Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Aktivistka: Zboží z izraelských osad je kradené, jeho značení má smysl

  20:02aktualizováno  20:02
Výrobky z nelegálních izraelských osad v Palestině musí podle Evropské komise nést označení, odkud pocházejí. Čeští poslanci to ale odmítají. Podle Petry Šťastné z hnutí International Solidarity Movement zabývajícím se ochranou práv Palestinců, je to špatně. Záměr komise obhajuje. „Je to dobrý krok. Spotřebitel bude vědět, co kupuje, a může se sám rozhodnout,“ říká v e-mailovém rozhovoru pro iDNES.cz.

Židovští osadníci protestují proti zrušení ilegální osady nedaleko sídliště Bejt El (4. června 2012) | foto: Reuters

Většina poslanců se nedávno tvrdě vyjádřila proti označování zboží z izraelských osad na okupovaném území. Jaký smysl toto označování podle vás má?
Jak uvedla samotná Evropská komise, jde pouze o technické opatření, které by jasně uvedlo místo původu zboží. EU neuznává území okupovaná Izraelem od roku 1967 za území izraelské, proto výrobky pocházející z nelegálních izraelských osad na Západním břehu Jordánu, ve Východním Jeruzalémě či na Golanských výšinách nemají dle Komise nést chybné označení „Vyrobeno v Izraeli“, ale například „Vyrobeno na Západním břehu Jordánu (v izraelské osadě)“. Smysl to bude mít takový, že konzument bude informován, odkud přesně zboží pochází a podle toho se může rozhodnout, zda ho koupí, či nikoliv. Ze strany EU jde však pouze o symbolický krok, jelikož výrobky z nelegálních osad tvoří na evropském trhu dle odhadů méně než jedno procento z celkového izraelského exportu do EU.

Poslanci podpořili Izrael. Když padne, padne i Evropa, znělo Sněmovnou

Myslíte si, že si zákazníci příslušného označení všimnou, a že je odradí od koupě zboží?

Zákazníci se postupně vzdělávají a není jim lhostejné, odkud výrobky pocházejí - určitě roste obliba nakupování fair-trade zboží. V případě zboží z nelegálních izraelských osad se jedná de facto o suroviny kradené z palestinských území, přeneseně tedy o kradené zboží. Jakmile si tyto souvislosti konzumenti, kterým záleží na férovém přístupu či dokonce na lidských právech, uvědomí, může to vést jednak k větší osvětě, ale i ke změně nakupovacích zvyklostí... Samozřejmě, že toto označování bude mít na izraelskou ekonomiku mizivý dopad, už kvůli zmíněnému jednomu procentu objemu zboží. Symbolicky ale může poškodit obraz Izraele, proto se Izrael označování tolik brání a lobbuje, kde to jen jde.

Jakých výrobků by se to týkalo?
V České republice by se jednalo například o kosmetiku z Mrtvého moře, kterou prodává firma AHAVA, jež má dle údajů izraelské organizace Who Profits továrnu a návštěvnické centrum v osadě Mitzpe Shalem v okupovaném Jordánském údolí a používá bahno vytěžené z okupovaného palestinského území. Dále by zřejmě šlo převážně o zemědělské produkty - izraelské osady se nacházejí na 85 procentech Jordánského údolí - tedy nejúrodnější části Palestiny. Například čtyřicet procent exportu izraelských datlí pochází právě z osad v Jordánském údolí. Opatření by se mělo týkat i vína z Golanských výšin a ze Západního břehu, se kterým obchoduje poslanec ČSSD Robin Böhnisch, jeden z iniciátorů hlasování v parlamentu.

Usnesení na podporu Izraele

1. Poslanecká sněmovna lituje vydání výkladového sdělení Evropské komise o označování původu zboží z území okupovaných Izraelem od června 1967, které je zjevně motivováno politickým vymezením se vůči Státu Izrael než skutečnou potřebou jednotného výkladu pravidel pro označování výrobků pocházejících z Golanských výšin či Západního břehu Jordánu.

2. Poslanecká sněmovna chápe výkladové sdělení jako pouhé vyjádření názoru Evropské komise na možný výklad dotčených ustanovení unijního práva, jehož nezávazný charakter žádným způsobem nezasahuje do jednání vnitrostátních orgánů, ani takové jednání nepředurčuje.

3. Poslanecká sněmovna s ohledem na výše uvedené vyzývá vládu, aby odmítla podle výkladového sdělení postupovat.

Někteří poslanci považují označování zboží za projev antisemitismu. Tvrdí, že Izrael je jediná demokracie na Blízkém východě a že bychom ji měli podporovat. Co říkáte takovému argumentu?
O projev antisemitismu by se jednalo, kdyby šlo o označování všech židovských výrobků bez rozdílu jen na základě původu jejich výrobce. Proti čemuž bychom přirozeně protestovali také. Ale tak tomu přeci vůbec není. V tomto případě se jedná pouze o izraelské výrobky pocházející z nelegálních izraelských osad, k jejich označování je tedy pádný důvod. Okupované území skutečně není dle EU a mezinárodního práva izraelské. Je velkou chybou některých českých médií, že podněcují až k hysterii neustálým poukazováním na „židovské“ namísto „izraelské“ osady, přičemž dokonce lživě informují, že výrobky mají být označeny jako „židovské“.

