Severní okraj obce Koločava na Zakarpatské Ukrajině

Severní okraj obce Koločava na Zakarpatské Ukrajině | foto: AktronCreative Commons

Turistům na Ukrajině o život nejde, říká Čech, který školí tamní policii

  • 25
Zakarpatská Ukrajina patří k tradičním cílům českých turistů. Těch, které neodrazuje válka na opačném konci země a vyšší kriminalita. Běžný turista se ale nemusí bát, říká kriminolog a znalec oblasti Petr Pojman. Střední Evropa by podle něj měla řešit spíše ukrajinský organizovaný zločin.

Jak dopadá kriminalita na Zakarpatské Ukrajině na střední Evropu a konkrétně na Česko?
Měli bychom být ve střehu třeba kvůli pašování nebo obchodování s lidmi. Řada obyvatel Zakarpatska se na území Evropy a často právě i v Česku stává oběťmi trestných činů. Ukrajinci mají bohaté zkušenosti se zneužíváním na našem pracovním trhu. Někdy jsou obchodováni jako otrocká pracovní síla nebo zneužíváni v sexuálním průmyslu. Do těchto kriminálních aktivit jsou zapojeny ukrajinské i české zločinecké gangy.

Čech zmizel na Ukrajině beze stopy. Matka prosí o pomoc

Obrovským problémem jsou korupční schémata v procesu vydávání Schengenských víz. Pro toho, kdo má peníze, není získání víza většinou žádný problém. Pro studenta nebo venkovana může být vízum skoro nedostupné, což není dobře a EU nemůže hrát podle takových pravidel.

Měl by se běžný turista v oblastech někdejší nejvýchodnější výspy Československa bát?
Evropané jsou někdy příliš zpanikaření a představují si, že na Ukrajině jde každodenně o život. To ale není pravda. Běžný turista si v Karpatech ničeho nevšimne. Jde o kriminalitu skrytou, velmi výnosnou, velmi často napojenou na místní politiku a úřady. Není ani v jejich zájmu páchat násilné zločiny, které samy o sobě žádný zisk většinou nepřinášejí.

Projíždím i východní zónu, kde se válčí, samozřejmě ne přímo na linii. Kriminalita je tam vyšší než u nás, ale necítím se tam v ohrožení. V Zakarpatsku je kriminalita srovnatelná s Donbasem.

Jak se v souvislosti s politickými událostmi v zemi změnilo v posledních letech postavení mafie?
Moc mafiánských zločineckých organizací zůstala na regionální úrovni poměrně vysoká a někde se dokonce zvýšila. Byla ale přerušena vertikála mafiánského vedení státu. Viktor Janukovyč byl v čele a jemu se všichni podřizovali, takže v tom byl - hodně v uvozovkách - větší pořádek.

Petr Pojman

Kriminolog a politický analytik Petr Pojman, který se zabývá studiem...
  • Působí jako kriminolog a politický analytik.
  • V roce 2012 se stal zakládajícím členem České kriminologické společnosti.
  • Ve výzkumu se zaměřuje na otázky bezpečnosti, propojení organizovaného zločinu a politiky a problematiku obchodu s lidmi v EU a v bývalém SSSR.
  • Působí jako nezávislý konzultant soukromého, státního a nevládního sektoru.
  • Od roku 2014 je koordinátorem projektů PSSI na Ukrajině zaměřených na reformu bezpečnostního sektoru.

Janukovyč se stal prezidentem shodou okolností, byl to především šéf mafie. Strana fungovala jako nástroj k vydělávání peněz a on na rozdíl od kolegů v okolních státech, kde také nejsou demokratické režimy, byl ještě extrémně málo inteligentní, takže se mu vše začalo trochu hroutit po rukama. Zajímaly ho skutečně jenom peníze a nic jiného.

Mají lidé kvůli vlivu podsvětí strach o zločinu mluvit?
Zvýšila se svoboda občanské společnosti, lidi se nebojí mluvit o problémech. Pomohla reforma místní policie a na některých místech mají velký vliv různá občanská hnutí. Ukrajina se ale dost liší region od regionu. Vnitřně je však výrazně svobodnější než společnost v Rusku nebo Bělorusku.

