírou sociálních dovedností. Čili tím, z jakého prostředí pocházejí.

Naléhavý je chybějící zákon o sociálním bydlení

Ale vy ty věci budete muset schvalovat postupně, takže něčím budete muset začít.
Neumím vypíchnout jednu věc, která je nejdůležitější. Co je jistě naléhavé, je chybějící zákon o sociálním bydlení, kde je třeba najít dohodu mezi státem a obcemi, které potřebují podporu od státu, včetně finanční. Jinak by to nemohly zvládnout. Je možné rychle řešit problémy v oblasti exekucí, zejména zásadní snížení nákladů, které souvisejí s vymáháním pohledávek. Jistě se vláda bude zabývat tím, jak znovu spojit výplatu sociálních dávek s terénní sociální prací. Bez toho je ten systém nefunkční.

Spojenci. Neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Dienstbier a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve volebním štábu v Lidovém domě v Praze.

Uvědomujete si, že vaším handicapem v této věci bude, že naladění většinové populace není vůči lidem ze sociálně vyloučených lokalit úplně přátelské?
To si uvědomuji, že to naladění není úplně příznivé. Dokonce i chápu, že v těch místech, kde jsou problémy související se sociálním vyloučením, to napětí vyvolává. Ale je potřeba nedělat populistické kroky a pomoci jak lidem v sociálně vyloučených lokalitách, tak v okolí, kteří na situaci také doplácejí.

Zeman mi termín nedal, má nominace je asi bezproblémová

Hodně se o vás mluvilo, že budete spíše lídrem ČSSD pro eurovolby než novým ministrem. Byla tato možnost ve hře?
Tu debatu jsme vedli a v závěru bylo jasné, že to musí být buď vláda, nebo lídr kandidátky do Evropského parlamentu. Nakonec po dlouhých debatách a vyhodnocení situaci jsme se jednoznačně dohodli, že budu nominován do vlády.

Už máte u prezidenta Miloše Zemana, který chce zpovídat kandidáty do vlády, domluvený termín schůzky?
Termín zatím domluvený není, na rozdíl od všech mých kolegů, kteří byli nominováni. Z toho dovozuji, že moje nominace je naprosto bezproblémová a nepotřebuje další vysvětlování.

Rozhovory iDNES.cz

Server iDNES.cz v příštích týdnech přinese rozhovory se všemi kandidáty na ministry v nové vládě. Seznam rozhovorů se tak bude postupně rozšiřovat.

Dosud nebyla jmenována celá vláda. Je to uvnitř ČSSD argumentem pro to, aby byla upravena Ústava?
Z čeho mám trochu nepříjemný pocit, je to, že se protahuje jmenování nové vlády, období nejistoty a nelegitimní Rusnokovy vlády. Bylo by už žádoucí, aby se Česká republika dočkala vlády, která vzešla z volebních výsledků. Jak ve volebním programu, tak v koaliční smlouvě máme, že budeme usilovat o změnu Ústavy, která bude garantovat zachování parlamentní republiky. Takový návrh ale musí vzejít ze širší dohody politických stran.

Návrhem Sněmovny na premiéra by mohl být prezident vázán

Jak by přesně ta úprava Ústavy měla vypadat, co byste do ní přidal?
Je podstatné, aby se respektovaly výsledky voleb a aby přiměřeně rychle vznikla legitimní vláda. Z tohoto hlediska se můžeme bavit o lhůtách, ale možná ještě důležitější je vymezit pravidla, jakým postupem se vybírá budoucí premiér. Já si umím představit, že jestliže se usnese většina ze všech poslanců na návrhu na premiéra, že by takovým návrhem byl prezident vázán.

ČSSD dlouhodobě slibuje zákon o obecném referendu. Máte takový návrh připravený?
Máme připravenou celou řadu návrhů, které je možné oprášit a předložit. Opět zde především platí, že je zde třeba jednat na širším, než na koaličním základě.

O čem by se podle vás nemohlo konat?
Považuji za naprosto zřejmé, že není možné konat referendum ve věcech Ústavy, aby nikdo nenavrhl zrušení základů demokratického právního státu. Není možné konat referendum o omezení základních lidských práv. Určitě bude debata, nakolik je možné, aby referendum bylo ve věcech daňového nebo volebního zákonodárství.

Dovedl byste si představit referendum o zrušení Senátu?
Neuměl, protože to je právě změna ústavního systému a Ústava je vyvážená, vybalancovaná. Ty jednotlivé moci se moci kontrolují a hlídají. To by třeba někdo taky mohl vyvolat referendum, že se má zrušit vláda a přenést pravomoci na jedinou osobu. A to by asi málokdo chtěl.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video