Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odchod do opozice TOP 09 prospěje, míní Heger. V úřadě už má sbaleno

  9:46aktualizováno  9:46
Leoš Heger se bude příští rok opět ucházet o funkci poslance. V rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že se stane lídrem kandidátky v Královéhradeckém kraji. Při bilancování připouští, že české zdravotnictví je podfinancované, zároveň tvrdí, že pokud do něj přijde ještě o deset procent méně peněz, pacienta to nepoškodí.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Máte už zabaleno?
Když se podíváte za nás, tak to je takové mé prokletí (v jednom rohu ministrovy pracovny stojí několik prosklených skříní, zcela zaplněných šanony). Vždycky, když na něčem složitějším dělám, jsem rád, když mám věci pohromadě, abych si je mohl konfrontovat a vracet se k podkladům, takže jsem kancelář zaneřádil různě roztříděnými dokumenty a k těm se čas od času vracím. A ty jsem začal likvidovat. Třídím je a zvažuju, co z podkladů si vezmu s sebou, abych měl malou ucelenou příruční knihovnu. Jinak věcí, které člověk pokládá za choulostivé, tady moc není.

Není balení předčasné, když úřednická vláda to má nahnuté s důvěrou ve Sněmovně?
Balení je vratné, takže i kdyby to náhodou předčasné bylo, tak dám podklady aspoň do pořádku a budou připravené k dalšímu použití. Ale myslím si, že to předčasné není. Šance, že se koalice znovu vrátí do vlády, je relativně malá. Pokud se nepovedou pokusy prezidenta Miloše Zemana, bude to směřovat k předčasným volbám.

Leoš Heger

Je nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví České republiky. Ve funkci je od 13. července 2010. Ani on však nevydržel do konce volebního období. Premiéra Petra Nečase smetla policejní akce, při které zadrželi ředitelku jeho kabinetu Janu Nagyovou či tři exposlance ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu.

Heger se pokusil ve zdravotnictví rozšířit nadstandard a inicioval změny ve VZP i kolem IZIPu. Na začátku zůstala snaha reformovat psychiatrickou péči. Nepodařilo se mu prosadit zákon o zdravotních pojišťovnách. Kritiku si v poslední době vysloužil za změny v seznamu lázeňské péče nebo přísnější úhradovou vyhlášku.

Ačkoliv je jen jedním ze tří ministrů, kteří v Nečasově kabinetu vydrželi od počátku až do jeho konce, odstupné si neodnáší, protože po odchodu z ministerstva zůstává ve funkci poslance.

Současný ministr v demisi je také členem předsednictva strany TOP 09.

V jednom rozhovoru jste mi říkal, že politika je tak bouřlivá, že ve funkci můžete kdykoliv skončit (rozhovor čtěte zde). Překvapilo vás, že konec bude tak absurdní? Premiér podal demisi i proto, že jeho šéfka kabinetu nechala Vojenským zpravodajstvím sledovat jeho manželku (případ sledujte zde).
Samozřejmě z tohoto pohledu na nejvyšší politiku je to opravdu velmi zvláštní atmosféra. Řekl bych, že ten paradox už začal obžalobou celé pražské rady. Intenzivně pracovali na likvidaci nepořádků a místo toho, aby se policie podívala na staré nepořádky, tak na ně našla nějaký zvláštní důvod obvinění  (někdejší radní byli obviněni kvůli uzavření smlouvy s firmou Haguess, ta pro Prahu provozuje od dob jejich předchůdců kritizovanou Opencard, obvinění se přesto nedotklo radních z dob primátora Pavla Béma, více čtěte zde). To se příčí selskému rozumu a touze po spravedlnosti.

Pokud jde o demisi pana premiéra, tak myslím, že to má trochu podobný kontext. Za této vlády nastal zlom praktik, které tu byly v minulosti a jsou zvány kmotrovské nebo chcete-li mafiánské. A všichni tuší, že něco takového někde existuje. Tato vláda, a zejména pan premiér, se tomu snažili udělat přítrž a paradoxně ten, kdo to nejvíc prosazoval, dopadl takto zvláštně.

Pokud jde o mě samotného, do vlády jsem přicházel jako elév ve vysoké politice a v životě bych si netroufl prognózovat, že první padne premiér a teprve poté ministři.

Koho byste rád viděl jako svého nástupce?
Nebudu říkat žádné jméno, ale samozřejmě to bude člověk levicově orientovaný. To je téměř jisté a já s tím nemám problém. Co bych ale strašně rád, aby to byl člověk rozumný a moudrý, aby ministerstvo nerozmetal a aby nevyměnil všechny odborné pracovníky. Snažili jsme se toto prostředí kultivovat. Například v oblasti dohledu nad zdravotními pojišťovnami bylo v době, když jsem sem přišel, minimálně znalostí okolo systému DRG (platby z pojištění za diagnózu), který jsme začali rozvíjet. Byl bych hrozně rád, kdyby know-how pro vrcholné politiky zůstalo zachované.

