Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trump chtěl ukázat rozhodnost. Rusové mu zřejmě nebránili, míní odborník

  20:02aktualizováno  20:02
Americký prezident Donald Trump chtěl útokem na syrskou základnu dát mimo jiné najevo sílu, rozhodnost a také odlišnost od Baracka Obamy, míní Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů. Podle něj to ale není jasná předzvěst invaze nebo dalších úderů. A to i proto, že nyní není zřejmé, kdo z Trumpových poradců tvoří „syrskou“ politiku Bílého domu.

Spojené státy zaútočily na syrskou leteckou základnu. (7.4. 2017) | foto: Reuters

USA dosud pod Trumpovým vedením v Sýrii sázely na podporu Kurdů, ona salva tomahawků není v plném slova smyslu „americký návrat do Sýrie“, ale zároveň to je nová úroveň angažování se. Jak americké údery vnímáte?
To je zatím těžké přesně říci. Prezident Trump před tímto útokem signalizoval, že onen nálet s použitím chemických zbraní pro něj ohledně vztahu k válce v Sýrii a k Asadovu režimu znamená velkou změnu, ale svou novou politiku výslovně nezformuloval. Také je tam ještě proměnná v tom, že stále dochází k vývoji v Trumpově bezpečnostním týmu, ať už v Národní bezpečnostní radě, nebo na úrovni jeho dalších poradců. Je tedy otázka, kdo vlastně nyní tvoří Trumpovu syrskou politiku a zda jsou to jiní lidé než během jeho kampaně nebo prvních týdnů v úřadu.

Jan Daniel

Jan Daniel

Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Zabývá se teorií globálního bezpečnostního vládnutí a zajišťování bezpečnosti na národní a lokální úrovni. Soustředí se na oblast Blízkého východu a severní Afriky (Libanon, Sýrie, Alžírsko, Sahel).

Osobně nicméně vnímám především symbolický rozměr gesta - to, že se Trump chce profilovat jako silný a rozhodný politik. Ať už v návaznosti na jeho domácí politické neúspěchy, nebo profilaci na mezinárodní scéně vůči hráčům jako Čína, nebo vůči dalším regionálním aktérům na Blízkém východě typu Íránu.

Tomu by přispělo i to, že americký prezident útoky nařídil v zásadě během končící návštěvy čínského prezidenta v Trumpově rezidenci na Floridě.
Myslím si, že to mohlo hrát roli, s určitostí to samozřejmě tvrdit nejde. Nicméně určitě to Trumpovi umožňuje ukázat odlišnost od jeho předchůdce Baracka Obamy. Při předešlém velkém chemickém útoku v Sýrii Obama mluvil o červených čárách, ale byl kritizován za to, že neprovedl rozhodnou akci. Trump tak chce ukázat, že on se zachoval a bude chovat jinak.

Američané před několika dny dali najevo, že sesazení Bašára Asada už pro ně není podmínkou (více čtěte zde). Teď současná administrativa ale fakticky provedla o řád tvrdší akci než předešlá, pro kterou konec syrského prezidenta podmínkou byl.
Otázka je, jestli se tento úder a větší ochota k jednání s režimem naprosto vylučují. Donalda Trumpa stále vnímám jako poměrně nepředvídatelného hráče, není tak úplně možné vyloučit, že tento úder byl jeho impulzivní reakcí. Ale stejně dobře to může být jeho způsob „managementu“ toho konfliktu. Že určí, kde jsou červené čáry, co by Asadův režim činit neměl, ale nebude aktivně usilovat o jeho svržení. Není to zkrátka zatím jasná předzvěst invaze nebo dalších úderů.

Navíc Američané mají v Sýrii vlastní vojenské síly na zemi, bojují na kurdských územích proti Islámskému státu.
Trumpova strategie byla oddělení dvou rovin - boje části opozice proti Asadovi a boje různých složek proti IS. On se bude dál soustředit na porážku IS, na podporu Kurdů a jejich spojenců, ale nebude v obdobné míře podporovat protiasadovskou opozici. Tahle změna amerického přístupu ale nastala do určité míry už za Obamovy éry. Americké síly, které v Sýrii jsou, jsou primárně nasazené proti IS. Jestli to bude chtít Trump teď výrazně změnit, je otázka, ale moc jiných možností než měl Obama v ohledu možností podpory různých protiasadovských skupin, nemá. Dominantní část z těchto skupin jsou ale dnes již islámští radikálové.

Fotogalerie

Tím vlastně odpovídáte i na další dotaz, zda americký úder nějak změnil siločáry v Sýrii.
Od nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta fungovala určitá úroveň tiché spolupráce a vymezování vlivu mezi americkými a ruskými silami. Měli dohodu o koordinaci leteckých složek, aby si vzájemně nedopatřením neútočili na své jednotky. To by mohlo vést k eskalaci, kterou nikdo nechtěl. Rusové teď údajně od této dohody odstoupili, ale otázka je, jak moc je to z jejich strany rétorika, jak moc to myslí doopravdy - právě kvůli těm zprávám, že Rusové byli o amerických úderech předem informováni.

Horká linka USA-Rusko končí

Rusko o nadcházející půlnoci ruského času (23:00 SELČ) zastavuje komunikaci s Pentagonem o leteckých operacích nad Sýrií. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany. Předvolalo si také amerického vojenského atašé. Komunikace s Pentagonem sloužila k odvrácení kolizí vojenských letadel operujících nad Sýrií. Zprávy o udržení horké linky mezi armádami Ruska a USA se zatím rozcházely.

Zdroj: ČTK

Probírá se také to, že Rusové mají v Sýrii protiletecké a protiraketové systémy, které, pokud by skutečně chtěli, asi byli schopni aktivovat. Stejně tak mají v zemi další síly. Pokud by tak skutečně chtěli, nejspíše by mohli reagovat mnohem silněji.

Což by nasvědčovalo tomu, že byli Američany varováni.
Ano, právě i proto může pokračovat předchozí rozložení sil v Sýrii s tím, že syrský režim jednorázově „dostal přes prsty“. Může to být ale změna pro část syrské islamistické a džihádistické opozice v Idlíbu, které poslední rok výrazně klesala mezinárodní podpora - tedy až na tureckou invazi na sever Sýrie. Pro tuto část opozice je to za dlouhou dobu poprvé, co někdo vystoupil jinak než rétoricky vůči útokům na civilisty na jí kontrolovaném území. Může to pro ni tak znamenat určité povzbuzení a motivaci do dalšího boje, byť je otázka, jak velké na to má ještě materiální kapacity.

Kdo ovládá území Sýrie (4. dubna 2017)
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.