Třeba oproti Bělorusku, kde také trávím hodně času, je to obrovský rozdíl. Tam sebou nechávají lidé stále velmi manipulovat. To už je na Ukrajině mnohem složitější. Lidé získali sebedůvěru a učí se bránit svá práva. V řadě případů se to však pořád nedaří, ještě nás čeká spousta práce.

Jak byste ohodnotil současnou kvalitu ukrajinských bezpečnostních složek?
Po revoluci na přelomu let 2013 a 2014 se profesionalizovaly. Znám stovky policistů po celé Ukrajině a jak velitelé, tak příslušníci nové pořádkové služby vzbuzují skutečně velkou naději. V té vyšetřovací složce se reformy až tak neprojevily, trochu se to zbrzdilo a z velké části tam stále pracují starší struktury. Tam se takhle chválit nedá.

S tamní policií spolupracujete, viděl jste ji při práci?
Měl jsem možnost vidět ji při výcviku i v akci, když v Kyjevě zatýkala podezřelého. Ukázalo se, že je to zloděj, který lidem krade ve vlacích telefony. Bylo to velmi profesionální, co se týče provedení i vystupování.

Vnímá i veřejnost v této oblasti dílčí posun k lepšímu?
Policisté mají krátký výcvik. Když jde někdo do terénu po pár měsících tréninku, projeví se to a v médiích se samozřejmě o nedostatcích mluví. Využívají toho ti, kteří jsou z nějakého důvodu proti reformě, cítí se ukřivděně, protože policii třeba museli opustit. I když se i do nových složek občas dostali lidé, kteří neměli, celkový obraz je dobrý.

Jaký odpor vyvolávají pokusy zkvalitnit a zprůhlednit fungování samosprávy či policie?
Teď je velký skandál kvůli elektronickému dokladování příjmů oficiálních představitelů. Zbrzdilo se to a je to zkrátka sabotáž - pro některé skupiny je to nevýhodné. Mezi jednotlivými strukturami jsou problémy a spory.

Jak je na tom teď Ukrajina s korupcí?
Nadějně vypadá nově vzniklý Národní protikorupční úřad, který se věnuje přímo vyšetřování korupčních kauz. Zlepšení však ještě nějaký čas potrvá.

Korupce je na Ukrajině stále velmi rozsáhlá, ale neplatí to pro novou policii, kde se toho hodně změnilo. Před třemi lety byla policie v úplně jiném stavu než teď, jestli tam byli nějací profesionálové, tak nemohli normálně pracovat, protože byli přetížení. V bezpečnostních orgánech nebyla korupce problémem ale systémem, který s ní doslova počítal. Policista nebo milicionář, který sloužil, si z úplatků nejenže doplňoval mzdu, která byla hrozně nízká, ale někdy z nich třeba musel financovat i svoji vlastní službu. S pomocí peněz získaných korupcí se třeba opravovala auta.

Jak dlouho může trvat, než tamní vyšetřovací složky dosáhnou „západní úrovně“?
Struktury vznikají nebo se reformují a teď si všichni představují, že za dva týdny bude z Ukrajiny co do úrovně korupce Švýcarsko. To ale nikdo nemůže čekat. Vycvičit jednoho operativce trvá minimálně pět let. Je to dlouhodobý proces a i my jako země bychom tomu měli věnovat mnohem víc pozornosti.

Jak bychom podle vás měli jako země pomoci?
Měli bychom se oblasti věnovat, protože je to skutečně velmi blízko. V říjnu budeme mít v Zakarpatsku pětidenní cyklus seminářů s tamní policií a místními nevládními organizacemi. Podpořilo jej české ministerstvo vnitra. Každý den budeme hovořit, jakým způsobem by měla vypadat jejich vzájemná spolupráce a řešit různá témata.

Je v zájmu Česka i EU, aby se celá Ukrajina stabilizovala a stala se moderní prosperující zemí. Jde totiž o stát, který je ve skutečnosti velmi bohatý a není důvod, aby z jeho zdrojů těžily pouze malé skupiny, které mají vliv a možnost rozhodovat o jejich rozdělení.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue