Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V náhodu nevěřím, říká pyrotechnik o explozi muničního skladu

  12:33aktualizováno  12:33
Lidé z vesnic v okolí muničního skladu u Vrbětic museli být opět evakuováni. Na otázku, zdali by nestačil například jen zákaz vycházení, však pyrotechnik a plukovník ve výslužbě Jan Pokorný odpovídá záporně. Kromě hrozby střepin je tu totiž i nebezpečí tlakové vlny, říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Pyrotechnikům se podařilo úspěšně odstranit nevybuchlý dělostřelecký granát ze střechy objektu číslo 11 v muničním skladu ve Vrběticích. | foto: Ministerstvo vnitra

V případě skladů u Vrbětic se mluvilo o uskladnění 13 a 50 tun munice, o leteckých pumách a dělostřeleckých granátech (více čtěte zde). Na jakou vzdálenost taková munice v tomto množství dokáže napáchat škodu?
To máte těžké, protože bychom museli vědět, co konkrétně se tam nachází. Ale to nám nikdo řekne, protože to jsou tajné a důvěrné informace. Letecké bomby a granáty to je takový obecný pojem, protože taková bomba může mít od 50 do 500 kilogramů. Další aspekt je, zda vybuchne munice najednou či vybuchuje postupně. Výhoda je v tom, že ze tří stran každého toho objektu je val ze zeminy, který je kryje a zachytí střepiny.

Mohou mít střepiny takovou sílu, že prorazí okna či dokonce stěny domů okolních vesnic?
To nemusí způsobit jen střepiny. Běžnou záležitostí je rozbití oken tlakovou vlnou. Ta může nastat třeba i při odstřelu baráku. Je to situace, kterou řešíme dost často.

Řešit tedy bezpečnost obyvatel jen tím, že by úřady vydaly zákaz vycházet z domu, by nestačilo?
Určitě ne. Samotné střepiny mohou létat od 500 do 800 metrů. V tomto okruhu je nebezpečí dost velké a my nevíme, co v tom areálu je za munici.

Hrozí nebezpečí i v širším okruhu, než je 800 metrů?
Když našli 150 metrů od centra výbuchu nevybuchlý dělostřelecký granát, tak střepiny mohou doletět 500 až 800 metrů. Jako při bombardování. Střepiny létají nekontrolovatelně vzduchem v určitém okruhu a na všechny strany. A trochu je zachytí valy, proto tam jsou. Nikdo ale určitě nepočítal s tím, že to řachne najednou.

Do skladů ke Slavičínu jste před lety jezdil. Jaké tam tehdy byly podmínky?
Vždy jsem jezdil jen do jednoho. Na příjmu odevzdáte zapalovač, zápalky, dnes i mobilní telefon, protože nálož se dá odpálit i jím. Sedne k vám doprovod, jedete ke skladu, nafasujete munici, jedete zpátky, tam vám vrátí to, co jste odevzdal, papírově to vyřídíte a odjezd. To jsou obecné záležitosti, které platí dodnes.

Jak je možné, že vybuchl v místě i druhý sklad, když munice už měla být odvážena?
Ten druhý výbuch, to je divné. Samo od sebe to bouchnout nemohlo, protože to bylo zkontrolované. Tam musí být od někoho podnět, protože těžko něco takového způsobí třeba pták nebo zvěř. Někdo tam musel nějakým způsobem něco pokazit. Že by se něco stalo při kontrole pochybuji.

Slyšeli jsme, jak je to střežený prostor. Proto mi nejde do hlavy, že by tam jen tak někdo přišel.
Musí existovat přehled lidí, kteří tam za tu dobu od prvního výbuchu vstoupili. Musel by to být někdo třeba od majitele nebo provozovatele. Někdo, kdo tam má přístup. Střežily to civilní bezpečnostní agentury.

Hlídání munice soukromými firmami, není to obecně v Česku riziko?
Většina skladů je napojena na pult centrální ochrany a jsou vcelku dost dobře zabezpečené. Soukromé společnosti, které prodávají munici a trhaviny, provozují takto bývalé vojenské objekty. Třeba na severu Čech.

