Norská právnička Evy Michalákové Janne Fjelnsethová

Norská právnička Evy Michalákové Janne Fjelnsethová | foto: Lea Advokatbyrĺ

Cizí děti vychovávat smí, své ne, diví se norská advokátka Michalákové

  • 410
O dalším osudu dvou českých chlapců v péči norských pěstounů budou tamější úřady rozhodovat až po Velikonocích. V rozhovoru pro iDNES.cz to říká norská advokátka matky dětí Janne Fjelnsethová. Podle ní je paradoxní, že se Michaláková nesmí starat o vlastní syny, ale smí pečovat o dceru svého přítele.

Před téměř čtyrmi lety vzaly norské úřady Evě Michalákové její syny a daly je do dvou pěstounských rodin (více o kauze čtěte zde). Loni Michaláková vyměnila právníky a v Norsku ji zastupuje Janne Fjelnsethová, která se specializuje na případy svěření dítěte do péče, ochranu dětí nebo domácí násilí.

Kauza přehledně

13 nejčastějších otázek ke kauze odebrání českých dětí a odpovědi na ně

Sourozence norské úřady rodičům odebraly v květnu 2011. Poté je rozdělily. Nyní...

Kauzu Evy Michalákové považuje v norských podmínkách za mimořádnou a její okolnosti za nestandardní. Barnevern je podle ní přesvědčený, že děti byly zneužity, ačkoliv policie došla k opačnému závěru. V prosinci Fjelnsethová podala žalobu, ve které se Michaláková domáhá toho, aby úřady přehodnotily rozhodnutí a děti jí vrátily zpět do péče. 

V lednu advokátka matku dětí doprovodila na jednání s tamějším úřadem pro ochranu dětí Barnevernem. Schůzka ovšem pro Michalákovou žádné zlepšení nepřinesla, naopak jí hrozí, že syny bude vídat maximálně čtvrt hodiny (na co Barnevern odmítl odpovídat, čtěte zde).

O formě kontaktu dětí s matkou bude na návrh Barnevernu rozhodovat Krajská komise pro sociální věci pro Buskerud a Vestfold (norské regiony, pozn. red.). Podle Fjelnsethové to bude pravděpodobně až po Velikonocích. Barnevern má totiž na předložení věci krajské komisi tři měsíce. A to od data, kdy podnět přijal.

Jak fungují krajské komise

Obecný princip je v Norsku takový, že Barnevern spolupracuje s krajskými komisemi pro sociální věci. Zatímco první jmenovaný úřad pracuje v terénu, komise přímo rozhoduje na základě jeho podkladů. Například o tom, zda děti mají zůstat v rodině, či nikoliv nebo jak často a za jakých podmínek je uvidí biologičtí rodiče. Rozhodování komise má stejnou váhu a platnost jako rozhodnutí soudu. Proti rozhodnutí komise se mohou rodiče odvolávat k obvodnímu soudu a následně i ke krajskému soud (více o norském systému ochrany dětí čtěte zde).

Fjelnsethová je přesvědčena, že její klientka má dostatečné zázemí na to, aby se o děti mohla dobře postarat. „Když jí děti odebrali, tak její životní situace byla mnohem složitější,“ řekla iDNES.cz právnička. Upozorňuje, že žena má práci, s níž je spokojena, a žije s přítelem, který se stará o malou dceru.

Co říkáte tomu, že Eva Michaláková se podílí na výchově dcery svého přítele, ale nemůže mít u sebe své dvě děti? 
Je to paradox. Co se týká vztahu dcery jejího přítele k ní, Barnevern ani nikdo jiný nevyjádřil vůbec žádné obavy.

Proč matka nesmí mít chlapce u sebe?
Žijí již několik let v pěstounské péči, a mají tedy vazby na své pěstouny. Tak to vidí Barnevern. Už ale nebere v úvahu argument, že pěstouni mohou podat výpověď a ukončit smlouvu s Barnevernem. V takovém případě by běžela tříměsíční výpovědní lhůta, ve které by musel úřad najít novou rodinu. To by pro chlapce znamenalo další nejistotu.

Když úřady vezmou děti z domova, je často obtížné tento proces zvrátit. Barnevern zdůrazňuje, že děti musí vyrůstat ve stabilním okolí. Proto i když trestní oznámení na paní Michalákovou byla odložena a ona chlapce mohla vidět, soudní systém rozhodl, že jí děti nevrátí.

Jaké šance má to, že se rozhodnutí soudů změní?
Bude to neuvěřitelně těžké. Barnevern bude tvrdit, ze děti byly fyzicky, sexuálně zneužit, přestože policie odložila kauzu. Bude téměř jistě tvrdit, že chlapci jsou vázáni na pěstounské rodiny, ve kterých žijí.

Proč děti nežijí společně v jedné pěstounské rodině, ale byly rozděleny do dvou?
Barnevern tvrdí, že pro oba nemohl najít pěstounskou rodinu. Ale že jsou oba chlapci ve spojení a žijí nedaleko vedle sebe. Víme o nich, že se někdy vidí, ale už nevíme, jak často.

V lednu jste na setkání s Barnevernem řešila také formu schůzek s matkou. Je to tak, že Eva Michaláková chlapce uvidí místo dvou hodin dvakrát ročně jen dvakrát ročně na 15 minut?
Viděla jsem tuto informaci napsanou na sociálních sítích, ale není to úplně tak pravda. Je tam 15 minut, to ano, ale v případě, že děti budou chtít, mohou tyto návštěvy trvat déle. Barnevern také slíbil, že forma návštěv se bude odvíjet od rozhodnutí krajské komise.

Případ českých dětí v Norsku

Jaké má matka možnosti syny kontaktovat? Může jim například posílat dopisy?
Ano, ale musí jít přes Barnevern.

To je běžné?
V mnoha případech je běžné, že rodiče mohou posílat dopisy přímo svým dětem. V případě paní Michalákové to ale možné není a jak kauze, tak jejímu vztahu s dětmi to neprospívá.

V Norsku je zcela běžné, že děti cizinců dostávají nabídku na výuku svého rodného jazyka. Proč ji nedostali i čeští chlapci?
Barnevern evidentně vůbec neporozuměl tomu, že děti mají potřebu učit se mluvit svým mateřským jazykem. Při schůzkách to pro ně nebylo vůbec téma, které by se mělo řešit.

Proč tomu tak je?
Myslím, že nevzali v úvahu, že matka i děti mají české zázemí a česká kultura je pro ně důležitá.

Barnevern chce po Evě Michalákové pasy chlapců. Tušíte proč?
Nevím. Může to být samozřejmě proto, že pěstounské rodiny chtějí jet s chlapci na dovolenou do ciziny. To nemohou, pokud nemají pasy (děti mají české občanství, Norsko jim proto nemůže vystavit své doklady, pozn. red.). Nevím, zda tam hraje nějakou roli i strach, aby Eva Michaláková neunesla své děti do České republiky. O tom ale nechci spekulovat.

Jaká vliv má na kauzu to, že matka dětí má své právníky i v Česku a že kauza je tady věnovaná velká pozornost?
Myslím si, že to, že se věc dostala na politickou úroveň, je velmi pozitivní. Je dobře, že se lidé ve prospěch paní Michalákové angažují. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video