Jak často politici nemluví pravdu?
Moc často ne, číslo nepravd není úplně alarmující (viz box). Spíše než lež je to ale často spíše hloupost, přeřek nebo neinformovanost. I tak to musíme hodnotit jako nepravdu. Například v předvolebním speciálu z Karlovarského kraje kandidáti na hejtmana netušili, jaká je v jejich kraji nezaměstnanost. Jindy politici uváděli, že jsme vstupovali do Evropské unie v roce 2007 nebo 2008.
V jaké straně jsou politici nejpravdomluvnější a kteří si naopak nejvíce vymýšlejí?
To zjištěno nemáme a to bych ani nerada určovala. Lidé se nás na to hodně ptají, ale nedá se to zobecnit. Ne všichni politici do Otázek chodí, takže ne všichni se dostanou k tomu, aby byli ověřeni. Kromě toho tam mají rozdílný prostor. Když si vezmete, jak často je tam třeba premiér, tak výroků má mnohem víc než třeba ministryně kultury, která tam byla nedávno poprvé.
Kontrola politikůOd 5. února do 16 září analytici zkontrolovali 938 výroků. 595 vyhodnotili jako pravdivých, 106 jako nepravdivých, 79 patří mezi zavádějící, 158 se nepodařilo ověřit. Nejvíce výroků (98) studenti ověřovali u premiéra Petra Nečase, mezi nepravdivé patří devět z nich. Šéf ODS například tvrdil, že jeho vláda je první, která nezvyšuje výdaje státního rozpočtu. Ve skutečnosti ale meziročně snižovaly výdaje i kabinety Václava Klause, Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse. Lídra ČSSD Bohuslava Sobotku kontroloři usvědčili z nepravdy u výroku, že pokud se vůči některému členovi strany objeví konkrétní podezření, tak buď rezignuje na veřejné funkce, nebo odchází z ČSSD. Studenti ale připomínají případy hejtmana Jaroslava Palase či pražského zastupitele Miroslava Pocheho. Sobotkovy výroky skončily v kolonce "nepravda" jen čtyřikrát z 56 případů. Server Demagog.cz navazuje na podobný slovenský web, který založili dva studenti rovněž z brněnské Masarykovy univerzity. Projekt financují program Mládež v akci a grant Open Society Fund Praha. |
Čekali jste, že si politici budou vymýšlet více?
Projekt je původně ze Slovenska, kde to dopadá o trochu hůř, takže jsme byli trochu pozitivně překvapeni, že ve většině případů politici jednoznačně mluví pravdu.
Máte od nich nějakou zpětnou vazbu, jestli si třeba kvůli vaší kontrole dávají větší pozor?
Ze začátku fungování jsme dostali pár vyjádření od politiků. Většinou se jim nelíbilo, když jsme napsali, že neříkali pravdu. Už dlouho se ale nikdo neozval. Snažíme se jim naším projektem dát najevo, že je potřeba se lépe připravovat a zamýšlet, co v televizi říkají. Přeci jen ví, o čem se budou bavit a mají tým lidí, kteří jim to připraví. Není tedy důvod, proč by měli uvádět špatné informace.
Setkáváte se s případy, kdy politik sice neřekne vyloženou nepravdu, ale spíše lež zaobalí do pravdivého obalu?
Hodně záleží na typu výroku. Jsou případy, kdy něco uvedou v širším kontextu, který musíme ověřit celý a tam se dost často stává, že půlka výroku je pravdivá a v druhé půlce jsou ne úplně pravdivé informace. Pro to máme zvláštní kategorii "zavádějící". Občas se také politici snaží zaokrouhlit údaje. Ve chvíli, kdy říkají "více než polovina" ale přitom je to 45 procent, je to často psychologická hra.
Vypozorovali jste už u politiků nějaké osvědčené řečnické figury?
Taktiku, jak se vyhnout odpovědím, ne, ale rozhodně mají svoje oblíbené výroky, které používají pořád dokola. Znovu a znovu tak ověřujeme, na kolikátém místě žebříčku nezaměstnanosti jsme, nebo jak jsme na tom v míře chudoby.
Mají politici rezervy v otevřenosti a schopnosti témata vysvětlovat veřejnosti?
To určitě mají. U některých se dá poznat, že se snaží vysvětlit, co dělají. Někteří o svých záměrech mluví obecně a tam bych osobně raději viděla, kdyby prezentovali nějaké konkrétní kroky, co chtějí podniknout.
Na ostatní nepolitické hosty pořadu se nezaměřujete?
Ne. Ozývají se nám ale občas lidé, že bychom měli třeba kontrolovat zástupce odborů. Zatím se ale držíme jen politiků.
Jak probíhá ověřování výroků politiků?
Potom, co výroky vybereme, se k nim snažíme najít nějaké informace. Hodně záleží, co je to za druh výroku. Nejčastější jsou faktické výroky o stavu nezaměstnanosti, počtu zaměstnanců, vývoje HDP, tak to se samozřejmě snažíme najít oficiální statistiky. Případně saháme i k mediálním zdrojům.
Kolik lidí ověřování provádí?
Začali jsme zhruba s deseti analytiky. Teď jsme nabrali nové posily do týmu, takže nás je zhruba dvacet. Jsou to z větší části studenti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Otázky běží v neděli odpoledne, jak dlouho trvá vyhodnocení?
Většinou se snažíme, aby v úterý večer byly všechny výroky ověřeny. Teprve v pondělí ráno dostaneme přepis diskuse. Proces zahrnuje i dvojitou kontrolu, jestli ověření dává smysl, jestli jsou zdroje dostatečně dobré a jestli tam nejsou nějaké logické chyby. Teprve pak to pouštíme ven.
Kolik průměrně prověříte výroků?
Velmi se to liší. Po nedělních Otázkách, kde je i dost nepolitických hostů, je to průměrně kolem dvaceti výroků. Pokud je tam premiér Nečas, tak klasicky zvládne i třicet. Často tam totiž bývá sám, navíc má záběr ze všech resortů. V předvolebních speciálech před krajskými volbami, kde jsou jen politici, je to za relaci čtyřicet až padesát výroků.
Plánujete monitorování rozšířit i na další pořady?
Kromě speciálů budeme ověřovat i diskuse před prezidentskými volbami. Chystáme také úderný tým, jak tomu domácky říkáme, který si bude každý týden u zajímavých událostí vybírat vystoupení politiků v různých pořadech, ale třeba i při interpelacích ve Sněmovně.