Které záležitosti se vám podařilo zvládnout za téměř tři roky v úřadu?
Těžko vybrat, co je nejdůležitější, ale rozhodně za podařené považuju to, že se hodně začalo mluvit o kouření a o tom, že je potřeba podporovat fyzickou aktivitu lidí a lepší stravovací režim. Ať zákon o kouření projde, nebo ne, je dobrým nosičem toho, že se o tom začalo víc mluvit.

Taky jsme vyrobili velmi dobrý, nový zákon, o kterém se zatím moc nemluví a který prošel legislativní radou vlády. Přináší do zdravotnictví jeden aspekt, který tu strašně chybí, a tím je cenotvorba v oblasti léků, výkonů a zdravotnických prostředků. U úhrad výkonů ani po 20 letech nemáme vypracovaný mechanismus, jak se mění seznam výkonů, kdo do toho mluví a jakými mechanismy se ceny určují. Máme proto připravený proces HTA, který u drahých procedur řekne, zda je skutečně medicínsky efektivní (více čtěte zde). U zdravotnických prostředků případ levných nitroočních čoček indické společnosti ukázal, že nikdo pořádně neví, kdo, jakými mechanismy a v jakém pořadí reviduje ceny prostředků (více o případu čtěte zde), podobná diskuse byla okolo náhlého snížení úhrad stomických prostředků, které používají lidé s vývodem střeva. Toto zákon o zdravotnickém prostředku bude řešit podstatně lépe a organizovaněji.

Jenže zatím neprošel ani vládou a teď může spadnout pod stůl. Nepřišlo to celé příliš pozdě?
Samozřejmě bych byl daleko raději, kdybychom měli ještě rok a dodělali to nebo kdyby se nám to podařilo dát dohromady dřív. Ale to je otázka nástupnictví. Když přijde člověk rozumný, tyto věci od nás přijme jako pracovní materiály, třeba si je pozmění, ale použije je. Třeba zákon o zdravotnickém prostředku je vyloženě "technická" norma, ideologicky apolitická. Může ji převzít klidně i ministr sociální demokracie. A podobné je to i u HTA. Samozřejmě je možné, že se budoucí ministr dočká hospodářské konjuktury a přilévání peněz do zdravotnictví. Pak bude moci méně šetřit, rozdávat velkoryseji a regulace nebudou muset být přísné. Myslím ale, že toho se nový ministr tak hned nedočká. Ono naše zdravotnictví je trošku podfinancované, zároveň tu je touha společnosti po velmi dobrém zdravotnictví a očekávání jsou vysoká.

Loni v systému chybělo téměř sedm miliard korun (více zde), na předposledním zasedání vlády se nezdařil váš pokus, aby stát navýšil platby za své pojištěnce. Kdo a kdy bude muset ty miliardy do systému přilít?
Každý zdravotnický systém v sobě má plno neefektivit. Jsou docela přirozené a některé se nedají opravit. Třeba v nemocnici musíte držet víc operačních sálů, protože musíte mít rezervy pro mimořádné případy. Pak tu máme takové věci, že se zbytečně léčí na dražších lůžkách, jenže jejich zrušení je obtížné a vyvolává pnutí. Tady se nám něco podařilo, ale ne úplně všechno. Takže zdravotnictví má rezervy, kde se dá ještě šetřit, aniž by to poškodilo pacienty. Je-li málo peněz, medicína se drží u země. Když je jich hodně, lékaři mají možnost provést jednomu pacientovi hned několik vyšetření a občas náhodou něco objeví, co by jindy neobjevili, ale přesto je to neefektivní. Kdybychom ve zdravotnictví přišli o 50 procent peněz, tak to bude hodně znát, ale jestli přijdeme o deset procent, medicína bude taková, že pacient poškozený nebude. Tím chci říci, ať nový ministr získá víc peněz, nebo ne, bude mít za sebou zdravotnictví, které bude v každém případě fungovat. Jenom když peněz získá víc, tak zdravotníci budou spokojenější, protože jim porostou platy, a pacienti budou mít k dispozici lepší prostředí a spokojenější zdravotníky, takže to bude takové milejší.

Nakolik se za deficit cítíte zodpovědný v kontextu toho, co jste legislativně stihli a co už nikoliv?
Deficit loni nebyl sedmimiliardový, protože přerozdělením rezerv zdravotních pojišťoven jsme ho stáhli na 0,6 miliardy korun. Letos, protože ceny všeho rostou, znovu deficit hrozí. Proto jsme napsali úhradovou vyhlášku, která nutí zdravotníky, aby postupovali uvážlivě. A pokud to vydrží do konce roku, tak oni sice nebudou šťastní, ale systém nezkrachuje a bude mít dvě nebo tři miliardy deficitu a to přežije. Není to o krachu, ale o snížení komfortu. Mimochodem ČEZ je daleko zadluženější než zdravotnictví a přitom běží dobře.

