Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Makedonie může sklouznout na pokraj občanské války, soudí balkanolog

  0:02aktualizováno  0:02
Makedonie se vzpamatovává z šokující erupce násilí. O víkendu při přestřelce mezi policií a ozbrojenci ve městě Kumanovo zemřelo 22 lidí. Napětí je však cítit už delší dobu. Víkendové krveprolití může zemi přivést na pokraj občanské války, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz odborník na oblast Přemysl Rosůlek.

Zničené domy v makedonském Kumanovu (11. května 2015) | foto: AP

Úřady tvrdí, že policie v Kumanovu zasáhla proti ozbrojené skupině, která chystala teroristické útoky. Z čeho konkrétně úřady skupinu viní?
Vláda a bezpečnostní síly hovoří jen o teroristech, ozbrojené skupině, radikálech z bývalé UÇK (Kosovská osvobozenecká armáda, pozn. red.), přímo napojených na sousední Kosovo. Úřady tvrdí, že jejich cílem je destabilizovat zemi. Nabízí se spojení s incidentem, který se odehrál minulý měsíc, kdy několik desítek Albánců z Kosova krátce obsadilo policejní stanici v Makedonii nedaleko hranic s Kosovem a požadovali vytvoření albánského státu.

Přemysl Rosůlek

Politolog ze Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě zabývá Makedonií. Letos mu vyjde kniha Albánci a Makedonská republika (1991-2014).

Mohli by něčeho takového dosáhnout?
Je otázkou, jak početná je skupina, která by o to mohla mít zájem a zda by se za tento záměr postavila albánská populace v Makedonii. Osobně si myslím, že Kosovo a Albánie nic takového nepodporují. Pokusy o vytvoření autonomní oblasti na severozápadě existují od vyhlášení nezávislosti země koncem roku 1991 včetně nelegálního referenda anebo občasných deklarací či ultimát některých skupin či jedinců.

Albánci jsou de facto segregovaní a žijí paralelní životy ve svých rodinách, obcích a čtvrtích. Ve velké míře se tento trend dotkl po konfliktu v roce 2001 také školství. Samostatný stát nikoliv. Ale ve střednědobém či dlouhodobém horizontu, v souvislosti s vysokou natalitou Albánců, jejich radikalismem a destabilizací politické situace nelze vyloučit pokus o odtržení oblastí v severozápadní Makedonii a jejich připojení ke Kosovu.

Makedonské Kumanovo je po víkendové přestřelce značně poničené (12. května 2015).
Žena prochází jejím zničeným domem v makedonském Kumanovu (12. května 2015).
Malá dívka stojí před zničeným domem v makedonském Kumanovu, kde o víkendu při přestřelce zemřelo 22 lidí (12. května 2015).

Vraťme se ještě k víkendovým událostem. Sedmdesátitisícové Kumanovo nyní podle novinářů vypadá jako válečná zóna. Jak to místní obyvatelé vnímají?
I když Makedonie zapojila do bojů i vrtulníky, boje neprobíhaly ani zdaleka v celém městě. V tomto ohledu obraz zprostředkovaný médii může vypadat ještě děsivěji. Pravdou však zůstává, že přestřelka měla velmi negativní psychologický dopad na obyvatele, kteří žili v posledních patnácti letech relativně v klidu. 

Povstání 2001

V roce 2001 se Albánci na severu Makedonie pokusili ozbrojenou rebelií dosáhnout širších práv a autonomie. Při konfliktu, který trval od ledna do listopadu, přišly obě strany o desítky mužů.

Situaci se podařilo uklidnit až za pomoci mezinárodních zprostředkovatelů. Výsledkem byla takzvané Ochridská dohoda, která Albáncům zajistila širší práva výměnou za rozpuštění tamního křídla UÇK.

Víkendová přestřelka byla slyšet v celém městě a trvala dost dlouho na to, aby vyděsila místní obyvatele a vrátily se jim vzpomínky na rok 2001, kdy se toto etnicky smíšené město nacházelo blízko „frontové“ linie mezi makedonskými bezpečnostními silami a ozbrojenými etnickými Albánci z Národní osvobozenecké armády.

