Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Expert: Větší hrozba než vymření Česka je zhoršování podmínek pro život

  18:20aktualizováno  18:20
Česku hrozí, že do několika set let vymře. V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl Tomáš Fiala z katedry demografie Vysoké školy ekonomické v Praze. "Není ale ani tak důležité, kolik nás v roce 2100 bude, jako to zda na celém světě budou ještě vhodné podmínky k životu lidí," uvedl v reakci na novou studii.
Česko se bude potýkat s úbytkem a stárnutím populace (ilustrační snímek),

Česko se bude potýkat s úbytkem a stárnutím populace (ilustrační snímek), | foto: David PortMF DNES

V úterý zveřejněná demografická studie Českého statistického úřadu zní poměrně bezútěšně, do sto let bude Čechů o třetinu méně. Nakolik je takový vývoj neodvratný?
Každá prognóza je založena na určitých předpokladech. Pokud se tyto předpoklady nenaplní, nenaplní se ani prognóza. Pokud tedy bude například v Česku vyšší porodnost či migrace než předpokládá prognóza, bude úbytek obyvatelstva nižší nebo dokonce počet obyvatel poroste.

Co prognózují statistici

Česko bude mít v roce 2101 zhruba 7,68 milionu obyvatel, vyplývá ze studie Českého statistického úřadu. Téměř třetinu budou tvořit senioři starší 65 let, dětí do 15 let bude jen 12 procent. V současné době zde žije 10,52 milionu obyvatel.

Více o studii čtěte zde

Jaké jsou hlavní příčiny tohoto demografického trendu?
K poklesu porodnosti dochází ve všech ekonomicky vyspělých zemích. Souvisí to mimo jiné s emancipací žen, jejich rostoucí ekonomickou aktivitou, společnost je stále více orientována na materiální blahobyt. Některé ženy se rozhodují být bezdětné, jiným stačí jen jedno dítě. Ženy rodí později, průměrný věk při narození prvního dítěte se již blíží 30 rokům. Část žen tedy ze zdravotních důvodů již nemůže či nechce mít více dětí. Hlavní příčinou poklesu migrace je pokračující ekonomická krize, nedostatek pracovních příležitostí i pro mnohé naše občany, tím spíše pro cizince.

Co lze proti tomu dělat?
Například zohlednit počet vychovaných dětí v důchodovém systému. Lidé řádně pečující o děti by mohli mít snížené odvody na důchodové pojištění, při výpočtu důchodu by se kromě počtu odpracovaných let a výše příjmu mohl částečně zohledňovat i počet dětí. V současné době je totiž z ekonomického hlediska "nejlepším" zabezpečením na stáří žádné děti nemít a "ušetřené" peníze vhodně investovat do penzijního připojištění či jiného vhodného produktu. Bezdětná finančně zodpovědná dvojice bude mít daleko vyšší důchod než staří rodiče, kteří vychovali tři vysokoškoláky. Tuto skutečnost nepovažuji za dobrou a žádoucí, i když předpokladem šťastného stáří samozřejmě nejsou jen peníze.

Tomáš Fiala z katedry demografie na vysoké škole ekonomické v Praze

Tomáš Fiala z katedry demografie na VŠE v Praze

Podobně by měla být rozvíjena i migrační politika. Migranti, kteří zde pobývají legálně, by měli mít stejné povinnosti, ale i stejná práva jako naši občané. Například stejné podmínky zdravotního pojištění nejen pro sebe, ale i pro své rodinné příslušníky, především eventuální děti.

Když během zhruba sta let má klesnou počet obyvatel v České republice o necelé tři miliony, nehrozí v horizontu stovek let úplné vymření?
Při pokračování uvedených trendů by samozřejmě postupné vymření naší populace hrozilo, ovšem až za několik set let. Prognóza na více než 100 let je však velmi diskutabilní. Mnohem větší riziko vymření populace (nejen v ČR, ale ve všech ekonomicky vyspělých zemích a možná na celé Zemi) je podle mého názoru spojeno s pokračujícím ekonomickým růstem extenzivního typu, který má za následek zhoršování životního prostředí a nebezpečí nevratných klimatických změn. Není ani tak důležité to, kolik nás v roce 2100 bude, jako to, zda na území dnešního Česka, v Evropě a na celém světě budou za 100 let ještě vhodné podmínky k životu lidí.