Nevím navíc, co by mělo být židovského na okupaci a praktikách kolonialismu. Právě naopak, v židovských komunitách v USA i v Evropě vidíme snahu distancovat se od těchto koloniálních praktik Izraele a zábory území odsoudit. Rovněž v samotném Izraeli roste nevole vůči nelegálním osadám, a to z různých pozic - například část levicového křídla sionismu prosazující dvoustátní řešení a ve snaze zachovat stát Izrael požaduje, aby vedle EU zavedly označování výrobků z nelegálních osad i další státy světa, jak dosvědčuje dopis 550 izraelských akademiků a jiných významných osobností Izraele. Budou snad i tito označeni v českém parlamentu za antisemity? Jako naprosto nepřípustné rovněž odmítáme zneužití symbolů holocaustu k politickým a obchodním zájmům.

Nemohou na značení výrobků doplatit Palestinci, kteří jsou nyní v izraelských firmách zaměstnaní? Varuje před tím izraelské velvyslanectví, podle kterého se to týká asi 30 tisíc Palestinců. Stalo se to v případě v Česku velmi známé firmy Soda stream, která kvůli kampani přesunula svou továrnu a o práci přišly tisíce Palestinců.
Jakmile se přesunou všechny izraelské firmy z okupovaných území a Palestinci budou mít volnost pohybu, obchodování a rozhodování na svém území, tedy po celém Západním břehu Jordánu, Východním Jeruzalému a pásmu Gazy, když budou moci samostatně dovážet a vyvážet a jejich zdroje nebudou vyvlastňovány ve prospěch okupanta, jejich ekonomika se zajisté pozvedne a s ukončením okupace postupně odpadne závislost na finanční podpoře z EU a jakékoli humanitární pomoci. Palestinci volají po ukončení okupace a silně kritizují to, co nazývají „donátorským opiem“, tedy závislosti na penězích zvenčí, která podle nich negativně ovlivňuje palestinskou společnost. Proto také v roce 2005 vydalo přes 170 organizací palestinské občanské společnosti jako formu nenásilného protestu výzvu k bojkotu Izraele (hnutí BDS); dokud ten neukončí okupaci, neuzná právo uprchlíků na návrat a nezavede rovná práva pro palestinské Izraelce v Izraeli. Palestinci nepotřebují charitu, ale spravedlnost.

Jak se k výzvě komise staví veřejnost v jiných evropských zemích?
Ke kroku označování výrobků z nelegálních izraelských osad přistoupila EU a Evropská komise z velké části díky tlaku evropské občanské společnosti. Z vlastní vůle politici nutné kroky k ukončení téměř 50 let trvající okupace arabských území sami nepodniknou. Jak nám potvrdilo mnoho poslanců v Evropském parlamentu, na výzvy a tlak občanské společnosti slyší a proto by těchto výzev mělo být více.

V „západní“ Evropě je podpora práv a spravedlnosti pro Palestince daleko větší, protože tyto země mají delší zkušenost s budováním demokracie i kritické reflexe. Uvědomují si zodpovědnost Evropy za nespravedlnosti v dalších zemích a podle toho občané konají. Nás to snad teprve čeká, v České republice jsou slyšet převážně hlasy nekriticky podporující kolonialismus a systém apartheidu a útlaku původního palestinského obyvatelstva. Ti, kteří jsou na straně spravedlnosti, tolik slyšet nejsou, ale existují, a s větší informovaností či po návštěvě Palestiny a s osobní zkušeností na okupovaných územích může jejich počet jen narůstat.

Označování výrobků ze sporného území považujete za symbolický krok. Jaká další opatření navrhujete?
Musím vás opravit - ne ze sporného území, ale dle EU a mezinárodního práva z okupovaného území. International Solidarity Movement ČR volá, společně s dalšími zhruba 50 organizacemi po celé Evropě, nejen po označování, ale po zákazu dovozu výrobků z nelegálních osad a po pozastavení asociační dohody mezi EU a Izraelem, která je explicitně podmíněna dodržováním lidských práv. Evropská unie je pro Izrael největším odbytištěm výrobků, kdyby tedy EU chtěla donutit Izrael k dodržování rezolucí OSN a k ukončení okupace, řešení by mohlo být snadné a účinné. Dále žádáme uvalení zbrojních a ekonomických sankcí vůči Izraeli a požadujeme, aby EU vyvinula účinný tlak na okamžité ukončení blokády pásma Gazy. A to do doby, než Izrael začne plnit své závazky k mezinárodnímu právu.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.