Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Evropě by ebola tolik nezabíjela, může ale zmutovat, říká epidemiolog

  19:05aktualizováno  19:05
Nynější epidemie eboly v západní Africe si vyžádala víc obětí než kterákoli jiná předtím. Po Guineji, Libérii a Sieře Leone hlásí první úmrtí také největší africká metropole, nigerijský Lagos. Jestli hrozí rozšíření eboly i mimo kontinent a jak je Česko na případnou nákazu připravené, odpovídá v rozhovoru pro iDNES.cz epidemiolog Roman Prymula.

Personál zdravotnického zařízení Lékařů bez hranic v Kailahunu se chystá podat jídlo pacientům drženým v karanténě (20. července 2014). | foto: Reuters

Světová zdravotnická organizace aktuálně ve čtveřici zemí západní Afriky eviduje na 1 200 případů nákazy ebolou, přičemž bezmála 700 lidí jí podlehlo. Je to opravdu tak závažná epidemie, jak zní z místa?
Kritéria pro epidemii jsou mnohem mírnější, obzvlášť u takto nebezpečné nákazy. Pokud mluvíme o víc než tisíci lidech, tak je to jednoznačně epidemie. A v případě eboly je to už skutečně velká epidemie.

Roman Prymula

Roman Prymula

Profesor Roman Prymula je přední český epidemiolog a vakcinolog.

V minulosti působil mimo jiné jako předseda poradního sboru hlavního hygienika pro epidemiologii nebo jako člen biologického poradního výboru Ústředního krizového štábu.

V současnosti je ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové a předsedou České vakcinologické společnosti.

Zdroj: Wikipedia

Pokud by se virus eboly dostal do jiného klimatického pásma, řekněme třeba do Evropy, byl by schopen šířit se stejně jako v Africe?
Je třeba říci, že tady jsou podmínky trochu jiné, takže by to nikdy nedosáhlo takto dramatického rozměru. Podobné viry hemoragických horeček se už dostaly do Evropy v minulosti opakovaně, ale nikdy to nemělo charakter takto masivní epidemie. Byla to vždycky otázka několika málo jedinců.

Jak velkou hrozbu tedy ve skutečnosti představuje nynější epidemie eboly?
Pro region je to velká hrozba. Na druhou stranu pro ostatní kontinenty nevnímám až tak velké riziko. Přestože hovoříme o zvlášť nebezpečné nákaze s obrovskou úmrtností, pohybující se mezi 50 a 90 procenty, tak její zavlečení na další kontinenty, kde by způsobila podobnou epidemii, se mi nejeví jako pravděpodobné.

Mohlo by dojít k zavlečení ojedinělých případů. Přenos ale neprobíhá stejně jako třeba u respiračních onemocnění, tedy vzduchem. Je nutný kontakt s tělními tekutinami nakažených jedinců. Je to obecněji otázka hygienických návyků, které jsou v Africe prakticky nulové. V tomto ohledu tedy nevidím riziko až tak vysoké. Samozřejmě, pokud jde o lékaře, kteří se starají o pacienty, je riziko nepoměrně vyšší, než by hrozilo lidem, kteří by se hypoteticky dostali do kontaktu s nakaženými jedinci třeba na letišti.

I viry podléhají evoluci a můžou mutovat

Nynější epidemie je vůbec největší co do počtu obětí od objevu viru v roce 1976. Proč? Stal se snad virus agresivnějším a smrtelnějším?
Tento virus je sám od sebe nesmírně agresivní. Počet zemřelých i to, jak se šíří, nasvědčuje, že v této oblasti se jeho výbava nezměnila. Samozřejmě, každý virus se ale může vyvíjet. Funguje tady evoluce. Každá změna pak může přinést nějaké větší nebezpečí. Některý kmen může zmutovat formou, která by v běžném prostředí vymizela, ale díky mutaci získá vlastnost, která ho v pozměněném prostředí může ochránit. Oněch mutací je celá řada, naprostá většina jich vymizí, protože pro daný virus nejsou životaschopné. Jsou ale mutace, které přežívají, a některé dokonce můžou vyselektovat vlastnost, která je pro daný virus velmi podstatná. U chřipky třeba víme, že se daný virus mění.