Je možné podobný vývoj, jaký se prognózuje pro Česko, očekávat v celé Evropě?
V řadě evropských zemí Evropě se v tomto století očekává úbytek obyvatelstva. V některých zemích však plodnost žen není tak nízká jako v Česku nebo tam přichází dostatek imigrantů, kteří mají podmínky pro to, aby tam zakládali rodiny a měli děti. U nás jsou někteří migranti často využíváni či dokonce zneužíváni především jako levná pracovní síla.

Rostoucí počet seniorů bychom neměli brát jako hrozbu

Kolik by musela mít žena průměrně dětí, aby i za sto let zůstal počet obyvatel na současném stavu?
Protože se rodí více chlapců než děvčat a i v dnešní době se některé děti nedožijí dospělosti, bylo by třeba téměř 2,1 dítěte na jednu ženu. Při nižší plodnosti by byla třeba trvalá imigrace ze zahraničí.

Nakolik by se musela zvýšit?
Záleží na úrovni plodnosti žen. Při střední variantě zmiňované prognózy ČSÚ, která předpokládá plodnost žen pouze 1,56 dítěte, by byl potřebný migrační přírůstek 40 tisíc osob ročně. Do konce století by se tedy musely postupně přistěhovat téměř čtyři miliony lidí ze zahraničí.

Dělají podle vás čeští politici dostatek propopulačních kroků?
Domnívám se, že populační politika prakticky neexistuje, nebo je nekoncepční.

Napadá vás nějaký stát, který si v tomto vede zodpovědně a má nějakou ucelenou koncepci?
Poměrně dobrou prorodinnou politiku má Francie a skandinávské země. Také je v těchto zemích úhrnná plodnost žen daleko vyšší než v Česku, ve Francii má jedna žena za celý život v průměru dvě děti. Průměr v Česku je za poslední roky pouze 1,45.

Pokud kolem roku 2100 skutečně bude v Česku jen kolem 7,7 milionu obyvatel a senioři nad 65 let budou tvořit téměř třetinu populace, jak to může ovlivnit životní styl společnosti a situaci na trhu práce?
Rozhodně se změní struktura spotřeby a služeb, senioři nakupují jiné výrobky a požadují zcela jiné služby než mladí lidé. Zestárne i pracovní síla. Vzhledem k poklesu počtu mladých pracovníků bude pro fungování ekonomiky nutné najít vhodné pracovní uplatnění i pro lidi starší 50 let, kteří dnes v některých regionech jen velmi těžko shánějí zaměstnání. Při předpokládaném zvyšování důchodového věku by byl na konci století podíl osob v produktivním věku vyšší než nyní, počet důchodců na 100 produktivních by se o něco snížil. Kolaps důchodového systému při zajištění vhodných pracovních míst pro seniory tedy nehrozí.

Domnívám se však, že vzhledem k rostoucí produktivitě práce a rostoucí nezaměstnanosti bude vhodnější růst důchodového věku po dosažení 65 či 67 let zpomalit či dokonce zastavit. Bude však třeba najít způsob a mechanismus, aby produkty práce byly rovnoměrněji rozdělovány, aby nikdo ve stáří netrpěl nedostatkem finančních prostředků. Vhodným nástrojem by mohla být například progresivní daň nebo daň z finančních operací.

Má úbytek a stárnutí obyvatelstva i nějaké výhody?
Hlavní příčinou budoucího stárnutí populace je další snižování úmrtnosti a předpokládané pokračování růstu délky života. To samo o sobě je pozitivní. Neměli bychom však chápat rostoucí počet seniorů jako ekonomickou hrozbu, ale jako výzvu k tomu, že naše společnost je nejen ekonomicky vyspělá, ale i natolik solidární, že dokáže zajistit důstojné prožití stáří. Naprostá většina seniorů celý život pracovala, často za horších podmínek než následující generace. Důchod není sociální dávka, ale zasloužený podíl na společenském bohatství, které pomáhali vytvářet.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.