Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Reorganizace ÚSTR je nezákonná, vedení plýtvá penězi, míní odborář

  17:52aktualizováno  17:52
Plánovaným propuštěním zaměstnanců se vedení Ústavu pro studium totalitních režimů chystá také účelově zbavit svých kritiků, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz šéf Odborové organizace vědeckých pracovníků ÚSTR Petr Blažek. Historici ústavu podle něj navíc po reorganizaci ztratí dosud necenzurovaný přístup k naskenovaným dokumentům.

Důvodem propouštění je rozhodnutí, že digitalizaci již nebude zajišťovat ústav, ale Archiv bezpečnostních složek (ABS). Podle vedení se tak proces zjednoduší a odpadnou „dohady“ mezi ústavem a archivem, kdo za co zodpovídá. Odbory však s tímto vysvětlením nesouhlasí, co je tedy podle vás pravým důvodem propouštění?
Reorganizace je podle našeho názoru nezákonná. Zákon, na jehož základě vznikly ÚSTR a ABS, ukládá těmto dvěma státním institucím úkoly, které mají plnit. Patří k nim i digitalizace dokumentů, kterou ústav zajišťuje po celou dobu od svého založení, tedy již více než šest let. Digitalizace podle mého názoru byla v ústavu vynikající. Podařilo se digitalizovat více než třicet milionů stran a zcela zásadně rozšířit vyhledávací evidence. Případné technické problémy se podle našeho názoru měly řešit mezi oběma institucemi. Místo toho se vedení obou institucí rozhodlo obejít zákon účelovou reorganizací a zamýšlí hromadné propuštění na straně ÚSTR a nabíráním nových zaměstnanců na stejnou činnost v ABS.

Petr Blažek

Odborný pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů, předseda Odborové organizace vědeckých pracovníků ÚSTR. Zabývá se československými dějinami, dějinami odboje a opozice proti komunistickému režimu a československo-polskými vztahy.

Publikoval řadu historických studií, působil jako odborný poradce u vzniku řady dokumentárních a hraných historických filmů. Je autorem či spoluautorem výstav o králích Šumavy, dějinách K-231, Janu Palachovi, případech sebeupálení ve světě, vzniku Charty 77 a procesu s členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1979.

Nechci v tomto kontextu dlouze spekulovat o skutečných motivech. Nabízí se účelové zbavování zaměstnanců, kteří kritizovali v minulosti vedení. Celá řada politiků, především sociální demokraté Jiří Dienstbier a Lubomír Zaorálek, nejprve říkala, že ústav by měl být zrušen, posléze přistoupili k jeho ovládnutí a výrazné proměně. V roce 2012 využili oranžové většiny v Senátu a navolili do Rady ÚSTR přímo své spolupracovníky, kteří následně odvolali Daniela Hermana. Do rady se dostali lidé, kteří jsou jim velmi blízcí. Během dvou let poté odešlo z ústavu, který má okolo 112 zaměstnanců, z různých důvodů asi 33 lidí, nyní budou propuštěni další. Za dva roky má tedy ze státní instituce zmizet téměř polovina zaměstnanců, to je doposud nevídaná fluktuace

Reorganizaci vaše odborová organizace označila za nezákonnou. Budete tedy podávat žalobu?
Nemohu přímo hovořit za zaměstnance, kterých se bude propouštění týkat. Každopádně je všemi možnými způsoby podpoříme.

Jaká je v současnosti atmosféra mezi zaměstnanci a vedením?
Po mezilidské stránce je bohužel velmi špatná. Vedení se bohužel nepodařilo situaci uklidnit, naopak se krize spíše zhoršuje. Je to po této stránce nejhorší situace, jakou jsem v ústavu zažil.

Už jsou známá konkrétní jména lidí, kteří budou propuštěni?
Víme, že se má jednat o 22 osob. V odboru evidence, informatiky a digitalizace ÚSTR má podle ohlášených plánů zůstat z původních 37 lidí jen patnáct, pět z nich má digitalizovat, ostatní se budou starat o webové stránky, provozování sítě a programování. Jejich jména zatím známa až na jedno nejsou. Jediné jméno, které zaznělo, je Radek Schovánek, který má přitom téměř pětadvacetiletou praxi a v ÚSTR pracuje od počátku. Patří k největším znalcům dokumentů StB. Svědčí o tom i skutečnost, že slovenský Ústav paměti národa ho jako jediného odborníka z České republiky požádal, aby svědčil u soudního sporu s Andrejem Babišem. Zároveň je to místopředseda jedné z odborových organizací, která kritizuje vedení ústavu. První náměstek ředitele Ondřej Matějka v médiích na dotaz, zda bude pan Schovánek jako svědek u bratislavského soudu propouštěn, prohlásil, že to je jen náhoda.

Vás osobně se propouštění týká?
V ústavu pracuji jako historik, kteří by propuštěni být plošně neměli. Nyní se jedná o odbor informatiky a digitalizace.

Mluvčí ÚSTR Ryjáček: Změny nezákonné nejsou

Nebudou mít badatelé ÚSTR ztížený přístup k dokumentům, když budou přesunuty z ÚSTR do ABS?
Změní se pouze to, že někteří badatelé nebudou mít exkluzivní přístup do úložiště digitalizovaných kopií. Přístup bude pro všechny badatele stejný.

Není ale správně, že historici ÚSTR mají k dokumentům exkluzivní přístup, když jejich zkoumání je pro ně hlavním úkolem?
Jejich úkolem to je, ale ne za cenu, že ostatní budou omezeni. Ať je historik odkudkoli, tak by měl mít materiály k dispozici stejně.

Co říkáte na argument, že reorganizace je ekonomicky nevýhodná, protože lidem propuštěným z ÚSTR se bude platit odstupné a zároveň se na tutéž práci přijmou noví lidé do ABS?
To je v podstatě pravda. Ale není to možné jinak provést, protože archiv a ústav jsou dvě instituce. Tato cesta ale rozhodně nemůže být označena za nezákonnou.

Z ÚSTR bude propuštěno 22 lidí. Kolik z nich přijme ABS?
To se zatím neví, jednání ale začne brzy. Vedení ústavu bude rádo, když archiv vezme hodně lidí z ústavu, ale lidé soustavně vystupují vůči archivu tak, že si možnost přijetí ztěžují. Mezi ústavem a archivem je léta jakási nevraživost.

Proč jste se v pátek dopisem obrátili na Andreje Babiše? Jak to může řešit?
Podle sdělení ředitele Zdeňka Hazdry navýšil v létě 2014 Andrej Babiš jako ministr financí po osobním rozhovoru finanční prostředky v návrhu příslušné kapitole státního rozpočtu. Pokud bude schválen rozpočet, bude vedení ÚSTR disponovat prostředky na hromadné propouštění a ABS prostředky na nabírání nových zaměstnanců, ačkoliv se jedná o jednu kapitolu státního rozpočtu a prostředky mají být v obou případech vynaloženy na stejnou činnost. Vyzvali jsme pana ministra financí k jednání, abychom zjistili, zda byl skutečně informován o hromadném propuštění v ÚSTR a současném nabírání nových lidí v ABS a zda tedy souhlasí s nehospodárným využíváním finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Ústav se v krizi nachází již dlouho, čím si to vysvětlujete?
Byť měl ÚSTR určité problémy již předtím, zásadní krize začala jednoznačně odvoláním Daniela Hermana z funkce ředitele a od té doby se bohužel stále prohlubuje. Když byl ředitelem Daniel Herman a jeho prvním náměstkem renomovaný historik Eduard Stehlík, byla situace v ústavu jednoznačně nejlepší za celou dobu existence. Dokázal situaci uklidnit, pak ho ale paradoxně odvolali s tím, že údajně neumí řídit lidi. Hlavní problém pak spatřuji ve způsobu obsazování Rady ÚSTR. Zatímco v polském Ústavu národní paměti sedí v podobné radě šest vážených profesorů, dva docenti a jeden doktor, u nás převažují bývalí politici či spolupracovníci politiků bez adekvátního vzdělání a životních zkušeností.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.