Fotogalerie

Co by se tedy třeba mohlo změnit u viru eboly, pokud by zmutoval?
Teď hovořím opravdu čistě teoreticky a budeme se všichni modlit, aby se tak nestalo, ale mohlo by třeba dojít k tomu, že by se změnila jeho schopnost přenášet se. To nebezpečí tady teoreticky je. Pokud by se teoreticky začal virus přenášet respiračním způsobem, bylo by to obrovsky nebezpečné a epidemie by rázem mohla postihnout celý svět. To jsou věci, které je potřeba monitorovat. Nemyslím si ale, že by se právě toto dělo. Vzhledem k tomu, jak se virus šíří, tak skutečně zůstávají ony charakteristiky zachovány.

Nakažení by byli umístěni do pražské nemocnice Na Bulovce

Pokud by se objevil v Česku někdo, u něhož panuje podezření, že se nakazil ebolou, kde by byl hospitalizován?
Jednoznačně v Praze v nemocnici Na Bulovce. Systém je v současnosti nastaven tak, že takovéto zvlášť nebezpečné případy nákazy, které skutečně ohrožují naši populaci, jsou centrálně hospitalizovány na Bulovce. Máme i vojenské zařízení v Těchoníně (jak to tam vypadá, se můžete podívat zde), které se dá zmobilizovat. Jedinci ale končí primárně na Bulovce, která je v tomto plně dostačující.

Obracejí se lidé často na specializovaná zařízení s podezřením na exotickou nákazu? Kolik jich je odhadem ročně?
Obracejí se, ale není to případ takovýchto zvlášť nebezpečných nákaz. Jsou případy, kdy se lidé vracejí z tropických oblastí a můžou mít třeba choleru, nebo hemoragické horečky. Myslím si ale, že jsou to jednotky až desítky lidí ročně.

Jak je nakládáno s biologickým materiálem nakažených osob?
Je zde jasně propracovaný model, jak s ním zacházet, a je snaha, aby byl dotyčný vyšetřován v laboratoři, která je pro to určena. Vzorky se přepravují v dvojích bezpečnostních obalech, aby nemohlo dojít ke kontaminaci. Pak jsou adekvátním způsobem likvidovány. To znamená, že jsou zničeny teplem.

Léčba je jen „kosmetická“, lékaři mohou pouze tlumit příznaky

Ebola dál zabíjí, bojí se jí i Británie

Epidemie eboly od února decimuje trojici zemí západní Afriky. Zatímco v Guineji se podle Lékařů bez hranic počet nových případů podařilo eliminovat, ohnisko nákazy se nyní přesunulo do sousední Libérie a Sierry Leone. Nově hlásí první oběť také největší africká metropole, nigerijský Lagos. Země vyzvala k pohotovosti.

Mezi nakaženými je také několik zahraničních příslušníků zdravotnického personálu. V Libérii nakazil americký lékař z humanitární organizace Samaritan´s Purse a jeho kolegyně. V Sieře Leone podlehl ebole další lékař, jedna z hlavních  autorit podílejících se na boji se smrtícím virem.

Libérie kvůli epidemii již v minulých dnech částečně uzavřela své hranice a zakázala konání fotbalových zápasů. Ve středu pak vláda nařídila zavřít všechny školy a úředníkům, bez nichž se chod státní správy obejde, udělila povinné třicetidenní volno. V některých oblastech byla vyhlášena karanténa. Na plnění nařízení budou dohlížet ozbrojené složky.

Hned několik regionálních aerolinek zrušilo spoje do zemí postižených epidemií. Mezinárodní letecké společnosti zatím žádná mimořádná opatření nezavedly.

Kvůli hrozbě exportu nákazy nicméně britská vláda hodlá svolat schůzku krizového výboru. Oznámil to ve středu britský ministr zahraničí Philip Hammond.

Zdroj: Reuters, ČTK

Jaký by byl pravděpodobný průběh onemocnění u nakaženého?
Po inkubační době od dvou dnů do čtyř týdnů - většinou je ale inkubační doba spíše kratší - vzniká onemocnění. Dochází k výskytu vysokých horeček. V první fázi se mohou objevit svalové bolesti, bolesti v kloubech, břicha i hlavy. Další, co následuje v časné akutní fázi, je třeba zvracení a průjem. Pak už jsou projevy krvácivé. Mohou být jasně viditelné, jako je třeba krvácení do spojivek, ale může jít také o krvácení do vnitřních orgánů, do sliznic a tak dále. To jsou projevy, které dokáží pacienta až usmrtit.

Co je tedy příčinou smrti nakaženého z lékařského hlediska?
Je to zpravidla vícečetné selhání orgánů, protože orgány neplní svoji funkci. Nakažený člověk může prakticky vykrvácet do svých tělních orgánů.

Jak je možné, že tolik lidí na ebolu umírá i navzdory poskytnuté lékařské péči?
Protože neumíme zasáhnout proti vlastní příčině, léčba je pouze podpůrná. Ta spočívá v tlumení příznaků, které se objevují. Je ale třeba si říci, že je to léčba svým způsobem „kosmetická“. Rozhodujícím faktorem je stejně jakási genetická predispozice daného jedince - to, jakým způsobem se s onemocněním vyrovná. V tuto chvíli ovšem nejsme schopni říct, kterých, dejme tomu, 40 procent přežije a kterých 60 procent zemře. Kdyby to bylo v podmínkách Evropy, tak by se nakažený jedinec nepochybně dostal na jednotku intenzivní péče a pravděpodobnost, že přežije akutní fázi, by byla mnohem vyšší, než je v Africe.

Již před několika lety se hovořilo o tom, že američtí vědci dostali zelenou pro klinické testy možného léku na lidech. Je šance, že by se už brzy mohl dostat k nemocným? Připadá v úvahu do budoucna třeba vakcína?
Co se týče léku na ebolu, tak je to složité, protože se jedná o virovou záležitost. Antibiotika tady nefungují. Čas od času se vyskytne virostatikum, to znamená preparát, který funguje i proti virům, ale je jich žalostně málo. Nemám ovšem v tuto chvíli povědomí, že by existoval preparát, který by byl selektivně určen proti ebole. O vakcíně se nepochybně spekuluje, ale opět nemám povědomí o tom, že by byla připravena použitelná vakcína.

O původu viru eboly existují různé konspirační teorie

Panují nějaká omezení také ohledně toho, kdo se může zabývat výzkumem daného viru v laboratorních podmínkách?
Ne každý se dostane k viru eboly, aby ho mohl analyzovat. To je záležitost, která trochu limituje zájem vědců. S chřipkovým virem si může hrát prakticky kdekdo a analyzovat jeho výbavu. Procento laboratoří, které se mohou zabývat výzkumem eboly, je samozřejmě mnohem menší, a i poznatky se proto šíří méně. 

Podařilo se vědcům za bezmála 40 let od prvního případu zjistit původce viru? Spekuluje se i o jeho umělém původu...
Je tady celá řada teorií, jak se virus objevil, a existují i různé konspirační teorie, jestli náhodu nebyl vytvořen uměle. Já si to nemyslím. Řekl bych, že je to přirozená záležitost a že čas od času se prostě setkáváme s viry, které se takovýmto způsobem objeví. Považuji za velmi logické, že jsme je dříve neznali, protože takovéto epidemie mohly probíhat v Africe naprosto izolovaně. Můžeme si představit, že vesnice prakticky vymřela. To je důvod, proč se o ebole nevědělo dříve. Ta nemoc tu ale podle mě určitě byla už předtím.

Proč ovšem nejzákeřnější nákazy, jako je ebola nebo virus Marburg, pocházejí zrovna z Afriky? Má na tom podíl tamní klima?
Je to dáno jednak klimatem i populací, která je tam vnímavější k chorobám z hlediska výživového stavu, imunitního systému a tak dále. Jedná se o kombinaci více prvků a klima k tomu jednoznačně přispívá. Vidíme, že třeba v severních zemích se takovéto nebezpečné nákazy prakticky nevyskytují.

Na léčbu nakažených ebolou se vztahují přísná bezpečnostní opatření:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.