Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

S migranty jsme řešili slučování rodin, říká právník, který pomáhal v Řecku

  19:09aktualizováno  19:09
Právní pomoc migrantům poskytují v hotspotu Moria na řeckém ostrově Lesbos evropští advokáti. Jedním z nich byl před časem i David Netušil, který se věnoval zejména problematice rozdělených rodin. Podle něj většina migrantů v táboře působila spokojeně. „Byli rádi, že se vůbec dostali do klidné oblasti,“ řekl Netušil v rozhovoru pro iDNES.cz.

Běženci s přídělem jídla v Morii (20. září 2016). | foto: AP

V čem spočívala vaše práce v hotspotu?
Jednalo se o poskytování právních informací žadatelům před i po zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany a některou další právní pomoc v rámci projektu „Evropští advokáti na Lesbu“. Co se týká právní pomoci, v době mého působení v táboře Moria, byla nejčastěji řešena problematika slučování rodin, která je částečně upravena zejména dublinským nařízením.

David Netušil

Advokát David Netušil (23.9.2016).

Advokátní kancelář má od roku 2009. Specializuje se na cizinecké a imigrační právo. V hotspotu Moria pomáhal v srpnu 16 dní.

Na Lesbos se vydal v rámci projektu „Evropští advokáti na Lesbu“ (Europenan Lawyers on Lesvos). Právníci tam působí jako dobrovolníci bez nároku na plat.

Dopravu na místo financuje evropská právnická asociace CCEB spolu s německou asociací DAV.

Jak to konkrétně vypadalo?
V první dvou srpnových týdnech, kdy jsem tam byl já, se ten projekt teprve rozjížděl. V táboře Moria je dva a půl tisíce uprchlíků, celkem jich jsou na Lesbu asi čtyři tisíce. A každý z nich by právní pomoc potřeboval. Oni vůbec nemají představu, jaká mají práva, nebo co mohou očekávat. Cílem projektu je, aby každý uprchlík měl přístup alespoň k základní právní pomoci, i když mu to jeho finanční situace neumožňuje.

Jednalo se o různé případy. Klientova manželka se například již nacházela v některém evropském státě. Klient si tedy musel zajistit doklady prokazující jejich manželství, zpravidla oddací list, nejlépe s ověřeným překladem. Další zase tvrdí, že má někde v Evropě tetu, strýce či jiného vzdáleného příbuzného. V tom případě jde také o to, jak prokázat příbuzenství. Ale je třeba ho upozornit na to, že není úplně stoprocentní, že se za nimi bude moci vydat.

Jaké panovaly podmínky v táboře? Před několika dny v uprchlickém táboře hořelo, čemuž předcházely střety mezi běženci (o požáru jsme psali zde). Myslíte, že tu situaci Řekové zvládají?
V době, kdy jsem tam byl, to na mě působilo, že to zvládají. V tomto ovšem také pomáhá velké množství neziskových a mezinárodních organizací, včetně orgánů a institucí EU.

Fotogalerie

Lidé, kteří patří do kategorie zranitelných osob, jako jsou třeba osamocené matky s dětmi, nezletilí, starší lidé a zranění, mají životní podmínky lepší než svobodní muži. Například osamocené matky s malými dětmi pobývají v klimatizovaných kontejnerech.

Naopak ti samostatní muži mají podmínky horší, žijí ve stanech. Nicméně možnost hygieny mají, stravu tam také dostanou. Na druhou stranu ve dne tam bylo 35 stupňů Celsia a v noci 25. V lednu a únoru tam i mrzne.

Byl jste svědkem nějakých potyček nebo všiml jste si napětí mezi běženci kvůli životním podmínkám v táboře?
Občas si někdo postěžoval, že ho napadl někdo z jiného etnika. Tábor úředníci rozdělili podle národností. Ale to byly problémy běžného charakteru, které vznikají všude, kde je více lidí na menším prostoru. Já osobně ani nikdo z našeho týmu jsme tam žádné násilí nezažili.

Měli místní obyvatelé problém s tím, že v Morii stojí uprchlický tábor?
Já jsem bydlel v Mytilene, což je asi dvacet kilometrů od Morie a každý den jsem tam dojížděl. Takže nemůžu říct, jaké názory měli lidé v Morii. Ale v Mytilene z toho příliš nadšení nebyli. Podle mých informací se veřejné mínění místních obyvatel postupem času mělo o něco zhoršit. Nutno dodat, že ne nijak radikálně, že by třeba obyvatelé demonstrovali.

S jakými lidmi jste pracoval? Byli to spíš váleční uprchlíci nebo ekonomičtí migranti?
Nejvíce to byli Syřané. Pomáhali jsme i Afgháncům. Uprchlíci pocházející ze Sýrie byli ze strany řeckých orgánů, ale i orgánů EU, upřednostňováni v rychlosti projednání jejich žádostí o udělení mezinárodní ochrany. Jejich žádosti byly zpravidla většinou úspěšné. I ze strany neziskových organizací byla patrná snaha více ve vztahu k řízení o mezinárodní ochraně pomáhat tam, kde jsou u žadatelů evidentní důvody pro její udělení.

Jaké měli očekávání běženci o azylu v Evropě? Nebyli zklamaní, že musí požádat o azyl v Řecku a ne v Německu?
Nesetkal jsem se s tím, že by přišel klient a řekl, že chce do Německa a nic jiného ho nezajímá. Většina z nich působila spokojeným dojmem, že se vůbec dostali do klidné oblasti. Někteří o tom i sami mluvili. Samozřejmě ti, co měli rodinu či příbuzné v jiném státě Evropské unie, chtěli pokračovat za nimi.

Utkvěl vám nějaký zajímavý příběh někoho z běženců?
Příběh afgánské rodiny, kdy při jejich cestě z Afghánistánu do Evropy došlo k jejímu nedobrovolnému rozdělení. Matce s dětmi se nakonec podařilo dostat do Německa, ale otec této rodiny byl se svou nezletilou sestrou zajat některou z povstaleckých skupin v Sýrii, která za jejich propuštění požadovala výkupné. Když po roce a půl jejich věznitelé zjistili, že výkupné nedostanou, tak je naštěstí propustili. Není třeba dodávat, že následky tohoto věznění byly na nich patrné.

Projevil někdo z nich zájem o Českou republiku?
Ne, oni Českou republiku ani neznají. Žádný klient neměl v Česku rodinu, se zájmem o Česko jsem se tak nesetkal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.