Proč jste váhal s podpisem?
Od začátku jsem byl jedním z našich poslanců, kteří nabádali vedení strany, abychom nevstupovali do koalice, ale hráli spíše roli opoziční parlamentní strany. Tohoto názoru jsem se držel po celou dobu vyjednávání. Pak vedení strany rozhodlo, že do koalice půjdeme, já jsem to akceptoval a nemám k tomuto rozhodnutí žádný generální nesouhlas. Mé váhání ale spočívá v obavě, aby KDU-ČSL nehrála nedůstojnou roli ve vládní koalici a aby ji to z dlouhodobého hlediska nepoškodilo.
Máte ty obavy i přesto, že si pan předseda Bělobrádek trval na resortu zemědělství a dostal jej?
Je třeba se podívat na celou genezi toho vyjednávání. První dva týdny KDU-ČSL k němu nebyla vůbec přizvána. A i v některých formátech vyjednávání byla KDU trochu na okraji. Když si vezmu konkrétně rozdělování resortů, tak ty silové si rozdělili na začátku dva naši partneři a směrem ke KDU se licitovalo. Když ale vezmeme politickou odpovědnost, občan se nebude ptát, zda jsme tam měli tři ministry, ale budou brát vládu jako celek. Vím, že matematicky podle výsledků voleb nemůžeme mít stejný počet resortů jako silné strany, ale pravomoci a kompetence musíme v určitém odpovídajícím smyslu mít, protože jinak se budeme jen těžko před voliči za vládu zodpovídat.
Takže to, co dosud probíhalo, bylo pro lidovce nedůstojné?
Ne, ne. Nemyslím si, že by ta naše role byla nedůstojná, ale myslím si, že z hlediska toho, jak vyjednávání probíhala, tam určitá rizika byla. Už jen to licitování, zda budou náměstci na ministerstvech křížově (tj. ministra z určité strany doplní náměstci ze stran koaličních partnerů, pozn. red.). Tak to bývalo a myslím, že to byla dobrá praxe, aby i ostatní koaliční strany byly informovány, co se na těch ministerstvech děje. Ale ta jednání ještě neskončila. Je potřeba, aby ve všech jednáních byla KDU ostražitá a dokázala si svoji pozici vybojovat. Role outěžku v koalici by pro ni nebyla dobrá.
Kdo, nebo co vás nakonec přesvědčilo, abyste koaliční smlouvu podepsal?
O to nejde. Procházel jsem rozhodováním, zda je to pro mě koaliční dohoda akceptovatelná, nebo ne. Rozhodl jsem se, že ano a že nebudu oslabovat klub KDU-ČSL. Nejsem typ nějakého rebela, mám spíš vnitřní pochybnosti, zda je naše účast ve vládě správná.
Naznačoval vám někdo, že by byl problém, kdybyste podpis nepřidal?
Nikdo na mě netlačil a toho si velmi vážím.
Když jste podepsal, vyslovíte i důvěru vládě?
Teď předjímáme. Je ale jasné, že když člověk podepíše koaliční smlouvu, tak už nějakým způsobem musí počítat s tím, že bude zvedat ruku pro vládu. Je tam ale důležitý mezikrok, a tím je vládní programové prohlášení. Pokud není na stole, nemůžu odpovědět na takovou zásadní otázku.
Vy sám budete dávat podnět, který by se týkal vládního programového prohlášení?
Mojí parketou je zejména zdravotnictví, takže budu řešit tyto otázky. Jako velmi důležitou vidím stabilizaci financování zdravotnictví. To s sebou nese například navýšení platby za státní pojištěnce, kontrolu toků financování z veřejného zdravotního pojištění nebo takové nastavení lékové politiky, aby prostředky nešly na farmaceutický byznys.
Ale takovou snahu koaliční dohoda slibuje. Vám v ní něco chybí?
Jako KDU-ČSL jsme navrhovali ponechat regulační poplatek za hospitalizaci ve výši 60 korun po dobu 30 dní. To, bohužel, vypadlo. Takže za nás budeme zcela jednoznačně trvat na tom, aby výpadek byl kompenzován a chtěli bychom, aby to bylo co nejrychleji. Je potřeba zohlednit v plánu úhradové vyhlášky či jinak kompenzovat i to. Výpadek v poplatcích se týká i ambulancí.
