Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus: Havel byl vlastně reformní komunista

  0:30aktualizováno  0:30
Bývalý prezident Václav Klaus se u příležitosti 25. výročí Listopadu velice ostře obul do svého předchůdce a symbolu revoluce Václava Havla. Poskytl velký rozhovor MF DNES, v němž dal najevo, že ho Havlovy názory a vize v prvních polistopadových letech velmi brzdily a že si vlastně nerozuměli vůbec v ničem.

Exprezident Václav Klaus při rozhovoru pro MF DNES (27. října 2014) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Ve své nové knížce Chtěli jsme víc než supermarkety se vůči Václavu Havlovi poměrně ostře vymezujete: „Havlismus nebyl schopen vytvořit politickou programovou alternativu. Chtěl kázat, poučovat, nechat se oslavovat. Byl schopen bourat, nikoliv tvořit.“ Co Václav Havel boural?Všechno. On prostě nechtěl společnost, jakou jsme chtěli my. On nechtěl politickou demokracii standardního typu. On nenáviděl politické strany. On chtěl svá milovaná hnutí. A zásadním způsobem odmítal tržní ekonomiku, ač si myslím, že z ní sám osobně velmi tyl. On ale prostě nechtěl trh. Možná si vzpomínáte na jeho výroky, že trh je hokynářství. To byl nepřetržitý ideový souboj s tímto pohledem na svět. Museli jsme si probojovávat spoustu věcí, u kterých jsem si ani nemyslel, že to bude potřeba.

Takže když byl Václav Havel opakovaně volen prezidentem, a ani vy a ODS jste nepřicházeli s protikandidátem, brali jste ho jen jako nutné zlo?
Ano, vnímal jsem to jako nutné zlo. I když tento výrok jsem sám nikdy nepoužil. Když nad ním teď přemýšlím, tak ano, dalo by se to tak říci.

Byl pro vás Havel alespoň oním symbolem, dobře vnímaným v zahraničí?
Ano, v tom respektu vůči naší zemi jméno Václava Havla nepochybně sehrálo pozitivní roli. Ale myslím, že to bylo velmi silně vynahrazeno jeho vnitropolitickými kroky a ­zásahy a atmosférou, kterou spoluvytvářel. Ano, on byl symbol a je potřeba mít symboly. Zejména v zahraničí to mělo pozitivní význam. 

Blog.iDNES.cz: Je mi z Vás smutno

Čtěte výběr reakcí blogerů iDNES.cz

Na druhé straně – pořád se oháníme tím, že jsme díky jeho jménu byli ve světě více uznávaní: nezlobte se, ale žádná taková jména v ostatních zemích střední a východní Evropy nebyla, a do Evropské unie a do NATO vstupovaly ve stejnou chvíli jako my. Takže já bych ani tuhle věc tolik nepřeceňoval. Něco vám řeknu: byl jsem s­ Václavem Havlem v únoru 1990 na návštěvě v USA, když měl onen známý projev v Kongresu, kdy pak kongresmani vstali a ­několik minut tleskali...

Fotogalerie

Tím chcete říct, že v cizině uměl nadchnout?
Ne, chci říct, že já jsem tam tehdy seděl a netleskal. Tleskat jsem nemohl: ten projev se mi zdál naprosto absurdní. Byl naprosto zvláštní, v dikci stylu dlouhých vět, filozofující, antiamerický. A špatný překlad tomu dal absolutní korunu. Ručím za to, že žádný z těch kongresmanů tomu projevu nerozuměl. Pouze tleskali tomu symbolu.

Vy jste se vážně neshodli skoro v ničem.
Myslím, že on, ač samozřejmě nebyl komunista, tak mentálně v mnoha ohledech tím reformním komunistou byl.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.