Makedonie viní ze zapojení do přestřelky Kosovské Albánce. Jak na toto obvinění reagovalo Kosovo?
To obvinění Makedonie se zakládá na pravdě. Kosovo zapojení kosovských Albánců do ozbrojených bojů v Kumanovu odsoudilo.

Co této erupci násilí předcházelo? Zaznamenal jste na severu Makedonie vzrůstající napětí?
Napětí je delší dobu, byť někdy skryté, a netýká se jen severu, ale i severozápadní a západní Makedonie, což se týká měst Tetova, Gostivaru a Strugy. Hovoříme teď o napětí mezi albánskou menšinou a většinovými etnickými Makedonci, ale nelze zapomenout na to, že napětí panuje i mezi různými frakcemi etnických Albánců a také mezi makedonskou pravicí, která je už devět let u moci, a sociálnědemokratickou opozicí. Tento posledně zmiňovaný konflikt v posledních měsících eskaloval a jeho intenzita a závažnost přebíjí dva předchozí zmiňované štěpné linie ve společnosti, tedy makedonsko-albánskou a albánsko-albánskou.

Může víkendový incident přivést Makedonii na pokraj občanské války?Může. Jak jsem již zmínil, vzpomínka na šestiměsíční konflikt v roce 2001 stále ještě nezmizela a mezitím země zažila celou řadu incidentů, které lze považovat za závažné. Události posledních dnů ale patří co do intenzity, násilí a počtu obětí k nejzávažnějším.  

Na shromáždění na uctění mrtvých policistů v makedonském hlavním městě Skopje lidé drží nápis: „Děkujeme hrdinům“ (12. května 2015).
Svíčky za mrtvé policisty, kteří zemřeli při přestřelce v Kumanovu (11. května 2015).
Pohřební průvod zabitého policisty Icanovice, který zemřel při přestřelce v Kumanovu (11. května 2015).

Jak na víkendovou přestřelku reaguje makedonská společnost?
Skoro celá Makedonie je v šoku. Několik posledních měsíců je celá společnost vystavena nejvážnější krizi ve čtvrtstoletí dějin země. V únoru tohoto roku vypukla aféra s rozsáhlými odposlechy a nahrávkami telefonátů opozice, justice, novinářů, ale i členů vlády (ve středu rezignovala makedonská ministryně vnitra a šéf tajné služby, není však jasné, jestli kvůli aféře s odposlechy, pozn.red.).

A k tomu teď víkendová přestřelka v Kumanovu. Etničtí Makedonci, jejichž mateřským jazykem je slovanská makedonština, se obávají Albánců, že budou stupňovat požadavky a stát rozloží. Ani Albánci si většinou nepřejí konflikt, ale členství v EU a NATO by rádi vyměnili za připojení k blízkému Kosovu.

Etnické násilí naposledy v roce 2012 rozdmýchaly vraždy makedonských rybářů.
Tento případ, kdy bylo při rybaření zákeřně zastřeleno pět etnických Makedonců, patřil k nejzávažnějšímu mezietnickému incidentu za několik posledních let. Došlo k němu těsně před pravoslavnými velikonočními svátky v roce 2012 nedaleko Skopje.

Policie označila za hlavní podezřelé muslimské extremisty z řad etnických Albánců. Tato událost vyvolala mezi etnickými Makedonci nacionalistické nálady a vlnu protialbánských nepokojů v hlavním městě Skopji. Okamžitou reakcí etnických Albánců byly demonstrace proti vykonstruovanému procesu a za propuštění nevinných podezřelých. Protestující Albánci také odmítali obecné ztotožňování terorismu s islámem.

Jednou z verzí celého víkendového konfliktu je, že za tím stojí extremisté. Otázkou je, o co těmto extremistům opravdu jde a o co jde těm, kdo za nimi stojí. Extremisté nemusí být z radikálního křídla bývalé UÇK s cílem vytvoření Velké Albánie či Velkého Kosova, ale údajně se může jednat o napojení na islámské fundamentalisty z Blízkého východu, jejichž dlouhodobým cílem je v nějaké podobě talibanizace země.