Není to celé jen setrvačnost, která se jednoho dne zlomí a bude tady větší malér?
Každým rokem systém o dvě až pět procent rostl, protože dostal prostředky navíc. Nárůst kompenzoval inflaci, vyšší mzdy a potřebu rozvoje. Jestliže na něčem máte šetřit, začíná se vždy rozvojem. Nové procedury, pokud to nejsou revoluční světové změny, mají v sobě velké neefektivity, než se ověří, zda dobře fungují. Tam se peníze seškrtají. Ale když na vývoji budeme šetřit pět a více let, medicína bude zaostávat a ocitneme se v rozvojové zemi. Pro příští rok je ještě pořád možnost na rozvoji šetřit, ale když to bude déle, úroveň půjde dolů.

Za přísnou úhradovou vyhláškou si stojíte?
Bylo to rozhodnutí vynucené situací. Nutí poskytovatele, aby hledali zdroje uvnitř systému, v efektivitě.

Proč se nepodařilo hlouběji reformovat zdravotní pojišťovny? Nový zákon o pojišťovnách se nedostal ani do vlády.
V rámci koalice jsme byli pod dost velkým tlakem. Myslím, že si každý vzpomene na výpady, které proti nám vedli někteří pražští a středočeští poslanci. Ti si představovali, že třeba politiku ve VZP budeme dělat jinak. Nakonec nám blokovali poměrně dlouho třeba výměnu členů její správní rady. A dokud tam nedošlo k výměně ředitele, tak se to velmi těžko hýbalo. Dnes si myslím, že  zákon, který je napsaný, by z velké části prošel.

Takže v tom vidíte politiku, nikoliv třeba to, že zákon byl třeba nekvalitně připravený?
Samozřejmě jsme v prvním roce hledali cesty, které budou efektivní, a než se nové vedení ministerstva rozjelo, určitě jsme půl roku, rok ztratili záběhem. Na druhou stranu jsme třeba hned v prvním roce přicházeli s nápady, že by se mohla zredukovat správní rada VZP na polovinu.

Od března platí novela, která měla zabránit reexportům. Podle lékárníků a pacientů se tak nestalo, proč?
Je to problém, který spočívá v pravidlech Evropské unie. Léky jsou na jedné straně chráněnou komoditou, která musí být státem zajištěna. Na druhé straně si v rámci evropských směrnic udržely svůj volný režim jako jiné zboží, u nějž se nesmí bránit volnému obchodu. Obě tyto věci jsou proti sobě. A jestliže nemáme možnost kvůli evropským pravidlům reexport zakázat, pak se najdou subjekty, které léky vyvezou do zahraničí. Na toto nikdo nenašel ještě recept.

Ale Slovensko bylo v zákazech mnohem přísnější.
Pokud vím, tak je taky na ně u evropského soudu podaná žaloba. A podle našich právníků je to proti stávajícím zákonům.
Problém není v reexportu, ale v relativním nedostatku některých léků. Jediné, co jsme mohli udělat, bylo vytvoření prostředí, abychom aspoň viděli, ze kterých lékáren se reexportuje. Ale to začne být vidět v druhé polovině roku. Pokud by problémy trvaly dál, bude lépe vytvořit politický nátlak na lékárny. Nebude-li to fungovat, pak by zřejmě ministerstvo přikročilo k násilnostem na hraně evropského práva.

Odchodem do opozice TOP 09 dozraje, míní Heger

Jak to vidíte s TOP 09 při předčasných volbách?
Je pravděpodobné, že výsledkem nových voleb bude levicová vláda. Kdyby šla TOPka do opozice, myslím, že jako mladá strana velmi dozraje. Mladší lidé, kteří budou mít šanci ve straně dál růst, uvidí v opozici politiku jinak a budou mít čas naučit se některé věci, což by mohlo stranu velmi do budoucna posílit. Myslím, že TOP 09 má velkou šanci zůstat do budoucna na pracovní scéně.

Budete znovu kandidovat do Sněmovny?
Jsem rozhodnutý kandidovat a pokusit se dostat do Sněmovny. A je téměř rozhodnuto, že bych mohl dělat lídra na kandidátce v Královéhradeckém kraji. V exekutivě už však zůstat nechci, funkce ministra je velmi náročná a už asi nebudu mít šanci ji vykonávat.

Co bude, když se do Sněmovny nedostanete, vrátíte se k radiologii?
O tom budu uvažovat. Nezáleží to ovšem jen na mně, ale také na stavu pracoviště, kde jsem byl. Na tom, zda bude potřebovat ještě lidi, protože kdyby tam bylo mladých dost, tak se tam nebudu cpát.

A když se nevrátíte do medicíny?
Mám tři vnoučata, v posledních deseti letech jsem je hodně zanedbával. Myslím, že roli dědečka bych plnil taky docela dobře. Taky jsem kdysi budoval chalupu, ale budování jsem nedokončil, takže tam bych se taky mohl vyžívat. A silně cítím potřebu začít se víc hýbat, tak si dovedu představit, že bych občas jel na hory.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.