Kolik jich v Česku může být?
Těžko říci. Ale všichni provozovatelé jsou natolik uvědomělí, že bezpečnost a střežení mají na úrovni a dodržují všechny předpisy a podmínky. Také se tu zatím nic takového jako u Vrbětic nestalo. Proto je divné, že zrovna v tom velkém areálu na Zlínsku to takto dopadlo.

Policie tu záležitost řeší jako úmyslný trestný čin (více zde).
Pro místní obyvatele to musí být katastrofa. Dokud areál hlídala armáda, nikdy nebyl problém. Dodržovaly se všechny předpisy a armáda měla přehled co a jak. Jenže pak se tu uvolnilo. Těžko ovšem říci, co se tam vůbec dělo. Jakou třeba mají souvislost s výbuchem ti dva lidé, kteří tam zahynuli. Ale to, co se tam stalo, považuji vyloženě za úmysl, protože ten druhý vybuchlý sklad pyrotechnici zkontrolovali, otevřeli, prošli, jenže pak explodoval.

Fotogalerie

Jaká může být motivace lidí, kteří by vyhodili do povětří muniční sklad?
Nevím. Těžko říci. Ale údajně tam byly uskladněny i některé věci, které už byly prodané. A je otázka, proč se to tam skladovalo dál, protože když si něco koupím, tak si to co nejdřív odvezu. Mám také dost pochybnosti o některé odborné úrovni takzvaných pyrotechniků.

Vy myslíte ty policejní, kteří to tam likvidují?
Obecně. Pyrotechniků je málo. Dřív nás bylo v republice kolem 500, kteří jsme o tom něco věděli, jenže ubýváme. A ti mladí třeba neznají starou munici, která by tam vůbec neměla být. Ale těžko říci, já jsem tam už roky nebyl a nevím, co se tam skladuje.

Patří zabezpečování místa po výbuchu muničního skladu k nejnáročnějším pracím pyrotechniků?
Práce pyrotechnika to je jako být jednou nohou v hrobě. Všichni jsme si vědomi, že je to zahrávání si se zdravím. Proto musí být člověk opatrný a dávat si pozor. A když munici neznám, nestydět se to přiznat a poptat se na ni. Pyrotechnik nesmí dělat machra. My jsme dřív od bývalých učitelů dostali, když jsme začínali jako dvacetiletí kluci, takové desatero. V něm bylo, že s každou municí se má zacházet jako s ostrou a že máme spoléhat na kamarády-kolegy. A to platí dodnes, ale asi tyto zásady už moc pyrotechniků nezná. 

Jak moc je práce na likvidaci vybuchlého skladu náročná?
Ono jsou teď krátké dny a dělat se musí za světla. Navíc nejde pracovat třeba šest hodin v kuse, musíte si dělat přestávky, protože je to psychicky náročná práce. Zároveň ji musíte dělat soustavně, vytyčovat si páskami prostor, který je čistý a tak dále. Je to tedy náročné na čas i na počet pracovníků.

Šéf pyrotechniků uvedl, že granát ve střeše jednoho z plných skladů nemohou odstranit jinak než ručně. Dá se to dělat i jinak?
Jde o to, jak je ten granát vybavený, zda má třeba zapalovač. A také, jak daleko letěl, protože všechny ty mechanismy se uvádějí do činnosti až tím, že ten přímý vstřel opustí hlaveň, pak teprve se odjistí zapalovač a munice začne pracovat. Likvidace munice je velmi nebezpečná, i kvůli riziku tlakové vlny, a většinou by se měla ničit přiloženou náložkou přímo v tom prostoru, kde je. Ale pak je zase problém, jak zabezpečit, aby střepiny nelétaly všude kolem. Je tam řada komplikací a záleží na místních podmínkách a možnostech. Pyrotechnici u Vrbětic určitě nemají všechno vybavení hned na místě, musejí jej dovážet a shánět.

Ochranné pomůcky jsou asi při takové práci na nic.
Neprůstřelnou vestu třeba ani ti chlapi nepoužívají, protože se v ní špatně pracuje. A v těchto případech je jen symbolická. Potřeba je ale určitě akorát přilba a používá se i detektor kovů.

Lidé z okolí Vrbětic byli evakuováni i ve středu:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.