Tajné služby

Kosovský zpravodajský portál Koha.net napsal, že tajná služba Kosova měla informace o přípravách destabilizace Makedonie a předala je nejvyššímu velení země. Podle webu se makedonská rozvědka snažila v Kosovu kontaktovat lidi, kteří by v Makedonii prováděli podvratné akce. Údajné teroristické útoky by makedonského premiéra "dostalo do situace, v níž se stane ochráncem západních hodnot a bojovníkem proti globálnímu terorismu,“ píše se ve zprávě zpravodajců.

Zdroj: ČTK

Podle další diskutované verze, byť se na první pohled jeví jako absurdní, ale nemusí mít nereálný základ, je, že to celé zinscenovala samotná makedonská vláda, aby konečně odvedla pozornost od aféry z odposlechy, které paralyzují nejen její činnost, ale celou zemi. Víkendový konflikt a zdůrazňování nutnosti boje proti teroristům jí přichází velmi vhod a podezřelé je i načasování tohoto konfliktu.

Jakou roli hraje v konfliktu náboženství? Skupina útočníků měla údajně čtyřicet členů, kteří se podíleli na různých akcí nejen v regionu, ale i na Blízkém východě.
To je otázka. Náboženství, troufám si říci, nehrálo ve sporech mezi Makedonci a Albánci téměř žádnou roli, maximálně symbolickou. Etničtí Makedonci nejsou většinou silně nábožensky založení, ani pro většinu Albánců v Makedonii nehraje náboženství roli tak výraznou jako třeba pro Albánce v Kosovu. V posledních letech byla zaznamenána mezi Albánci v Makedonii zvýšená aktivita wahhábistických kruhů, patrně podporovaná z Blízkého východu. To islámskou komunitu částečně rozpoltilo.

Když se na Makedonii podíváme obecněji, odchází z ní džihádisté do válek v Sýrii a Iráku? Obává se země navrátilců?
Samozřejmě, že se jich bojí. Nejen Makedonci, ale i Albánci. O problematice spících buněk al-Káidy v Makedonii se hovořilo již v roce 2004 stejně jako o tom, že země je rájem pro teroristy z Blízkého východu. V poslední době jsou bezpečností služby balkánských států včetně Makedonie znepokojené kyberaktivitami džihádistů ze Sýrie a Iráku, kteří se snaží prostřednictvím internetu rekrutovat do svaté války bojovníky za Islámský stát. Dlužno ale dodat, že se nejedná o problém nový.

Podle aktuální ročenky o islamismu z roku 2014 publikované American Foreign Policy Council vyjelo už v 90. letech 20. století několik set muslimů z Makedonie na studia do Egypta, Sýrie, Saúdské Arábie a Malajsie. Mnozí další se setkali s radikálním islámem během pracovního pobytu na Západě.

Pákistánské radikální kruhy údajně vyslaly misionáře do Makedonie a muslimové studovali v pákistánských a afghánských madrasách, zatímco jejich rodiny v Makedonii dostávaly finanční podporu od radikálních islámských skupin. V době kosovské krize v roce 1999 přijela do Makedonie řada organizací s cílem napomoci uprchlíkům ze sousedního Kosova. Tímto způsobem byla otevřena islámským organizacím cesta do Makedonie, kde rozšířily své aktivity včetně výstavby několika mešit sponzorovaných Saúdy v albánských obcích.

Odkud berou teroristé finance?
UÇK byla dříve patrně financována z drog, pašování včetně obchodu s bílým masem a jakýmsi „desátkem“, který dobrovolně platili Albánci pracující na Západě. Nyní je otázka složitější. Pokud tuto akci v Kumanovu nesponzorovala přímo makedonská vláda, což se jeví jako bizarní, tak nelze vyloučit ani zájem islámských fundamentalistů z Blízkého východu či radikálních kruhů z Kosova financovaných pravděpodobně z nelegální činnosti.

Jak se v Makedonii angažují sousední státy - ať už Srbsko, Kosovo či Albánie?
Tyto země nechtějí mít nestabilního souseda ani špatné vztahy se zeměmi Západu. Proto se snaží svojí o konstruktivní diplomacii.

Srbsko nedovolí destabilizaci

Srbský ministr vnitra Nebojša Stefanović po prřestřelce v Kumanovu uvedl, že „určité osoby“ chtějí v regionu vyvolat chaos. „Tento vývoj vyhovuje jen někomu, kdo chce, aby v regionu vypukl chaos a komu nezáleží na jeho rozvoji. Srbsko takový chaos nedovolí a je připraveno ve všech částech země zabránit podobným pokusům," řekl.

Zdroj: ČTK

Makedonie usiluje o členství v Evropské unii, může incident její pozici zhoršit?
Samozřejmě, že může. A už se tak děje. Členství v EU a v NATO je prioritou země, tomu ale od roku brání jasná blokáda ze strany Řecka (Řecko si nepřeje, aby jeho severní soused používal označení Makedonie. Tento název podle Atén označuje historické území na severu Řecka. Makedonie tak byla v roce 1993 přijata do OSN pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie, zkráceně FYROM, pozn. red.).

Makedonie má v tomto ohledu sice sympatie jiných zemí i Mezinárodního soudního dvora, ale v mezinárodních organizacích se jí nikdo významný proti Řecku nezastane.

Letošní vážná a vleklá aféra s odposlechy situaci ještě zhoršila. Mezinárodní zprostředkovatelé apelují v posledních měsících na vládu, aby zahájila dialog s opozicí a nabízí se jako zprostředkovatel. Je to paradoxní. Dříve bylo mezinárodní společenství arbitrem mezi makedonskými a albánskými politickými stranami a nyní nabízí zprostředkování dialogu mezi makedonskou pravicí a makedonskou levicí. Je to unikátní situace, ale svědčí o závažnosti konfliktu mezi samotnými Makedonci. Víkendový konflikt v Kumanovu celou situaci ještě zhoršil. Diplomaté ve Skopji z nejvýznamnějších zemí energicky apelují na vládu, aby přijala adekvátní řešení.

Jak se k současné situaci v Makedonii staví NATO, které v zemi v roce 2001 zasahovalo?
NATO se bojí destabilizace situace. V roce 2001 zasahovalo, když bylo zapotřebí dialogu s představiteli makedonské UÇK. Aktivní bylo i poté v různých formách mírových misí i diplomatické snahy o dialog a stabilizaci situace. V souvislosti s žádostí o vstupu do NATO je možná škoda, že spor o název země ponechává na bilaterální jednání mezi Aténami a Skopjí a samo se neangažovalo více ve prospěch Makedonie. Obyvatelé této země pak měli dle mého názoru právem pocit, že zůstali opuštěni.

Fotogalerie

Jak jste již zmínil, Makedonie si na přelomu tisíciletí prošla ozbrojeným konfliktem. Přitom po získání nezávislosti to dlouho vypadalo na relativně bezproblémové soužití Makedonců a Albánců. Kdy nastal zvrat?
Makedonie byla v 90. letech na Balkáně považována za příkladnou zemi, ale napětí mezi etnickými Makedonci a etnickými Albánci panovalo již od vyhlášení nezávislosti, ba bylo zjevné již během rozpadu Jugoslávie.

Zatímco Makedonie se pak snažila budovat národní stát makedonského lidu, etničtí Albánci v zemi usilovali o co největší prosazení lidských práv pro své obyvatelstvo. Po konfliktu byla podepsána Ochridská dohoda, která měla zaručit etnickým Albánců více práv. Situaci ale nestabilizovala.

Proč? Nepodařilo se tuto dohodu naplnit?
Dohoda byla naplněna téměř beze zbytku. Hlavní problém spočívá v tom, že etničtí Makedonci si myslí, že dohodu jim vnutili albánští teroristé a Západ a že Albánci již předtím měli více práv než menšiny jinde na Balkáně. Což byla pravda.Makedonci měli pocit, že ztrácí svůj národní stát, ale dohodu byli ochotni se skřípěním zubů připustit jako maximální možný ústupek. Zatímco pro etnické Albánce v zemi byla dohoda prvním krokem k dalšímu prohlubování lidských práv.

Problém je, že ani jedna ze stran není schopná brát tuto dohodu jako dohodu s cílem lepší vzájemné koexistence, nýbrž jako dohodu, při které se zisk jednoho musí rovnat ztrátě druhého. Makedonie není Finsko, kde se švédská menšina těší rozsáhlým právům. Ochridská dohoda je příliš ambiciózní, než aby mohla být v prostředí bez demokratických tradic a s etnickými animozitami úspěšně aplikována.

Nepokoje na severu Makedonie






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.